Jsme spolu přes 8 měsíců bez sexu - hnusí se mi ?

Anonymní
24.2.20 15:16

Jsme spolu přes 8 měsíců bez sexu - hnusí se mi ?

Ani nevím proč to sem píšu, co čekat za odpovědi a zda se vlastně vůbec ptát cizích na to co si mám rozhodnout sama, ale připadám si divně :/

Ve zkratce je mi 33 let a poslední vážný vztah jsem měla cca v roce 2016 a dá se říct, že jsem z toho byla otrávená do dnes… nicméně snažila jsem se občas randit, ale jelikož nejsem nějaká krasavice, tak těch nabídek moc nebylo.

Poznala jsem loni svého přítele (38 let ) a celkem to klapalo v rovině komunikační, líbil se mi jakej byl, že má kočky i psa, že to není takovej ten mačo co si myslí, že chlap nesmí mít růžové tričko jinak to není chlap a že ženská naopak má mít růžovou mini a zavřít se do kuchyně „kam patří“.

Dá se říct, že mě sbalil na to jaký je, protože vzhledově se mě vůbec nelíbil až se mi hnusil. Nicméně sme si rozuměli a já s ním ráda trávila čas a kývla pak ofiko na rande. Jenže od té doby se jak kdyby hlídám a vidím to jak kdyby z jiné roviny.

Nedokážu být jak kdyby uvolněná a sama sebou. Tedka k problému. Jsme spolu od léta a ještě jsme spolu nespali. On na mě netlačí, sám na to na začátku nespěchal, já taky ne. Naopak jsem mu řekla na začátku, že jsem se nevzpamatovala z tamtoho vztahu ani po letech a že chci vztah, ale že jsem stydlivá a že většinu to odradí a že tedka nemám ani náladu se dostat tam kde jsem byla před 5 lety. Vše chápal a chápe dál.

Jenže pak to začalo být takový divný…už před vánoci, být spolu cca 6 měsíců a nemít žádný intimnosti. Ze začátku se to jakoby omlouvalo a neřešilo, protože každý bydlíme v jiném městě cca 90 min od sebe, takže příležitost vidět se byla jen o víkendu, pak byli vánoce, v práci chaos atd nebyl čas, jenže od ledna ten čas je a je takový napjatý, divný. Jsme spolu vlastně už asi 8 měsíců a bez sexu a vlastně jsme se neviděli ani ve spodním prádle.

Když jsem někdy doma sama a ležím, tak kolikrát mám takovou chut, že sotva dýchám a představuji si i jeho se mnou, jenže když sem s ním tak ty stavy nemám a když vyloženě jsme u něj nebo u mě, tak jako kdyby vím, že k něčemu má dojít a jsem taková ne nervozní, ale vyloženě se mi až jakoby hnusí…

Hodně sem o tom přemýšlela a došla k tomu, že to není strach ze sexu, ale že vyloženě mě není přijemné cokoliv fyzického, když vím, že to k tomu sexu povede, protože se mi prostě asi nelíbí…

Vím, že vztah není o vzhledu, ale přece jen ten druhý se vám přeci líbit trošku musí…on na mě nespěchá, naopak už asi ze mě něco cítí a řekl mi, že nechce abych z toho měla trauma a že jestli mě někdo v tomhle ublížil, že sex nemusí být vůbec. Jenže mě takhle situace začíná být nepříjemná…

A vůbec nevím jak to řešit…nejradši bych se s ním rozešla, ale za A je to skvělej chlap…už jen s tím sexem, kterej chlap by dobrovolně řekl, že bude bez sexu atd, má rád zvířata, je v pohodě, má společný zájmy, je zodpovědný…

Taky další důvod nechci být sama zase, protože potkat někoho s vlastnosmi viz výše je nadliskej ukol…

Hlavně si připadám popravdě jak mentál, že tohle vůbec řeším ve svým věku a už z toho fakt trauma začínám mít…

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

Anonymní
24.2.20 15:23

Tak pokud vyloženě nechceš být sama a on je na tebe hodný, rada s nim travis čas tak bych to neřešila a nesnazila se to teď nějak vyřešit.. ale pokud se ti hnusi a nelíbí se ti tak by asi bylo fajn mu to říct aby chudák nečekal zbytečně… třeba byste mohli zůstat přátele :relaxed:️ Jen si nedokážu představit fungující vztah bez fungujícího sexu..

  • Nahlásit
  • Citovat
6969
24.2.20 15:23

Od začátku se ti hnusí což je velmi silné slovo. Předpokládám, že asi bude chudák velmi ošklivý? Proto ti možná dává tolik času a prostoru, ví, že je znevýhodněný. Chápu, že ti ho je líto, když je fajn, ale tenhle vztah nikdy fungovat nebude, pokud se teda před sexem nebudeš opíjet do němoty, abys to dala. Líbit se ti nezačne, když to nejde už tak dlouho.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2123
24.2.20 15:29

Tak pokud se i přes ten odpor nechceš jen tak rozejít, tak to prostě prubni. Jestli ti to pomůže dejte si nějaký alkohol a pak zkuste nějaké intimnosti. Buď se to zlomí a klapne to nebo to prostě nedáš a rozejdete se. Nemá cenu sobě i jemu blokovat možnost na fungující vtah, což bez intimností prostě nebude.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
24.2.20 15:39
@Lalelale píše:
Od začátku se ti hnusí což je velmi silné slovo. Předpokládám, že asi bude chudák velmi ošklivý? Proto ti možná dává tolik času a prostoru, ví, že je znevýhodněný. Chápu, že ti ho je líto, když je fajn, ale tenhle vztah nikdy fungovat nebude, pokud se teda před sexem nebudeš opíjet do němoty, abys to dala. Líbit se ti nezačne, když to nejde už tak dlouho.

dle běžných měřítek hezký není, ale není ani nějak hnusný…jako vyloženě šeredný…
já taky nejsem krasavice a postava spíš nic než moc…

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
24.2.20 15:43
@Anonymní píše:
dle běžných měřítek hezký není, ale není ani nějak hnusný…jako vyloženě šeredný…
já taky nejsem krasavice a postava spíš nic než moc…

Ale chemie je chemie, ta muže fungovat i mezi ne příliš hezkým mužem a krásnou ženou.. pokud té nepřitahuje :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
24.2.20 15:45
@Anonymní píše:
dle běžných měřítek hezký není, ale není ani nějak hnusný…jako vyloženě šeredný…
já taky nejsem krasavice a postava spíš nic než moc…

A nenajdeš něco, co se ti na něm líbí? Hezký nemá obličej nebo ani postavu? Co oči, ruce, paže… Nikdy jste si nedali vínko a k ničemu se nikdy neschylovalo? A otázka na tělo, už jste se líbali??

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
23564
24.2.20 15:52

Podle me, ze nejste oba krasavci, zas tak moc neznamena, ale neni mezi vama chemie, ktera by to zachranila, jakoby jste na sebe zbyli a kde nic, tu nic. A jestli k sobe odpor chovate vzajemne a ze asi ano, kdyz po 8 mesicich te ani on neojede, no uprimne bych z takoveho vztahu rychle zmizela. A jeste mate vztah na dalku, to je pro me uplne mimo.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
24.2.20 16:01

Zkusila bych víno a trochu se uvolnit, třeba to pak budeš vnímat jinak a bloky opadnou. Těžko říct jestli se ti hnusí opravdu on nebo samotný intimní kontakt. Pokud jsi zažila něco fakt ošklivého, můžeš být prostě zaseklá z toho a pak se ti hnusí když ti někdo naruší takzvanou bublinu. Mě dlouhou dobu vadilo i když někdo stál blízko mě v autobusu, nebo objetí od někoho blízkého. Naštěstí jsem tenhle problém vyřešila ještě před odchodem od ex, ale do teď mám představy a touhy, který mi psychika nedovolí uskutečnit i když bych vlastné moc chtěla. Pomáhá mi terapie a odbourávat to postupně i když to jde pomalu. Pokud ti ale nevoní nebo se ti opravdu vůbec nelíbí on, tak s tím nic nenaděláš a měla by jsi počkat na někoho jiného. Samozřejmě že vzhled není vsechno, ale přitažlivost je důležitá.

  • Nahlásit
  • Citovat
373
24.2.20 16:02

V tomto věku moc normální není čekat 8 měsíců. Když ale nechceš čekat, tak nečekej a něco mu naznač. Teď vidím, že se ti nelíbí, tak proč s ním teda jsi, když je pro tebe tak odporný, že i ten sex by se ti s ním hnusil?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3058
24.2.20 16:53
@Anonymní píše:
Ani nevím proč to sem píšu, co čekat za odpovědi a zda se vlastně vůbec ptát cizích na to co si mám rozhodnout sama, ale připadám si divně :/

Ve zkratce je mi 33 let a poslední vážný vztah jsem měla cca v roce 2016 a dá se říct, že jsem z toho byla otrávená do dnes… nicméně snažila jsem se občas randit, ale jelikož nejsem nějaká krasavice, tak těch nabídek moc nebylo.

Poznala jsem loni svého přítele (38 let ) a celkem to klapalo v rovině komunikační, líbil se mi jakej byl, že má kočky i psa, že to není takovej ten mačo co si myslí, že chlap nesmí mít růžové tričko jinak to není chlap a že ženská naopak má mít růžovou mini a zavřít se do kuchyně „kam patří“.

Dá se říct, že mě sbalil na to jaký je, protože vzhledově se mě vůbec nelíbil až se mi hnusil. Nicméně sme si rozuměli a já s ním ráda trávila čas a kývla pak ofiko na rande. Jenže od té doby se jak kdyby hlídám a vidím to jak kdyby z jiné roviny.

Nedokážu být jak kdyby uvolněná a sama sebou. Tedka k problému. Jsme spolu od léta a ještě jsme spolu nespali. On na mě netlačí, sám na to na začátku nespěchal, já taky ne. Naopak jsem mu řekla na začátku, že jsem se nevzpamatovala z tamtoho vztahu ani po letech a že chci vztah, ale že jsem stydlivá a že většinu to odradí a že tedka nemám ani náladu se dostat tam kde jsem byla před 5 lety. Vše chápal a chápe dál.

Jenže pak to začalo být takový divný…už před vánoci, být spolu cca 6 měsíců a nemít žádný intimnosti. Ze začátku se to jakoby omlouvalo a neřešilo, protože každý bydlíme v jiném městě cca 90 min od sebe, takže příležitost vidět se byla jen o víkendu, pak byli vánoce, v práci chaos atd nebyl čas, jenže od ledna ten čas je a je takový napjatý, divný. Jsme spolu vlastně už asi 8 měsíců a bez sexu a vlastně jsme se neviděli ani ve spodním prádle.

Když jsem někdy doma sama a ležím, tak kolikrát mám takovou chut, že sotva dýchám a představuji si i jeho se mnou, jenže když sem s ním tak ty stavy nemám a když vyloženě jsme u něj nebo u mě, tak jako kdyby vím, že k něčemu má dojít a jsem taková ne nervozní, ale vyloženě se mi až jakoby hnusí…

Hodně sem o tom přemýšlela a došla k tomu, že to není strach ze sexu, ale že vyloženě mě není přijemné cokoliv fyzického, když vím, že to k tomu sexu povede, protože se mi prostě asi nelíbí…

Vím, že vztah není o vzhledu, ale přece jen ten druhý se vám přeci líbit trošku musí…on na mě nespěchá, naopak už asi ze mě něco cítí a řekl mi, že nechce abych z toho měla trauma a že jestli mě někdo v tomhle ublížil, že sex nemusí být vůbec. Jenže mě takhle situace začíná být nepříjemná…

A vůbec nevím jak to řešit…nejradši bych se s ním rozešla, ale za A je to skvělej chlap…už jen s tím sexem, kterej chlap by dobrovolně řekl, že bude bez sexu atd, má rád zvířata, je v pohodě, má společný zájmy, je zodpovědný…

Taky další důvod nechci být sama zase, protože potkat někoho s vlastnosmi viz výše je nadliskej ukol…

Hlavně si připadám popravdě jak mentál, že tohle vůbec řeším ve svým věku a už z toho fakt trauma začínám mít…

Kdyz te nepritahuje a nelibi se ti tak bude sex tezko nebo vubec..nasla bych si nekoho kdo me pritahuje, tomu totiz neporucis..

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
207
24.2.20 17:02

Tak se s nim zkus vyspat a treba budes mile prekvapena. Jestli to bude des, tak aspon uz nebudes mit dilema…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
403
24.2.20 17:16

Nemusí se Ti hnusit. Podle mne pokud vztah nemá od počátku spád (může to být vinou jeho, Tvojí nebo obou), stanou se z vás dobří kamarádi. A převalit to potom do správné polohy může být trochu problém a jeden z vás se k tomu musí rozhoupat. Jenom názor.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2094
24.2.20 23:38

Žádný vztah to vlastně není a možná to už v tuto dobu řešíš úplně zbytečně.

Jak píše @pocestny - asi nejlepší cesta je pokusit se překlopit to do kamarádského vztahu.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
25.2.20 21:22

Do ničeho sexuálního bych se nenutila „násilím“ je fajn mít dobrého kamaráda se stejným koníčkem. Třeba se přátelství jednou samo překlopí v lásku.
Myslím, že to asi nebude o vzhledu. Časem v lidech vidíš jejich duši. U vás nefunguje chemie a to je neovlivnitelné. Znám hodně vysportovaných, pohledných mužů, ale víc než pusu na tvář o narozeninách bych od nich nesnesla. Prostě když tam není chemie, tak s tím nic nenaděláš.

Pokud máš sexuální trauma z minulosti, tak bych šla k sexuologovi.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama