Jsem outsider-jde to změnit?

Anonymní
11.8.15 10:02

Jsem outsider-jde to změnit?

Ahoj.Asi se potřebuju vypovídat, kdyby se však naskytla dobrá rada, byla by nad zlato :) Odmalička jsem v kolektivu stála jaksi mimo, může za to převážně asi moje povaha, ale nepřidalo mi ani to, jak jsem vypadala(vlasy zastřižené podle kastrolu, brýle, nadváha).Co se týká vzhledu, udělala jsem na sobě kus práce a dnes často slyším, že jsem hezká. Takže v této oblasti nemám celkem důvod cítit se méněcenná. Co mi ale zůstalo, je moje postavení ve společnosti, kde jsem vždycky na okraji zájmu. Když se s někým dám do řeči, zdá se mi, že naráz všichni spěchají. Asi neumím hovorem zaujmout nejsem asi dostatečně vtipná, ale lidi mám ráda a snažím se být vstřícná i přes opakované neuspěchy :zed:.Začínám mít pocit, že s někým si jen tak povykládat(třeba i se známýma),je obrovská věda. :nevim: Přitom kolem sebe vidím spousty lidí, kteří jen tak nezávazně „plkají“,třeba když se potkají na ulici nebo v obchodě. Když si to srovnám se svojí situací, připadám si strašně neschopná a osamělá. Taky mě mrzí, že tuto neschopnost navazovat vztahy vidím i u svých dětí. Kdyby existovala nějaká škola sociálních dovedností, hned bych tam přihlásila svou rodinu. Máte to některá podobně? Omlouvám se za anonym, ale je to pro mně hodně osobní. :mavam:

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

2406
11.8.15 10:19

To by mě zajímalo taky :lol: né, časem jsem se trochu otrkala, takže konverzační plky taky zvládám, dokonce jsem zjistila, že kdo se konverzací neúčastní a kdo se v kolektivu moc nepřátelí, působí prý povýšeně a aroganně…takže už proto se snažím být vstřícná. ale u stolu v hospdě jsem taky spíš ta, co sedí a jen poslouchá…(a nebaví jí to :oops: )

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
11.8.15 10:28

Mám to úplně stejně a je to opravdu nesnadný boj, většinou se stanu i terčem šikany. Se vzhledem to určitě nemá nic společného, pokud jde o vzhled tak většinou jsem vždy u mužů budila spíš pozitivní zájem. Dokud nezjistili, že si se mnou nemají co říct. Kamkoli přijdu, tam hovor vázne a když slyším jiné lidi mluvit, tak se jedná o témata, na která bych kolikrát byla schopna bez problémů konverzovat.
Jednou mi jeden spolužák řekl: Já vůbec nevím, o čem se s tebou mám bavit".
To je přesně to, co v lidech vzbuzuji a asi i to, proč jsem byla občas šikanovaná. Lidé se se mnou necítí příjemně a uvolněně.
Mám třeba i práci, která je pod moje schopnosti, protože nikdy nebudu povýšena. A to přestože by vám každý můj vedoucí řekl, že patřím k nejlepším, jsem inteligentní, jsem schopna si práci organizovat a jsem naprosto spolehlivá.
Ale povýšen bude vždy ten, který práci zvládá, ale ještě s ním je zároveň sranda-podotýkám, že se nejedná o pozice, kde by nezávazná komunikace byla nějak ku prospěchu práce(třeba obchodní manažer atd.).
Někdo by mě možná označil slovem suchar?
A tato povaha je dědičná, vím po kom to mám. Modlím se(obrazně), aby děti v tomto byly po manželovi, budou to mít v životě jednodušší.
Co s tím nevím. Kéž by to šlo nějak změnit.
Anonym třeba S. Nechci to spojovat s mým nickem.

  • Nahlásit
  • Citovat
35361
11.8.15 10:29

Každý je nějaký. Důležité je, aby ses necítila špatně jen proto, že nedokážeš nezávazně „plkat“. To nikoho šťastným neudělá. Tak buď v pohodě taková, jaká jsi.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1174
11.8.15 10:31

To tvé mládí, to je jako kdyby jsi popisovala mě. Taky jsem byla mimo kolektiv. Začalo se to měnit až v zaměstnání. Dospěla jsem a měla jsem i co nabídnout do hovoru. Pokud máš pocit, že tě lidé nechtějí poslouchat, zkus se sama zamyslet nad těmi tematy, o kterých s nimi hovoříš. Co člověk, to jiná témata. Já si s některými lidmi taky nemám co říct, protože prostě nemáme stejné zájmy. Zásadně dodržuji, že s bezdětnými se nebavím o dětech, s chlapama se nebavím o dietách a s ženskými se nebavím o autech. Samozřejmě výjimky z tohoto pravidla jsou, ale to si musíš vysledovat. Pak taky může být problém v tvých názorech. Někteří lidé ti nedokážou říct, že s tebou nesouhlasí a tak radši odejdou. No a taky se musíš zamyslet, zda se třeba nechováš nezdvořile, tzn. třeba neskáčeš do řeči.

Ale znám i lidi, kteří se s tím druhým nebyli schopni bavit jen pro to, že měl nějakou „vadu“ (např. skleněné oko nebo velkou pihu v obličeji) a hodně lidí hovor raději ukončí, protože mají nutkavou potřebu ten defekt sledovat a stydí se za to nebo je jim to třeba nepříjemné. Měla jsem známou s ohromným znaménkem mezi očima a kvůli tomuhle si to nechala vyndat.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
25334
11.8.15 10:35

Myslím, že lidé často dělají v konverzaci tu chybu, že se chtějí bavit hlavně o sobě. Málokdo umí naslouchat, což je ironie, protože skoro každý má pocit, že je „pro druhá ta vrba“ :lol:. Když někdo umí naslouchat a vytvořit dojem, že ho zajímá, to co mu druhý říká, většinou s ním lidi rádi mluví :lol: :lol: :lol:

Ve společnosti je to těžké. Lidé „čtou“ i neverbální signály, poznají nejistou, nucenost a křeč :think:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
sunshinegirl
11.8.15 10:43

Pojď si psát se mnou! Budu tvoje kamarádka na dálku. Chceš?

  • Nahlásit
  • Citovat
11726
11.8.15 10:49

Ja mam kamaradku ( fajn zenska ) a ta timhle zrejme trpi taky. Se mnou v pohode, protoze jsme k sobe otevrene. Ale u ni treba tkvi problem v tom, ze nerozlisuje co komu rika. Takze kdyz mela napriklad problem se spodkem tak o tom vypravi muzskym kolegum. Ti samozrejme nesouciti a delaj si z toho akorat pr..l. Ne z toho, ze ma potize, ale z toho co a jak jim vyklada. Je nutne odhadnout jakou ma ten druhy povahu. Ja se napriklad nerada vykecavam v obchode u lekare no proste s cizimi lidmi. Nevim proc, ale trochu me to obtezuje. No a pak mam dalsi kamaradku taky fajn mila holka a u ty si porad musim v hlave rikat " vnimej co rika, udrzuj pozornost" kdyz si to nereknu, casto se pristihnu, ze vubec nevim o cem mluvila :oops:. Samozrejme ji tim nechci ranit, ptz kazdy jsme nejaky.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
11726
11.8.15 10:52
@Bábrdl píše:
Myslím, že lidé často dělají v konverzaci tu chybu, že se chtějí bavit hlavně o sobě. Málokdo umí naslouchat, což je ironie, protože skoro každý má pocit, že je „pro druhá ta vrba“ :lol:. Když někdo umí naslouchat a vytvořit dojem, že ho zajímá, to co mu druhý říká, většinou s ním lidi rádi mluví :lol: :lol: :lol:Ve společnosti je to těžké. Lidé „čtou“ i neverbální signály, poznají nejistou, nucenost a křeč :think:

Naprosto souhlasim! A pridala bych, ze muze byt problem kdyz nekdo 20 minut mele a k jadru pudla se dostane za strasne dlouho. Je to unavne.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
6564
11.8.15 11:28

No nedávno jsem byl na takové větší rodinné slezině a taky jsem si tam připadal jak úplná nula.
Všechny ty tety a strejdové vykládali jak ti jejich miláčkové mají vysokou ( ve skutečnosti pouze dva z pěti a jedna je sestra za 15 000 čistýho a jeden dělá ve výzkumáku za 18 000. Ostatní rupli už třikrát u zkoušek).
Jak se té nejmlaší daří v UK (kde utírá zadek desetiletýmu rozmazlenýmu děcku, jako levná síla z východu).
Jak stejně starej bratránek kupuje byt za 3 500 000kč a ještě dají milion do rekonstrukce ( ze svýho 30 000kč platu to bude splácet do smrti…)

Nakonec mě s bratrem (obchodní ředitel velkého eshopu) shrnula jedna z tet tak že to pěkně zvládáme s dětma (brácha tři děti ani jedno v péči a třikrát rozvedenej, mě skončila právě mateřská během které jsem vybudoval milionovou firmu v které zaměstnávám oba rodiče a další 4 lidi)
A já jen seděl a staral se o děti, protože ze svých zkušeností vím že je lepší když nemluvím.
Obvykle totiž říkám co si myslím a co považuju za pravdu a to se lidem moc nelíbí.
Jedinej s kým se mi velmi dařilo a moc dobře jsme si povídali byla bratrova poslední žena, škoda jí.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
11.8.15 14:21

Mne se treba spatne povida s temi, ktery nerozvadi diskuzi, odpovaji ano ne a za chvili si nemame co rict, temhle lidem se vycemenne radeji vyhnu.
Potom nesnasim u lidi, kdyz me ani neznaji a vypravi mi nejake intimni pribehy.
Lidi, kteri se porad bavi o penezich.Jo a jeste se vyhybam tem, co se na me nalepi a chteji se mnou stravit 10 hodin(aniz by to byl blizky kamarad).
Jo a jeste nemusim moc upovidane, za chvili prestanu vnimat.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
25334
11.8.15 14:28
@jakanas píše:
Všechny ty tety a strejdové vykládali jak ti jejich miláčkové mají vysokou ( ve skutečnosti pouze dva z pěti a jedna je sestra za 15 000 čistýho a jeden dělá ve výzkumáku za 18 000.

Vědec patří dlouhodobě k nejprestižnějším povoláním, nemůže všechno měřit penězma :nevim:

A když už jsme u toho, průměrný plat zdravotní sestry byl v roce 2014 okol 30 hrubého, takže i když základní plat činí 15 čistého, s různými přípatky se na těch 22 čistého dostane. To jen pro info

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Kobea
11.8.15 14:44

Člověk se může změnit. Ale je potřeba pro to něco udělat a není to hned :palec:.

  • Nahlásit
  • Citovat
12490
11.8.15 14:46

Zakladatelko, jakmile nejsi uvolněná, ten druhý to pozná a konverzace pak vázne. Emoce jsou stejně důležité, jako obsah. Jakmile ty sama sebe budeš vnímat jako nudnou, suchara atd, s největší pravděpodobností tě tak bude vnímat i okolí.

Co tady holky psaly výše je pravda, je třeba nemluvit jen sám o sobě, ale naslouchat, mluvit k věci atd. A moje rada: Být pozitivní, zkusit i trochu toho optimismu…já sama optimisty ráda poslouchám, nabíjí mě pozitivní energií. Stejně tak smíšci atd. :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
6564
11.8.15 15:21
@Bábrdl píše:
Vědec patří dlouhodobě k nejprestižnějším povoláním, nemůže všechno měřit penězma :nevim:A když už jsme u toho, průměrný plat zdravotní sestry byl v roce 2014 okol 30 hrubého, takže i když základní plat činí 15 čistého, s různými přípatky se na těch 22 čistého dostane. To jen pro info

jednu zdravotní sestru mám doma taky s VŠ titulem a při sedmi letech u lůžka se dostala na nějakých 16-17 000 čistého. Proto taky dala výpověd a dělá pro mě. Zdravotní sestra je jeden z nejméně prestižních vysokoškoláků v čr.
U vědce (on je zatím asistent, ale je fakt chytrej, jistě půjde nahoru)je to naopak, prestiž vysoká o to nic ale ve skoro třiceti bydlí u maminky protože na byt si z prestiže nevydělá.

Ale tady nejde o peníze. Já když se podívám za sebe tak vidím obrovský kus práce, několik vytvořených pracovních míst, můj otec se nemusí dřít pro zloděje kteří mu často nakonec ani nezaplatili. Dvě už větší děti s kterými jsem dohromady byl skoro tři roky na RD. Kompletně zrekonstruovaný dům bez dluhů.
A popravdě jsem věřil tomu že mě jako úspěšného podnikatele s dobrou rodinou bere i okolí. No očividně jsem pro ně jen chlap co má dvě pěkné děti.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama