Jsem na pokraji svých sil

Anonymní
21.11.20 00:20

Jsem na pokraji svých sil

Dobrý den,
nutně potřebuji pomoc, vlídné slovo. Už nemohu dál.
Popíšu Vám svůj příběh. Je to dlouhé čtení a vůbec není hezké.

Ve 14 jsem se bezhlavě zamilovala do nejhezčího kluka z vesnice. Nechtěl mě, ale nakonec mi neodolal. Byla jsem pyšná a každá mi ho záviděla. Dost holek to nemohlo ani překousnout, že si vybral mě. Jemi bylo 16 a byl velmi pozorný a hodný…
Postupem času se z hodného a pozorného kluka, stal docela žárlivý chlap. Jezdila jsem na intr a každý týden jsem brečela a vysvětlovala, že miluju jen jeho… po SŠ jsem raději na VŠ ani nešla :(
Těsně před maturitou jsem zjistila, že jsem těhotná… On to nechtěl, já si prosadila svou… Ta myšlěnka byla skvělá… nebudu muset do práce, bude doma klid. Budu jen doma s díťetem a jako bonus děti miluju. Potrat nepřicházel v úvahu. Malá se narodila, když mi bylo čerstvích 20 a začalo tóčo. Už máme dítě, není cesty zpět. prostě to vydržím. Začal k tomu fetovat a hrabalo mu víc. sledoval mě v noci klíčovou dírkou jestli spím atd… Odešla jsem po 3 měsících k mámě. Bohužel jen na 14 dní.. Nasliboval všemožné, možná nachvíli přestal i fetovat a já kráva jsem se vrátila a znovu otěhotněla. to byli ódy jak mi se vším pomůže a jak to bude krásné. Nebylo. Když bylo holkám rok a dva, tak jsme jeli na první dovolenou k moři. Nejkrásnější období. Všechno v pohodě, občas nějaká debilní připomínka, že čumím chlapům mezi nohy co projdou, ale jinak pohádka. Než jsem znovu otěhotněla. On třetí nechtěl, ale pak mě vyslechl a přikývl, zase šlo všechno do pr… Máme 3 krásné dcery a mezi sebou jen špínu a hnus. Musela jsem mu fotit, že jsem v práci a co dělám, kdykoliv si vzpomněl. Fotit v autě semafory na kterých stojím po cestě. Věčně mi lezl do telefonu a roznastavoval co mohl a pak to sváděl na mě. V noci mě budil a říkal, že mě slyší, jak si povídám přes okno, počítal mi vložky, když jsem měla menstruaci. Radši jsem se neholila, aby neměl záminku, ale stejně to bylo k ničěmu. Když jsme spolu spali, chtělo se mi brečet, jak jsem se citila špinavě a poníženě. před dětmi neustálé keci, které děti nechápu, ale mě to ublíží ( maminka má ráda větší apd.)Neustále mě vyhazoval z bytu ( bydleli jsme u jeho matky v baráku v samostatném bytě) Ta ho v tom krásně utvrzovala. No něco na tom bude, když se takhle chováš, nebo začínáš se hádat vždycky, když přijede tvoje ségra. Moje rodina měla tušení co se děje, ale nikdy jsem o tom snimi nechtěla mluvit, protože jsem se za sebe styděla. Za to jak jsem to mohla dopustit, aby se ke mě takhle někdo choval a ještě k tomu před dětmi. Když jsem někam chtěla jít, nikdy mi to nezakázal, ale pak mi to dal pěkně sežrat. podle něj jsem chodila na návštěvy k rodině ( tak jednou za 3 měcíce) aby mi hlídali děti a já mohla vyš…vat… Moje psychika je rozsypaná na namé kousíčky.
Včera nastal den D. Šla jsem před dům předat žačce úkoly. Vysvětlila zadání a přišla. Seděl s matkou na chodbě a spustil. Jak jsem si sním zapí… a kdesi cosi. Jeho matka jak trubka mu řekla prosím tě nech toho a on jí vyprávěl jak mám několik emailů ze kterých si píšu a podobně. Nic takového nemám. Mám 2 a to jeden je pracovní a druhý společný.. Tak seděl a šmejdil v telefonech jako každý den… Už jsem ležela s dětmi a on přišel a zase si začal jet to svoje… Tak mu říkám ať mi to tedy ukáže… Začal ukazovat na aplikace jako je Wish, Aliexpres, MS Teams atd… chtěla jsem si vzít ten telefon do ruky a ukázat mu to, ale on mi ho sebral, že mi ho nedá, že si ho nechá prověřit. Začali jsme se o něj prát a do toho přišla ta kravka co si říká jeho máma a začala mu říkat, že kdyby tam nic nebylo, tak takhle nevyšiluju, že on mi nic neudělal. Už jsem to nevydřžela, protože mám úctu ke stáří a poslala jí někam a říkám jim, že ho potřebuji k práci. Dělám ve školství, spousta údajů, do kterých mu nic není a jestli se dozví vedení, že mi tam leze, tak mě vyhodí. ( Když mi tam lezl, hrozně jsem se bála, aby něco nesmazal, nebo někomu neodeslal a já neměla problémy. Tak jsem si sbalila tašku, že půjdu. Stoupl si mezi dveře, že nejdu. V tu chvíli já měla hysterický záchvat. Mít po ruce nůž, tak ho do něj bodnu a jeho matku vezmu s sebou. Stála tam jak kun.. a čuměla, jak mě nechce pustit z domu a sebral mi všechny telefony a prostředky, jak si zavolat pomoc, mojí mamku, policajty. Holky to všechno viděly… Hrozně plakaly, ale já už prostě nemohla dál. Ve chvíli, kdy nekoukal, jsem vyskočila z okna. Bydlíme v přízemí a v tričku a ponožkách běžela k mé mamce… Ta semnou došla pro věci, před ní mi všechno dal a ještě se ptal, jestli je nechci odvézt, ať se stím netáhnu, nebo jestli nechci auto. Jeho matka raději ani nevylezla
Bylo mi hrozně, opustila jsem svoje děti, protože jsem myslela víc na sebe než na ně. Dneska už jsou semnou, ale zítra jdou zas k němu. Rozbila jsem rodinu a holky to těžce nesou. U mamky být dlouho nemohu a vydělávám 15000 z toho platím 7000 za úvěr.
Nevím na koho se obrátit, Potřebovala bych psychickou podporu, ale psychologa si nemůžu teď dovolit a hrozně se bojím, že pokud mi někdo nepomůže, zase mě přesvědčí. Mamce se svěřovat nechci. Už se nechci ponížit víc než jsem se ponížila. Já už se do toho pekla nechci vrátit. Vím, že je to sobecké vůči dětem, ale kdybych tam zůstala, časem bych zabila jeho, nebo sebe.

Děkuji všem co dočetli až sem… POMOOOC

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
113
21.11.20 00:29

Jdi k psychiatrovi, je zdarma.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
21.11.20 00:35

@Danka.12 Kde? Já nic nenašla. Jsem z Děčína.

  • Citovat
  • Nahlásit
113
21.11.20 00:36

Já nejsem z Děčína, musíš si ho vyhledat sama. Stejně tak jako píšeš sem, můžeš napsat na Google.com

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
21.11.20 00:36

Jestli seš skutečná, tak to je teda výborný. :zed: Upeč si s ním ještě aspoň dvě děti a pak začni chlastat první ligu. Né, jako co chceš slyšet, to nevidíš? Proč ještě nejsi na druhé straně republiky v pohodě s dětma? Co čekáš? Pracuješ ve školství, ale žiješ s takovým tupanem? A co ti to dává? 8o To bych chtěla mít doma jediné téma k hovoru - cizí rozkroky a nepoznat aplikace od emailových adres. Né, to nemůže být pravda. :lol:

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
21.11.20 00:45
@Anonymní píše:
Jestli seš skutečná, tak to je teda výborný. :zed: Upeč si s ním ještě aspoň dvě děti a pak začni chlastat první ligu. Né, jako co chceš slyšet, to nevidíš? Proč ještě nejsi na druhé straně republiky v pohodě s dětma? Co čekáš? Pracuješ ve školství, ale žiješ s takovým tupanem? A co ti to dává? 8o To bych chtěla mít doma jediné téma k hovoru - cizí rozkroky a nepoznat aplikace od emailových adres. Né, to nemůže být pravda. :lol:

Bohužel skutečná jsem… Bez peněz na druhé straně republiky? Mám jít s detmi bydlet pod most, když tady mám práci? Zbytek rodiny? Od takového chlapa není lehké odejít. A pořád tu jsou děti, které máme společné. Potřebuji se postavit na nohy a to bez rodiny jejich pomoci nepůjde…

  • Citovat
  • Nahlásit
5609
21.11.20 00:47

Tak hlavně, že je nejhezčí… :nevim: to ostatní není důležitý

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
21
21.11.20 00:48

Vůbec si neumím představit jak ti je. Pozitivní je, že máš v někom oporu. Nemám už rodiče a zbytek rodiny nefunguje. Obrátila bych se na Diakonii. Když jsem potřebovala, pomohli. Vůbec není důležité jestli jsi věřící.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
21.11.20 00:49

Jste obětí psychického týrání. Pokud hledáte pomoc, stačí to zadat do googlu a vyjede vám řada možností, které jsou zdarma.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
21.11.20 00:51

@Aidara Děkuji, hned se na to mrknu. Konečně někdo normálně odpověděl na to, co jsem se ptala. To že jsem to podělala jak jsem mohla, vím už spoustu let.

  • Citovat
  • Nahlásit
1032
21.11.20 00:53

@vulpes ale no tak. Kdyz je nekdo viditelne na dne, tak si jeste pujdem rejpnout?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
21
21.11.20 00:54

Nikdo nemá na život patent.Chci říct, že je v podstatě možný zažít hodně nepředvídatelných věcí.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
21.11.20 00:55

Ještě bych dodala, že takovej člověk se nikdy nezmění. Může si pár dnů, možná týdnů hrát na hodnýho a pak se to zase vrátí do starých kolejí, ne-li horších.
To určitě víte, ale strašně to ubližuje samozřejmě dětem. Nevím u čeho všeho byly, nicméně bych se poptala odborníků jak postupovat i u nich. Já mám z dětství řadu úzkostí a nejvíc toho vyplavalo když sem se sama stala mámou, ale snažím se s tím pracovat. Vám přeju ať už toho člověka nikdy nevidíte.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
134
21.11.20 01:48

Klokanek :mavam:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4363
21.11.20 01:52

Je mi vás líto. A nechápu přípojky co sem helrde napíše nějaká slepice jako anonym, aby ještě zakladatelce ublížila. :pocitac: A jeste ji rádi blbosti, které by ji uskodily.
Zakladatelko: jdi na OSPOD a zazadej hlavně o svěření děti do péče. Pak se porad s čím to mohou pomoci. Řekni jak jsi psychicky byla tyrana od chlapa a i jeho matky. Jinak děti nemůžeš sbalit a jet přes půlku republiky. On by to mohl napadnout. Bez jeho souhlasu se správně nemůžeš odstěhovat třeba ani do Teplic. Bohužel, je to tak. Takže hlavně zajít na OSPOD a tam ti poradí co a jak.
Pak začít řešit bydlení. Vím že to není jednoduché a jeste se 3 detma, ale alespoň za tebou stojí mamka.
Přeji hodně sil. :( Věř že začátek bude hodně těžký, tak se obrn nerva a, ale bude to stát za to. Jelikož by tě tvůj ex a jeho matka psychicky pomalu zabili. :(

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama