Když milujete a přijdete na nevěru

Anonymní
15.5.20 01:24

Kdyz milujete a prijdete na neveru

Jak si sam v sobe clovek dokaze srovnat, ze tak moc miloval, veril, oddal se a zjisti, ze to byla lez. Bolest ze ztraty partnera je fyzicka i psychicka, ale vim, ze za nejaky cas odezni. Jak ale znovu dokazat uverit? Tentokrat jsem verila na 100%, bez pochybnosti. Ani nebyl duvod. Jak se tohle da prezit?

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

1953
15.5.20 06:56

Co se stalo?

.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
859
15.5.20 07:00
@Anonymní píše:
Jak si sam v sobe clovek dokaze srovnat, ze tak moc miloval, veril, oddal se a zjisti, ze to byla lez. Bolest ze ztraty partnera je fyzicka i psychicka, ale vim, ze za nejaky cas odezni. Jak ale znovu dokazat uverit? Tentokrat jsem verila na 100%, bez pochybnosti. Ani nebyl duvod. Jak se tohle da prezit?

Věřit jemu nebo obecně mužům? To by mě taky zajímalo.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
15.5.20 07:09

No stalo se to, ze z velke lasky, ktere jsem tak verila, se stala jen lez. Prisla jsem na neveru, coz jsem jakz takz schopna prijmout(ve smyslu, ze lidi nejsou dokonali. Rozhodne ne ale odpustit). Ale nedokazu pochopit tu obrovskou pretvarku, lez. Proc to vsechno kolem toho :,(.
@akavi jemu uz verit nedokazu. pro me je bohuzel pravda zasadni. Neveru jako takovou bych mozna dokazala zvladnout, ale to lhani kolem ne. Takze mi jde o to, jak prezit bolest a nekdy znovu lidem uverit.

  • Nahlásit
  • Citovat
129
15.5.20 07:15

Jestli jsem pochopila dobře, tak si nevěrného partnera opustila a jde ti o důvěru k budoucím partnerům? Podle toho, co píšeš, tak si nevěru zažila poprvé a evidentně sis možnou nevěru absolutně, až naivně, nepřipouštěla.

Prostě chce si to přiznat, že svět není tak růžový, jak sis doteď myslela, a že se ti v životě nebudou dít pořád jen hezké či běžné věci. Občas v životě narazíš (obecně), je to normální, děje se to vše a je to dobře, protože je to něco, co tě bude posilovat do budoucna. Zrovna teď jsi narazila holt na nesprávného partnera, který tě podvedl. Je to bolestivá zkušenost, o tom žádná, každopádně si prostě řekni, že je to jen jedna z několika špatných věcí, co se ti v životě stane a nenech se tím zase tolik semlít, že už do konce života nebudeš věřit. Ber to jako zkušenost, která ti do budoucna dá to, že nebudeš asi tak naivní a důvěřivá obecně, nejen v partnerských vztazích, a možná, že díky tomu, že budeš opatrnější na lidi, se ti budou dít špatné věci méně než lidem, kteří slepě důvěřují a pak jsou roky podvádění, berou si na sebe půjčky pro své partnery atd. Bude to teď ještě chvilku bolet, ale 100% to za pár měsíců odezní, pak si to možná budeš mít tendeci trochu na chlapech vybít, ale pak pochopíš, že to nemá smysl a budeš zase žít normálně, jen obohacená o tuto zkušenost.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
859
15.5.20 07:17
@Anonymní píše:
No stalo se to, ze z velke lasky, ktere jsem tak verila, se stala jen lez. Prisla jsem na neveru, coz jsem jakz takz schopna prijmout(ve smyslu, ze lidi nejsou dokonali. Rozhodne ne ale odpustit). Ale nedokazu pochopit tu obrovskou pretvarku, lez. Proc to vsechno kolem toho :,(.
@akavi jemu uz verit nedokazu. pro me je bohuzel pravda zasadni. Neveru jako takovou bych mozna dokazala zvladnout, ale to lhani kolem ne. Takze mi jde o to, jak prezit bolest a nekdy znovu lidem uverit.

Musíš přijmout, že to je zkušenost a ne všichni lidé jsou lháři a podvodníci. Bolest smaže jen čas. Někdy hodně dlouhý.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
15.5.20 07:39

Ja bohuzel nejsem naivni mala holka. Neco uz za sebou mam. Manzel me opustil, kdyz jsem cekala naseho syna, ale tam nam ten vztah prestal fungovat, nepretvaroval se, proste bylo jasne, ze uz v tom byt nechce a jeho reseni bylo jit ze vztahu do vztahu.
Vim, ze zivot neni ruzovej. Nechtela jsem zustat zatrpkla, chtela jsem se zase vztahu otevrit. Proste to ted bylo vsechno nebo nic. Milovala jsem naplno, hluboce, zapojila do toho sve dite. Planovali jsme spolecne mimco, stehovani. :,(. Vim, ze to preboli, jen to nedokazu pochoit.

  • Nahlásit
  • Citovat
4045
15.5.20 07:43

Já myslím, že je to jako se vším. Člověk musí přijmout fakt, že svět není dokonalý, že je nejenom krásný, ale často i pěkně zlý. Lidé holt někdy ubližují (sobě či ostatním) nezávisle na tom, jací jsme my sami, ti druzí, nebo vztahy, které nás k němu, či ostatním vážou.
Spoustu věcí jednoduše neovlivníš.

Nevěra, stejně jako jiné křivdy, ublížení a bolesti se prostě stávají a stávat budou. K životu to bohužel patří.

Minulost nezměnis. To, co změnit ale lze, je tvoje budoucnost a současnost. A to můžeš jen ty sama. Nenech si tím otrávit život. Je moc krátký na to, neustále se dobrovolně dusit a žít chybami těch druhých, však sami jich máme dost. Člověk by měl umět odpustit, uzavřít v sobě to, co nám ubližuje. A to chce jen čas. Nezapomeneš, ale jít dál lze. Musíš ale chtít.

A hlavně, to, že ti lhal a podváděl neznamená, že takoví jsou všichni. Nejsou, nebo ty jsi stejná osoba, jako tvoje sousedka, kamarádka, šéfová atd. Nejsi, že ne. Stejně tak ani všichni muži nejsou stejní.

Špatný den, neznamená špatný život. To jaký budeš mít život, máš v rukou hlavně ty sama.

Rozumím tvé bolesti a zklamání, taky by mě to rozsekalo. Není to ale žádný konec světa. Může to být naopak začátek něčeho pěkného. Někdy v budoucnu, s někým jiným, někde jinde. kdoví :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14173
15.5.20 08:03
@Anonymní píše:
Jak si sam v sobe clovek dokaze srovnat, ze tak moc miloval, veril, oddal se a zjisti, ze to byla lez. Bolest ze ztraty partnera je fyzicka i psychicka, ale vim, ze za nejaky cas odezni. Jak ale znovu dokazat uverit? Tentokrat jsem verila na 100%, bez pochybnosti. Ani nebyl duvod. Jak se tohle da prezit?

Oddat se můžeš dětem, ale ne v partnerství, pro to ten institut není nastaven. P. S. Míň sleduj romantický telenovely.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1953
15.5.20 08:16

Jak jsi na to přišla? Neboj, útočit budou charakterem podobní...

@Anonymní píše:
No stalo se to, ze z velke lasky, ktere jsem tak verila, se stala jen lez. Prisla jsem na neveru, coz jsem jakz takz schopna prijmout(ve smyslu, ze lidi nejsou dokonali. Rozhodne ne ale odpustit). Ale nedokazu pochopit tu obrovskou pretvarku, lez. Proc to vsechno kolem toho :,(.
@akavi jemu uz verit nedokazu. pro me je bohuzel pravda zasadni. Neveru jako takovou bych mozna dokazala zvladnout, ale to lhani kolem ne. Takze mi jde o to, jak prezit bolest a nekdy znovu lidem uverit.
.. tomu týmu ex. Takže nevěrní, ulhaní, arogantní sobci. Nebuďme jako oni! Je přece psáno : Copak nevíte, že nespravedliví nebudou mít podíl na Božím království? Nepleťte se:
Všichni smilníci, modláři, rozkošníci, zvrhlíci, zloději, lakomci, opilci, pomlouvači, vydřiduchové, bázliví, ohavní, vrazi, čarodějové i všichni lháři mají svůj díl v jezeře, které hoří ohněm a sírou – to je ta druhá smrt.“ království. Korintským 6, 9-12, Zjevení 21,8
https://m.youtube.com/watch?…
  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1953
15.5.20 08:20

Ne není krátký. Duše člověka je věčná.

@Ms.Ragdoll píše:
Já myslím, že je to jako se vším. Člověk musí přijmout fakt, že svět není dokonalý, že je nejenom krásný, ale často i pěkně zlý. Lidé holt někdy ubližují (sobě či ostatním) nezávisle na tom, jací jsme my sami, ti druzí, nebo vztahy, které nás k němu, či ostatním vážou.
Spoustu věcí jednoduše neovlivníš.

Nevěra, stejně jako jiné křivdy, ublížení a bolesti se prostě stávají a stávat budou. K životu to bohužel patří.

Minulost nezměnis. To, co změnit ale lze, je tvoje budoucnost a současnost. A to můžeš jen ty sama. Nenech si tím otrávit život. Je moc krátký na to, neustále se dobrovolně dusit a žít chybami těch druhých, však sami jich máme dost. Člověk by měl umět odpustit, uzavřít v sobě to, co nám ubližuje. A to chce jen čas. Nezapomeneš, ale jít dál lze. Musíš ale chtít.

A hlavně, to, že ti lhal a podváděl neznamená, že takoví jsou všichni. Nejsou, nebo ty jsi stejná osoba, jako tvoje sousedka, kamarádka, šéfová atd. Nejsi, že ne. Stejně tak ani všichni muži nejsou stejní.

Špatný den, neznamená špatný život. To jaký budeš mít život, máš v rukou hlavně ty sama.

Rozumím tvé bolesti a zklamání, taky by mě to rozsekalo. Není to ale žádný konec světa. Může to být naopak začátek něčeho pěkného. Někdy v budoucnu, s někým jiným, někde jinde. kdoví :nevim:

Posledním výdechem to nekončí.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
13800
15.5.20 11:48
@Anonymní píše:
Jak si sam v sobe clovek dokaze srovnat, ze tak moc miloval, veril, oddal se a zjisti, ze to byla lez. Bolest ze ztraty partnera je fyzicka i psychicka, ale vim, ze za nejaky cas odezni. Jak ale znovu dokazat uverit? Tentokrat jsem verila na 100%, bez pochybnosti. Ani nebyl duvod. Jak se tohle da prezit?

Máš tam toho víc. U mě se nejednalo vyloženě o nevěru se zasunem, ale pomohla mi pomsta. Na další vztah to nemělo vliv, akorát jsem si vybrala manžela, který neměl žádný kamarádky ani se nescházel s ex na kafe (prověřeno). Rozchod mě tehdy trval asi rok a půl a štve mě, že za tu dobu bylo plno fajn chlapů a my byli ty trapaci, co spolu ještě rok chrapali, takže já furt citově upnuta na něj.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
13800
15.5.20 11:49
@Anonymní píše:
Ja bohuzel nejsem naivni mala holka. Neco uz za sebou mam. Manzel me opustil, kdyz jsem cekala naseho syna, ale tam nam ten vztah prestal fungovat, nepretvaroval se, proste bylo jasne, ze uz v tom byt nechce a jeho reseni bylo jit ze vztahu do vztahu.
Vim, ze zivot neni ruzovej. Nechtela jsem zustat zatrpkla, chtela jsem se zase vztahu otevrit. Proste to ted bylo vsechno nebo nic. Milovala jsem naplno, hluboce, zapojila do toho sve dite. Planovali jsme spolecne mimco, stehovani. :,(. Vim, ze to preboli, jen to nedokazu pochoit.

A jeho vysvětlení?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
15.5.20 13:10

Neporadím. Manžel od nás odešel k jiné před skoro 2,5 lety - přesně jak píšeš, nejhorší pro mě byly systematické lži, zapírání… Bohužel jsem jej ze všech svých partnerů milovala zdaleka nejvíc, také proto jsem si ho vzala a pořídila si s ním dítě. A zatímco on si žije spokojený život, já su pořád na místě a nedokážu jít dál. Jsem emočně zablokovaná, neumím se zamilovat, užívám se tím, jak ublížil. Poslední 2,5 roku stojí za… Vím, že teď už je to na mě, ale prostě se s tím stále neumím srovnat :,(

  • Nahlásit
  • Citovat
158
15.5.20 15:01

@Bubla Bůčková zadne vysvetleni neni. Pry na to neni omluva a tim to ukoncil.

@Anonymní píše:
Neporadím. Manžel od nás odešel k jiné před skoro 2,5 lety - přesně jak píšeš, nejhorší pro mě byly systematické lži, zapírání… Bohužel jsem jej ze všech svých partnerů milovala zdaleka nejvíc, také proto jsem si ho vzala a pořídila si s ním dítě. A zatímco on si žije spokojený život, já su pořád na místě a nedokážu jít dál. Jsem emočně zablokovaná, neumím se zamilovat, užívám se tím, jak ublížil. Poslední 2,5 roku stojí za… Vím, že teď už je to na mě, ale prostě se s tím stále neumím srovnat :,(

Uprimne doufam, ze tohle nebude muj pripad a ze to prejde rychleji. A tobe moc preju, aby to uz bylo u konce a prestala ses trapit.
Ja ho milovala celym srdcem. Poucila jsem se z predchozich vztahu a nedelala stejne chyby. Nezarlila, teda jen zdrave. Mel volnost pro sve konicky a meli jsme i spolecne, meli jsme si o cem povidat, navareno, sex i 5× tydne. Takze proste nechapu proc a strasne to boli.
Diky vsem za povzbudiva slova

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama