Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
K tématu "jsem špatná máma"
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
12.6.11 01:34
K tématu "jsem špatná máma"
Ahoj maminky (třeba i budoucí…).
Občas narážím na dotazy „jsem špatná máma?“.
Předem se omlouvám, že nevím, kdy se zase sem na emimi dostanu. Ale diskusi přesto zakládám.
Jen tak o výčitkách a svědomí:
Mám šestiletou holčičku. A dospěla jsem snad k tomuto:
OPRAVDU ŠPATNÁ MÁMA JE PODLE MÉHO NÁZORU TA, KTERÁ SVOJE DÍTĚ NADE VŠE NEMILUJE. Nepofouká mu bebí; nepodpoří ho - byť jen slovně (protože slova dokážou divy!!!)když povyroste a je v úzkých. Nevyslechne, když má starosti…
Nechá trápit.
Dobrá máma miluje. Myslete na to, až si vy - milující maminky - budete dělat výčitky.
Jsou mámy, které nedávají dětem jíst, ani pusu na dobrou noc.
(A jak to vidíte vy? 
)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
12.6.11 06:49
Taky si občas řeknu, že jsem hrozná máma,ale to jsou jen takové chvilkové stavy, kdy prostě prcek zlobí a já na něj houknu, nebo ho plácnu už snad po stý na ručičku protože furt a furt a furt šahá na troubu 
.
Ale máš pravdu, špatná máma nejsem. Svýho syna strašně miluju a dala bych za něj život
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.6.11 08:02
Ahoj
tak já jsem si nikdy o sobě nemyslela, že jsem špatná máma, spíš jsem měla chvilky, kdy jsem cítila, že to nezvládám, že je toho moc, že jsem nevyspalá, dítka zlobí a že bych je prostě nejraději zamkla, zahodila klíč a utíkala a utíkala 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.6.11 10:11
Tak já si to o sobě myslím často i když kolikrát není ani důvod,ale většinou mám pocit,že výchova se mi vymyká z ruk,že kluk je čímdál víc drzejší,že mě nerepektuje,neposlouchá,má mě úplně na háku a já si říkám,že jsem asi špatná máma,když ho nedokážu usměrnit tak aby i ke mě měl respekt a nezlobil mě-protože zlobí JEN mě…Ale dýchala bych za něj a dala bych za něj život,je to světlo mýho života…Jenže paradox je,že spíš to víc slyším od svojí matky a svojí sestry-přiklad-nemá kšiltovku na hlavě,musí víc pít,nesmí tolik jíst,nemyslíš na to,jsi nezodpovědná a pod…Takže podle těchto dvou,jsem nezodpovědná krkavčí matka a to na sebevědomí moc nepřidá…takže asi tak…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.6.11 10:24
Já si to o sobě myslím dost často 
hlavně,když mi rupnou nervy,a na prcka zařvu,a nebo ho plácnu.
Už od dětství jsem si říkala,že nebudu jako moje máma,nervní neurotička.Nechci taková být,když vyjedu,tak mě to pak mrzí.
Bohužel,geny asi částečně pracují.
Musím se krotit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.6.11 10:33
mě by zajímalo jestli se dá říct dobrá máma i o mamině,která své dítě tak miluje až ho přespříliš rozmaluje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.6.11 10:34
momi33 píše:
Já si to o sobě myslím dost často
hlavně,když mi rupnou nervy,a na prcka zařvu,a nebo ho plácnu.
Už od dětství jsem si říkala,že nebudu jako moje máma,nervní neurotička.Nechci taková být,když vyjedu,tak mě to pak mrzí.
Bohužel,geny asi částečně pracují.
Musím se krotit.
Jo,tak přesně tohle znám a říkám si totéž…Já vím,že jsem bohužel neurotická kvůli výchově mojí matky,se kterou sice bydlíme pod jednou střechou,ale vůbec spolu nevycházíme,ale odmítám dopustit,aby se stal neurotik i z mého syna…Když zařvu nebo ho lepnu,tak je mi to pak hrozně líto,občas si to i obrečím,ale vím,že většinou je to odůvodněné a oprávněné,ale říkám si,že to třeba šlo řešiti i jinak…Ach jo,geny jsou svinstvo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.6.11 10:36
chatline píše:momi33 píše:Jo,tak přesně tohle znám a říkám si totéž…Já vím,že jsem bohužel neurotická kvůli výchově mojí matky,se kterou sice bydlíme pod jednou střechou,ale vůbec spolu nevycházíme,ale odmítám dopustit,aby se stal neurotik i z mého syna…Když zařvu nebo ho lepnu,tak je mi to pak hrozně líto,občas si to i obrečím,ale vím,že většinou je to odůvodněné a oprávněné,ale říkám si,že to třeba šlo řešiti i jinak…Ach jo,geny jsou svinstvo…
Já si to o sobě myslím dost často
hlavně,když mi rupnou nervy,a na prcka zařvu,a nebo ho plácnu.
Už od dětství jsem si říkala,že nebudu jako moje máma,nervní neurotička.Nechci taková být,když vyjedu,tak mě to pak mrzí.
Bohužel,geny asi částečně pracují.
Musím se krotit.
jj,kolikrát mám i pocit,že jsem zklamala,že mě nebude mít rád…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.6.11 10:37
dzarunka píše:
No,ona si myslí,že dělá to nejlepší pro své dítě a věří,že je to dobře,takže svým způsobem je to dobrá máma i když se nám „normálním“mámám může zdát,že to tak není…
Podle mě je špatná máma ta,která své děti týrá a nebo je hodí do kontejneru a tak…Jinak v každé z nás je láska k dětem a jsme ochotni pro ně udělat vše na světě a to je asi známka toho,že jsme dobré mámy,ať si říká kdo chce co chce…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.6.11 10:39
momi33 píše:chatline píše:jj,kolikrát mám i pocit,že jsem zklamala,že mě nebude mít rád…momi33 píše:Jo,tak přesně tohle znám a říkám si totéž…Já vím,že jsem bohužel neurotická kvůli výchově mojí matky,se kterou sice bydlíme pod jednou střechou,ale vůbec spolu nevycházíme,ale odmítám dopustit,aby se stal neurotik i z mého syna…Když zařvu nebo ho lepnu,tak je mi to pak hrozně líto,občas si to i obrečím,ale vím,že většinou je to odůvodněné a oprávněné,ale říkám si,že to třeba šlo řešiti i jinak…Ach jo,geny jsou svinstvo…
Já si to o sobě myslím dost často
hlavně,když mi rupnou nervy,a na prcka zařvu,a nebo ho plácnu.
Už od dětství jsem si říkala,že nebudu jako moje máma,nervní neurotička.Nechci taková být,když vyjedu,tak mě to pak mrzí.
Bohužel,geny asi částečně pracují.
Musím se krotit.
Tak tímhle pocitem trpím taky…ale když se pak ke mě přitulí a říká,maminko já tě mám moc rád a miluju tě,tak moje pochyby zase na nějakou chvíli než zase něco provede a já ho musím pokárat,zmizí a je mi dobře…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.6.11 10:40
chatline píše:momi33 píše:Tak tímhle pocitem trpím taky…ale když se pak ke mě přitulí a říká,maminko já tě mám moc rád a miluju tě,tak moje pochyby zase na nějakou chvíli než zase něco provede a já ho musím pokárat,zmizí a je mi dobře…chatline píše:jj,kolikrát mám i pocit,že jsem zklamala,že mě nebude mít rád…momi33 píše:Jo,tak přesně tohle znám a říkám si totéž…Já vím,že jsem bohužel neurotická kvůli výchově mojí matky,se kterou sice bydlíme pod jednou střechou,ale vůbec spolu nevycházíme,ale odmítám dopustit,aby se stal neurotik i z mého syna…Když zařvu nebo ho lepnu,tak je mi to pak hrozně líto,občas si to i obrečím,ale vím,že většinou je to odůvodněné a oprávněné,ale říkám si,že to třeba šlo řešiti i jinak…Ach jo,geny jsou svinstvo…
Já si to o sobě myslím dost často
hlavně,když mi rupnou nervy,a na prcka zařvu,a nebo ho plácnu.
Už od dětství jsem si říkala,že nebudu jako moje máma,nervní neurotička.Nechci taková být,když vyjedu,tak mě to pak mrzí.
Bohužel,geny asi částečně pracují.
Musím se krotit.
tak my jsme jen u toho tulení-tu a tam.
Doufám,že něco takového taky jednou uslyším…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.6.11 10:42
taky mě to občas napadá, i když si myslim, že to se mnou tak hrozný není…
momi - podle mě to není jen genama, ale to malý dítě si ty mechanismy chování ukládá a pak je v dospělosti používá, já to vidím i na manželovi, když je v pohodě, snaží se mít k prckovi hlavně pozitivní přístup, ale jakmile je utahanej, není mu dobře, nastane nějaká stresová situace, taky hodně lehce sklouzává k tomu prcka seřvat, místo aby mu něco vysvětloval nebo ho podpořil, uklidnil atd… I když vím, že většinou se tak snaží nechovat, tak když není v pohodě, dopadá to podobně jak by reagovala jeho mamka, když vychovávala jeho… 
Prostě má ten práh vytočitelnosti od prcka nižší, než já… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.6.11 11:14
Mám ten pocit občas, když se přistihnu, že jednám jako moje vlastní máma, třeba když dcerku trestám tím, že si jí nevšímám, nebo jsem k ní jízlivá, i když vím, že tomu ještě nemůže rozumět. Pak si uvědomím, že dělám přesně to, co jsem jako malá sama nesnášela, a přestanu s tím. Ale je mi úplně ouzko ze strachu, že to v sobě mám z výchovy nějak zaseknutý, že se nedokážu chovat jinak a že ke mně moje dcera bude jednou cítit to, co já ke svý mámě.
- Citovat
- Upravit
12.6.11 12:32
Zlatuska píše:
Ahoj maminky (třeba i budoucí…).
Občas narážím na dotazy „jsem špatná máma?“.
Předem se omlouvám, že nevím, kdy se zase sem na emimi dostanu. Ale diskusi přesto zakládám.Jen tak o výčitkách a svědomí:
Mám šestiletou holčičku. A dospěla jsem snad k tomuto:
OPRAVDU ŠPATNÁ MÁMA JE PODLE MÉHO NÁZORU TA, KTERÁ SVOJE DÍTĚ NADE VŠE NEMILUJE. Nepofouká mu bebí; nepodpoří ho - byť jen slovně (protože slova dokážou divy!!!)když povyroste a je v úzkých. Nevyslechne, když má starosti…
Nechá trápit.Dobrá máma miluje. Myslete na to, až si vy - milující maminky - budete dělat výčitky.
Jsou mámy, které nedávají dětem jíst, ani pusu na dobrou noc.
(A jak to vidíte vy?
Myslim,že skutečně špatná máma si takovou otázku ani nepoloží.Psychouši nebo sobci taky nedumaj nad tím,jestli jsou takoví.Máma kamarádky jí vychovávala jak véc bez citu a ona to teď délá svý holce.Hrozně mě to vytačí ale v životě se nezeptala,jestli je špatná máma..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.6.11 18:30
Babe007 píše:Zlatuska píše:Myslim,že skutečně špatná máma si takovou otázku ani nepoloží.Psychouši nebo sobci taky nedumaj nad tím,jestli jsou takoví.Máma kamarádky jí vychovávala jak véc bez citu a ona to teď délá svý holce.Hrozně mě to vytačí ale v životě se nezeptala,jestli je špatná máma..
Ahoj maminky (třeba i budoucí…).
Občas narážím na dotazy „jsem špatná máma?“.
Předem se omlouvám, že nevím, kdy se zase sem na emimi dostanu. Ale diskusi přesto zakládám.Jen tak o výčitkách a svědomí:
Mám šestiletou holčičku. A dospěla jsem snad k tomuto:
OPRAVDU ŠPATNÁ MÁMA JE PODLE MÉHO NÁZORU TA, KTERÁ SVOJE DÍTĚ NADE VŠE NEMILUJE. Nepofouká mu bebí; nepodpoří ho - byť jen slovně (protože slova dokážou divy!!!)když povyroste a je v úzkých. Nevyslechne, když má starosti…
Nechá trápit.Dobrá máma miluje. Myslete na to, až si vy - milující maminky - budete dělat výčitky.
Jsou mámy, které nedávají dětem jíst, ani pusu na dobrou noc.
(A jak to vidíte vy?
Bebe - naprosto souhlasím… Ty nejhorší matky si - pravděpodobně - žádné výčitky nedělají… Nebo možná chvilkově dělají, ale pak to asi hodí za hlavu a jedou si dál po svém…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
