Velmi složitá situace s tchyní

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 25.03.19 01:25
Jsem těhotná a zešílím ze své tchyně

Zdravím všechny!

Předem dík všem, kdo si to přečtou a dočtou, protože já už se musím někomu vypovídat a manžela tím zatěžovat nechci, jelikož by byl akorát smutnej a měl by starosti. Tak tedy, ehm ehm…

Mám tchyni. Asi dva roky před svatbou s námi bydlela - ne my u ní, ona u nás. Chlap ji opustil, když byl můj manžel malý (asi 4 roky) a ona ho vychovávala sama se svojí matkou. Samozřejmě rozumím, že v tomhle případě tam bude hlubší pouto, než běžně matka-syn mívají. Snažím se být tolerantní, snažila jsem se s ní sblížit a udělat ji součástí našich životů jak si zaslouží, ale to prostě nejde. Můj muž je nekonečně laskavá a zodpovědná osoba a už odmala se snažil mamince všechno ulehčit a pomáhat a ona se na něj upnula řekla bych až opičí láskou. A pak si našel mě.
Ze začátku fajn. Pak se od ní manžel odstěhoval a našli jsme si společné bydlení. Do dvou měsíců byla maminka u nás, uplakaná, že sama podnájem neutáhne (platila 7.400 se vším a brala čistého 22 000…ehm, ale tedy dobrá). Hodně pije víno, vyžahne cca litr a půl každý den, tak jsme si řekli, že peníze asi topí tam a zatím jí teda pomůžeme.
Po dvou letech už mi hrabalo. Tchyně věčně naložená u televize (vyležela nám do gauče důlek, museli jsme ho vyhodit :D ) a něco jedla, věčně si stěžovala na můj úklid, moje vaření. Když jsem udělala svíčkovou, vylila mi do ní litr studené vody, protože jsem ji prý měla moc hustou. Ona je totiž zvyklá na omáčky o konzistenci polévek (což je taky důvod, proč manžel začal jíst omáčky až ode mě). No prostě poklad.
Na manžela čas od času zkoušela záchvaty pláče, jak je sama a nepotřebná a demonstrativně se zavírala do pokoje, dokud ji ven nevyhnal hlad (většinou otázka dvou hodin, tchyně má 143kg a bez jídla dlouho nevydrží). Ze začátku ji utěšoval, pak už ji ignoroval, protože i jemu přišla otravná.
Vyhodila mi beze slova tři orchideje, protože kdesi četla, že vydechujou toxiny a to je pro člověka nebezpečné. Přeskládala mi kořenky, protože jí moje uspořádání přišlo nelogické. Vyměnila mi čisté osušky v koupelně, protože se nehodily barvou ke koberečku…atd. No, měla jsem toho plné zuby a trvat to dýl, asi bych po ní vyjela. Držela jsem se jen kvůli manželovi.
Pak jsme se rozhodli vzít a mamince jsme řekli, že chceme už vážně bydlet sami. Vypáčit ji z bytu trvalo další rok a půl, seděla tu jako ropucha na prameni. Odstěhovala se do nájmu jen tři domy od nás, takže sem neustále chodí bez nahlášení a někdy i bez klepání, bere si od nás z lednice jídlo, co jí chybí aniž by řekla nebo ho dokoupila a hlavně tu pořád má hromadu věcí. Hotová shromažďovačka, takovýho bince jsem neviděla, co jsem uklízela babiččin sklep. Párkrát už jsem ji donutila si něco odstěhovat, ale pak jsem to zase našla potají strčený někde u nás ve skříni…no škoda mluvit, musela bych ji zabít.
A teď jsem otěhotněla. Už čtyři měsíce ji vyzývám k vyklizení jejího bývalého pokoje, protože tam musíme dát mimi, ale ona pláče, že ty věci nemá kam dát. Už jsem jí nemilosrdně oznámila, že co tam bude k 30.4.2019 to nemilosrdně poletí do popelnice a taky že to udělám, už toho mám plný kecky. Už tu dva a půl roku nebydlí, ale pořád tu má pokoj plnej svých krámů…přece není normální, abychom se my kvůli tomu omezovali?
Ale co je vtipnější, začala mi do všeho ještě víc kecat. Protože ona už jednoho syna vychovala, takže logicky mi musí pomoct s tím mým, až se narodí. Nejlíp kdybych jí ho hned po porodu předala a nechala jí volnou ruku. Kdyby mohla, sama ho odrodí i kojí. Do všeho mi kecá, kupuje věci na miminko, co vysloveně nechci, protože ona je má za nejlepší a komentuje věci, co jsem koupila já, protože ona by takový nepořídila. Dokonce si k sobě do bytu koupila postýlku, povlečení, vaničku a kompletní výbavu, to je prostě chorý. Jestli si myslí, že prcka někomu pár měsíců po narození svěřím a kór jí, tak je praštěná. :D Rodině jsem napůl v legraci, napůl vážně řekla, že jestli mě někdo zavraždí, byla to ona a dítě je u ní. :D Neustále na mě tlačí, aby se mimčo jmenovalo po jejím otci…přitom jsem jí jasně řekla, že jméno jsme vybrali jiné a přes to jede vlak. Ne, ona pořád doufá, že to bude její vysněný Ivánek. Nepřipouští si Daniela, co jsme vybrali s manželem. Pořád mluví jen o Ivánkovi, Ivánek bude tohle a tamto…
Není to zdaleka všechno, ale to bychom tu byli donekonečna a i tak mají můj obdiv ti, co to dočetli. Myslíte, že jsem zbytečně přecitlivělá a málo ji chápu? Snažím se říkat si, že nikoho kromě syna a maminky už nemá a teď nově vnoučka, ale nemůžu svoje antipatie ovládnout. Pořád sem leze a chce mi sahat na břicho a mě už se z toho úplně obrací žaludek.

Stránka:  1 2 3 4 5 Další »
Reakce:
Božislava
Závislačka 2684 příspěvků 25.03.19 01:38

Rozřešení nečekej. Pouze spoluúčast. :kytka:

Teresa.p
Kecalka 495 příspěvků 25.03.19 01:40

porad jsem si rikala dobry, dobry, je proste sama…ale jak jsi napsala s tou vybavickou, ze ma doma tak me zamrazilo. 8o radu nemam.
skoda, ze uz si po manzelovi nenasla partnera. mohla mit uplne jiny zivot a nebyla by sama :(

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 25.03.19 01:42

Ona by si nikoho nenašla, protože všechno úplně vzdala. Nemyje si vlasy, nestará se o sebe, chodí v šusťákovce a jak říkám, má přes 140kg. Jediný, v čem má smysl života je její syn a teď i vnouček. Připadám si jako postradatelnej inkubátor pro jejího mazlíka :D

pajaja12
Povídálka 45 příspěvků 25.03.19 01:46

Tak to je nářez !!! Chce to pevné nervy a říci DOST !!! Na svou tchyni budete muset mluvit otevřeně…když se vám něco nebude líbit, vypalte to na ni ze sebe a zostra !!! Řekněte ji své představy a s čím nesouhlasíte.....a i kdyby se vztekala a začala šířit zlo…NEDEJTE SE !! A ŽIJTE SI PO SVÉM…neotvírejte ji, pokud nebude pozvána…nedejte ji své dítě, dokud se na to nebudete cítit (třeba nikdy, když bude strašná)......JE TO VÁŠ ŽIVOT a vašeho partnera seznamte s tím, že nastane boj, že už nemůžete tak dál, ať se připraví a nevyčítá vám to někdy (oni ti chlapi jsou z těch maminek někdy pos…:-) )…

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 25.03.19 01:50

Chlap mě naštěstí chápe a je na mé straně, ale stejně je nešťastnej z mamky. Nechci dělat v rodině zlo, ale jednou se pokusí vzít si dítě bez dovolení a bude mela. :D Manželovi jsem řekla, že jestli se k nám ještě někdy přifaří na bydlení, bude asi regulérní rozvod, protože to nezvládnu. Řekl, že mi rozumí a že udělá všechno pro to, aby se to nestalo a že rozhodně rozvod nechce, i kdybychom se s tchyní porvaly. Ale to víte, že je to pro něho těžké, nechci mu přidělávat starosti. Jsem držka, ozvala bych se, ale je mi líto manžela.

pajaja12
Povídálka 45 příspěvků 25.03.19 02:06

A na sebe nemyslíte?? Podle vašeho zdejšího příspěvku soudím, že vás to pořádně štve!…a pokud jste těhotná a necítíte se v pohodě, protože vás myšlenky na tchyni deptají, tak tím škodíte především miminku…vnitřní stres není dobrý, může způsobit i postižení!! Kašlete v tom na chlapa, jak se cítí, zda mu přiděláváte starosti…on se s tím porve, nebojte. Teď jste důležitá VY a mimi !!!! Udělejte si pořádek, jinak se pak z toho zblázníte, až se to narodí…pak se vaše tchyně úplně pomate z malého a vy budete na prášky…

Pajka89
Ukecaná baba ;) 2217 příspěvků 25.03.19 03:34

Boze, vymenila bych doma zamek a pokud by jste se predem nedomluvili na navsteve, tak bych ji vubec nepoustela dovnitr 8o Ze ma u sebe doma kompletní vybavu pro mimino uz mi trochu zavani psychopatii..

arinecka
Kelišová 5889 příspěvků 25.03.19 04:27

Teda, to je fakt šílený 8o Pokud by si do tebou stanoveného datumu věci neodnesla, tak bych to taky bez pardonu vyházela, vyměnila zámek a jí opravdu hodně důrazně řekla, že takhle tedy ne. To jak se chová je už fakt hodně přes čáru a neměla bych na to nervy. Tohle není pomoc matce, která je sama, ona vás sprostě využívá a organizuje vám život. Drž se, ještě to asi u vás bude hodně náročné.

Lainaire8
Závislačka 2834 příspěvků 25.03.19 05:16

Taky máme Danecka :srdce: :mrgreen:

Jj, vyměnit zámky a věci vyhazet, já bych ani nečekala do konce dubna :roll: proč jako? Nemá to kam dát teď, nebude mít ani za měsíc. A jinak vydržet, ona to stejně nepochopí, ať řekneš cokoli. A modli se, ať v budoucnu nejsi třeba v nemocnici apod, to by se asi manželovi nakvartyrovala domů a k dítěti 8o :zed:

Ginella
Kecalka 251 příspěvků 25.03.19 05:28

Je od Vás s manželem hezké, že jste se snažili tchýni pomoct, ale čeho je moc.. Mě by vadilo už to přerovnávání věcí a podobně. Ta výbavička to už je psycho. Drž se. :hug:

Emmulka
Kecalka 403 příspěvků 25.03.19 06:27

Jako první bych vyměnila fabku! Můj dům, můj hrad! Aby ke mně chodil kdokoliv jako do samoobsluhy…to bych nedala!
Věci bych sbalila, kdyby si je neodnesla, tak bych poprosila manžela ať ji je donese. Tímto by měl nastat klid, že u Vas nebude X denně a když zmizí její harampadí které očividně vůbec nepostrádá, tak se trochu pročistí vzduch… :D
Tchyně je asi tak trochu „magor“, promiň, ale muselo to ven. Máme rodinu 200 km od našeho bydliště a NEmám u mamky komplet výbavičku. Jen přenosnou postýlku. Tvá tchýně, která bydlí o tři vchody dále ji má? To mě po…
Manželovi bych se klidně svěřila, nedusila bych to v sobě.
A tchyni bych koupila psa, ať se trochu zaměstná, má se o koho starat, s kým se mazlit a případně si i povídat… :palec:
Přeji pevné nervy, klidné těhu a zdravé miminko… :srdce: :kytka:

Micaella22
Ukecaná baba ;) 1243 příspěvků 25.03.19 06:28

Klice ji seberte, veci vyhodte a nazdar. Chlap nevim nad cim duma. Mel ji vystehovat davno. Nemakacenko, co se jen u nekoho x let vyziralo na gauci. Proc jste porad tak moc tolerantni. Chlapovi bych uz slapla na krk at to do tydne zmizi. Hotovo.

Elephantka
Ukecaná baba ;) 1151 příspěvků 1 inzerát 25.03.19 06:38

Vymenit klice, vypnout zvonek a manzela upozornit, ze ma bejt chlap a ne posera. :zed:

Niki Ku
Kecalka 416 příspěvků 25.03.19 06:57

No, vidím, že to taky nemáš jednoduchý. My to máme s manželem dost podobné, ale bohužel jsme bydleli mi u ní. Manžel je na ní dost upnutý. A až po 4 letech, jsem ho dokázala přesvědčit, že musíme odejít. Chování jeho matky i jeho babičky je opravdu skoro stejný. Moc dobře tě chápu. My jsme to vyřešili, že jsme se odstěhovali, teď čekáme taky miminko, a já jsem mu zakázala o tom před jeho rodinou mluvit. Jinak by to dopadlo úplně stejně

Stránka:  1 2 3 4 5 Další »
Váš příspěvek
Reklama