Já si myslím, že pokaždé, když se člověk zamiluje a vznikne z toho vážnější vztah, tak je opravdu zamilovaný. A je jedno, jestli to vydrží rok, nebo celý život. Protože dlouholeté soužití není o zamilovanosti, ale člověk musí chtít a umět dávat daleko víc sama za sebe musím říct, že než jsme potkala svého muže, zamilovala jsem se třikrát.

Když to tak počítám, tak to bylo asi čtyřikrát. Po páté mě to snad čeká - teď jsme s dcerou sami.

3× ale platonicky to bylo vícekrát

Platonicky jsem zamilovana uz 15let. A pak jsem byla doopravdy zamilovana do spoluzaka na ucnaku, ktery me nechtel a do dneska mam pro nej opravdu velkou slabost. A ted miluji sveho manzela. 

Ještě jsem zamilovaná nebyla. Děti jsem měla, protože se to ode mě tak nějak čekalo. Jsem starší ročník, když holka tehdy nebyla ve 20 vdaná, byla „divná“.
Třeba na mě ještě velká láska čeká
Kdysi v mládí jsem jednoho chtěla, ale nebylo to opětované. Jestli to byla zamilovanost, to netuším 

1× v životě a to do partnera a 1× platonicky a to do spolužáka už v 6. Třídě a trvá to do dnes…ráda bych ho viděla,ale bohuzel 

Doopravdy zamilovaná jsem byla 6×, v průběhu pomalu 20let,poslední je můj manžel s ním už jsem devátý rok a doufám, že je to moje poslední láska Musím říct, že pro všechny bývalé do kterých jsem byla zamilovaná mám trochu slabost, na rozdíl od těch nemilovaných 

@Anonymní píše:
Ahoj, zajímá mě, kolikrát v životě jste byli doopravdy zamilovaní. Někde jsem četla, že se to přihodí maximálně 4-5× za život. Já se poprvé zamilovala na ZŠ do spolužáka, pak dlouho nic, pak jedna nešťastná láska ze zábavy a poslední je můj muž. A od těch cca 20 let nic. Asi už mám vybráno.

Když to počítám, tak opravdu zamilovaná jsem byla asi jen třikrát. Nepočítám pár měsíců trvající lásky na základce nebo na střední. To poslední stále trvá, takže mám asi taky vybráno 

Opravdove jen do manzela a snad naporad…to mesicni chozeni nekde na stredni ano nepocitam a od stredni jsem i s manzelem 

Třikrát. Poprvé do spolužáka na základce, chytlo mě to ve čtvrté třídě a nepustilo snad až do osmnácti. Viděli jsme se asi pět let zpátky a já mu to přiznala, pořád je to super kluk, tak mu to polichotilo a nijak se mi nevysmál, jak jsem se bála Podruhé do bývalého, to mě potom hodně bolelo, i když zpětně nechápu proč, protože žádný zázrak zrovna není a ani se k sobě nehodíme A potřetí do současného chlapa 

4×.
Ve 14-ti, v 15-ti, v 18-ti a ve 30-ti.
Do vsech uplne bezhlave a pro vsechny ctyri mam stale slabost, v tom smyslu, ze kdyz se ozvou, stale se mi to zachveje kolem zaludku 

Já mám osudové muže 4. První krásná platonická láska v osmé třídě, chvíli jsme spolu chodili, ale nedal mi ani tu pusu. Byla jsem do něj zamilovaná ještě hodně dlouho. Od 17 jsem pár kluků vystřídala a pak se šíleně zamilovala do hezouna, který mě chtěl jen na sex. Na to zase nebyla já, takže nešťastná láska. A v 19 jsem začala chodit se svým manželem, jsme spolu stále. A 4 osudový muž je kamarád, kterého znám asi 30 let, chvíli jsme spolu chodili, ale on na mě stále neměl čas, takže jsem se dala dohromady s manželem. A po 20 letech manželství jsem se podruhé zamilovala do své první lásky. Bylo to krásné a bláznivé, ale naštěstí už to odeznělo.

Ja 2×.. Poprve do meho exmanzela a ted do meho manzela 

Jednou. Do sebe :rose: :heart_eyes_cat: