Kamarádka je zvláštní

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Anonymní
23.9.21 11:40

Kamarádka je zvláštní

Prosím, anonym.
Mám kamarádku (tedy doufám a pevně věřím, že ještě kamarádky jsme). Je nám 35+. Známe se od základní školy, přesně od osmé třídy, kdy se ona k nám přestěhovala do města. Chodily jsme spolu i na střední školu do stejné třídy a vždy jsme si rozuměly. Potom nastalo po střední škole období, kdy jsme se nějakou dobu neviděly, já jsem začala chodit do práce, ona zkusila vysokou školu. Prostě jsme v tu dobu každá měly jiné zájmy a okruh známých. ale potom jsem se opět začaly vídat a tak je tomu dodneška.
Kamarádka je už nějakou dobu zvláštní. Není to jen pocit. Je taková tajemná. Má velmi komplikovaného partnera, do kterého se před lety bláznivě zamilovala a otěhotněla s ním. Mají spolu syna, kterému je 7 let. Žijí spolu, manželé nejsou.
Ona byla vždy taková rozumná, chtěla muže, ke kterému bude vzhlížet, který s ní bude mít stejné zájmy, vždy byla takový ten princeznovský typ, dlouhé, pěstěné vlasy, elegantní oblečení, upravená, spolehlivá a seriózní.
Jak píši výše, její partner je komplikovaný a to v tom smyslu, že jako k princezně se k ní nikdy nechoval, vlastně za ty roky spolu nikde pořádně nebyli, on dost pije, je na alkoholu závislý. Nikdy jsem nepochopila, že zrovna do něj se zamilovala, protože od začátku její známosti se mi svěřovala, jak je to sním strašné, co zase udělal, když jsem jí řekla, ať se s ním tedy rozejde, tak se na mě jen dlouze dívala a neřekla na to nic.
V květnu tohoto roku ho vyhodili z práce a od té doby je na ÚP. Ona ho omlouvá a namlouvá si, že je vše v pořádku. Já se do jejich vztahových problémů nezapojuji, když mi něco řekne, tak ji vyslechnu a řeknu, co bych třeba na jejím místě udělala já, ale rozhodně jí neradím co mám dělat, jejího partnera před ní zásadně nepomlouvám, protože by se to nakonec vždy obrátilo proti mně.
Pravidelně mi telefonuje, ale to už je mezi námi takový zvyk, taková nostalgie, že jí volám buď já nebo ona mně.
Snažím si pospojovat souvislosti, proč je taková tajemná a zvláštní. Doby, kdy byla upravená, jsou už dávno pryč, dnes chodí nenamalovaná a v šusťákové bundě, ve které by jindy třeba do města nikdy nešla. je samozřejmě její věc, jak chodí oblékaná. Když se sejdeme, tak se na mě dlouze dívá, když něco řeknu, tak se na mě taky dlouze dívá a já tomu prostě nerozumím.
Nepamatuje si, co mi říkala v telefonu nebo řekne - to jsem Ti říkala a jí vím, že prostě neříkala.
Mě to vše trápí. Co si o tom myslíte, poradíte?

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
65149
23.9.21 11:44

Že má velký problém a neví, nějak z něj ven.. nemá prachy, chlap ji může týrat a milión dalších věcí. Nabidla bych ji pomoc

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
23.9.21 11:47
@martina.se píše: Že má velký problém a neví, nějak z něj ven.. nemá prachy, chlap ji může týrat a milión dalších věcí. Nabidla bych ji pomoc

Pomoc bych nabídla ráda, ale když se jen při řeči zeptám, jak je, zda je vše v pohodě, tak řekne, že je.

  • Citovat
  • Nahlásit
Ou
18672
23.9.21 12:02

Nejpravděpodobnější vysvětlení je že žije v domácím násilí, psychickém určitě, fyzickém velmi pravděpodobně, je vyděšená, rozbitá, bojí a stydí se o tom mluvit.

A taky možná s tebou vede v duchu hovory, protože jí to pomáhá přežít, když si alespoň představuje, že se má komu svěřit, ale v reálu to nezvládne.

Jestli ji chceš pomoci, tak je to opatrný tanec mezi podporou a nabízením toho, aby našla odvahu mluvit otevřeně a aby si řekla o pomoc dalším lidem, co ji pomůžou se srovnat psychicky a najít odvahu to ukončit.

Čím déle v tom bude, tím hůře jí bude a tím víc to poškodí jejího syna.

To že oběti dlouho nejsou schopné mluvit o tom co se jim děje, nebo se vnímat jako oběti, protože jim agresor často vnucuje to, že jsou viníky, že jsou tak strašné/í, že za to všechno můžou, že nemají sílu a odvahu opustit známé peklo pro nejistou svobodu - to tak prostě je.

Jestli si o tom chceš něco přečíst, tak třeba tady

https://obchod.portal.cz/…ch-vztazich/

Příspěvek upraven 23.09.21 v 12:10

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16270
23.9.21 12:03
@Anonymní píše:
Pomoc bych nabídla ráda, ale když se jen při řeči zeptám, jak je, zda je vše v pohodě, tak řekne, že je.

Tak se neptej, ale rovnou řekni, že kdyby potřebovala s čímkoliv pomoci, kdyby neměla kam jít…já nevím, s čím vším bys jí byla ochotná pomoci, tak že tu pro ni vždycky budeš.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
23.9.21 12:07
@Kakika píše:
Tak se neptej, ale rovnou řekni, že kdyby potřebovala s čímkoliv pomoci, kdyby neměla kam jít…já nevím, s čím vším bys jí byla ochotná pomoci, tak že tu pro ni vždycky budeš.

Bydlí ve svém. Její partner bydlí u ní. Ona ho pořád omlouvá a kryje. Dříve říkala, že ho vyhodit nemůže kvůli penězům, teď už to neříká a tak nějak doufá v lepší zítřky a pořád v něco věří. Trpělivost byla vždy její silná stránka. A taky moc dobře ví, že jiná ženská by s jejím partnerem dávno nebyla. Řekla jsem jí před časem, že mně se může vždy svěřit, odpověděla, že ví.

  • Citovat
  • Nahlásit
Ou
18672
23.9.21 12:11
@Anonymní píše:
Bydlí ve svém. Její partner bydlí u ní. Ona ho pořád omlouvá a kryje. Dříve říkala, že ho vyhodit nemůže kvůli penězům, teď už to neříká a tak nějak doufá v lepší zítřky a pořád v něco věří. Trpělivost byla vždy její silná stránka. A taky moc dobře ví, že jiná ženská by s jejím partnerem dávno nebyla. Řekla jsem jí před časem, že mně se může vždy svěřit, odpověděla, že ví.

to není trpělivost, to je zoufalství a sebenenávist. Utopení se v pocitu viny, selhání a bezmoci.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
25200
23.9.21 12:24

No vyzní mi to, že je v pěkný pr*deli, neví kudy z toho ven, stydí se to přiznat, dost možná má pocit, že si za to může sama, nebo se jen trápí, ale zase není ochotná do toho říznout, tak jen sedí a tiše trpí.
Nebo co když do toho padá s ním? Pití nebo něco jiného…Nezobe nějaký prášky (proto ty výpadky paměti a zírání?).
Když se narovinu zeptáš, že to vidíš, tak řekne co? Když ti řekne, že je v pohodě, tak řekni, že vidíš, že není, jestli to nevidí? Možná víc „návodných“ otázek, podle reakce uvidíš, jeslti si neudeřila hřebíček na hlavičku.
Ono pomoct se bohužel dá jenom tam, kde je ta pomoc žádaná :?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
23.9.21 12:33

Já jsem typ, který se se svými problémy nesvěřuje a to mám velmi blízkou kamarádku už téměř 30 let. Ne, že bych ji nevěřila, ale prostě ji nějak nechci zatěžovat, nechci ukázat, že můj svět není tak růžový jak vypadá, že to nezvládám…Má na mě taktiku, během druhé lahve vína ji vyklopím všechno :kytka:
Ne každý je svěřovací typ.

  • Citovat
  • Nahlásit
15880
23.9.21 13:55

Rekni ji to jako tady: " mam pocit, ze se s tebou neco deje, nevim co, dela mi to starosti. Neboj, nikomu to nereknu, nebudu si o tobe myslet nic hnusnyho, proste to spolecne rozpletem."

Ale pokud te sama nenecha, tak ji nepomuzes.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
12617
23.9.21 14:37
@Anonymní píše:
Prosím, anonym.
Mám kamarádku (tedy doufám a pevně věřím, že ještě kamarádky jsme). Je nám 35+. Známe se od základní školy, přesně od osmé třídy, kdy se ona k nám přestěhovala do města. Chodily jsme spolu i na střední školu do stejné třídy a vždy jsme si rozuměly. Potom nastalo po střední škole období, kdy jsme se nějakou dobu neviděly, já jsem začala chodit do práce, ona zkusila vysokou školu. Prostě jsme v tu dobu každá měly jiné zájmy a okruh známých. ale potom jsem se opět začaly vídat a tak je tomu dodneška.
Kamarádka je už nějakou dobu zvláštní. Není to jen pocit. Je taková tajemná. Má velmi komplikovaného partnera, do kterého se před lety bláznivě zamilovala a otěhotněla s ním. Mají spolu syna, kterému je 7 let. Žijí spolu, manželé nejsou.
Ona byla vždy taková rozumná, chtěla muže, ke kterému bude vzhlížet, který s ní bude mít stejné zájmy, vždy byla takový ten princeznovský typ, dlouhé, pěstěné vlasy, elegantní oblečení, upravená, spolehlivá a seriózní.
Jak píši výše, její partner je komplikovaný a to v tom smyslu, že jako k princezně se k ní nikdy nechoval, vlastně za ty roky spolu nikde pořádně nebyli, on dost pije, je na alkoholu závislý. Nikdy jsem nepochopila, že zrovna do něj se zamilovala, protože od začátku její známosti se mi svěřovala, jak je to sním strašné, co zase udělal, když jsem jí řekla, ať se s ním tedy rozejde, tak se na mě jen dlouze dívala a neřekla na to nic.
V květnu tohoto roku ho vyhodili z práce a od té doby je na ÚP. Ona ho omlouvá a namlouvá si, že je vše v pořádku. Já se do jejich vztahových problémů nezapojuji, když mi něco řekne, tak ji vyslechnu a řeknu, co bych třeba na jejím místě udělala já, ale rozhodně jí neradím co mám dělat, jejího partnera před ní zásadně nepomlouvám, protože by se to nakonec vždy obrátilo proti mně.
Pravidelně mi telefonuje, ale to už je mezi námi takový zvyk, taková nostalgie, že jí volám buď já nebo ona mně.
Snažím si pospojovat souvislosti, proč je taková tajemná a zvláštní. Doby, kdy byla upravená, jsou už dávno pryč, dnes chodí nenamalovaná a v šusťákové bundě, ve které by jindy třeba do města nikdy nešla. je samozřejmě její věc, jak chodí oblékaná. Když se sejdeme, tak se na mě dlouze dívá, když něco řeknu, tak se na mě taky dlouze dívá a já tomu prostě nerozumím.
Nepamatuje si, co mi říkala v telefonu nebo řekne - to jsem Ti říkala a jí vím, že prostě neříkala.
Mě to vše trápí. Co si o tom myslíte, poradíte?

Uf, asi má velký problém. Kdo ví, třeba domácí násilí? Znáte se dlouho, tak jí prostě na rovinu řekni, jak na tebe působí, že nevíš co si o tom myslet, a jestli se něco neděje. Tohle přece není jen tak, bez důvodu :?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
23.9.21 17:28

Tak jsem během čtení měla pocit, že s přeháněním popisuješ mě. Nikdy mě nenapadlo, že by to někdo mohl takhle řešit. V mém případě je uzavření do sebe jednoduše v tom, že nechci, aby ostatní věděli, že můj život není tak fajn, jak vypadá. A naopak taky nemám chuť si stěžovat, když někteří mají z mého muže pocit, že se k sobě nehodíme, že je hrozný nebo co já vím. Taky si všímám, jak jsou všichni okolo falešní a pomluvační, ty by ses svěřila kamarádce, ve kterou nemáš 100% důvěru? Podle toho, jak píšeš o jejím příteli, taky ho nemáš ráda a proč by řešením blbostí přilévala olej do ohně? Chodí v šustce ven, no tak buď zpohodlněla, neřeší už tolik zevnějšek nebo nemá peníze. Téma peněz se taky špatně řeší s někým, kdo má dostatek. Možná se na tebe dlouze zadívá, když neví, jak zareagovat. Možná přemýšlí, na to má něco říct, nebo ne a vyhodnotí rčení mlčeti zlato. Hele nevím, fakt nevím. Možná je nějakým způsobem týraná, jak to tady holky píšou pomalu s naprostou jistotou. Tak ji dávej najevo, že ti není ukradená, že se ns tebe v případě potřeby může obrátit. Ale možná za tím vším vidíš něco, co není.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat