Jsem citlivá na chování druhých ke mně

Anonymní
20.7.21 01:44

Jsem citlivá na chování druhých ke mě

Poslední dobou to na sobě pozoruji. Hrozně se mě dotýká jak se mnou lidi mluví, co mi říkají. Všimla jsem si toho u přítele. Všímám si že mám nějakou představu jak by se měl ke mě chovat, samozřejmě se tak nechová a mě to hrozně štve. Neumím ho brát takového jaký je. Je hodnej, ale vím že dřív mluví než myslí. Neumím prostě lidi brát s jejich chybou, že bych si řekla, ty jo tady to mě na ní štve, ale jinak jí mám hrozně ráda. Nevím, asi chci aby lidé kolem mě byli 100% bez chyb které by mě štvali. Např. mám kolegyni, která je trochu vztahovačnější, hádavá a i když stojíme při sobě tak já ji už neberu jako plnohodnotnou kamarádku. Prostě je něčím,,zkažená" a tento problém mam u přítele a hrozně mě to štve! Když je mezi námi klid tak si říkám jak je to fajn, jak jsem spokojená a pak je den, kdy se projeví jeho nálada a já bych se hned stěhovala, protože to není přece přítel do života když má tady ty chyby. Já vím že je chyba ve mě a že zbytečně řeším kraviny a pak se podle toho chovám a je mezi námi dusno. Přijdu si hrozně náročná, je buď a nebo, nic mezi tím. Přitom já sama jsem na facku. Nevím jak být svobodnější a přijímat lidi takový jací jsou a mít je ráda i když přijde horší období. :(

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
136
20.7.21 02:18

Už sv. Tomáš Akvinský říkal, že ctnost, stejně jako neřest, může být i zvykem. :) Resp. se jím může stát. Párkrát se přemůžeš - nejdřív v chování, potom se to převede i do myšlení… a za nějakou dobu budeš mít vyhráno. U mě to tak funguje. Pochopitelně, úplně všeho a beze zbytku se zbavit nelze, ale je potřeba se snažit.

Já třeba jsem citlivá na sarkastické poznámky jiných. Extrémně mě to vytáčí (ano, jsem ještě navíc dost výbušné povahy). Nedávno jsem si ale uvědomila, že sama občas dělám to stejné a kdyby se mnou někdo mluvil tak, jak někdy mluvím s ostatními já, rozčílilo by mě to do nepříčetnosti. :pocitac: Takže si teď na to dávám opravdu hodně pozor a snad se to i daří. Hlavní je uvědomit si to. Držím palce. :mavam:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
20.7.21 02:45

@Hvězdoslava ano, uz to ze jsem si to uvedomila je uspech, protoze do ted jsem zila v tom, ze ty ostatni jsou opravdu zly lide a ja jsem proste lepsi a nezaslouzim si to :nevim: protoze ja jsem ta co ma emoce pod kontrolou a vi jak jednat s lidmi :roll: proste prislo nejake prozreni ze nejsem tak dokonala jak jsem si myslela. A ted si jen najit cestu k tomu, ze kazdy se chova podle nalady, situace atd. Ja mam proste za katastrofu kdyz se mnou nekdo mluvi blbe. Treba kdyz s partnerem sestavujeme skrin a vim proste ze mu ujedou nervy kdyz mu to nejde i on sam to vi, nekdy se tomu zasmejeme co to rika za kraviny v tom zapalu vzteku, ale hned prijde myslenka, ze je zlej ze by se tak ke me. chovat nemel, atd atd. Pritom mi extra nic nerekne, jen je napjata situace. :roll:

  • Citovat
  • Nahlásit
20.7.21 03:14

Nemám radu, ale vnímám to obdobně. V den, kdy se manžel nechová dle mé představy, si v hlavě už maluju nutný rozvod s co jako já chudák budu dělat, když mám toho největšího blbce pod sluncem. Vkladam lidem kolem sebe moje myšlenky a predstavy.

Co s tím dělám? Když jsem takhle nafoukla, vědomě si rikam, ze jsem kačena co přehání, ještě jednou si projizdim situaci a snažím se pojmenovat ten problém (třeba - ten blbec prostě není schopný vyhodit krabici od mléka když ho dopije, i když o tom vedeme konverzaci pokaždé a fakt mě to štve… No HRŮZA, to je na ten rozvod jako? :lol: a pak si uvědomím, že jsem včera měla čokoládovy bonbóny a nechala jsem obal na stole a nevyhodila ho já). Většinou z toho vyleze to, že se třeba zrcadlíme. Ze nejvíc mi vadí přesně to, co umím i já. A když si to uvedomim, neumím udržet to rozhořčení :lol:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
20.7.21 03:39

@Lily-of-the-valley tak to je presne :lol: nebo kdyz mi partner vycita neco co udelam. Ja jsem na urcity veci salamista, on je opak. Takze ma casto pravdu, a kdyz mi to rekne uz po crvrte tak uz tak v klidu neni a ja hned zacnu resit, ze je to pedant kdyz na me zvysi hlas kvuli takovy kravine.. proste musim prijmout ze jsme v tady tom trochu jiny, a ze nekdy ma pravdu. A nekdy si rikam ze jsem fakt krava protoze kamaradce vypravim jak je hroznej a jak po me jde a co po me chce, samozrejme ji to vylicim podle sveho a on pak vypada za blbce chudak. Budu muset se taky vzdycky zamyslet proc to vzniklo a neresit styl chovani.

  • Citovat
  • Nahlásit
206
20.7.21 05:58

Rozumím tomu moc dobře. Mám to podobne. Nad to jsem perfekcionista, idealista a další -ista. :D Blbý je, že lidi, kteří berou ostatní i s chybami, prostě mají vic kamarádů a jsou oblíbenější. Pochopitelně.
Co mi poslední dobou trochu pomáhá, je, že beru dospělé vztahy s širším okolím trochu jakoby povrchneji. Zrovna včera jsem nad tím přemýšlela - mám kamaráda, který se nechová úplně ideálně dle mých představ, nic velkého, zásadního, ale prostě není 100%. Dřív bych asi kamarádství odpiskala, ale teď si říkám, že to pro mě není důležité, beru to s rezervou. Nikdo nejsme dokonalý a já si aspoň uvědomuju, jak jsem ráda, že to není můj manžel (který mě stve zase jinýma věcma :lol:).

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
20.7.21 06:17

@Judy Hopkava no prave.. ja jsem taky takova ze bud a nebo a nic mezi tim :roll: budu muset na sobe nejak zapracovat, hlavne kvuli priteli. U neho je rozdil, ze kdyz ho neco, nebo ja :lol: nastvu tak je za 5 min v pohode, ja si to samo na sebe vztahnu, premyslim jak si volam stehovaky a jsem urazena dalsich 5.hodin :roll:

  • Citovat
  • Nahlásit
206
20.7.21 06:32
@Anonymní píše:
@Judy Hopkava no prave.. ja jsem taky takova ze bud a nebo a nic mezi tim :roll: budu muset na sobe nejak zapracovat, hlavne kvuli priteli. U neho je rozdil, ze kdyz ho neco, nebo ja :lol: nastvu tak je za 5 min v pohode, ja si to samo na sebe vztahnu, premyslim jak si volam stehovaky a jsem urazena dalsich 5.hodin :roll:

Urazeni je na nic. To by taky mohlo přítele brzy přestat bavit… Hele, když se nad tím zamyslis, uvědomis si, jak těžký život může být (nemoci, nouze), nemá cenu si kazit vztah kvůli prkotinam. Už i jen kvůli sobě se pokus brát ty situace s nadhledem, velkoryseji, moc se ti uleví. Nejdřív zcela vědomě, jako práci na sobě, a časem se to třeba dostane i do podvědomí. :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9227
20.7.21 07:00
@Anonymní píše:
@Lily-of-the-valley tak to je presne :lol: nebo kdyz mi partner vycita neco co udelam. Ja jsem na urcity veci salamista, on je opak. Takze ma casto pravdu, a kdyz mi to rekne uz po crvrte tak uz tak v klidu neni a ja hned zacnu resit, ze je to pedant kdyz na me zvysi hlas kvuli takovy kravine.. proste musim prijmout ze jsme v tady tom trochu jiny, a ze nekdy ma pravdu. A nekdy si rikam ze jsem fakt krava protoze kamaradce vypravim jak je hroznej a jak po me jde a co po me chce, samozrejme ji to vylicim podle sveho a on pak vypada za blbce chudak. Budu muset se taky vzdycky zamyslet proc to vzniklo a neresit styl chovani.

Tvůj chlap je buď debil.. nebo má svatozář. Ty seš x hodin uražená kvůli nějaké svoji fiktivní fantasmagorii, ještě jej pomlouvat kudy chodíš jak je hroznej. A navíc, když on ti něco říká, tak jej kompletně ignorujes a vůbec té nezajímá. Máš jen to svoje všude a vždycky, jsi brutální sobec.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
54
20.7.21 07:19
@Anonymní píše:
Poslední dobou to na sobě pozoruji. Hrozně se mě dotýká jak se mnou lidi mluví, co mi říkají. Všimla jsem si toho u přítele. Všímám si že mám nějakou představu jak by se měl ke mě chovat, samozřejmě se tak nechová a mě to hrozně štve. Neumím ho brát takového jaký je. Je hodnej, ale vím že dřív mluví než myslí. Neumím prostě lidi brát s jejich chybou, že bych si řekla, ty jo tady to mě na ní štve, ale jinak jí mám hrozně ráda. Nevím, asi chci aby lidé kolem mě byli 100% bez chyb které by mě štvali. Např. mám kolegyni, která je trochu vztahovačnější, hádavá a i když stojíme při sobě tak já ji už neberu jako plnohodnotnou kamarádku. Prostě je něčím,,zkažená" a tento problém mam u přítele a hrozně mě to štve! Když je mezi námi klid tak si říkám jak je to fajn, jak jsem spokojená a pak je den, kdy se projeví jeho nálada a já bych se hned stěhovala, protože to není přece přítel do života když má tady ty chyby. Já vím že je chyba ve mě a že zbytečně řeším kraviny a pak se podle toho chovám a je mezi námi dusno. Přijdu si hrozně náročná, je buď a nebo, nic mezi tím. Přitom já sama jsem na facku. Nevím jak být svobodnější a přijímat lidi takový jací jsou a mít je ráda i když přijde horší období. :(

Tak to máš problém. Ale je jen tvůj. Nemůžeš čekat, že se ostatní lidé budou podřizovat tvým nesmyslně dokonalým představám. Konec konců, dokonalost je nudná. Zajímalo by mě jen, jestli máš tak vysoké nároky taky sama na sebe. Promiň, ale přijdeš mi trochu dětinská.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
20.7.21 08:35

U mě je třeba zajímavé, že u blízkých jsem fakt hodně kritická, snažím se je „vylepsit“, ale naopak u lidí, kde ten vztah není nijak intenzivní, jsem neskutečně benevolentní a všechno vlastně omluvim. Tedy kolegové v práci jsou v pohodě, ale do manžela jsem schopná rýpat. Teď už taky min, od doby co máme dítě, tak si uvědomuju, že se mu věnuje nadstandardne a i když občas udělá něco, co se mi nelíbí (s miminkem zachází hrubeji, jako chlap no), tak jsem primárně ráda, že jsou spolu a ze mi dává prostor být chvíli sama a nerikam už nic. Což se docela promítá do dalších situaci a myslím, ze umění držet hubu není od věci. :lol: Asi je to výchovou, u nás se prostě všechno řešili otevřeně a nic se nedrzelo dlouho v hlavě. :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1783
20.7.21 13:24

Jsem to samý! :lol:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1783
20.7.21 13:30
@Anonymní píše:
@Judy Hopkava no prave.. ja jsem taky takova ze bud a nebo a nic mezi tim :roll: budu muset na sobe nejak zapracovat, hlavne kvuli priteli. U neho je rozdil, ze kdyz ho neco, nebo ja :lol: nastvu tak je za 5 min v pohode, ja si to samo na sebe vztahnu, premyslim jak si volam stehovaky a jsem urazena dalsich 5.hodin :roll:
:mrgreen: :potlesk: Přesně, já se taky hned vždycky stěhuju. Ale co, já to blbec klidně i ŘEKNU! No chudák ten můj hodnej mužskej, co se mnou zažívá :oops:
  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
20.7.21 19:00

@Taktinevím jako uklidnuje me, ze nejsem sama :lol: ale neco s tim delat musim.

  • Citovat
  • Nahlásit
1833
20.7.21 19:46
@Anonymní píše:
@Hvězdoslava ano, uz to ze jsem si to uvedomila je uspech, protoze do ted jsem zila v tom, ze ty ostatni jsou opravdu zly lide a ja jsem proste lepsi a nezaslouzim si to :nevim: protoze ja jsem ta co ma emoce pod kontrolou a vi jak jednat s lidmi :roll: proste prislo nejake prozreni ze nejsem tak dokonala jak jsem si myslela. A ted si jen najit cestu k tomu, ze kazdy se chova podle nalady, situace atd. Ja mam proste za katastrofu kdyz se mnou nekdo mluvi blbe. Treba kdyz s partnerem sestavujeme skrin a vim proste ze mu ujedou nervy kdyz mu to nejde i on sam to vi, nekdy se tomu zasmejeme co to rika za kraviny v tom zapalu vzteku, ale hned prijde myslenka, ze je zlej ze by se tak ke me. chovat nemel, atd atd. Pritom mi extra nic nerekne, jen je napjata situace. :roll:

A jak se ti tohle stalo? Je to výchovou? Vlastně by se to dalo vnímat jako, že jsi namyšlená a pyšná, že ostatními pohrdáš. :think: to v tobě nějak pěstovali rodiče?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat