Jsou tu nějací odpůrci IVF, kterým se nedaří otěhotnět?

Anonymní
26.11.19 09:47

Jsou tu nějací odpůrci IVF, kterým se nedaří otěhotnět?

Ahoj,

ráda bych věděla, jestli je někdo další, komu se nedaří otěhotnět, ale přesto neschvaluje IVF. Já jsem zarytým těchto metod. Podpora neplodnosti, nebo umělá inseminace mi ještě nevadí, jasné, že pokud je zdrav. problém, tak ho třeba léčit. Ale pokud se to řešit nedá, nebo se neví důvod, tak představa, že si někdo „zahrává“ s embryi, vytvoří jich několik a potom nějaké vkládá, představa šíleného kolotoče hormonální stimulace nebo dokonce dárcovství vajíček, nebo náhradní matky, to mi přijde daleko daleko za hranicí. Jsem teď na tom psychicky nic moc, protože, kdo zažil snažení se o miminko, tak ví, o čem mluvím. Ale přesto prostě nedopustím, aby vznikalo několik embryí a potom jenom nějaké se zavedly, nebo aby někdo manipuloval s mými vajíčky a spermiemi mého muže…Vlastně je tu někdo, kdo se zabývá riziky, etickým hlediskem a celým tím procesem, co se vlastně děje v laboratoři? Hodně by mě to zajímalo…a tedy hlavně, jestli se najde někdo, komu se nedaří otěhotnět, nebo ví, že neotěhotní, a přesto IVF odmítá. Já se setkávám hodně s nepochopením, protože se to dnes bere jako normální věc. No ale já bych se s tím prostě nesmířila, že je někde zmražené embryo (které já už pokládám za nový život, je to stádium lidského vývje, takže vlastně je to člověk), nebo s tím, kolik se jich zničí, aby se jedno mohlo narodit…a tedy i s tou šílenou dávkou hormonů a tím vším za tím. A případně by mě zjímalo, jestli třeba uvažujete nad adopcí, nebo jakékoliv osobní zkušenosti. Já nechci soudit nikoho, ani ty, co to podstoupili. Jenom bych chtěla tohle téma otevřít a popovídat si tady o tom, protože v mém okolí tomu nikdo nerozumí, nebo se o tom nechce bavit. Moc děkuju za všechny slušné reakce.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
12772
26.11.19 09:53

A o cem chces mluvit? Vsak podstoupit muzes a nemusis :nevim: Ty uz jsi na tohle tema diskuzi zakladala vid? Neumim si predstavit proc a kdo by te mel za tve smysleni odsuzovat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1794
26.11.19 09:55

Nám se nedařilo a umělé oplodnění pro nás bylo nepřípustné právě z těch důvodů, které popisuješ. Nakonec jsem se smířila s tím, že třeba nikdy nebudu mít vlastní děti a šli bychom do adopce. No nakonec jsme nemuseli, protože se po 4 letech podařilo přirozeně. To smíření se situací bylo u nás klíčové. Uvolnila se psychika a najednou to šlo.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
26.11.19 09:58

Já tedy problém s otěhotněním nemám, ale myslím, že do tohoto bych taky nešla. Raději bych adoptovala, nebo si našla práci někde s dětmi.

  • Citovat
  • Nahlásit
33016
26.11.19 10:02

A mohla bych se vyjadrit, i kdyz tehotnim v pohode a spontanne? Kdyz jsem ty metody nacitala, tak me uplne polevala hruza, kam to lidstvo dospělo a ze si zahrava a umelohmotne deti apod. Ale jak jsem o tom tak premyslela, tak jsem se posunula. Ono se totiz jen zda, ze clovek ziskal kontrolu nad splozenim. Stejne jako u oplodneni v tele matky, tak i na sklicku proste nastane moment, ktery clovek neovlivni, a to ten, ze se spoji ty dve bunky a najednou se to zacne delit. A tam je podle mne Bůh, to proste nerozhodne vubec nikdo.

Tim nechci rict, ze bych z toho nemela obavy nebo blby pocit. Myslim si, ze ale kazda zena, i ta, ktera se tvari suverenne, v dusi stale touzi po „normalnim“ otehotneni a kdyby dostala na vyber, tak nikdy nepujde do IVF. Sama bych byla uplne na mrtvici a hodne bych si to vycitala, proto je skvele, ze takova moznost existuje.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
26.11.19 10:03

@Šarlota4 Ahoj, jsem tu relativně nová a nezakládala jsem žádnou diskuzi. Ani nevím, že tu nějaká taková je… nevím, jestli jsi ve stejné situaci, nebo jestli jsi podstoupila IVF. To, o čem chci mluvit, je právě ta psychická stránka toho všeho… chtěla bych slyšet i jiné názory, chtěla bych o tom mluvit. Potřebuju o tom s někým mluvit a nemám v okolí nikoho, kdo by to chápal. Samozřejmě manžel, ale to je trochu něco jiného. Vlastně tento styl reakce je přesně důvod, proč jsem založila diskuzi. Já to rozhodně nevidím tak jednoduše, že to můžu podstoupit, nebo nemusím. Nejde mi o utvrzení v tom to nepodstoupit, protože já jsem proti a tedy nepodstoupila bych to. Ale jde mi o to slyšet různé názory a různé postoje k tomu. Je mi trochu líto, jak někteří lidé jsou neempatičtí a netaktní, protože ono je to opravdu šíleně citlivé. Nejsem na tom teď psychicky nejlíp a doufám, že tu najdu někoho, kdo bude umět o tom se mnou mluvit. Přesto děkuji za reakci.

@zuzikka Vážně? to je super, že se vám to nakonec vyplatilo. U nás už 2 roky nic…jsem toho plná, protože právě můj gynekolog mě automaticky odkázal na kliniku…a já se s tím teď v sobě tak peru. Ono stačily ty dva roky zklamávání každý měsíc…a vím tedy, že nejdřív jde o hlubší vyšetření mě i manžela, ale bojím se nechat se vtáhnout do toho procesu. Na druhou stranu jestli je nějaký řešitelný problém, tak bych nerada něco podcenila/zameškala…

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
26.11.19 10:11

@PaníKadrnožková Děkuji.....ano, sice ten moment toho oplození je pořád něco, co člověk neovlivní, ale jde o to, že ono těch oplozených embryí vzniká několik. Některá jsou potom ničena, některá zmrazována a vlastně nikdo přesně nevíme, co se tam přesně děje. Je to pracoviště jako každé jiné. Jsou tam předepsané různé postupy, určitě i různé kontroly atp…ale reálně, víme všichni, že normy a předpisy jsou jedna věc a praxe je druhá věc. A nevíme, jak to přesně všechno je. Co když se něco jakoby nepovede? A potom se to embryo ničí? A kdo a jak rozhodne o tom, které se zavede a které ne? Já si nemyslím, že by to bylo tak, že se jedno povedené embryo zavede. Právěže myslím, ž e se jich dělá několik a vlastně přesně nikdo nevíme, co konkrétně se v tom děje. Jsou v tom obrovské peníze…a za mě je to zahrávání si s něčím, co by člověk už prostě neměl. Celé pod pozlátkem pomoci zoufalým párům. Ale já to pořád mám nastavené tak, že by měli být rodiče pro děti, ne děti pro rodiče…tedy že to, že někdo touží po dítěti ještě neznamená, že má na to právo a tím se může s těmi embryi manipulovat. Rozumíš mi, jak to myslím? A hormonální stimulace a to všechno kolem, že by měl manžel někde masturbovat do sklenice a já nevím co všechno dál, je už prostě jenom doplněním té hrůzy…

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
26.11.19 10:13
@Anonymní píše:
Já tedy problém s otěhotněním nemám, ale myslím, že do tohoto bych taky nešla. Raději bych adoptovala, nebo si našla práci někde s dětmi.

Ano, adopce se mi zamlouvá víc. Jenom je to také tak velmi složitý a citlivý proces…ale reálně nad ní uvažujeme, protože tam jde aspoň opravdu o pomo dítěti, i když také to obklopuje spoustu otázek a etických problémů

  • Citovat
  • Nahlásit
1112
26.11.19 10:18

Ahoj. Taky nejsem úplně člověk, jehož názor hledáš, prorože jsem neměla naštěstí problém s otěhotněním. Ale než se tak stalo, doktoři mě varovali ať početí neodkladám, prorože je možné, že budu mít problém. Prodělala jsem od puberty nespočet zánětů moč. Cest, neustálé nespecifické krvácení atd. Ale měla jsem jasno od začátku s přítelem, že do IVF a výše napsaném bych ze stejných důvodů nešla. Za další hormonální stimulace je brutální zásah a bohužel znám osobně hned 2 osoby, které to zdravotně velmi poškodilo.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
26.11.19 10:18

Moje maminka pravuje v tomhle, velmi blizko. A samtnou pro ni, je to kolikrat tezke. Mysli si, ze hranice se hodne uz prekrocila. Ano embrya, ktera se nepotrebuji se likviduji.
Prosim o anonym.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
26.11.19 10:18

Můžete se jít na kliniku jen poradit…
ale masturbace manžela do sklenice----to je celkem důležité vyšetření :nevim:
Odmítáš i IUI???
mám dítě z IVF---a já děkuju za to, že tato metoda je a mám syna…
Zbylá embrya byla zamražena a použita na KET…vyšel jeden, bohužel potrat
Pak už nevyšel žádný další…
P

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
26.11.19 10:20

Já jsem na tom podobně. Neodsuzuji nikoho, kdo to podstoupí, ale já bych do toho nikdy nešla přesně jak ty říkáš, z etických důvodů. Dál mi hrozně vadí představa, že se tímto úplně obchází přirozený výběr. Na inseminaci jsem byla asi 3×, z toho jednou bylo biochemické těhotenství, ale ve chvíli, kdy mě doktorka začala nutit do IVF, jsem do CAR chodit přestala.
Nakonec jsem se smířila s tím, že děti mít nikdy nebudu a po 3,5 letech se mi podařilo otěhotnět. Bohužel jsem v 19. tt musela porodit kvůli VVV miminka. Teď bych si znovu přála otěhotnět, protože ten pocit být aspoň na chvíli maminkou je úžasný. Nicméně ani tato moje obrovská touha být maminkou můj názor na IVF nezměnila.
Jediná věc, co mi na tom všem vadí je, že moje okolí mi umělé oplodnění neustále nutí. Říkají, že je to v dnešní době normální a nedokáží pochopit, že já to tak prostě nechci.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
26.11.19 10:26

Moje kamaradka mela stejny nazor. Deset let se snazila prirozene, jen s nejakym vysetrenim jako pruchodnost vajecniku a spermiogram apod. Dnes je ji bohuzel pres ctyricet a dite tak moc chce, ze uz stoji frontu v CARu. A chce samozrejme vlastni, ne cizi. A to predtim prosazovala adopci pred IVF.
Vse se vekem a danou situaci meni.

Prosim o anonym, jinak smazat. Soukr info o kamaradce.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
26.11.19 10:30

Navštívit CAR neznamená automaticky IVF. A bez spermiogramu prostě muže nemůžou pořádně vyšetřit. IVF se dá dělat i v nativním cyklu, tam odpadá ta starost o nadbytečná embrya, kterou naprosto chápu.
Taky jsem doporučení do CAR obrečela, ale kupodivu jsme se ani k IVF ani nepřiblížili a máme dítě. Problém byl jinde (štítná žláza), v CAR ho rychle odhalili a vyřešili. Díky nim mám nyní výbornou endokrinoložku.
Pokud máš obavu z tlačení do IVF, jsou vhodnější státní centra.
Je to volba tebe a muže, nikomu do ní nic není. Dítě nezaručí ani IVF a ani ta adopce, čekačky jsou nekonečné.

  • Citovat
  • Nahlásit
33016
26.11.19 10:31

Pro zakl. Ano, rozumim, v podstate cizi lide rozhoduji nejen o zivote, ale i o smrti. Nejlepsi by bylo, o vsech rozhodnout sama, ktere vlozime, ktere zamrazime, ktere zabijeme… ale ani v brise to nedokazes :nevim:

Na druhou stranu, az otehotnis (tady jsou pribehy i delsich cekatelek, zatim bych nepanikarila), tak zjistis, ze cele tehotenstvi je smrst vysetreni a 2× az 3× jsi postavena pred teoreticke rozhodnuti, jestli sve dite, ktere bylo zplozeno a vyviji se v nejakem kontextu, zabijes nebo ne. A lekari (kterych se to netyka), te -aby meli svedomi ciste a ochranu pred potencialni zalobou, v podstate nabadaji pri sebemensim podezreni k potratu, at se to taktne nazyva jakkoli. Takze 12tt - tak co, zbavime se toho?, 20tt vy si sama musite zvazit, jestli podstoupite riziko poskozeni plodu, to vam nikdo na 100% nerekne, bla bla bla. Takze nejdriv te vydesi k smrti a nasledne po tobe chteji informovane rozhodnuti…no to jsem si prihrala polivcicku sve vlastni momentalni frustrace. Takze i kdyz nechas zazrak stvoreni ciste na matce prirode, tak te pak muze vysokovat, jaky prumysl se ted vytvoril z cekani na to miminko :,(

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat