Jste některá v manželství jen kvůli dětem?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 03.04.19 15:46
Jste některá v manželství jen kvůli dětem?

Ahoj holky, ani nevím, jestli zde čekám nějaké rady, spíš chci pokecat a zda to máte některá také tak. Jsem s manželem 6,5 roku, máme jedno tříleté dítě. A prostě dobré dva roky cítím, že to není „ono“. Vše vlastně začalo, když jsme koupili starší dům, kde jsou nutné opravy. Manžel vždy byl pracovitý, ale poslední dobou maká vyloženě pořád, plus je ještě jeho práce koníčkem, takže doma se jen ohřeje a zase jde. Dřív stačilo, že jsme si promluvili a na pár týdnů to bylo chvilku dobré. Ale od loňského léta cítím, že to nemá vůbec smysl. A už jsem nějaká vyhořelá a prostě jsem si tak nějak zvykla, trávit čas sama s dítětem. Víkendy nikam nejezdíme, naposledy jsme byli v říjnu na prodlouženém víkendu a bylo to děsný. Manžel věčně na telefonu, řešil pracovní věci, nervózní, že už chce být doma, totálně mi pobyt zprotivil. Výlety organizuji já, ideálně, když je to jen na pár hodin, zase kvůli práci. Mám ho ráda, nedokážu si svým způsobem představit, že bych s ním nežila, i když spíš žijeme vedle sebe. Udělala jsem si tu takový ten svůj domov, dítě ho miluje… Ale já si prostě kolikrát přijdu hrozně. Neskutečně se v chování změnil. Z milého chlápka se stal chlap, který je zahleděný do sebe, nikam se mu nechce, ideálně trávit čas prací, kterou má u domu. Tak jsem se chtěla zeptat, zda jste to některá také tak měla, nebo máte. A co dělat, když ani domluvy nepomáhají a společné hovory

Reakce:
Uživatel je onlinelenka197917
Kecalka 118 příspěvků 03.04.19 15:51

no asi bude těžký něco radit, taky jsem byla v manželství, kde to nefungovalo, láska nějak vyhořela a každý jsme byli nějak jinde, po deseti letech jsme se rozvedli a teď jsme každý šťastný v novém vztahu

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 03.04.19 16:15
@lenka197917 píše:
no asi bude těžký něco radit, taky jsem byla v manželství, kde to nefungovalo, láska nějak vyhořela a každý jsme byli nějak jinde, po deseti letech jsme se rozvedli a teď jsme každý šťastný v novém vztahu

No u nás by to určitě takhle lehce nešlo. Manžel tedy tvrdí, že mě miluje, ale spíš si myslím, že to je jen zvyk a závislost. Párkrát také řekl, že by mi udělal ze života peklo, kdybych se s ním rozvedla. Navíc, já jsem třeba pesimista. Co se týče lásky, říkám si, že všude je to pěkné jen chvilku a pak je to stejné po letech

Lalelale
Závislačka 4104 příspěvků 03.04.19 16:41
@Anonymní píše:
No u nás by to určitě takhle lehce nešlo. Manžel tedy tvrdí, že mě miluje, ale spíš si myslím, že to je jen zvyk a závislost. Párkrát také řekl, že by mi udělal ze života peklo, kdybych se s ním rozvedla. Navíc, já jsem třeba pesimista. Co se týče lásky, říkám si, že všude je to pěkné jen chvilku a pak je to stejné po letech

Pokud ti vyhrožuje peklem v případě rozvodu, tak podle mě netřeba další důkaz, že váš vztah to má za sebou. Umíš si to představit u sebe? Že bys chlapa donutila s tebou zůstat vyhrožováním, že mu vyvedes to a to? Všem svým ex jsem přála a přeju štěstí.

Amity
Kecalka 193 příspěvků 03.04.19 17:09
@Anonymní píše:
Ahoj holky, ani nevím, jestli zde čekám nějaké rady, spíš chci pokecat a zda to máte některá také tak. Jsem s manželem 6,5 roku, máme jedno tříleté dítě. A prostě dobré dva roky cítím, že to není „ono“. Vše vlastně začalo, když jsme koupili starší dům, kde jsou nutné opravy. Manžel vždy byl pracovitý, ale poslední dobou maká vyloženě pořád, plus je ještě jeho práce koníčkem, takže doma se jen ohřeje a zase jde. Dřív stačilo, že jsme si promluvili a na pár týdnů to bylo chvilku dobré. Ale od loňského léta cítím, že to nemá vůbec smysl. A už jsem nějaká vyhořelá a prostě jsem si tak nějak zvykla, trávit čas sama s dítětem. Víkendy nikam nejezdíme, naposledy jsme byli v říjnu na prodlouženém víkendu a bylo to děsný. Manžel věčně na telefonu, řešil pracovní věci, nervózní, že už chce být doma, totálně mi pobyt zprotivil. Výlety organizuji já, ideálně, když je to jen na pár hodin, zase kvůli práci. Mám ho ráda, nedokážu si svým způsobem představit, že bych s ním nežila, i když spíš žijeme vedle sebe. Udělala jsem si tu takový ten svůj domov, dítě ho miluje… Ale já si prostě kolikrát přijdu hrozně. Neskutečně se v chování změnil. Z milého chlápka se stal chlap, který je zahleděný do sebe, nikam se mu nechce, ideálně trávit čas prací, kterou má u domu.Tak jsem se chtěla zeptat, zda jste to některá také tak měla, nebo máte. A co dělat, když ani domluvy nepomáhají a společné hovory

Je to jak přes kopírák.Nejseš jediná ,kdo se dostal do tohoto bodu přemýšlení.V těch vztazích ,které znám já je to o tom ,že chlap říká,že to dělá pro rodinu…že to je časově a finančně náročné a na další aktivity už nezbývá ani času ani peněz … a žena zase ,že chce také trochu žít ten normální rodinný život s výlety ,zábavou ,dovolenou ,občasnou romantickou večeří někde mimo domov … Jen ne vždy to má řešení a každý si pak jde tou svou cestou, ve které se vzhlédl.Ale toto si ti dva než třeba koupí starou nemovitost (ale i staví novostavbu) musí nějak ujasnit .

Cizinka 999
Kecalka 244 příspěvků 03.04.19 18:11
@Anonymní píše:
Ahoj holky, ani nevím, jestli zde čekám nějaké rady, spíš chci pokecat a zda to máte některá také tak. Jsem s manželem 6,5 roku, máme jedno tříleté dítě. A prostě dobré dva roky cítím, že to není „ono“. Vše vlastně začalo, když jsme koupili starší dům, kde jsou nutné opravy. Manžel vždy byl pracovitý, ale poslední dobou maká vyloženě pořád, plus je ještě jeho práce koníčkem, takže doma se jen ohřeje a zase jde. Dřív stačilo, že jsme si promluvili a na pár týdnů to bylo chvilku dobré. Ale od loňského léta cítím, že to nemá vůbec smysl. A už jsem nějaká vyhořelá a prostě jsem si tak nějak zvykla, trávit čas sama s dítětem. Víkendy nikam nejezdíme, naposledy jsme byli v říjnu na prodlouženém víkendu a bylo to děsný. Manžel věčně na telefonu, řešil pracovní věci, nervózní, že už chce být doma, totálně mi pobyt zprotivil. Výlety organizuji já, ideálně, když je to jen na pár hodin, zase kvůli práci. Mám ho ráda, nedokážu si svým způsobem představit, že bych s ním nežila, i když spíš žijeme vedle sebe. Udělala jsem si tu takový ten svůj domov, dítě ho miluje… Ale já si prostě kolikrát přijdu hrozně. Neskutečně se v chování změnil. Z milého chlápka se stal chlap, který je zahleděný do sebe, nikam se mu nechce, ideálně trávit čas prací, kterou má u domu. Tak jsem se chtěla zeptat, zda jste to některá také tak měla, nebo máte. A co dělat, když ani domluvy nepomáhají a společné hovory

Poradnu

Cizinka 999
Kecalka 244 příspěvků 03.04.19 18:12
@Anonymní píše:
No u nás by to určitě takhle lehce nešlo. Manžel tedy tvrdí, že mě miluje, ale spíš si myslím, že to je jen zvyk a závislost. Párkrát také řekl, že by mi udělal ze života peklo, kdybych se s ním rozvedla. Navíc, já jsem třeba pesimista. Co se týče lásky, říkám si, že všude je to pěkné jen chvilku a pak je to stejné po letech

Tak jestli ti tohle rekl,tak to neni laska

Cizinka 999
Kecalka 244 příspěvků 03.04.19 18:14
@Anonymní píše:
No u nás by to určitě takhle lehce nešlo. Manžel tedy tvrdí, že mě miluje, ale spíš si myslím, že to je jen zvyk a závislost. Párkrát také řekl, že by mi udělal ze života peklo, kdybych se s ním rozvedla. Navíc, já jsem třeba pesimista. Co se týče lásky, říkám si, že všude je to pěkné jen chvilku a pak je to stejné po letech

A hlavne po sesti letech ma ten vztah byt porad krasny, my jsme mely krasnych 13 let , a porad to mame hezke akorat uz to neni jak kdysi,ze bez druheho nemuzes skoro byt,clovek si zevsedni

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 03.04.19 19:10
@Anonymní píše:
No u nás by to určitě takhle lehce nešlo. Manžel tedy tvrdí, že mě miluje, ale spíš si myslím, že to je jen zvyk a závislost. Párkrát také řekl, že by mi udělal ze života peklo, kdybych se s ním rozvedla. Navíc, já jsem třeba pesimista. Co se týče lásky, říkám si, že všude je to pěkné jen chvilku a pak je to stejné po letech

Jako bych to psala já..... :,( , až na tu poslední větu, znám i letité krásné vztahy.

hopsalka
Kecalka 390 příspěvků 04.04.19 10:13
@Anonymní píše:
No u nás by to určitě takhle lehce nešlo. Manžel tedy tvrdí, že mě miluje, ale spíš si myslím, že to je jen zvyk a závislost. Párkrát také řekl, že by mi udělal ze života peklo, kdybych se s ním rozvedla. Navíc, já jsem třeba pesimista. Co se týče lásky, říkám si, že všude je to pěkné jen chvilku a pak je to stejné po letech

není pravda, znám spousty vztahů kde je to i po letech moc hezké a když ne hezké, tak alespoň normální - jakože ve smyslu, že ti lidé tráví čas spolu.

Dle vlastní zkušenosti, se chování manžela v tomto směru nezmění, opravdu ne (leda by mu přistály rozvodové papíry na stole a on se strachy trochu vzchopil). Sama jsem to zažila na vlastní kůži a ta nervozita na každém výletě se časem jen zhoršovala (pořád prudil, že nestihne udělat tohle a tamto, a že za tu dobu co tu jsme už mohlo být hotovo tohleto a támhleto) - prostě „opruz“, a to doslova. Když se výjimečně ovládal, tak každých 15 minut alespoň čučel na hodinky. Po dlouholetém váhání jsem utekla a teď jsem spokojená. S mužem je to po letech už taky „normální“ vztah ale trávíme čas SPOLU. Jedinou chybu vidím v tom, že s ex jsem na místě přešlapovala až moc dlouho.

Váš příspěvek
Reklama