Kdy už zavelí rozum, a přestanu na něj myslet
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Ahoj 
Raději taky anonym…Jako
dvacítka a něco málo jsem poznala muže…láska na první pohled,chemie
totální…No ale on o něco cca šest let starší evidentně na tom byl
stejně jako já!!!Bohužel bydlel na opačném konci republiky,zadaný já
taky…navíc voják z povolání před misí…Odjel od nás z Moravy ze
služebky…sejde z očí sejde z mysli????Největší kec!!!Celých osm let
jsem na něj myslela…občas jsme si napsaly ale opravdu omezeně ani jeden
nechtěl bodat do bolavého srdíčka…Asi po čtyřech letech jsme se
přestaly uplně kontaktovat…A co čert nechtěl 
Před půl rokem jsem ho potkala na ulici ve
městě kam jsem se přestěhovala…Hned jsme se poznaly,chemie potvora začala
pracovat,bušení srdce bylo nesnesitelné.....Šly jsme na
kafčo,popovídat…Já zadaná,těhotná on ženatý s ročním synkem a ted
je na misi......Možná jednou..... 
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Ahoj
Podle tich y na konci sloves, to vypadá jako by jste poznala ženu a ne
muže 
Ale jinak zažívám něco podobného. 
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Mam stejny problem uz asi 13 let 
Ja dve deti on dve deti (manzelstvi v krachu) a
stejne to mezi nami jiskri. I kdyz me to vzdy na nejaky cas prejde,pak prijde
nejaky problem doma a je to zpet. Jak tohle jednou dopadne 
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Ahoj Raději taky anonym…Jako
dvacítka a něco málo jsem poznala muže…láska na první pohled,chemie
totální…No ale on o něco cca šest let starší evidentně na tom byl
stejně jako já!!!Bohužel bydlel na opačném konci republiky,zadaný já
taky…navíc voják z povolání před misí…Odjel od nás z Moravy ze
služebky…sejde z očí sejde z mysli????Největší kec!!!Celých osm let
jsem na něj myslela…občas jsme si napsaly ale opravdu omezeně ani jeden
nechtěl bodat do bolavého srdíčka…Asi po čtyřech letech jsme se
přestaly uplně kontaktovat…A co čert nechtěl Před půl rokem jsem ho potkala na ulici ve
městě kam jsem se přestěhovala…Hned jsme se poznaly,chemie potvora začala
pracovat,bušení srdce bylo nesnesitelné.…Šly jsme na
kafčo,popovídat…Já zadaná,těhotná on ženatý s ročním synkem a ted
je na misi......Možná jednou.....
Tak jsem se zamyslel, co bych asi udělal, kdybych našel podobný
příspěvek u mé manželky, jestli bych ten rozchod uskutečnil rovnou nebo
čekal až jednou…
Světu mír 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
moc krásné příběhy.. není nad to mít doma manžela/manželku a léta
vzdychat do polštáře nad jiným/jinou.. kdyby to věděl manžel, možná by
se taky dojal
jinak co poradit, pokud chceš manželství zachovat..samo to nepřejde, když to trvá už 4 roky, DENNĚ na něj myslíš..nekontaktovat, nevídat, odstřihnout se totálně…a v manželství se snažit vykřesat aspoň nějakou jiskřičku, takhle ses pravděpodobně pobláznila, protože něco podobného s manželem už dávno nezažíváš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Mrazivý dech píše:
AhojTak jsem se zamyslel, co bych asi udělal, kdybych našel podobný příspěvek u mé manželky, jestli bych ten rozchod uskutečnil rovnou nebo čekal až jednou…
Světu mír
No vidíš a já si myslím, že je to TAKOVE právě proto, že je to
nedostupné. A ten normální vtah je doma. Je to jako slintat na herce ve
filmu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Bezpochyby rozum velí celou dobu a neustále, ale srdce ho prostě
neposlechne a poslouchat nebude! Tohle se nedá pochopit, to je jeden ze
základních faktů, axiom či jak to nazvat. Tak to chápej, tak to ber! 
Můžeš snad jen zkusit oživit manželství, s manželem zavzpomínat, jak to bylo na začátku, třeba si to i do určité míry zopakovat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Ahoj všem, kdo sem chodí. Doufám, že mi zde pomůžete pochopit to, co já již delší čas nechápu a poradíte mě, jak se tohoto pocitu zbavit. Jsem žena ve středních letech, takže žádná náctka. Vždycky jsem si o sobě myslela, že jsem racionálně uvažující člověk, až do chvíle než jsem HO poznala. Znám ho celkem čtyři roky, naprvní pohled chemie z obou stran, oba zadaný. Celý ty čtyři roky na něj denně myslím, až mě to už obtěžuje a nevím, jak se toho mám zbavit, snažila jsem myšlenky na něho zahnat prací, sportem…nic mě nepomáhá. Zažil to tady někdo a jak se z takové situace dostal? Jinak než jsem ho potkala, tak jsem měla „normální“ manželství…od té doby, co jsem ho poznala mě připadá, že jen přežívám a moc se neraduju…
Nenípat se v tom a prostě udělat tlustou čáru. Zapracovat na současném vztahu. Jestli tvoje manželství nestojí za nic, tak se rozveď. Ne pro chemickou smršť, ale z důvodu, že současníka nemůžeš vystát. Pak třeba možná…ale on je zadaný a dětný? Pak pozor. Aby chémie z jeho strany nevyprchala tím, že jsi volná a tedy dostupná. Ono se hezky vzdychá pro něco nedostupného. Ale až mu budeš prát fusekle a trencle, romantické myšlenky už mít nebudeš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Russet píše:
Nenípat se v tom a prostě udělat tlustou čáru. Zapracovat na současném vztahu. Jestli tvoje manželství nestojí za nic, tak se rozveď. Ne pro chemickou smršť, ale z důvodu, že současníka nemůžeš vystát. Pak třeba možná…ale on je zadaný a dětný? Pak pozor. Aby chémie z jeho strany nevyprchala tím, že jsi volná a tedy dostupná. Ono se hezky vzdychá pro něco nedostupného. Ale až mu budeš prát fusekle a trencle, romantické myšlenky už mít nebudeš.
Proč by mu je měla prát? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@D. C. a @jizvíková mají pravdu.
Rozum sám nezavelí, musíš si zavelet sama. Asi bych se zkusila soustředit
na vztah doma, vědomě si všímat dobrých vlastností manžela, pozitiv na
vašem vztahu. Dobré je taky si uvědomit, že ten „muž snů“ je z velké
části opravdu vysněný, velmi pravděpodobně doma taky prdí, nechává
ponožky pod gaučem, je protivný a podobné věci.
Ještě upozornění, že u chlapů ta „úžasná chemie“ stojí do jisté
míry na nedostupnosti ženy. O to, aby se k němu nastěhovala rozvedená,
nejlépe s několika dětmi, kupodivu muži moc nestojí - chemie se pak
vytrácí. Mezi flirtem, nezávazným sexem a životním vztahem je rozdíl, to
jen my ženy občas propadneme představě, že jedno nutně vede
k druhému.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Vytlouct klín klínem. V tomhle případě se úplně odstřihnout a soustředit se primárně na svého partnera a oživení vašeho vztahu.
Mimochodem jeden můj kamarád má na toto velmi svéráznou teorii, že
nejlepší je se si v takové situaci s dotyčným reálně něco začít,
protože ve valné většině případů je realita horší než vzdušné
zámky. Nicméně tohle bych ti rozhodně
nedoporučovala.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Nmdl O kamarádovi ženy
asi často sní, ne? Že si dobře užije a pak je včas zklamaně
opuštěn - věřím, že by to mohlo být pro řadu mužů velmi přitažlivé
schéma. (Prosím nebrat osobně, nechci se nijak kamaráda dotknout,
samozřejmě to může být velmi věrný a cudný muž. Ale pak nechápu,
k čemu mu ta teorie je )
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Knihomyš píše:
@Nmdl O kamarádovi ženy asi často sní, ne?
Do cudnosti má daleko, vždy se nadchne pro nějakou múzu, začne ji
zbožňovat a pak samozřejmě zvolí svou taktiku, že nejlepší bude ji
dostat urychleně do pelechu, aby tím zmenšil to pobláznění. Ale zatím mu
to vychází, každou kterou dostane, tak ho dřív nebo později omrzí. 
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@teerax píše:
Proč by mu je měla prát?
Tak kdyby se dali s tím objevem dohromady, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Ocr kdy doložit
- Covid doba - uz nemůžu
- Má otec povinnost koupit malému jidlo na dny kdy ho má ?
- Už po několikáté krev v moči po sexu
- Současná situace - už to nezvládám
- Jak mu říct ze už se nevrátím?
- Odříhnutí kojence - nechat odříhnout už v porodnici?
- Kdy se miminko začne přetáčet a zvedat hlavičku
Ahoj všem, kdo sem chodí. Doufám, že mi zde pomůžete pochopit to, co já již delší čas nechápu a poradíte mě, jak se tohoto pocitu zbavit. Jsem žena ve středních letech, takže žádná náctka. Vždycky jsem si o sobě myslela, že jsem racionálně uvažující člověk, až do chvíle než jsem HO poznala. Znám ho celkem čtyři roky, naprvní pohled chemie z obou stran, oba zadaný. Celý ty čtyři roky na něj denně myslím, až mě to už obtěžuje a nevím, jak se toho mám zbavit, snažila jsem myšlenky na něho zahnat prací, sportem…nic mě nepomáhá. Zažil to tady někdo a jak se z takové situace dostal? Jinak než jsem ho potkala, tak jsem měla „normální“ manželství…od té doby, co jsem ho poznala mě připadá, že jen přežívám a moc se neraduju…