Jsem těhotná, ale tak nějak bez emocí

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Yanni
Povídálka 38 příspěvků 24.11.17 11:54
Jsem těhotná, ale tak nějak bez emocí...

Ahoj holky, jsem začínám 4. měsíc, je to mé první těhotenství. Dítě jsem si vždycky přála a těším se na něj/ni. Jen jsem čekala, že budu zářit štěstím, lítat na obláčku a podobně. Místo toho jsem skoro bez emocí, nebaví mě moc chodit mezi lidi (dřív jsem to zbožňovala), přijdu si tak nějak odstrčená a ve společnosti se nebavím jako dřív. A obávám se, že ten se ten pocit euforie nedostaví třeba ani po porodu??
Před 3 lety jsem zažila hodně nepříjemný rozchod, potom úmrtí v rodině.. Připadá mi, že mě tyto události nějak otupily, už se nehroutím ze špatných věcí, ale ani moc nejásám z těch dobrých. Máte to některá podobně? Díky předem za názory :)

Příspěvek upraven 24.11.17 v 12:37

Stránka:  1 2 3 4 5 6 Další »
Reakce:
barrbucha
Kecalka 397 příspěvků 24.11.17 12:00

Ženský co se snaží několik let, bez výsledku, podstoupily několik IVF a bez výsledku tvůj příspěvek budou vyloženě milovat. Co na to říct? Třeba uvnitř hluboka sama v sobě si po tom zas až tak moc netoužila a proto se prostě nejsi schopna upřímně radovat, ikdyž si myslíš, že jsi dítě opravdu chtěla. A nebo to přišlo tak samozřejmě, že v tom prostě nevidíš až takovej zázrak jak jiní.

Doe_Jane
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 24.11.17 12:04
@barrbucha píše: Ženský co se snaží několik let, bez výsledku, podstoupily několik IVF a bez výsledku tvůj příspěvek budou vyloženě milovat. Co na to říct? Třeba uvnitř hluboka sama v sobě si po tom zas až tak moc netoužila a proto se prostě nejsi schopna upřímně radovat, ikdyž si myslíš, že jsi dítě opravdu chtěla. A nebo to přišlo tak samozřejmě, že v tom prostě nevidíš až takovej zázrak jak jiní.

a co jako, ona nemůže za to že se některé snaží x let o dítě a ani to není její problém a už vůbec by se kvůli tomu neměla cítit blbě..
někdo to tak prostě má, skoro vždy se euforie dostaví po porodu

Criolo
Kecalka 148 příspěvků 24.11.17 12:06

Presne tak nejak podobne to mam taky. Dite jsme chteli, ale otehotnela jsem na poprvy. A taky z toho nemam zas az takovou radost jak bych asi mela mit.. a chapu ty co se nekolik let snazej, ze si myslej, ze sme divny…

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 24.11.17 12:11

Já jsem otěhotněla neplánovaně, partner se se mnou rozešel, interrupce je pro mne nepřijatelná, těhotenství jsem pojala jako úkol - povinnost - snažit se „stvořit“ co nejzdravější dítě, euforie po porodu se nedostavila, ale ráda jsem ji měla, nejvíc mě dojalo asi ve 3 měsících, když na mě výskala po koupání z přebalováku, to jsem měla slzy v očích, prostě neboj, dopadne to dobře :srdce:

Yanni
Povídálka 38 příspěvků 24.11.17 12:13

@barrbucha chápu, že ženy, kterým se dlouho nedaří, tento příspěvek asi nepochopí. Ale můj příspěvek nemyslím nijak zle. Sice se to nedá srovnávat, ale mě se zase dlouho nedařilo najít správného partnera, se kterým bych dítě mohla mít. Je mi 33 a po dětech toužím snad odjakživa… Jsem šťastná, že se zadařilo, ale asi jsem očekávala větší euforii. Nepotřebuji, aby mě někdo soudil. Jen se nevyznám ve svých pocitech, tak jsem chtěla znát i názory těch, které to mají třeba podobně…

Yanni
Povídálka 38 příspěvků 24.11.17 12:17

@Doe_Jane díky za podporu :) nedělám z toho žádné drama, jen jsem chtěla znát názory jiných. Doufám, že se euforie dostaví. Je fakt, že už si to užívám o trošku víc, než když jsem to ještě „musela“ před okolím tajit.

Rive
Ukecaná baba ;) 1235 příspěvků 24.11.17 12:17

Já těhotenství nějak neprožívám, poslední týdny spíš trpím a snažím se přežít. Pořád nechápu, kdo řekl, že je to nejkrásnější období v životě ženy.
Až po porodu to dostalo všechno ty pravé grády :lol:

Mango_Lassi
Extra třída :D 14597 příspěvků 24.11.17 12:20

4.trimestr? 8o Tak to jsi první, koho znam, co je už v 10. měsíci.

Uživatel je onlinelilithlilith
Kecalka 310 příspěvků 24.11.17 12:22
@Yanni píše:
Doufám, že se euforie dostaví.

nevím jestli euforie.. ale stoprocentně se dostaví dojetí, hluboké emoce, první strachy o miminko… bude to s tebou mlátit hlava nehlava :kytka: Ničeho se neboj, miminko tě dostane :D :hug: :kytka:

Elis6
Povídálka 46 příspěvků 24.11.17 12:23

Já si myslím, že je to celkem normální. Na začátku (ačkoli jsme si mimi přáli a bylo plánované) jsem se cítila hrozně. Silné nevolnosti, neschopenka, peklíčko. Pak se mi ulevilo, ale pocit eufórie stále nikde. Mě hodně pomohlo začít si procházet výbavičku a nakoupit si pár oblečků, doma se pak tím kochám :) takže na mě to přišlo tak na konci 5. měsíce, kdy jsem si koupila první oblečky :) Každá jsme jiná, nebojte. A i teď v 7. měsíci se mi občas míchají pocity naprosté hrůzy a naprosté eufórie :D

Tichošlápek
Extra třída :D 11544 příspěvků 24.11.17 12:24

V klidu. Pro mne dítě reálně existuje v mem světe az když se narodí. Do te doby pocity nula. A po narozeni prvního mi trvalo par měsíců než mi naskocil mateřský cit a láska. S druhým to bylo snazší, uz jsem v tom litala od prvního, tak se to jen přeneslo na druhé. Ne každy brečí nad fotkou z ultrazvuku a netráví dny plánováním výbavy. A euforie po porodu se fakt nedostavila. Je to normální

Daenerys91
Kecalka 382 příspěvků 5 inzerátů 24.11.17 12:26

Taky jsem neprožívala žádnou euforii :) na miminko jsem se moc těšila, ale chtěla jsem to mít hlavně za sebou, těhotenství jsem si moc neužívala. A i tak syna moc miluju :srdce: Je to normální, každý to prožívá jinak a pokud nic necítíš, rozhodně nejsi špatná! A nemusíš se kvůli tomu cítit provinile, ony ty emoce přijdou samy.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 24.11.17 12:27

@Yanni Hormony udělají hodně. Já jsem na tom vloni byla stejně, připadalo mi, že snad ani nemám radost a to jsem se strašně těšila. Nakonec těhotenství nedopadlo, ve 21 tt jsem o chlapečka přišla :( Připadá mi to jako trest.
Takže se těš, s prckem si povídej, aby věděl, že se na něj těšíš. Držím palce :hug:

veselamuchomurka
Povídálka 35 příspěvků 24.11.17 12:30

Mám to podobné, před rokem zt, pak se nedařilo, teď jsem těhotná, ale pořád se strašně bojím a zatím se nedokážu moc citově zaangažovat…
Spíš mi připadáš depresivní, nic tě netěší. A jinak těhotenství je svým způsobem stres - v časopisu Téma byla škála - druh stresu + počet bodů, z toho pak plynula náchylnost k depresivním stavům. A pokud si pamatuju - úmrtí, rozchod a „jiný stav“ - všechno bylo na vrcholu.

Stránka:  1 2 3 4 5 6 Další »
Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

DIY: Karnevaly se blíží. Vyrobte dětem originální masku

Každý, kdo se v posledních letech zúčastnil dětského karnevalu, ví, že se to... číst dále >

3 nejčastější úrazy dětí a první pomoc: Víte, jak se zachovat?

Hlídáte je jako ostříž, ale stačí vteřinka nepozornosti a neštěstí je na... číst dále >

Články z Expres.cz

Zpověď vdovy po Brabcovi Šárky Rezkové: Deprese a myšlenky na smrt

Zpěvačka Šárka Rezková (49), která se proslavila hitem Borůvková, si v životě... číst dále >

Útrapy Simony Krainové na exotické dovolené: Nejdříve sběr plastů, potom déšť!

Letošní Bali pojala krásná Simona Krainová (45) opravdu netradičně. Nejenže... číst dále >

Články z Ona Dnes

Plastika mi zničila vztah i život, říká žena závislá na úpravách vzhledu

Modelka Elina Romasenková má za sebou nespočet plastických operací. Nechala... číst dále >

Sedm tipů, jak vyřešit manželské neshody

Pokud spolu lidé umějí komunikovat, nemusí rozpory končit házením talířů nebo... číst dále >