Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vubec nechapu, proc mu delas sluzku. Platite v podstate napul, tak domaci prace taky napul.
a nebo at on plati vse, vcetne tveho sporeni a pak ano, delej mu sluzku ![]()
Dobrý deň, dovolím si poradiť za seba, môj pohľad. Keď mi na partnerovi niečo vadí, či už to, ako krája zemiaky, vysáva alebo upratuje, všetko sa dá povedať tak, aby ten druhý nemal pocit, že je najväčší blbec na svete.
Vzťah dvoch rovnocenných ľudí nevyzerá tak, že jeden druhého neustále kontroluje, zhadzuje a dáva mu pocit, že nikdy nie je dosť dobrý. Vy si vo vzťahu nemáte pripadať ako neschopná nula, ale ako hodnotný človek, ktorého partner rešpektuje. Samozrejme, každý sa má vedieť zamyslieť nad kritikou, ale toto už z toho, čo píšete, nepôsobí ako obyčajná partnerská výhrada.
Vy pracujete, študujete, staráte sa o domácnosť aj psa a napriek tomu máte pocit, že stále robíte málo. A to, že ste už v neustálom napätí, trasiete sa a zle sa vám dýcha, je podľa mňa veľmi vážny signál. Kým nemáte deti ani veľké spoločné záväzky, veľmi vážne by som prehodnotila, či chcete takto žiť ďalšie roky. Partnera predsa nemáte celý život presviedčať, že ste dosť dobrá.
@Anonymní píše: Více
bič a pryč, jsi jeho služka, maminka a dcera současně, všechno jen ne rovnocenná partnerka, a ano může to být jeho nadváhou, má pocity méněcennosti, tak tě deptá, aby ses cítila špatně a neutekla mu,
já bych ten útěk doporučovala, tohle přece nemáš zapotřebí
Je úplně jedno, jak to vidí on a kdo z vás má pravdu. Důležité je, že ty se v tom vztahu cítíš nedobře a pokud si už i nadáváte, tak není důvod v tom pokračovat. A možná má ségra pravdu, i jemu je jasné, že to může být otázka času než přijde rozchod. Proč by mladá schopná vysokoškolačka měla snášet neustálou kritiku a příkazy otylého týpka přes 40. Z vás dvou jsi ty ta, která si může vybírat.
Řeknu to asi takhle. Tvého partnera vidím jako někoho, kdo se tě pořád snaží usměrňovat. Potřebuje, abys fungovala maximálně podle jeho představ, aby měl život s tebou co nejpohodlnější. A má zato, že bys mu asi měla být vděčná za to, jak ti nalajnuje celý týden.
Máš ty prostor pro sebe, myslím, zda si můžeš dělat, co chceš, lehnout si s knížkou, natáhnout se k televizi, zaskočit ke kamarádce, aniž bys to dopředu hlásila a měla to schválené? Za chvíli, pokud jsi normální, začneš mít potíže, ty už je vlastně koukám máš. Umíš si představit mít s někým takovým děti? To by se taky mohlo stát, že bys po jeho návratu z práce mohla podávat raport typu
Kolik jsem utratila při nákupu
Kolik malý vypil mléka
Jak dlouho spal
Co jsem stihla a nestihla
A potom si poslechla jeho komentáře, návrhy na zlepšení, případně bys možná i dostala zpracovaný rozvrh na všední dny, aby sis to líp zorganizovala.
Máš tohle zapotřebí?
A než jsem to dopsala, přišly reakce, které můj názor podpořily…
Ani jsem to nedočetla. On hledá služku náhradu za matku co se bude starat, ne partnerku. On evidentně nikdy pořádný vztah neměl, tohle by totiz nevydržela žádná…
On ti vyhrozuje, ze si bude svaciny delat sam a ty se toho bojis nebo co?
At si je dela sam. To ber vsemi deseti.
Ze je ti jedno zahrada? Ano, je!
A co jako? ![]()
O tom, ze jsem neschopna a mam se za sebe stydet, by mi rekl jednou.
Jako, tva sestra ma pravdu. A pamatuj si jeste jednu pravdu a to dobre - jemu je 40 a neni tva uloha ho uzdravit nebo menit. Mas omezeny cas si najit kvalitniho partnera a mit deti a jenom jedno zdravi.
Pošlete ho expres dál. Taková šikovná holka tohle nemá zapotřebí.
Pedant, který ženské poměřuje se svou matkou a nikdy mu není nic dost dobré… Co k tomu říct, než to, že za to ty zaplacené dovolené a nájem jednoduše nestojí. Cena za to je příliš vysoká. Nechová se jako partner. Spíš jako mizerný otec… Zmizte od něj, dokud s ním nemáte děti. Lepší to nebude, protože tyhle typy nejsou schopné vnímat vlastní chyby a limity. A tudíž s nimi ani nemůžou nic udělat…
@Anonymní píše: Více
Rychle pryč. Zeptejte se sama sebe - to chcete s tímto člověkem strávit zbytek života? Co vám to přináší? Dovedete si představit s ním mít dítě? Je celkem jedno, jestli třeba teď děti nechcete, co když jednoho dne budete chtít? Rozhodně bych před tím ve vašem věku nezavírala vrátka. Dovedete si představit, jaké to bude třeba za deset let? Bude to jenom horší. On si prostě odchytil mladý slabý kus, který mu na to skočil (a já moc dobře vím, o čem mluvím, taky jsem byla ten slabý kus). Ta morbidní obezita asi taky není úplně ok, vaše sestra má s největší pravděpodobností pravdu a ano, žijete nejspíš v manipulaci. Myslím, že když se osamostatníte a zbavíte se tohoto, tak se vám dost uleví.
@Anonymní píše: Více
Asi staci jedno slovo: deb.bil. Hodne stesti. Radit co mas delat neni treba, pze je jen jedno reseni.
@Anonymní píše: Více
Proč se mu nepostavis a neřekneš mu, že nejseš jeho pedantská matka- tohle si myslím že je jádro, která na něj přenesla svoje mindraky, že si to na tobě léčit nebude a odešla bych na celej večer/;dni pryč samozřejmě i se psem.Bude z něj odpornej despota…fuj
Zeptám se: psala jsi, že on platí nájem. To nemá ani ve 40-ti ani svoje bydlení, ani děti? A 40 kg nadváhu? Čeho dosáhl teda v životě on?
Myslela jsem, že dnešní čtyřicátníci už jsou někde jinde, ale tento se k tobě chová jako nějaká generace, co vyrůstala po válce.
Svačinu si neudělá, na obědy v práci nechodí, k psovi vztah nemá. Zavařovat tě nutí, i kdy vidí, že na to nemáš objektivně čas. Čím je ten chlap teda vyjímečný?
Ty jsi hooodně schopná: pokud stíháš práci, školu, psa a ještě vyvařovat někomu, kdo si ani ten pitomej rohlík nenamaže a do toho v sezoně zavařuješ, víkendy trávíš na jeho zadradě s jeho rodiči… Kam tě teda vlastně bere? 1× ročně na dovču?
No, mega držrešle není, ale taková průměrná držgrešle ano. Pochybuju, že ti pomáhá v výdaji na psa. A to, co on zaplatí na nájmu, tak tobě projí.
Ahoj holky, potřebuju střízlivý pohled zvenku. Už si přijdu jako blázen, pochybuju o sobě a chci vědět, jestli jsem neschopná já, nebo žiju v manipulaci.
Je mi 29 let, studuju vysokou školu, mám náročnou práci, vlastního psa a ambice se v životě posouvat. Žiju se starším partnerem (40 let) v jeho 40 let starém bytě. Mám za sebou vztah, kde jsem táhla všechno sama, tak jsem si vedle něj ze začátku oddechla. Jelikož jsem vyrůstala s tátou, který extrémně šetřil a dělal kvůli penězům scény, na partnerovi se mi líbilo, že s penězi problém nemá – platí nájem (já jídlo), vezme mě na výlet nebo dovolenou a v tomto je velkorysý. Jenže v běžném životě fungujeme v hrozném napětí. Snažím se být férová, tak píšu pohled obou z nás.
Jak to vidí a popisuje on (jeho pohled a nároky):
Systém a řád: Má mít ve všem systém. Tvrdí, že já bordel nevidím a že to, jak byla zvyklá uklízet jeho máma, je jeho standard. Když něco v lednici není poskládané podle jeho představ, ptá se: „Jakej blbec to zas takhle poskládal?“ Říká mi, že jsem neschopná a že se za sebe mám stydět.
Jídlo a péče: Je zvyklý na teplé obědy a polévky. Dělám mu svačiny do práce, ale když se opakují nebo jsou jednodušší, tvrdí, že jí „furt to stejný, tak si to bude dělat sám“, nakoupí si a dává mi to pocítit.
Zahrada a víkendy: Máme zahradu cca 500 m od bytu. On se o ni stará, pěstujeme tam věci. Když si nevšimnut úrody k posklízení, hned je drama, že je mi to jedno. Zavařování mě i baví, ale při škole a práci na to nemám pořád čas a prioritu. Na zahradu chodí každý den ráno jeho rodiče a o víkendu tam s nimi trávený čas bere jako samozřejmost. Já tam s nimi každé víkendové ráno být nemusím a raději bych v sobotu ráno uklízela, ale on mi tvrdí, že mám uklízet v týdnu a víkend má být volný.
Oběť a rozpolcenost: Dělá ze sebe chudáčka, že dělá pro všechny všechno, ale nikdo si ho neváží. Když mě vezme na dovolenou, vyčte mi, že si toho nevážím. Na jedné straně mě v mých projektech podporuje, ale vzápětí řekne, že řeším jen svoje věci a měla bych se raději starat o domácnost.
Jak to reálně dělám a prožívám já (můj pohled):
Úklid a péče: Vysávám téměř každý den (min. 3× týdně), 2× týdně vytírám, jednou týdně drhnu koupelnu a WC, linku a nádobí řeším denně, okna myju 2× ročně. Na starý 40letý byt dělám maximum. Sám uklidil za celý rok jednou, ale mě neustále kontroluje. Psa venčím výhradně ja, protože tvrdí, že je můj. Opravdu se snažím, aby byl šťastný, a snažím se o dokonalost, ale nikdy to nestačí.
Dvě tváře a vychloubání: Poučuje mě i o tom, že mám venku chodit vpravo. Před lidmi, před mojí mámou i ve společnosti se mnou vychloubá, chválí mě, je milý, usměvavý a všichni si myslí, jaký je to skvělý chlap. Jakmile přijdeme domů, srazí mě a je neustále znechucený, naštvaný a pesimistický.
Moje sestra a stav: Sestra si myslí, že jelikož má partner nadváhu cca 40 kg, je nespokojený sám se sebou, neposouvá se, a jak vidí, že ja rostu, daří se mi a jsem docela hezká holka, tak si na mně vybíjí své frustrace. Ja jsem z toho všeho po týdnu v práci a na VŠ vyhořelá, neustále v tenzi, klepu se a špatně se mi dýchá. Jsme spolu 4 roky bez dětí. Několikrát padla sprostá slova.