Jsem pořád ta špatná, rozvod

Anonymní
18.1.20 07:48

jsem pořád ta špatná, rozvod

Dobrý den,

jdu se sem trochu vypovídat, už prostě nemůžu..

s manželem jsme šla do zahraničí s roční dcerkou, největší chyba, v té době jsme ale neměli moc problému, vadilo mi, že se málo zapojuje, ale já byla na RD, tak jsme to tak brala, měla jsme pochybnosti odejít, pre žádná rodina, přátelé, nikdo na pomoc a hlídání a on, že bude víc pomáhat a že to dáme, že to bude lepší život, jeho rodina ho v tom podporovala, přemluvili mě atd..

No a jak asi tušíte, opak byl pravdou, přestal dělat uplně vše, na vše mě nechal..o díte se nestaral, nepomáhal, když jsme byla nemocná řval na mě, že jsme neschopná, že si kvůli mě nebude brát volno, že přijde o dovolenou, takže já s 39 horečkami, průjmem jsme tu měla hyperaktivní batole, v té době přišel zlom, uvědomila sjem si, že kdybych tu zkolabovala, je schopen mě překročit a o dítě se stejně nepostarat..

bylo mi to moc líto, spíš sebelítost, jak jsme skončila, ale rozhodla jsem se chvíli vydržet, nastoupit tu do práce a zvažovala odchod, našetřit peníze..

musela jsme bokem, pre on utrácel za blbosti, hry, elektroniku..kraviny, drahe a nepotřebne, když jsme šla s dcerou ve 3 letech k zubaři, byl problém, tak jsme našla jineho, co to s ni uměl, měla kaz a ošetřil ji, ale byl soukromý, stálo to asi 140E za jeden zoibek a jak mě seřval, že vyhazuji peníze oknem (on si v létě koupil takovou malou elektronikcou lítající helikopteru za asi 300E, která mu po pár používání někde spadla a nedalo se tam dostat, tak o ni přišel.. :roll: a že jsou to první zuby a bla bla..

sobec a línej! pak se ukázalo, že dcerka má vadu řeči a ADHD a možná ještě něco, i když ty projevy v chovní dle mě jsou spíše z toho prostředí a hádek, kde vyrůstala, ted nás čekají další vyšetření..je to s ní ale těžké a je hrozně hyperaktivní a vzteklá, když ji to chytne, mlátí hlavou třeba o zed, mlatí mě, nechce si hrát s dětmi, miluji ji a moc, ale být na to sama v cizině je vyčerpávající a on nepomůže, max začne řvát, že je retardovaná a že tohle nemá za potřebí a že jestli se prokáže něco, že odejde..at..ale nemá s ek tomu..a pak přišel o práci a byl měsíc a půl doma doma, nic nedělal, já chodila do práce, aby byly peníze, měla jsem chřipku, ale nechtěla jsem na nemocenkou, pre v práci by to byl problém, často chybím, když je nemocná dcera, to mi taky řekl, že on s ní zůstavat doma nebude..tak chodím i s chřipkou a byla jsme totál vyřízená, odpo ji taky nikam nevzal, asi jen 2×, že je venku zima, proč někde lítat, že chodí do školky, tak stačí, že..do školky ji rano neodvedl, nic..jen ležel a koukal na filmy, doma bordel..co si uvařil, to tam nechal..nádobí..

a o víkend mi bylo zle a dcera vstala ráno v 6 a já mu říkám, vstaneš? potřebuji se vyspat..a on, že ne, že šel spát pozdě a je unavný, on který je celý dny doma a chrápe každý den do 12..tak mu říkám, že je mi zle a ona, že co od nej chci, že on s ní celý den na nohou nebude od půl 7, že to je moje práce a já na to a co je ještě moje práce, dělám vše, on nic..a pokrřil rameny a že jde spát..to byla poslední kapka..

vydržela jsem ještě chvíli, abych v česku měla nárok na podporu a sbalila se a bydlím u kamarádky, jeho rodiče ví jaký je, tchýně furt, že se musí starat, že má rodinu, ale na druhou stanu ho furt omlouvala, že nj, chlapi, oni na to nejsou se starat, to víš, jednou jsi matka..
tak ano, ale jeho teda fakt nepotřebuji..no a odešla jsem a je to těžké, s dcerou, ta změna prostředí, navíc už nějak pochytila druhý jazyk, do toho má vadu řeči a patla, je ji špatně rozumět, ještě dvoj jazyčně, sháním logoipedy, pychology, logo školkua, zatím čekáme, pak musím najít práci, podala jsem žádost o rozvod..a on a jeho rodina? že jsme sobec, že jsme zničila pro svůj rozmar rodinu, on že to nezvládám a že jsem na malou občas řvala, tak ano, občas mi už v tom soukolí stresu unavy bouchly nervy..

a tchýně mi furt píše, že jsme to dítě zničila, že ty problémy má kvůli mě, že jsme ji ted vzala tátu, chudák syn, tak se snažil, vzal nás do zahraničí, abychom měly lepší život,. dřel..bla bla..každý den..
nevim co mě ještě čeká, pomoc od nich žádna, svou rodinu už nemám, jen bratra na druhem konci republiky..připadam si sama, mám starost o budoucnost, jak to finančně utáhnu (on mi vyhrižuje, že mi nic nepošle, že si najd emalo placenou práci, že mu stačí máílo a já to pak neutáhnu..), do toho ty věčné utoky od nich, řešit dcery DG, obíhat doktory, nejspíš do budoucna žádné hlídání, uplně vidim, jak na to čekají, že selžu a řeknou, vidíš..sama si za to můžeš, ale v tom se už žít nedalo, fakt jsme neměla odcházet? já už nevim, nemilujeme se, spíš nesnášíme, v ničem nepomůže, penáze s ním nenašetřím, je hnusný a sprostý na mě, to kdybych tu měla vše vypsat..

začíná být zě me troska a mám pocit, že se sesypu..potřebuji klid pro dceru a pro sebe, at s ní mohu pracovat, ale mám pocit, že už na to nemám a nevim co dělat..potřebovala jsem se vypsat..

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Černá vdova
18.1.20 07:58

Jsi zpátky v Čechách? Já si dál představuješ život? Máš někoho, kdo Ti pomůže?
Budeš to mít těžké, ale na osamělý život jsi zvyklá, i když jsi byla v páru (taky to znám).
Potřebuješ si zajistit vlastní bydlení a příjem, abys měla z čeho žít. Rodiče ex Ti možná budou házet klacky pod nohy. Ale s tím se popereš.

Chování dcery budeš muset přežít, sama jsi v těžké nepohodě, ale postupně jak budeš řešit jeden problém za druhým, bude se Ti žít líp, uvidíš :palec:

Hlavně se zařizuj tak, abys Ty sama byla dostatečně samostatná. Abys nebyla na nikom závislá, finančně ani jinak.

  • Citovat
  • Nahlásit
996
18.1.20 08:00
@Anonymní píše:
Dobrý den,

jdu se sem trochu vypovídat, už prostě nemůžu..

s manželem jsme šla do zahraničí s roční dcerkou, největší chyba, v té době jsme ale neměli moc problému, vadilo mi, že se málo zapojuje, ale já byla na RD, tak jsme to tak brala, měla jsme pochybnosti odejít, pre žádná rodina, přátelé, nikdo na pomoc a hlídání a on, že bude víc pomáhat a že to dáme, že to bude lepší život, jeho rodina ho v tom podporovala, přemluvili mě atd..

No a jak asi tušíte, opak byl pravdou, přestal dělat uplně vše, na vše mě nechal..o díte se nestaral, nepomáhal, když jsme byla nemocná řval na mě, že jsme neschopná, že si kvůli mě nebude brát volno, že přijde o dovolenou, takže já s 39 horečkami, průjmem jsme tu měla hyperaktivní batole, v té době přišel zlom, uvědomila sjem si, že kdybych tu zkolabovala, je schopen mě překročit a o dítě se stejně nepostarat..

bylo mi to moc líto, spíš sebelítost, jak jsme skončila, ale rozhodla jsem se chvíli vydržet, nastoupit tu do práce a zvažovala odchod, našetřit peníze..

musela jsme bokem, pre on utrácel za blbosti, hry, elektroniku..kraviny, drahe a nepotřebne, když jsme šla s dcerou ve 3 letech k zubaři, byl problém, tak jsme našla jineho, co to s ni uměl, měla kaz a ošetřil ji, ale byl soukromý, stálo to asi 140E za jeden zoibek a jak mě seřval, že vyhazuji peníze oknem (on si v létě koupil takovou malou elektronikcou lítající helikopteru za asi 300E, která mu po pár používání někde spadla a nedalo se tam dostat, tak o ni přišel.. :roll: a že jsou to první zuby a bla bla..

sobec a línej! pak se ukázalo, že dcerka má vadu řeči a ADHD a možná ještě něco, i když ty projevy v chovní dle mě jsou spíše z toho prostředí a hádek, kde vyrůstala, ted nás čekají další vyšetření..je to s ní ale těžké a je hrozně hyperaktivní a vzteklá, když ji to chytne, mlátí hlavou třeba o zed, mlatí mě, nechce si hrát s dětmi, miluji ji a moc, ale být na to sama v cizině je vyčerpávající a on nepomůže, max začne řvát, že je retardovaná a že tohle nemá za potřebí a že jestli se prokáže něco, že odejde..at..ale nemá s ek tomu..a pak přišel o práci a byl měsíc a půl doma doma, nic nedělal, já chodila do práce, aby byly peníze, měla jsem chřipku, ale nechtěla jsem na nemocenkou, pre v práci by to byl problém, často chybím, když je nemocná dcera, to mi taky řekl, že on s ní zůstavat doma nebude..tak chodím i s chřipkou a byla jsme totál vyřízená, odpo ji taky nikam nevzal, asi jen 2×, že je venku zima, proč někde lítat, že chodí do školky, tak stačí, že..do školky ji rano neodvedl, nic..jen ležel a koukal na filmy, doma bordel..co si uvařil, to tam nechal..nádobí..

a o víkend mi bylo zle a dcera vstala ráno v 6 a já mu říkám, vstaneš? potřebuji se vyspat..a on, že ne, že šel spát pozdě a je unavný, on který je celý dny doma a chrápe každý den do 12..tak mu říkám, že je mi zle a ona, že co od nej chci, že on s ní celý den na nohou nebude od půl 7, že to je moje práce a já na to a co je ještě moje práce, dělám vše, on nic..a pokrřil rameny a že jde spát..to byla poslední kapka..

vydržela jsem ještě chvíli, abych v česku měla nárok na podporu a sbalila se a bydlím u kamarádky, jeho rodiče ví jaký je, tchýně furt, že se musí starat, že má rodinu, ale na druhou stanu ho furt omlouvala, že nj, chlapi, oni na to nejsou se starat, to víš, jednou jsi matka..
tak ano, ale jeho teda fakt nepotřebuji..no a odešla jsem a je to těžké, s dcerou, ta změna prostředí, navíc už nějak pochytila druhý jazyk, do toho má vadu řeči a patla, je ji špatně rozumět, ještě dvoj jazyčně, sháním logoipedy, pychology, logo školkua, zatím čekáme, pak musím najít práci, podala jsem žádost o rozvod..a on a jeho rodina? že jsme sobec, že jsme zničila pro svůj rozmar rodinu, on že to nezvládám a že jsem na malou občas řvala, tak ano, občas mi už v tom soukolí stresu unavy bouchly nervy..

a tchýně mi furt píše, že jsme to dítě zničila, že ty problémy má kvůli mě, že jsme ji ted vzala tátu, chudák syn, tak se snažil, vzal nás do zahraničí, abychom měly lepší život,. dřel..bla bla..každý den..
nevim co mě ještě čeká, pomoc od nich žádna, svou rodinu už nemám, jen bratra na druhem konci republiky..připadam si sama, mám starost o budoucnost, jak to finančně utáhnu (on mi vyhrižuje, že mi nic nepošle, že si najd emalo placenou práci, že mu stačí máílo a já to pak neutáhnu..), do toho ty věčné utoky od nich, řešit dcery DG, obíhat doktory, nejspíš do budoucna žádné hlídání, uplně vidim, jak na to čekají, že selžu a řeknou, vidíš..sama si za to můžeš, ale v tom se už žít nedalo, fakt jsme neměla odcházet? já už nevim, nemilujeme se, spíš nesnášíme, v ničem nepomůže, penáze s ním nenašetřím, je hnusný a sprostý na mě, to kdybych tu měla vše vypsat..

začíná být zě me troska a mám pocit, že se sesypu..potřebuji klid pro dceru a pro sebe, at s ní mohu pracovat, ale mám pocit, že už na to nemám a nevim co dělat..potřebovala jsem se vypsat..
:hug: :hug: četla jsem tvé příspěvky. Zvládáš to dobře!!! Obdivuji tě, že jsi se mu dokázala postavit. A neboj, najdeš kamaradky, nebo třeba sousedka ti někdy pohlídá, když bude třeba. Hlavně klid a pevné nervy. Držím palečky :hug: :hug: A jinak. Kamarádka je sama se dvěma dětmi. Rodinu už nemá a zvládá to sama skvěle.
  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
18.1.20 08:04

@Černá vdova díky, tak předstva je zatim takova, že musim co nejrychleji najít školku pro dceru, potom hned práci, jakoukoliv, hlavně, abych stíhala dávat dítě do školky a vyzvedávat, občas by mi třeba mohla pomoci nějaká kamarádka, jsem ted u kamarádky, ale v unoru bych se měla stěhovat místo jedné kamarádky, co jede na rok pryč a ma malinky byt, který není zas tak drahý a mít rok na to dát vše do kupy a trochu se postavit na nohy, zjistit jak se to má s případným příspěvkem na bydlení, pre zatim nejsme rozvedená a nemám stanovené alimenty a on mi nic nedává..mám něco malo našetřeno, ne moc, ale neco jo, na pár měsícu, kdyby bylo nejhůř, vím, že by pomohl bratr, ale má svou rodinu a nechci ho ted ještě něščím takovým zatěžovat..

nejhorší je, že mám pocit, že to na mě vše dopadá a mám sama nějaké zdravotní problémy, bolesti hlavy, nevolnosti, bolesti bčicha, občas průjem, asi z nervů, ale v hlavě mám pořád, hlavně at neonemocním či se nessesypu, to by byl pak konec..jsme z toho vystreslá..chápu, že tchánovci jsoujeho roidna, nečekala jsem pochopení, ale že se uplně obrátí zády, vnučku vždy milovali a ted se ani nezajímají, to nechápu..přitom nemám problém, aby si ji brali, naopak, ale sama se ptát nebudu..

  • Citovat
  • Nahlásit
14197
18.1.20 08:07

A co tvoji rodice? Zadna podpora? Myslim psychickou?
Podle me rozvod co nejdrive. Potrebujes i vyzivne. Jen asi cekej obtize se stanovenim styku s dcerou :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
629
18.1.20 08:25

Je skvele, ze jsi odešla. Děláš to správně a chytre, promyšlene. Mas ted krizi, ale dle toho, co a jak píšeš, jsem si jistá, ze to zvládneš. :potlesk:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
18.1.20 08:25

@cecetka už nežiji, bohužel, táta umřel, když jsme byla v pubertě a maminka před 5 lety :(

  • Citovat
  • Nahlásit
30459
18.1.20 08:29

Já taky myslím, že ti bude líp bez něj. Z tchánovců bych si nic nedělala, oni se ho budou zastávat, ač tuší, jaký je to blbec. Časem třeba k dceři cestu najdou. Já rozvodem rodičů o druhou rodinu přišla a nikdy jsem se s babičkou a dědou neviděla.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2769
18.1.20 09:05

Jsi silna a zvládneš to. Odejít byl nejtěžší a nejdůležitější krok.plno jiných to nezvládne a trpí celej život. Ted je to tezke ale bude už jen lip ;) fandim ti. odkud jsi?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
585
18.1.20 09:28

Odkud jsi? A kolik je holcice? Klidne bych nejak pomohla..at uz jde treba o nejake materialni veci..mam docela hezke veci po dcerce..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1228
18.1.20 09:29

To zahranici bylo Rakousko, ze? To je super, ze jsi konecne odesla. Ac to tak ted treba nevypada vse uz bude jen lepsi :palec:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1411
18.1.20 09:30

Osobne si myslim, ze ted dokonce zvladnes dceru lip, protoze ti odpadne to „nastvani“ na partnera. Zalezi, jak se domluvite na peci. Tchyni bych klidne blokla, ale s partnerem musis vychazet kvuli male. Nevim, jestli mas praci, ale urcite to zvladnes. V tomhle bych zit a vychovavat dite taky nechtela. Vzdyt sama jsi byla prakticky od zacatku.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
619
18.1.20 09:32

Ahoj, jsi skvělá, ze jsi odešla. Občas jsem od tebe něco četla a říkala si, ať se vrátíš domu. Musíš si zvyknout na jiny režim, ale uvidíš, že časem zjistíš, že ti je bez něj mnohem lépe. To si sedne. Aspoň, že máš kamarádky, co ti pomohou. Co bych ale určitě udělala je to, že bych jeden den zavolala tchyni, jestli se můžeš stavit a obratem tam zajela. Ideál o víkendu. Oni by měli znát i tvoji verzi. Ubezpecila bych je, že to zvládneš bez Manžela i bez nich. Ale že chceš vědět, jestli chtějí vztahy přerušit, nebo jak to vidí. Za dceřinou nemoc určitě nemůžeš. Držím palce, ať najdeš školku a práci, bude líp, uvidíš :hug: Zkus trochu zdravě jist, určitě jsi dost pod tlakem, tak ať má tělo kde brát energii 👍

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3978
18.1.20 09:40

No ja te teda nebudu chvalit za to, ze jsi odesla. To si mela udelat uz davno aby v tom ta dcera nemusela zit zvlast pokud ma nejakou poruchu. Musi to byt pro ni priserne… uz se ale musíš vzchopit a snažit se pro ni zachránit co se da. Urcite to nejak zvládnete, jste 2, horsi by bylo kdybys mela dětí vic.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1857
18.1.20 09:42

Kdybys chtěla, pracovala jsem v personální agentuře, můžu ti pomoct třeba se životopisem nebo poradit kde hledat a tak. Když tak napiš sz.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat