Jsem tak špatná máma? Už nemůžu

Napsat příspěvek
Anonymní
12.3.20 19:54

Rozhodne nejsi spatna mama :hug: jsi jen moc hodna. moje kamaradka na tom byla uplne stejne jako ty, byla vycerpana, s mastnymi vlasy, domacnost v troskach. A to jen proto, ze svoji holcicku neustale jen nosila a odmitala ji odlozit, protoze mala hned jecela. A pak zjistila, ze je tehotna, nicmene dceru porad nosila a zvedala, i presto ze jsme ji rikali, ze diky sourozenci se bude mala muset stejne osamostatnit. A pak se ji narodil bratricek, a najednou to slo, a mala si zvlada hrat sama. Nemyslim byt na deti zla, ale byt prisna a asertivni, nezmeknout a kdyz se rekne ne, tak proste ne, a vydrzet

  • Nahlásit
  • Citovat
11961
12.3.20 19:54
@7.straka píše:
Ty pocity, že jsem jako matka k ničemu, mícháme snad všechny. Já tedy často, nejsi v tom sama.
Ze situace, v jaké jsi, se po skoro roce, těžko vystupuje. Blbý je, že chlap, místo aby aspoň pomohl, tak tě peskuje. Jednodušší to bude s malým. Ale musíš vydržet. Roční dítě už je opravdu chytrý mrňavý manipulátor, on už ví, že když začne ječet, tak dostane, co chce. Začala bych tím, že když jdu vařit, tak mu v kuchyni na deku rozložím hračky. Vidí mě, já jeho, že se mu nemůže nic stát a pomalu ho „otužovat“. Nejdřív pět minut, než si namažu rohlík, za týden natáhnout na deset, než uklidím nádobí. Klidně mu říct, teď si chvilku hraj sám. Ale je zvláštní, že roční dítě se nezabaví žádnou hračkou ani na pár minut, kdy vaříš. Holky mají pravdu s tím časem pro sebe. Ale já měla období, kdy jsem říkala, že kdybych měla dvě hodiny času na terapii, tak bych ji nepotřebovala. Vydrž, přejde to. Držím palce :hug:

To je vyborna hlaska! :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3580
12.3.20 19:57

Mám stejný názor jako výše, neskákat za každým brekem. Nechat vytáhnout věci z linky když vaříš. At objevuje. Já od miminka nechávala dceru v lehátku, s hrazdičkou…měnila hračky. Dali si dceru na deku do kuchyně. Vařila s ní. A nikdy jsem si ji prostě na záchod nevzala. Dvě minuty vydržela sama. Jen jsem ji frkla do postýlky at nespadne nebo něco. Mín pozornosti a bude líp nebo se z toho zblázníš.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
12.3.20 20:05

Hele ja to mela podobny s malou, porad chtela pozornost, jinak rev, kdyz prisla navsteva lezla mi po hlave… hruza… proste sem ji rekla dost, nebudes po me lezt. Kdyz sem sla na zachod, napit se atd… jdu se napit, HOTOVO. Kdyz sem uklizela dostala do ruky cistej hadr at taky smrdla nabytek, stu atd. Ted ji je 20 meicu a uz je to pohoda. Ale do tech 18 mesicu peklo no…

  • Nahlásit
  • Citovat
119
12.3.20 20:06

Všichni co píšou ať nechá dítě vybrecet jste asi nezažili dítě co začne řvát až se z toho dusi a nenadechne. A to stačí chvilka k němu nejít…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
12.3.20 20:25

@Koroptev12 to dělala neteř, úplně celá zmodrala. Je nerv po fotrovi. Jednou jí v tom hysteráku dali do sprchy a od tý doby klid. Jo je to středověká metoda, ale zabralo to. Moje holka dělala strašný scény, třeba sebou flákla před domem na chodník. Jednou v šest ráno ječela na chodbě. Odpoledne jsem potkali souseda, trochu se na ní zamračil, řekl jí, že už to nikdy nechce slyšet a od toho dne nic. Oni možná potřebují narazit na mantinel. Ale když je dítě zvyklý, že stačí si houknout, tak to už se těžko mění.

  • Nahlásit
  • Citovat
491
12.3.20 20:54

Nejsi spatna mama, u nas je to podobne, maly ted ma 16 mesicu. Zabreci a drzi se kolem mych nohou, ale umi si hrat i sam. Od narozeni byl ale celkem narocny, ja ho nosila. Mozna jsem mela byt prisnejsi a nechat ho trochu rvat. Ted si umi hrat i se mnou v kuchyni, otevru suplik s plastovymi dozami a je na 10 min klid. To samy v koupelne. Je pravda, ze ja obcas hlas zvysim. Mam pocit, ze on moc dobre rozumi, ale zkousi to. Urcite to chce ale zapojit manzela, muj ho ma tak na tu pulhodinku, nez se jdeme koupat a co nejvic to jde o vikendu. Jednou tydne mam jazykovy kurz. Uklizej jen to nejnutnejsi. Var rychla jidla, ja si vse pripravim, kdyz maly spi pres den v kocarku. Jinak jsme porad spolu a hrajeme si, prohlizime knihy, chodime ven.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
12.3.20 21:05

Tak ho ale nesmíte podporovat v tom, že si zakřičí a vy přiběhnete. Musíte rozlišit pláč, kdy jde o bolest, jídlo, spánek, plenku a pláč, kdy dítěti nic nechybí a vztekne se. U nás to trvalo cca týden. Zkrátka jsem si v klidu udělala co jsem potřebovala, pobrekal si ale přišla jsem a byl klid. Zjišťoval, že se stejně zase vrátím. :) Teď už za mnou kluše sám nebo si hraje, kouká na pohádku když vidí, že vařím, myju nádobí nebo uklízim takže z toho žádná zábava nevzejde. :) Dokážu si představit, že by v případě, že bych za ním běžela při každém brekánku byl dosti nesnesitelný. Co se kojení týče, tak s vámi soucítím. Měla jsem to podobně až na ten tlak okolí. Drtila jsem si tři měsíce prsa odsávačkou, bylo to dost špatný období jelikož mrňous mimo šátek byl řekněme, celkem běsný. :) Teď už je ve věku, kdy můžete pomalu začít určovat alespoň nějaká malinká pravidla a nebuďte otrokem. Už to neni nutný.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
605
12.3.20 22:08

Minimalne v noci bych nevstávala, vrazila bych mu dudlik, mlíčko a zkusila nechat vybrecet. A co se stane, kdyz neuvařis a neuklidis? Myslím, že vůbec nic. A nech malého taky tatínkovi někdy večer, at se stará - teď sice nemůžeš ani do fitka, ale zajít ke kamarádce nebo si jít večer zaběhat určitě zvládneš.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1547
12.3.20 22:09

Zase až takhle náročný dítě jsem neměla, ale také jsem měla problém třeba s vařením a úklidem, hlavně u vaření se syn začal řvát okamžitě, jak jsem začala. Vyřešila jsem to tím, že jsem práci omezila na minimum a místo toho se mu věnovala a užívala si to. A tím, že jsem ho zapojila do úklidu i vaření. Když se zrovna povedlo a bavil se sám, tak jsem si dávala pozor, abych ho nevyrusovala, aby si zvykl na to, že se může zabavit sám. Ale třeba když uklízím nebo vařím, tak on chce dělat to, co dělám já. Nechá mě si třeba číst nebo se věnovat nějaké jiné klidné aktivitě, ale uklízet a vařit „musí“ se mnou. Při vaření si zkus syna místo do zidlicky posadit na linku. Nebo si vem vaření na zem. Tak může nejen koukat ale i se zapojit.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
12.3.20 22:14
@Anonymní píše:
Dobrý den, potřebuju se už konečně někde vypsat, nemůžu to už držet v sobě. Mám chlapečka, bude mu rok. Miluju ho opravdu nadevše na světě, ale já už prostě nemůžu. Když se narodil, v porodnici mě neskutečně ponižovali, protože se mi vůbec nedělalo mléko, malej mi nepřibiral.. byla jsem na tom psychicky špatně, do toho když jsem přišla s malým domů, každej mě nutil kojit, pořád dokola mi omílali, že prostě kojit musím, že nebude zdravej když bude na UM, prostě každý den dokola.. snažila jsem se všelijak, přes poradkyni, homeopatika. Prostě nic. Měla jsem k tomu strasnej odpor po tom, co mi to každej pořád cpal.. zhroutila jsem se, ale naštěstí jsme laktační psychózu podchytili včas, takže mi dr. nasadila antidepresiva.. od té doby, cca od malýho dvou měsíců bylo všechno v pořádku, já se ze všeho už dostala. No teď k hlavní věci..Moje dítko je takové, že prostě nevydrží ani 5 minut sám. Má hrozný záchvaty i když si chci jen zajít na záchod, nebo si jít nalít hloupý pití. Nemůžu uvarit, nemůžu uklidit. Zkoušela jsem vše, přes nosítko, dala jsem židličku do kuchyně, aby byl se mnou, ale i když krajim hloupou cibuli a pár minutek si ho nevsimam nebo si s ním nehraju, hrozně se vzteká, pláče, je úplně rudej. Nemůžu ho nechat ani o samotě, jelikož když má tyhle záchvaty, dlouho trvá, než se nadechne. :( malýmu se snažím dát naprosto vše, ale tyhle stavy trvají už dobrý 4 měsíce a já už prostě nevím, co dál :,( i když chci uklidit, beru si ho všude, ale jak si s ním chvíli nehraju, tak to zase začíná na novo a táhne se to celej den.. takže já jednoduše vůbec nic nestíhám i když jsem se několikrát snažila zkusit vše možné. Prosím, jak to děláte vy, co máte děti které potřebují neustálou pozornost? A to nechcete vědět co dělá, když přijde návštěva. To nemůžu jít připravit ani kafe, nemůžu si popovídat s kamaradkou, musím si všímat jen a jen malého, takže jsem vlastně celej den sama s malým, chlap do večera v práci a už ani ty návštěvy tady nechci. Jediný, kdy je přes den hodnej, je v kočárku a to jen hodinku max, když spí a jsme na procházce. Já už jsem zase na pokraji zhroucení a přijdu si jako na začátku, když jsem porodila. Mám pocit, že jsem prostě jako máma, jako žena, jako máma v domácnosti úplně vyhořela… Nikdy jsem na malýho nijak nezvýšila hlas, netrasla s ním i když měl sebevětší záchvaty, vždy jsem s ním byla. Jen už je toho na mě prostě moc, už opravdu nevím, co mám dělat. Jsem tak šťastná, že malýho mám, že je zdravej, ale tohle už prostě nezvládám, je to jako jedna velká klec, nevídám kamarádky, rodina je věčně v práci.. chlap přijde z práce, plácne sebou na gauč, ale to už většinou maličkej spí. Jsem psychicky, fyzicky vyřízena, snažím se vše dohnat aspoň večer, když mám víc času, tak uklidím většinou i uvařím. Ale prostě musím jen večer. Přes den to prostě nejde. :,( Asi jsem jako máma úplně vyhořela, že jo? Mele se ve mě jeden takovej pocit za druhým. A chlap mi tohle dává neustále sežrat.. jaká jsem špatná máma, že nic nestíhám. A to kolikrát, když si večer vše udělám, většinou vše mám kolem jedenácté hodiny, tak se malej vzbudí a je vzhůru třeba do tří do rána, kdy prostě nechce ani za nic spat, tak si zase hrajeme.. Děkuji za přečtení a za případné rady

Prosím tě, vůbec nejsi špatná máma! Co blbnes. Mě taky sikanovali kvůli kojení a myslím, že nás je tu takových víc. Tak se to snaž hodit za hlavu. Lidi jsou prostě krutý. S kamarádkou si z toho děláme už jen srandu. Mě sikanovali kvůli kojení a ji kvůli tomu, že nemohla otěhotnět. Prý každá ženská, co má pohl. organy, prece otěhotnět muze a ona prý neumí souložit, jinak by už dítě měla dávno…To samý s kojením. Prý každá co porodí může kojit… :zed: Jinak zkus si nastavit s dítětem nějaké hranice. Třeba když máš něco rozdelaneho, tak prostě pokračuj a nech ho chvíli brecet. Vím, bude to těžký, ale určitě se to bude pomalu zlepšovat…

  • Nahlásit
  • Citovat
654
12.3.20 23:01

Necetla jsem celou diskuzi ale takhle to delam ja. Kdyz se vari, sedi v zidlicce. Povidam mu co delam.
Kdyz uz je protivnej, dam mu do ruky naberacku, varecku atd. Na to kouka jak na zjeveni a ma “poklad”. Kdyz luxuju zapojim ho. Chodi okolo me a taha vysavac. Vlastne do vseho ho zapojuju, dam neco do ruky. Jinak taky, ma svuj pokoj od 7 mes, kde je muze byt sam. Zadne rohy, jen postylka, hracky atd, takze tam si blbne. Jsi dobra hele, to das. Je to na pikacu ale kdo nemel stejny pocity.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
654
12.3.20 23:06

Jinak souhlasim, Kdyz jen tak poknourava, klidne necham v postylce.
Kdyz je to takovy ten opravdovy plac tak samozrejme beru a chovam. Ale otrok nebudu. Nekdy zvladnu i rychlou vanu kdyz si sam hrabosi vedle v pokojicku :think: :palec:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8958
13.3.20 04:56

Varit a uklizet kdyzbusne a jinak si furt rikat ze z toho vyroste a az mu bude patnactbtak urcite bude vse jinak

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8941
13.3.20 08:02

No, roční dítě si bude v noci b´vyžadovat, že si budete hrát? Ani omylem, v noci se prostě spí. Tím, že mu ustupuješ a v tu dobu si s ním hraješ, to je špatný, musí se naučit nějakému režimu, i když to nebude jednoduché, jinak se z toho zblázníš :nevim: To samé i ve dne, není mžné, abys fungovala 24 hod jen kvůli němu, to prostě nejde, musí se naučit, že není na světě sám. Prostě v kldu uvař kafe, řve? Tak atˇřve, no a? Ono mu to neublíží, neboj se. Hlavně klid.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama