Jsem úzkostlivá, bojím se hrozně o děti

Anonymní
2.6.20 07:31

Jsem úzkostlivá, bojím se hrozně o děti

Dobré ráno, omlouvám se, že otravuji s tímto tématem, ale potřebuji se svěřit a asi i poradit co mám dělat. Máme děti (kluky)ve věku 9 let a čerstvých 12 let a jde o to, že poslední dobou se o ně příšerně bojím, ale opravdu je to čím dál víc. Bojim se, aby šli sami ven, když jdou, tak se nedokážu na nic jiného soustředit, neustále na ně myslím a bojím se o ně, že je někdo unese, že je zajede auto, že je někdo zmlátí, prostě je to hrozný. Ted jak začal koronavirus, tak se bojím nemocí. Že se nakazí kdoví čím. Mladší chtěl strašně už do školy, tak jsem ho dala a jezdí MHD 2 zastávky a já mám strach, že si špatně umyje ruce, že něco chytí, nejen koronavirus, bojím se meningokoka, monenukleozy, žloutenky, i angíny, prostě všech nemocí, že něco chytí. Nebo i ve škole, že chytí třeba rotavir…jsem už úplně zoufalá. Nikde jsme už asi půl roku nebyli, bojím se. Manzel už je ze mně taky na nervy :( já vím že jsem asi hysterka, i mně tento strach otravuje, ale vůbec to nejde překonat, naopak je to asi horší a horší, nevím co mám dělat :( Děti miluju asi až moc, opravdu mám o ně strašný strach.
Děkuji všem za vyslechnutí ;) Mějte hezký den

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
2.6.20 07:32

Ještě dodám že poslední měsíc se mi i těžko spí, pořád myslím jen na děti a jestli budou v pořádku atd…opravdu hrozné :zed:

  • Citovat
  • Nahlásit
4276
2.6.20 07:33

Psycholog/psychiatr

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5869
2.6.20 07:40

Určitě vyhledej pomoc psychologa

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
2.6.20 07:44

Asi budu muset, normální to asi není, že? :( Nebo máte to někdo také?

  • Citovat
  • Nahlásit
7596
2.6.20 07:52

Ne tohle opravdu není normální. Hlavne jim braniš v normálním životě, omezujes vlastní rodinu jen kvůli svému pocitu. Určitě to zajdi léčit, nebo o ně muzes snadno přijít v budoucnu..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1098
2.6.20 07:52

V menší míře to tak mají všechny mámy že se bojí, ale tobě už to ovlivňuje celý den i noc určitě bych zkusila pomoc psychologa/psychiatra :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
17921
2.6.20 08:08

Děti samozřejmě miluješ a budeš je milovat i po té, co si srovnáš psychiku a zbavíš se úzkostné poruchy, která tobě žere spoustu energie a života a začíná omezovat i tvoje blízké.

Někdy se to prostě nahromadí a pak úzkost chvíli vyhrává - to ale neznamená, že nemůžeš začít prebírat kontrolu nad svým životem zpět.

Pro začátek si pořid tuhle knihu, pomůže ti porozumět tomu jak úzkost funguje a jsou tam základní cvičení na to, jak úzkost mírnit.
https://www.kosmas.cz/…e-z-uzkosti/

kdyby to nepomáhalo, kdyby nestačilo si knížku přečíst a rozhodnout se, že budeš řešit věci jinak (což se prostě může stát, pokud je úzkost zrovna dost silná - rozum je jí pak prostě převálcován), tak si k tomu vezmi na pomoc psychoterapii a pokud se přidají věci jako nespavost a tělesné obtíže, tak i nějaké léky od psychiatra.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5732
2.6.20 08:26
@Anonymní píše:
Asi budu muset, normální to asi není, že? :( Nebo máte to někdo také?

Já se o své děti také bojím. Zatím jsem v pohodě, protože jsou malé a všude s nimi chodíme, ale jak to bude až je budu muset vypustit někam sama, to nevím. Jenže mé děti jsou velmi důvěřivé. A nevím, zda tento jejich rys půjde zkorigovat. Jinak bych byla asi, co se týče strachu o děti, celkem v normě. Pokud nemáš k takovému panickému strachu důvod, chtělo by to asi psychologa nebo psychiatra.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
2.6.20 08:50

Já se taky hrozně bojím o děti. Děti mají 3 a 9, u toho mladšího je to proto, že ze školky pořád tahal rýmu/kašel a já se nervovala kvůli práci a ještě teď když zakašle (a to mu zaskočí slina) už se mi dělá zle :zed: teplotu měřím minimálně jednou denně, jsem blázen :lol: Když je mladší venku na hřišti mám strach, že si něco udělá, pořád ho hlídám, jako nechat ho bez dozoru, to fakt nehrozí. Manžel ze mě taky nemůže. ALE nehroutím se, spím v noci dobře a snažím se na to jít racionálně a život nám to neovládá. Řekla bych, že úzkosti mám, mám strach, že se syn utopí, protože ho přece nikdo, tak dobře nepohlídá, jak já atd. :roll: :zed: U té starší už je to mnohem lepší, v mobilu má aplikaci s gpskou, takže ji mám pod kontrolou. Nemocná moc nebývá, ale za to si dělá úrazy, který člověk ani nevymyslí.
Chápu tě, ale nesmíš si nechat ničit život :hug: Ten strach tě nesmí ovládnout :hug:

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
2.6.20 09:21
@Anonymní píše:
Já se taky hrozně bojím o děti. Děti mají 3 a 9, u toho mladšího je to proto, že ze školky pořád tahal rýmu/kašel a já se nervovala kvůli práci a ještě teď když zakašle (a to mu zaskočí slina) už se mi dělá zle :zed: teplotu měřím minimálně jednou denně, jsem blázen :lol: Když je mladší venku na hřišti mám strach, že si něco udělá, pořád ho hlídám, jako nechat ho bez dozoru, to fakt nehrozí. Manžel ze mě taky nemůže. ALE nehroutím se, spím v noci dobře a snažím se na to jít racionálně a život nám to neovládá. Řekla bych, že úzkosti mám, mám strach, že se syn utopí, protože ho přece nikdo, tak dobře nepohlídá, jak já atd. :roll: :zed: U té starší už je to mnohem lepší, v mobilu má aplikaci s gpskou, takže ji mám pod kontrolou. Nemocná moc nebývá, ale za to si dělá úrazy, který člověk ani nevymyslí.
Chápu tě, ale nesmíš si nechat ničit život :hug: Ten strach tě nesmí ovládnout :hug:
:hug: děkuji moc. Pokusim se to zvládnout, ale je to těžké. Kdyz mají rýmu, už z toho jsem úplně na prášky :(
  • Citovat
  • Nahlásit
1884
2.6.20 10:05

Zajdi k obvoďákovi, tohle opravdu není normální, dětem tím ničíš život…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
2.6.20 11:38
@Freeandwild píše:
Zajdi k obvoďákovi, tohle opravdu není normální, dětem tím ničíš život…

Nenicim, já je ven pouštím, ale hrozně se o ně bojím a jsem pořád v hrozným stresu.

  • Citovat
  • Nahlásit
1884
2.6.20 11:52
@Anonymní píše:
Nenicim, já je ven pouštím, ale hrozně se o ně bojím a jsem pořád v hrozným stresu.

Ale ničíš, i když si to neuvědomuješ. Už tou formulací „já je ven pouštím“… že to bereš jako něco navíc. Že jste nikde půl roku nebyli… Moji rodiče byli úzkostní možná tak ze 30% co Ty a i tak jsem měla kvůli nim potíže s některými sociálními vazbami, později vztahy atd…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat