Kamarádka ze sociálky - syndrom vyhoření

33992
26.4.13 10:44

Kamarádka ze sociálky - syndrom vyhoření

Občas tady čtu, že mají holky blbé zkušenosti se sociálkou. Tak já přidám pohled z druhé strany. Včera jsem byla na kafi a vínku s kamarádkou, která dělá na sociálce a ta mi natvrdo řekla, že asi trpí syndromem vyhoření, že postupně otupěla. Je fakt, že její vztak k Romům teda není po těch letech optimální. Navíc už má i slušnou alergii na děti z DD. Prý si lidé neumí představit, jak jsou nehorázně rozmazlované po materiální stránce, takže se nemůže nikdo divit, že začnou akamžitě krást nebo šlapat, protože je v 18 vykopnou a oni si nemůžou takovou životní úroveň dovolit. Třeba řešila s jedním klukem, který ukradl a poničil auto, že to dělat nesmí a aby se mu nějak přiblížila, tak mu řekla „co kdybych ti řekla, že musíš prodat svůj iPod, abys uhradil část škody?“ A on se zamyslel a řekl „tak bych napsal sponzorovi, ať mi koupí druhej“… Prostě sponzor je kouzelné slovíčko.

Tak jsme řešily, že v tomhle by byla ta pěstounská péče dobré, že v rodině budou spíš mít blíž k pochopení hodnoty peněz. Ale na to mi zas kamarádka řekla, že se jim hlásí buď totální naivové, co si myslí, že dostanou blonďatou holčičku, která bude hrát na piáno a nosit jedničky za školy, nebo žraloci, kteří jdou vyloženě po prachách (a kolik nejvíc můžu těch dětí vzít?) a jen velmi málo těch altruistů, kteří chápou, o čem pěstounská péče je.

Ale nejhorší jsou prý „normální“ lidi, kteří se rozvádí a tahají se o děti. Prostě totální psycho. Není výjimkou, že obě strany sporu napíšou stížnost, že je zaujatá a fandí tomu druhému. Teď má třeba případ, kdy soud nařídil střídavou výchovu. Rozdiče se nenávidí, dělají si naschvály, navzájem se nahrávají a věší to na internt, zakazují holce ve „svém“ týdnu chodit na kroužky zaplacené tím druhým, vidět druhé prarodiče atd. Holka už je zralá na psychiatra, totálně se hroutí i ve škole, kamarádka skoro na kolenou prosila rodiče ať se krotí proboha kvůli tomu dítěti. Odpověď je furt stejná „já se chci dohodnout, ale s ní/s ním to nejde“. Holka každé předaní prořve, rodiče na sebe píšou udání, navzájem se točí mobilem. A kamarádka mi řekla, že nejhorší moment byl, když pochopila, že je jí to už jedno. Že má vlastní děti, které si zaslouží mámu v pohodě a když má tahle holčička rodiče idioty, tak je to její smůla.

Tak je z toho kamarádka špatná, neví, jestli má někam zajít, nebo prostě fungovat takhle vyhořelá. Ale zas mi říkala, že o tom s psychologem mluvit nedokáže, že se strašně stydí, že je to jako kdyby doktor přiznal, že mu nezáleží na pacientech.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
64603
26.4.13 10:45

@Bábrdl určitě bych poradila psychologa.. obdivuju, že vydržela takhle dlouho, já bych někdy ty lidi mlátila hlava nehlava.. a muset to řešit, ta se zblázním do měsíce.. neuvažovala o jiné práci? na tohle prostě musí mít žaludek… :think:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
11131
26.4.13 11:10

Naprosto to chapu a obdivuju kazdeho, kdo to dokaze delat.
jenze ten syndrom vyhoreni je asi prave dost zasadni problem - holky tam nastoupi mlade, plne idealu, snay neco zlepsit, lidem fakt pomoc a po nejake dobe otupi, zacne jim to byt jedno, jak pises, berou to tak, ze „ma smulu, no“ a to je pak zasadni problem nasi socilaky (a nejen nasi)… ze to ty pracovnice vlastne uz ani neresi.
takze ano, plne to chapu, je mi tech pracovniku vlastne lito, musi to byt hrozna psychicka zatez (a to jeste nemluvime o fyzickem tyrani, zneuzivani atd), ale na druhou stranu, v okamziku vyhoreni je treba s tim neco delat, nez udela nejakou fatalni chybu nebo neco „prehlidne“ a skonci to spatne :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
294
26.4.13 11:22

Životnost sociální pracovníka na stejné pozici je 3 až 5 let… poté je třeba změnit oblast. Je to strašně náročná práce, především na psychiku. Nemyslím, že by to bylo o potřebě psychologa, jako prostě změnit „rajón“. Pokud to alespoň trochu jde. Lepší než přijít o nervy. Já sama jsem po 3,5 letech šla na mateřskou, abych se provětrala, mám na starosti ty samé klienty.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
14856
26.4.13 11:30

Oni nemaji supervize a intervize?

ja jsem z oboru, ale delam v neziskovkach, takze tam takove pripady nemame, ale nekdy to byla taky marnost nad marnost. Supervize prave toto pomahaji trochu odclonit. My meli na toto primo psychologa - vetsinou to bylo v tymu, ale bylo mozne i individualne. Resili se problemovi klienti, potize na pracovisti a tak. Bez toho se spatne pracuje :think:

nekdy pomuze hoooodne dlouha dovolena, nebo proste odejit jinam

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5077
26.4.13 11:32

No musí to být těžké, jenže tohle prozření přijde jednou ve všech pomáhajících profesích a je jen na ní, jak se s tím vyrovná. Jak už tu někdo psal, ze školy se jde s hlavou plnou ideálu o tom jak budeme pomáhat a konat dobro a jak budou všichni vděční a opak je bohužel pravdou.
Většina těhle profesí by měla mít vlastního terapeuta, supervizora, a s ním řešit pracovní problémy. Já takhle kdysi na individuální supervizi byla a musím říct, že mi paní velice hezky pomohla vyřešit určitý problém a utřídit si myšlenky.
Pokud je kamarádka z toho takhle špatná a cítí se psychicky na dně, měla by někoho vyhledat a vypovídat se. Jsme jen lidi.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
10141
26.4.13 11:39

Kamarádku chápu, může si zkusit zajít za psycholožkou, ale může se stát, že stejně bude potřeba změnit obor.
Chtěla jsem jen podotknout, že si nemyslím, že je nutné, aby sociální pracovnice nějak soucítila s klienty, aby si to moc brala. Ideální je, kdyby to dělala s přiměřeným pracovním úsilím, a pak uměla vypnout. Já nevidím úplně problém v tom, že jí na těch lidech nezáleží.
A rozumím tomu, jak je těžké dělat tuto práci za podmínek, kdy nemá podporu ani ze strany klientů, ani ze strany nadřízených a už vůbec není adekvátně ohodnocená.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
847
26.4.13 12:34

Myslím, že psycholog je dneska takový kouzelný slovo, ale v jeho pomoc nevěřím.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
847
26.4.13 12:35

Myslíte, že někdo může vyhořet už po několika měsících, přestože tu práci strašně moc dělat chtěl a věnoval přípravě (studiu) několik let?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
33992
26.4.13 12:36
@aprazanda píše:
Myslím, že psycholog je dneska takový kouzelný slovo, ale v jeho pomoc nevěřím.

To si myslím taky. :think: Ale zase znám i případy, kdy to vyloženě pomohlo.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
33992
26.4.13 12:39

Problém je, že ona je fakt vyloženě alergická už i na takové to „strom splněných přání pro děti z DD“, říkala mi, že to mělo smysl tak před dvaceti lety, teď že je to vyložené rozmazlování už tak (materiálně!) rozmazlených dětí.

Nebo už nevěří na adopce a pěstounství, že to v 80% případů dopadne blbě pro rodiče, kteří se starali, pečovali a skončí s vykradeným bytem.

Asi by fakt měla jít dělat někam jinam. :think:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
847
26.4.13 12:52

Asi je to tím, že zná pravou tvář těhle problémů, ví, co je špatně, ale nemůže s tím nic dělat a to jí odčerpává chuť a energii. Potřebovala by vysadit a dělat nějaký čas úplně něco jinýho, jenže otázka je, když zjistí, že jí ta práce chybí, jestli bude mít ještě možnost se tam vrátit nebo získat podobné místo. Potřebovala by teď vidět za sebou nějaký výsledek svý práce, hmatatelný a nebo viditelný, já nevím, plácnu příklad - pracovat v zahradnictví a vidět za sebou krásně vypletý záhon, pracovat v pekárně a vyndat z pece plech nádherných voňavých koláčů.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5077
26.4.13 18:29

@Bábrdl on to nemusí být syndrom vyhoření, spíš šok ze setkání s realitou, která je úplně jiná než si myslela. A je jen na ní jak se s tím popere. Pokud to nezvládne, tak holt na tuhle práci mít nebude a bude muset dělat něco jiného.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
33992
26.4.13 20:56
@Laaja píše:
@Bábrdl on to nemusí být syndrom vyhoření, spíš šok ze setkání s realitou, která je úplně jiná než si myslela. A je jen na ní jak se s tím popere. Pokud to nezvládne, tak holt na tuhle práci mít nebude a bude muset dělat něco jiného.

už to dělá fakt dlouho :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1259
26.4.13 21:15

Já paní chápu, máme v rodině podobně pracující ženu a když mi vykládala tak opravdu tato práce není jednoduchá. Celkově v pomáhajících profesích syndrom vyhoření hrozí hodně. Chápu i její pohled na věc, o těch dětech z DD jsem už taky slyšela. Ono není to dneska jednoduché i v mnoha oblastech. A nelze, aby si takový pracovník všechno citlivě bral, protože to ani nejde. Doporučila bych taky návštěvu psychologa a pokud to nepomůže tak změnit trošku práci, možná jít dělat na jiný úřad, oddělení..těžko říct :think:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat