Jsem špatná matka? Cítím se tak

Smazaný anonym
17.5.17 08:17

Jsem spatna matka-citim se tak

Ráda bych se vám svěřila se svým problémem a třeba znala i vaše názory ;)
Mám miminko 4 měsíce, těhotenství plánované, strašně jsem se těšila, musela jsem rodit plánovaným cisařem.
Jen ta realita mě trochu zaskočila… Asi to znáte miminko pláče, pláče, nedá se odložit, nespí… Celý šestinedělí jsem strávila v posteli a s miminkem se mazlila, chovala, kojila.. V podstatě jsem celý šestineděli kojila nonstop :)
Musim se přiznat, že jsem ze začátku necítila ten příval mateřské làsky, štěstí. Přišlo mi, že jsou z ní všichni nadšený mnohem víc než já..Kojení mi nic neříkalo, chtěla se kojit opravdu nonstop, jinak řev, přišlo mi že můj život skončil.
Nejhorší ze všeho byla ta ŠÍLENÁ únava, opravdu to bylo něco šílenýho, a to ja jsem dřív hodně pracovala, někdy jsem dělala i 24 hodin, spala par hodin a znovu do práce, ale nikdy jsem nebyla tak šíleně unavená, asi i nějaka poporodni depka kdy jsem jen ležela a nebyla schopná skoro vstát… Hlavně jsem začala trpět strašnou nespavostí, přes den jsem NIKDY neusla, ikdyž miminko spalo a já už padala únavou stejně jsem neusla, a to už podstatě od porodu, i v nemocnici… Tam jsem nespala skoro vůbec..Byla jsem tak unavená, že jsem si už nepřála žít, ne že bych se chtěla zabít, ale nechtěla jsem už žít..šla jsem na psychiatrii, že se cítim uplně strašně, kde mi v podstatě řekly at se nedivim když spim už 4 týdny jen 2-3 hodiny denne a ještě ne v kuse.. Že musim víc spát :zed: Vše se opravdu začalo lepšit ke konci šestinedělí a teď je to super, přes den tedy nespim doteď a někdy nemůžu usnout, ale je to mnohem lepší, miminko už taky spinka líp, ale je to pořád takový ubrečený miminko, který chce být neustále na ruce, přítomnost, nevydrží 10 min.sama ale mě to už nevadí, přestala jsem jí srovnávat a miluju jí takovou jaká je, ikdyby brečela ještě víc, je to prostě moje láska :srdce:
A teď proč se cítim jako špatná matka..
Když jsem byla unavená a nevyspalá kolikrát jsem byla na malou naštvaná že jen co jsem usla tak mě vzbudila… Nebo pořád řvala, řvala. NIKDY jsem s ní nezatřásla, nebo s ní nehodila do postýlky, ALE byla jsem naštvaná a tak si teď říkàm, že na mě musela vidět, cítit, že jsem naštvaná kvůli ní :oops: spíš jsem s ní začala víc naštvaně houpat nebo jsem začala nadávat, nikdy neee sprostě, ale něco v tom smyslu, jako: já se z toho už fakt zbláznim, a asi dvakrát jsem jí řekla at už přestane řvát, že fakt nevim co pořád chce :oops: někdy ji už musel chovat přítel když brečela protože jsem už nemohla. Za to jsem ji nikdy nenechala brečet, a to ani ted ne, ani par minut nikdy nebrečela sama v postýlce, vzdycky jsem jí chovala… A tak si ted říkám jestli to na ní nemohlo zanechat nějaké následky něco jako, že je mamince naobtíž, protože maminka byla naštvaná když jsem brečela, byla nervózní, že jsem jí vzbudila atd.
Jsem špatná matka? Pořád přemýšlim zda mě má malá ráda? Připadám si špatná, že jsem selhala..
Všem moc děkuji za postřehy, názory, odpovědi :hug:.

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

17.5.17 08:24

Myslím si, že jsi úplně v pohodě. Pokud jsi miminko nepraštila o zem vší silou, co ti zbylo. Což jsi určitě neudělala a taky říkáš, že miminko miluješ nade vše. Že ti občas ujedou nervy, to se stává každému a obzvlášť maminkám, co se nevyspí. Tohle období přejde.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
17.5.17 08:24

Podle mě je se tohle občas děje a neznamená to, že jsi špatná matka. Je potřeba si uvědomit, že malá chce cítit tvoji přítomnost a díky tomus e cítí v bezpečí, proto tě volá a brečí. Hlavně se pořádně vyspi a i tvoje podráždění a nervy se brzy uklidní :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Upravit
17.5.17 08:28

Neblázni, jsi skvělá maminka!!! Pečuješ o dceru úplně ukázkově a špatnou náladu má občas každý, nejsme roboti.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
kdochcekam
17.5.17 08:34

Kup si nějaký to nosítko ať malou chováš a u toho si aspoň zaliješ kafe. Přesně mi připomínáš mě. A já do toho ještě starší dítě, které se mě ptalo, jestli ho mám ještě ráda, když furt chovám jen mimino. Jóó, to byly časy. Co nás nezabije, to nás posílí. Počkej na její pubertu. Budeš ještě s láskou vzpomínat na tydle stavy… :jazyk:
:hug: :hug: :hug: :hug: :kytka: :srdce:

  • Citovat
  • Upravit
17.5.17 08:35

Myslim, ze vzhledem k okolnostem jsi to zvladla bravurne a rozhodne bych se vykaslala na nejake sebemrskacstvi kvuli tomu, ze jsi mela blbou naladu a bylo to mozna videt/miminko to mohlo vycitit. Pusobis na me jako skvela matka, prosla sis malem kolapsem a depresi a rozhodne si nezaslouzis sebekritiku, kterou se tryznis. Zvladla jsi to, nic spatneho jsi neudelala a jsi milujujici mama, co si prat vic. Bud na sebe pysna!! Nikdo neni porad 100,00%.

Spousta matek je naopak 50% a jak jsou ze sebe nadsene :mrgreen:

Příspěvek upraven 17.05.17 v 08:36

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8100
17.5.17 08:35

Nejsi špatná matka, jen jsi podlehla trendu, kdy se dítěti vyhoví úplně ve všem.
To se pak nelze divit, že z toho lidi mají poporodní depku.
A ještě máš špatné svědomí, že jsi z toho unavená?
Neblázni a nepodléhej dnešnímu teroru.
Na prvním místě jsi ty, až pak to dítě.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
17396
17.5.17 08:36

Neprijdes mne uplne psychicky v poradku, ale ten nespanek dela sve. Takze se domluvte s muzem, kdy si on vezme houpaci smeny a ty budes moci spat. Me to moc pomohlo, kdyz jsem vedela, ze at je noc jakakoli, tak se rano hodinu vyspim at se deje co se deje. Rado te dite ma, jsi pro nej cely svet, ale tve nalady pochopitelne citi a odrazi se na nem.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1291
17.5.17 08:41

Kup satek, bude lip. A urcite nejsi spatna matka, snaz se co nejvic odpocivat :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
917
17.5.17 08:42

Řvoucí dítě a nevyspání jsou mrchy v daleko menším rozsahu. Mě stačila noc, dvě za sebou, abych ve 4 ráno uklidňovala řvoucí mimino a u toho přemítala, proc je vlastně trestné to svoje hodit z okna :D a nebila jsem z frustrace dítě, mlátila jsem do gauče ;). O lásce k dítěti to neříká nic, jen o spánkovém deficitu a bezmoci tu malou příšeru uspat. A to máš sakra právo se zlobit i se litovat, nejsi robot! A hele, ráda ho mám a on mě taky.

Tak se neboj. To víš, že tě potřebuje dobře naladěnou a odpočatou, ale děláš, co můžeš. Určitě spolu máte i spoustu hezkých chvil, jak to popisuješ. Z těch se těží pro ty horší. Malá tě jistě ráda má (jakože 4mesíční z toho ještě moc pojem nemá) a už brzo ti to začne ukazovat.

A co ti poradit závěrem? Zkus nabírat ze studnic klidu a relaxu, kde to jen půjde (možnosti budou stále širší). Mít malé miminko není jednoduché, zvlášť když je problémové a ty už máš za sebou docela maraton. Zvykej si dávat dceru sem tam na hlídání (1 odpoledne týdně, které procourá s kočárem babička, je nad zlato), však to zvládnete obě… Pořiď si šikovné a praktické nosítko/šátek… Zapoj otce a dopřej si čas na koupel, na chvilku pro sebe… Buď na sebe hodná! Žádná z nás není dokonalá matka.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
22007
17.5.17 08:46

Myslím, že se to bude s růstem miminka zlepšovat. Taky jsem byla unavená, moc jsem nespala, ale pláč mi takové pocity nezpůsoboval. Zato teď, když se batole vzteká, musím se ovládat víc.
Když se opravdu hodíš do pohody, vycítí to i mimino. Asi bych ho nosila v šátku, ale nastuduj si opravdu důkladně, jak se šátek uvazuje. Tady určitě někdo poradí. Já syna jen chovala a hodně jsme se tulili.
Neusneš ani, když ti někdo vozí venku? Já jsem musela hodit spát aspoň vedle do místnosti před den, protože mě budilo každné jeho vzdychnutí a pomlasknutí ze spánku. Vydrž, v létě se vyvalíte do stínu na deku, bude se otáčet, víc se zajímat o hračky a unaví se. Třeba začneš s příkrmy a taky to bude jiné s tím kojením. Držím palce a pevné nervy.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
17.5.17 09:13
@Anonymní píše:
Ráda bych se vám svěřila se svým problémem a třeba znala i vaše názory ;)
Mám miminko 4 měsíce, těhotenství plánované, strašně jsem se těšila, musela jsem rodit plánovaným cisařem.
Jen ta realita mě trochu zaskočila… Asi to znáte miminko pláče, pláče, nedá se odložit, nespí… Celý šestinedělí jsem strávila v posteli a s miminkem se mazlila, chovala, kojila.. V podstatě jsem celý šestineděli kojila nonstop :)
Musim se přiznat, že jsem ze začátku necítila ten příval mateřské làsky, štěstí. Přišlo mi, že jsou z ní všichni nadšený mnohem víc než já..Kojení mi nic neříkalo, chtěla se kojit opravdu nonstop, jinak řev, přišlo mi že můj život skončil.
Nejhorší ze všeho byla ta ŠÍLENÁ únava, opravdu to bylo něco šílenýho, a to ja jsem dřív hodně pracovala, někdy jsem dělala i 24 hodin, spala par hodin a znovu do práce, ale nikdy jsem nebyla tak šíleně unavená, asi i nějaka poporodni depka kdy jsem jen ležela a nebyla schopná skoro vstát… Hlavně jsem začala trpět strašnou nespavostí, přes den jsem NIKDY neusla, ikdyž miminko spalo a já už padala únavou stejně jsem neusla, a to už podstatě od porodu, i v nemocnici… Tam jsem nespala skoro vůbec..Byla jsem tak unavená, že jsem si už nepřála žít, ne že bych se chtěla zabít, ale nechtěla jsem už žít..šla jsem na psychiatrii, že se cítim uplně strašně, kde mi v podstatě řekly at se nedivim když spim už 4 týdny jen 2-3 hodiny denne a ještě ne v kuse.. Že musim víc spát :zed: Vše se opravdu začalo lepšit ke konci šestinedělí a teď je to super, přes den tedy nespim doteď a někdy nemůžu usnout, ale je to mnohem lepší, miminko už taky spinka líp, ale je to pořád takový ubrečený miminko, který chce být neustále na ruce, přítomnost, nevydrží 10 min.sama ale mě to už nevadí, přestala jsem jí srovnávat a miluju jí takovou jaká je, ikdyby brečela ještě víc, je to prostě moje láska :srdce:
A teď proč se cítim jako špatná matka..
Když jsem byla unavená a nevyspalá kolikrát jsem byla na malou naštvaná že jen co jsem usla tak mě vzbudila… Nebo pořád řvala, řvala. NIKDY jsem s ní nezatřásla, nebo s ní nehodila do postýlky, ALE byla jsem naštvaná a tak si teď říkàm, že na mě musela vidět, cítit, že jsem naštvaná kvůli ní :oops: spíš jsem s ní začala víc naštvaně houpat nebo jsem začala nadávat, nikdy neee sprostě, ale něco v tom smyslu, jako: já se z toho už fakt zbláznim, a asi dvakrát jsem jí řekla at už přestane řvát, že fakt nevim co pořád chce :oops: někdy ji už musel chovat přítel když brečela protože jsem už nemohla. Za to jsem ji nikdy nenechala brečet, a to ani ted ne, ani par minut nikdy nebrečela sama v postýlce, vzdycky jsem jí chovala… A tak si ted říkám jestli to na ní nemohlo zanechat nějaké následky něco jako, že je mamince naobtíž, protože maminka byla naštvaná když jsem brečela, byla nervózní, že jsem jí vzbudila atd.
Jsem špatná matka? Pořád přemýšlim zda mě má malá ráda? Připadám si špatná, že jsem selhala..
Všem moc děkuji za postřehy, názory, odpovědi :hug:.

No to znám, však nacisti používali přerušovaný spánek jako mučení…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4828
17.5.17 09:13

Myslím, že máš výčitky svědomí právě proto, že jsi milující maminka a chceš být dokonalá a poskytnout miminku skvělou péči, špatné matce by to bylo u zádele. Dokonalost je ale nesmysl, nejsi robot. To víš, únava dělá své, ale myslím, že se snažíš i ve chvílích, kdy padáš na ústa své chování maximálně korigovat, myslím, že si vedeš dobře. Nezoufej, bude líp.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2874
17.5.17 09:26

Cca pred rokem a kousek jsem sem psala podobne zoufaly prispevek. Nas tyran jecel prvnich 5 mesicu i 16 hodin (v podstate jedl, jecel, jecel, jecel a obcas spal), pak se to zklidnovalo, do 9 mesicu to byl horor, pak zacal chodit, dalsi mesic zase rev (porad padal) a pak se to zacalo zlepsovat. Prvniho pulroku spal vetsinou v mem naruci, jinak rev. Do toho jsem mela doma starsi ditko…priserne to bylo. Obcas jsem mela pocit, ze ho nesnasim, v nejhorsich krizovkach jsem si v hlave planovala cestu do nejblizsiho babyboxu, sestavovala inzeraty:daruju za odvoz, brecela jsem s nim (rada, musis byt v klidu, miminko to citi je na ranu) :zed: :zed:
Pokud jsi unavena, tak jsi prchlivejsi, nervy nejsou spagaty. Ja se chodila vyzurit do koupelny - kopala jsem do kupy spinavych hader.
Rozhodne nejsi spatna mama, nektere miminka holt nejsou tak uzasne a spici, jako ty v reklamach. Clovek si to maluje jako duhu s letajicim jednorozcem a ono je to ve finale peklicko. Neboj, jak se mala zacne pohybovat, bude to lepsi. Zapoj partnera, kamosky, vsechny. Malou jim naloz do kocarku a do nejblizsiho krmeni at jdou pryc. Nebo jdi na prochazku ty. Bude dobre.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2337
17.5.17 09:34

Nejsi :hug: tohle zná asi každá máma. Start si měla hodně těžký, lepší se to a bude líp :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama