Komunikační blok s kamarádkou, co s tím?

Anonymní
19.11.19 09:04

Kamaradka - komunikacni blok- co s tim?

Poradite? Driv jsem byla na vyber kamaradu hodne narocna a jeden cas jsem zustala skoro sama, tak nechci byt tolik prisna, ale situace me trapi. Mam kamaradku cca 2 roky, je mi hodne blizska, piseme si denne, ob den, ozyvame se vzajemne. Vidame se mene, odstehovala se a deti v zime byvaji nemocne. Je hodna, muzu se ji sverit s cimkoliv, vyslechne poradi, tez se mi sveruje. Jedine, co se me na ni nelibilo byla takova prehnana potreba po zdravem zpusobu zivota ( ja tez se o to snazim, ale neresim/nehodnotim, proste to delam) a druhak to, ze se kamaradi s lidmi, ktere nasledne pomlouva. Vysvetluje to tim, ze lide jsou ruzni a ze to proste musi s nekym probrat. Nekolirkat jsem ji rikala, at to budto vezme tak, jak to je, probere s dotycnym a nebo prerusi kontakt. Zadna zmena. Nadruhou stranu ji chapu, ja prima jsem, ale opravdu malokdo to rozdejcha, vetsina lidi nechce vedet, ze ti delaji neco, co ti je neprijemne a vztah konci - z jejich strany. Ja si napred myslela, ze si rozumime ve vsem a ze nas nepomlouva, ale ted uz mam jiny dojem. Problem jsem zacala tusit v lete, porad rika, ze nemaji v lete kam jet, jeji deti maji dychaci obtize a my zijeme v krasne prirode. Navic jsem byla cele leto sama. Zvala jsem ji jen s detmi, nebo i s manzelem. Neprijela - duvod ( nema penize na vlak - tak jdem nabidla, ze ji tech par kacek dam k narozeninam misto darku), stejne neprijela. Myslela jsem, ze to je tim, ze se boji, ze doma nemame zdravou domacnost se vsim vsudy, co ona potrebuje. Nekolikrat mi totiz rekla, ze moje dite ji vice cukru, coz si teda nemyslim. Ona vidi jen to, ze ziji tim zdravym zivotem, ale ze jeji deti dlabou kdejakou sladkost od pribuznych, nebo v dobe kdy ona sama polevi - to vypousti. Ale zafixuje si, ze jsem si postezovala, ze me dite v lete ji od den zmrzku pred vecou ( u rodiny znamych) a veceri doma pak neji. Predpokladam. Moje deti treba takove produkty, co ty jeji kdy jedli vubec neznaji. Jime stridme. Pak se dozvim, ze v lete byla u jine kamosky, co zdrave rozhodne nezije a postezuje si, jak se o deti musela starat sama. Tak me to pak mrzi. Rikala jsem ji, ze me muze rict vse. I jsem ji to psala. Bez reakce. Dalsi co nema rada ( podle me), jen kdyz ji nekdo na jeji trable neco poradi, popr. s tim zdravym stylem zivota, to uz vubec. Vsechno vi nejlepe. Tak to uz jsem rezignovala, vyslechnu, polituju, tot vse. I me mrzi, ze na vanoce jsem jim schanela strasne drahy darek, proto skoro vsechno je pro ni nejak zavadne ( a ona je schopna to oak vyhodit) a pak vidim, ze doma pouzivaji hracky a pomucky, ktere i ja stridma povazuji za zavadne. Kdyz ji reknu, jestli to vi, tak me rekne, no ted uz to nevyhodim, hotovo dvacet. Jsem z toho zmatena. Jak rikam, je hodna, napomocna, muzu se na ni spolehnout, ze tu pro me bude. Ale uz se me ani ji nechce psat. Zkusit si s ni narovinu promluvit se bojim, myslim, ze to neda.

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

1096
19.11.19 09:34

Paní ma evidentne problem sama se sebou. Chápu, že když kamarádů neni mnoho, nechce se přátelství jen tak pro nic za nic zahodit, ale na mě by asi takova chytrolinka, co se vymlouva, nebyla. Navíc pomlouvá, takže s velkou pravděpodobností i tebe. Je mi lito, ale tohle podivne kamarádství brzy vysumi do prázdna. :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
19.11.19 10:13

Chapu te. Taky nemam moc pratel, u mne je to podminene vice faktory: jsem silny introvert, mam vcelku i vysoke naroky a v neposledni rade nejsem zrovna jednoducha osobnost. Pratele vidlemi neprehazuju a tim padem si tech par pratel, ktere jsem kdy mela docela vazim. A bohuzel to vede pak k situacim, ze pratelim i s lidmi, se kterymi bych asi nemela.

Mam ve svem okoli kamardku, se kterou jsem se seznamila na hristi. Nase deti si rozumely a ja mela dojem, ze i ja s ni. Ten dojem se po case vytratil. Kamaradka je zavistiva, pomlouva, ma utkvele predstavy, ze lidi na ni musi brat stale ohled, ja se uz bojim cokoliv rict, protoze clovek nikdy nevi, cim se ji dotkne, mam dojem, ze chodim kolem ni po spickach. Tezce nese, ze nekteri lide se maji financne ci jinak lepe, ze zvladaji vychovu a domacnost lepe (nechapu, proc to furt resi). Kdyz je u nas na navsteve, tak az s despektem komentuje, jak tady mam uklizeno a nasledne mi dalekosahle vysvetluje, ze ona takhle uklizet nemuze. Az jsem to pak jednou nevydrzela a zeptala se ji, ze jestli se na mne zlobi, ze tu mam poradek, protoze to tak pusobi. Tak mi odpovedela, ze nezlobi, jenom ma pocit, ze kdyz ja to zvladam a mam doma poradek, tak ona by taky mela, ale ona proste nemuze, tak proto. Ale dyt ja ji nic nenutim. Poradek u ni doma nehodnotim, je mi to vcelku jedno i. Kazdy dela jak zvlada. To jsem ji i rekla, ale nepomaha to. Stale ty jedovate kecy. Mam toho uz plne kecky.

Tohle pratelstvi mi rposte nestoji za to. Shledavam, ze s ni kamaradim uz jenom kvuli dcerce. Protoze kdybychom nemely deti, tak bych s ni rozhodne nekamaradila. Jenze, stoji mi to za to?

  • Nahlásit
  • Citovat
19.11.19 10:24

Myslím, že jsi na tu kamarádku moc upnuta, proto řešíš jaká je nebo není.. Dráhy dárek k vánocům pro někoho s kým se kamarádis dva roky? Celkové to působí, že moc řešíš jaká je, proč, vždyť je to jen osoba kterou znáš krátce.. Ať si je jaká chce, ty zhodnot jestli ti kamarádství stojí za to, pokud ano, neprozivej tolik co dělá, říká atd. Nesnaz se jí přizpůsobit a zavděčit, správná kamarádka bude i tebe respektovat.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
19.11.19 12:54
@Alušáček píše:
Myslím, že jsi na tu kamarádku moc upnuta, proto řešíš jaká je nebo není.. Dráhy dárek k vánocům pro někoho s kým se kamarádis dva roky? Celkové to působí, že moc řešíš jaká je, proč, vždyť je to jen osoba kterou znáš krátce.. Ať si je jaká chce, ty zhodnot jestli ti kamarádství stojí za to, pokud ano, neprozivej tolik co dělá, říká atd. Nesnaz se jí přizpůsobit a zavděčit, správná kamarádka bude i tebe respektovat.

No tak ja to tak mam a nemam rada uprimne lidi, co vidam ob den a nestojim jim ani za darek. Ale rikam si, jestli spis nejsem moc narocna. Ja mam ted docela dost kamaradu, ale uz si rikam, jestli to neni ve me Za posledni 2 roky jsem prisla o dve " kamosky". Jedny vadilo, ze moje 2 lete dite bere jejimu stejne staremu hracky, coz bylo duvodem zrusit ze dne na den kazdodenni vidani prez smsku a druha porad rusila porad schuzky na posledni chvili, tak jsem ji pozadala, at to nedela a rekla mi par nemilych veci, jakoze jsem nejaka postizena, ze nesnasi lidi, co vycitaj a pak me rok nezdravila. Ta prvni me taky nezdravi:-D Uprimne fakt si nemyslim, ze bych byla nejaka divna, ale clovek si zacne rikat, co se to deje. S ostatnima kamaradkama to radsi neprobiram, pac jsem se sverila teto, o ktere je diskuze a za dva roky toto. A u teto posledni take uz zacali padat nejake vytky vuci mym detem, ta treti zase pomlouvala porad sve jedine dite… @robinka

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
19.11.19 15:39
@Anonymní píše:
Chapu te. Taky nemam moc pratel, u mne je to podminene vice faktory: jsem silny introvert, mam vcelku i vysoke naroky a v neposledni rade nejsem zrovna jednoducha osobnost. Pratele vidlemi neprehazuju a tim padem si tech par pratel, ktere jsem kdy mela docela vazim. A bohuzel to vede pak k situacim, ze pratelim i s lidmi, se kterymi bych asi nemela.

Mam ve svem okoli kamardku, se kterou jsem se seznamila na hristi. Nase deti si rozumely a ja mela dojem, ze i ja s ni. Ten dojem se po case vytratil. Kamaradka je zavistiva, pomlouva, ma utkvele predstavy, ze lidi na ni musi brat stale ohled, ja se uz bojim cokoliv rict, protoze clovek nikdy nevi, cim se ji dotkne, mam dojem, ze chodim kolem ni po spickach. Tezce nese, ze nekteri lide se maji financne ci jinak lepe, ze zvladaji vychovu a domacnost lepe (nechapu, proc to furt resi). Kdyz je u nas na navsteve, tak az s despektem komentuje, jak tady mam uklizeno a nasledne mi dalekosahle vysvetluje, ze ona takhle uklizet nemuze. Az jsem to pak jednou nevydrzela a zeptala se ji, ze jestli se na mne zlobi, ze tu mam poradek, protoze to tak pusobi. Tak mi odpovedela, ze nezlobi, jenom ma pocit, ze kdyz ja to zvladam a mam doma poradek, tak ona by taky mela, ale ona proste nemuze, tak proto. Ale dyt ja ji nic nenutim. Poradek u ni doma nehodnotim, je mi to vcelku jedno i. Kazdy dela jak zvlada. To jsem ji i rekla, ale nepomaha to. Stale ty jedovate kecy. Mam toho uz plne kecky.

Tohle pratelstvi mi rposte nestoji za to. Shledavam, ze s ni kamaradim uz jenom kvuli dcerce. Protoze kdybychom nemely deti, tak bych s ni rozhodne nekamaradila. Jenze, stoji mi to za to?

Tez te chapu. Ja de driv obklopovala uplne divnymi lidmi, a tez jsem si rikala, kvuli detem a podobne. Ty jedovate kecy by me teda take vadili, nadruhou stranu ona nevi, ze ti to vadi, pokud ji to nereknes. Muze si myslet, ze ti mas treba podobne. Jenze kdyz ji to reknes, tak se pravdepodobne s tebou prestane stykat a dcera prijde o kamosku, protoze takovym na pratelstvi jejich deti vubec nezalezi - to uz jsem taky zjistila. A hlavne holcicka bude pravdepodpbne brzo stejna jako maminka, ale nemusi no. To je slozite :nevim: Ja akorat dneska potkala ty dve, co me nezdravi, nezavisle na sobe, napred ditko jedne a pak tu druhou i s detma:-D Deti jsou fajn, zdravi, maminky maj potiz…Jinak myslim, ze mindrak tehke zen je spolecny a to je to srovnavani se s nekym a necim. Ja jsem taky introvert, ale nemam uplne problem se s nekym seznamit, ale i tak ten zajem musi byt oboustrany, tak to je vzdy nova maminka tak jednou do roka, co se chyti nebo sama oslovi. A ja oslovim tam 3-4 za ten rok…Je to boj. Nejsi z Prahy? Ze bychom se mohly kamaradit spolu treba.-)

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama