Reklama

Jsem smutná, když spolu neusínáme

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 12.12.17 21:07
Jsem smutná, když spolu neusínáme

Ahoj, všimla jsem si, že jsem hrozně smutná, když spolu s partnerem po schůzce spolu neusínáme. Ještě jsem s žádným mužem nebydlela, ale měla jsem několikaleté vztahy.
Vždy mě mrzelo, když jsme se s partnerem viděli jen třeba na pár hodin a pak šli spát každý k sobě…ať už z jakéhokoliv důvodu - přespání kamaráda, rodiny aj. Dnes se mi to stalo znovu a mně je hrozně smutno, brečím si sama v posteli… Moc se mi stýská, měla jsem poslední dobou v práci psycho a potřebuji objetí, tak moc. Jenže to samozřejmě nemůžu přiznat, nikdy bych se nevměšovala. Ale proč je mi tak strašně mizerně? Upřímně, raději bych se na schůzku vykašlala, kdybych věděla, že pak pojedu sama domů. Raději bych se s partnerem sešla po půlnoci u mě či u něj a ihned šla spát než X hodin přes odpoledne, máte to také někdo stejně?

Stránka:  1 2 Další »

Reklama

Reakce:
 
andelka83
Neúnavná pisatelka 19562 příspěvků 12.12.17 21:10

Tyhle stavy jsem zažívala když mi bylo kolem 20, a tak v prvních dvou letech vztahu. Teď už ne. Sice není všechno vždycky jak bych chtěla, smutno je, ale zdaleka to neprožívám až tak vypjatě. Ani nějak nepovysuju společné spaní nad společně strávené odpoledne. To mi přijde zvláštní.

 
AnastazieB
Echt Kelišová 8320 příspěvků 12.12.17 21:15

Já nemám ráda „randění“, neumím si představit jen se tak scházet, dokonce třeba několik let. Vždycky mi partner hrozně chyběl (zezačátku teda, teď po 13 letech už je to jiné :D ), takže s prvním klukem jsem vpodstatě bydlela o prodloužených víkendech, domů jsem jezdila přes týden, abych mohla do školy a k současnému muži jsem se nastěhovala asi po dvou měsících vztahu.

 
andelka83
Neúnavná pisatelka 19562 příspěvků 12.12.17 21:19

Já s prvním mužem randila skoro 5 let. Probíhaly teda i společné víkendy. Pak jsme se vzali. S druhým jsem vikendove 4 roky, čekáme mimco, teď se budeme sestehovavat. Nějak nemám štěstí na verzi " bydlíme spolu od prvního měsíce" :D

 
jenny.fields
Generální žvanilka 24717 příspěvků 12.12.17 21:26

Kolik ti je? Jak dlouho s ním chodíš?

 
pikola
Neúnavná pisatelka 19055 příspěvků 12.12.17 21:35

Tak jestli nebydlí v pokojíčku u rodičů, není nic tak těžkého k němu jet i v noci, ne? Napíšu chybíš mi, bude sex a jedu, ne? :mrgreen:

 
Conulka
Závislačka 3754 příspěvků 12.12.17 21:50

Já jsem vykolejená ikdyž chlap odjede na 2noci na služebku, nemůžu usnout a to už spolu usínáme přes 10let :mrgreen: :mrgreen:
většinou když jsem s někým chodila, tak jsme spolu i bydleli, takže usínání o samotě mockrát nehrozilo, ale někdy to není od věci - v létě si manžel vzal malou a jeli pod stan a já byla sama dva dny a spala jsem obě noci snad 12hodin úplně tuhá, jen já a naše fena v manželský posteli, krásaaaa :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

 
Kočičí duše
Zasloužilá kecalka 958 příspěvků 12.12.17 22:03

Ja to tak mela prvnich par let, nemohli jsme bez sebe usnout. :lol: Ted nemuzeme usnout spolu, lezeme si na nervy - manzel bud do noci hraje playstation nebo desne chrape - a ja do neho porad musim kopat a pak jsme akorat oba na nervy :mrgreen: takze jsem rada, ze spi v obyvaku a ja s malou v pokojiku. :lol: asi je to i tim, ze uz nejsme zamilovani. Ale vam to moc preju :kytka:

 
Kassy
Závislačka 3292 příspěvků 12.12.17 22:35
@Anonymní píše:
Ahoj, všimla jsem si, že jsem hrozně smutná, když spolu s partnerem po schůzce spolu neusínáme. Ještě jsem s žádným mužem nebydlela, ale měla jsem několikaleté vztahy.
Vždy mě mrzelo, když jsme se s partnerem viděli jen třeba na pár hodin a pak šli spát každý k sobě…ať už z jakéhokoliv důvodu - přespání kamaráda, rodiny aj. Dnes se mi to stalo znovu a mně je hrozně smutno, brečím si sama v posteli… Moc se mi stýská, měla jsem poslední dobou v práci psycho a potřebuji objetí, tak moc. Jenže to samozřejmě nemůžu přiznat, nikdy bych se nevměšovala. Ale proč je mi tak strašně mizerně? Upřímně, raději bych se na schůzku vykašlala, kdybych věděla, že pak pojedu sama domů. Raději bych se s partnerem sešla po půlnoci u mě či u něj a ihned šla spát než X hodin přes odpoledne, máte to také někdo stejně?

Nevměšovala komu a kam? Partnerovi do života? Komu už jinému bys takové věci měla říkat?

 
robinka
Zasloužilá kecalka 603 příspěvků 18 inzerátů 12.12.17 22:41

Ja bych taaaaaak chtela nekdy usinat sama a spat az do rana!!! Ale ne, furt musim mit neci rucicku v oku a nebo nozicku na krku. Milacci. :srdce: :srdce:
P. S. Chapu, resp. jeste si pamatuju tyhle pocity, ale je to pro mě trochu jak z jineho sveta.

 
Petule030
Kelišová 5739 příspěvků 1 inzerát 12.12.17 22:50

Ty pocity znám. Máš nějakého plyšáka? Někdy mi pomáhalo se s tulit aspoň s ním a lépe se usínalo. Obzvlášť, pokud jsi čerstvě zamilovaná, tak ta samota je tíživější. Jak dlouho jste spolu? Jak jste staří? Nemohli byste se už sestěhovat k sobě? :)

 
Manhattan
Závislačka 3694 příspěvků 12.12.17 23:10

A u tebe přespat nemůže? Já jsem s manželem začala chodit, když mi bylo 19, ale přes týden jsem byla na internátě, tak mi nabídl on i jeho rodiče, abych tam aspoň jeden den o víkendu přespala.

 
hani28
Ukecaná baba ;) 1113 příspěvků 13.12.17 00:08
@Kassy píše:
Nevměšovala komu a kam? Partnerovi do života? Komu už jinému bys takové věci měla říkat?

Ze jo, komu jinemu to rict, nez primo jemu? Copak dnes vetsina lidi neumi komunikovat s partnerem nebo co…

 
Lizatko15
Ukecaná baba ;) 1200 příspěvků 13.12.17 00:39

Já jsem s přítelem cca 3 roky. Bydlel u rodičů tak jsme se nejdřív scházeli mimo.. po měsíci si mě vzal už i domů a po cca 3 měsících už jsem nejezdila ani domů. Max 1 týdně. Do školy jsem chodila od něj a ze školy zas k němu. Teď spolu čekáme holčičku a nedokážu si představit spát bez něj.. před pár týdny odjel koupit auto do Německa a já celou noc prozvracela, probrecela a nemohla jsem nic.. když se pak druhou noc vrátil tak mě nevolnosti a vše přešlo. Jsem závislá ale je to tím, že mám v podstatě jen jeho.

 
Černá vdova
Echt Kelišová 8895 příspěvků 13.12.17 07:48
@Anonymní píše:
Ahoj, všimla jsem si, že jsem hrozně smutná, když spolu s partnerem po schůzce spolu neusínáme. Ještě jsem s žádným mužem nebydlela, ale měla jsem několikaleté vztahy.
Vždy mě mrzelo, když jsme se s partnerem viděli jen třeba na pár hodin a pak šli spát každý k sobě…ať už z jakéhokoliv důvodu - přespání kamaráda, rodiny aj. Dnes se mi to stalo znovu a mně je hrozně smutno, brečím si sama v posteli… Moc se mi stýská, měla jsem poslední dobou v práci psycho a potřebuji objetí, tak moc. Jenže to samozřejmě nemůžu přiznat, nikdy bych se nevměšovala. Ale proč je mi tak strašně mizerně? Upřímně, raději bych se na schůzku vykašlala, kdybych věděla, že pak pojedu sama domů. Raději bych se s partnerem sešla po půlnoci u mě či u něj a ihned šla spát než X hodin přes odpoledne, máte to také někdo stejně?

Budeš asi trochu závislá, ne? Dej si pozor, abys pro přítele nebyla koulí na noze.
Jak dlouho jste spolu?

Stránka:  1 2 Další »

Reklama

 Váš příspěvek
Reklama

Reklama

Poslední články

Rakovina prsu může postihnout každou ženu. Včasné odhalení je klíčové

Říjen je celosvětově označován jako měsíc boje proti rakovině prsu. Cílem... číst dále >

Stát chce finančně podporovat mikrojesle a dětské skupiny, aby maminky mohly jít do práce

Ministerstvo práce vyslalo do připomínkového řízení návrh, aby státní... číst dále >

Články z Expres.cz

Ivo Rittig se vyšňořil k soudu kvůli tunelování, na cestu se posilnil Moëtem

Lobbista Ivo Rittig je dnes na soudním projednávání ohledně kauzy údajného... číst dále >

Proč Třešničková otálí s návratem do Česka? Vliv na to má infekce i kuchař

V Istanbulu popálená Týnuš Třešničková (23) uklidnila všechny své fanoušky.... číst dále >

Články z Ona Dnes

Jak se nalíčit a učesat před kameru? Podívejte se na proměnu moderátorky

Moderátorka iDNES.cz Eliška Malínská se obvykle líčí pouze decentně a na... číst dále >

Příběh Jaroslava: Svatba, nebo rozchod. Nedokážu se rozhodnout

V životě by mě nenapadlo, že se dostanu do situace, kdy si nebudu vědět rady... číst dále >