Komunikace s kamarádkou po úmrtí miminka

Anonymní
11.7.20 20:55

Komunikace s kamarádkou po úmrtí miminka

Ahoj holky,
Obracím se na vás s žádosti o radu. Moje kamarádka před 3 mesici předčasně porodila, bohužel i přes dvouměsíční snahu lékařů holcicka nakonec bohužel zemřela. Můžete mi prosím poradit jak se ke kamaráde teď chovat? Nemůžu ji přeci jen tak napsat ahoj Alco jak se mas, vim ze se má špatně a prožívá nejhorsi období v životě. Ale zároveň nechci, aby si myslela, ze ji zemřelo dítě a ještě k tomu jsme se na ni všichni vykaslali. Navic jsem teď taky tehotna, přesně v období, kdy ona porodila, takže si ani nemyslím ze by mě nějak moc chtěla vidět, přiznávám, ze i na moji psychiku to není úplně jednoduchý. Nejsme určitě nejlepší kamarádky, ale mám ji rada a chci ji nějak pomoc, jen proste nevím jak se momentálně zachovat, abych ji ještě víc neublížila. Naštěstí ma super manžela, takže na to neni sama, ale má nějaký věk a dost možná to bylo první a zároveň poslední možnost.. Poradíte prosím?
Vim, ze některé z vás si prošly něčím podobným, dekuji předem za všechny rady.
Anonym, citlivé údaje

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

59615
11.7.20 20:58
@Anonymní píše:
Ahoj holky,
Obracím se na vás s žádosti o radu. Moje kamarádka před 3 mesici předčasně porodila, bohužel i přes dvouměsíční snahu lékařů holcicka nakonec bohužel zemřela. Můžete mi prosím poradit jak se ke kamaráde teď chovat? Nemůžu ji přeci jen tak napsat ahoj Alco jak se mas, vim ze se má špatně a prožívá nejhorsi období v životě. Ale zároveň nechci, aby si myslela, ze ji zemřelo dítě a ještě k tomu jsme se na ni všichni vykaslali. Navic jsem teď taky tehotna, přesně v období, kdy ona porodila, takže si ani nemyslím ze by mě nějak moc chtěla vidět, přiznávám, ze i na moji psychiku to není úplně jednoduchý. Nejsme určitě nejlepší kamarádky, ale mám ji rada a chci ji nějak pomoc, jen proste nevím jak se momentálně zachovat, abych ji ještě víc neublížila. Naštěstí ma super manžela, takže na to neni sama, ale má nějaký věk a dost možná to bylo první a zároveň poslední možnost.. Poradíte prosím?
Vim, ze některé z vás si prošly něčím podobným, dekuji předem za všechny rady.
Anonym, citlivé údaje

Zeptej se ji, nabídni ji pomoc.. Byla jsem ve stejné situaci a kamarádka se hlavně potřebovala vymluvit. Buď tu pro ní, když bude potřebovat.. :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
17481
11.7.20 20:58

Napsala bych ji, ze na ni myslim, jak to zvlada, jestli neco nepotrebuje, nechce si promluvit, ulevit, prijit na jiný myslenky, ale do ničeho nenutila, jen ji dat najevo, ze kdyz bude chtit, jsi tu pro ni.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
416
11.7.20 21:04

Ano, přesně, napsala bych něco jako ahoj, myslím na tebe, víš, že kdyby jsi cokoli potřebovala, jsem tu pro tebe.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4368
11.7.20 21:04

Jak se máš bych určitě nepsala. Něco asi ve stylu, že na ni myslíš a že kdyby chtěla na kafe, nebo s něčím pomoc tak že může zavolat ve dne v noci.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
11.7.20 21:15

Prošla jsem si něčím podobným, sice už před mnoha lety, ale pamatuju si, jak moc těžký to bylo. Za kamarádku jsem byla vděčná, měla jsem se komu vykecat. A pomohlo mi rozptýlení, abych na to tolik nemyslela. Můžeš ji zkusit napsat třeba - Ahoj, jak to zvládáš? Myslim na tebe, kdybys cokoli potřebovala… - Nic špatného na tom nevidím, ozvat se takto po třech měsících. A uvidíš no.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
11.7.20 21:18

Resila jsem neco podobneho, kamaradce zemrela zdrava 2m holcicka na SIDS v supermarketu… Napsala mi to sms. Tak jsme spolu pres cely vikend komunikovaly. Za tyden jsem ji vytahla na obed. Vubec jsem se tam popravde netesila… Zeptala jsem se, zda-li o tom chce mluvit. Chtela. Tak jsme to 2h probiraly, pry ji to moc pomohlo…

  • Nahlásit
  • Citovat
8470
11.7.20 21:23

Jsi hodná :hug: Určitě jí napiš, že na ni myslíš a že tu pro ni jsi. Moje kamarádka musela porodit mrtvé miminko a nejhorší pro ni bylo, že o něm potřebovala (a potřebuje občas i teď) mluvit a každému je nepříjemné to poslouchat.

My se viděly těsně před tím, než jsem šla na ket, v té době to pro ni bylo hodně živé, pak jsem otěhotněla, to mě moc vidět nechtěla, a znovu jsme se viděly, až když byla sama znovu těhotná (což jsem si myslela, ale pochopitelně se nechtěla ptát). Mezitím jsme si i hodně psaly. Popravdě, nebylo to pro mě někdy moc příjemné, na takový žal není co říct a když jsem se blížila do stádia, kdy jí dítě umřelo, byla jsem docela vypsychovaná (i když to bych asi byla i tak, jen z vědomí, že i ve třetím trimestru se něco takového může stát). Ale i tak jsem ráda, že jsem to překonala a udělala to pro ni…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
11.7.20 21:27

Zaprve bych se oprostila od myslenek, ze to byla dost mozna jeji posledni prilezitost. Leda by ji bylo 50 (?).
Zadruhe bych nabidla konkretni pomoc, ne jen ze se ona muze kdykoli ozvat. To ji rikaji vsichni a muze to byt nadlidsky vykon a celkove ji tyhle nabidky o nicem muzou srazit jeste vic.
Jestli se znate dobre, zeptala bych se smskou, jestli ji muzu zavolat. Kdyz bude chtit mluvit, odpovi a jeste chvili muzete neco probrat jen pisemne, coz je pro ni pro zacatek bezpecnejsi a na coz se pak da navazat pri telefonovani.
Nevnucovat ji zadne pocity, tj nerikat, to je hrozny, vim, jak ti je, to bude dobry atd atd.
Opatrne se ptat. I na osobni otazky, treba jake udelali rozlouceni, jak travi den, jak to vubec cele nesla, jak byla mala v nemocnici, jak tam chodila… to bys videla, jestli je neco uz pres caru… casto byvaji tyhle veci tabu, ale truchlicimu pomuze, kdyz se podeli o vzpominky, kdyz jeji holcicka bude skutecna i pro ostatni, kdyz v tom nebude sama. A casto jsou kamaradi na tohle lepsi nez rodina, ktera je az prilis ponorena do smutku a muze se tak navzajem odcizovat.
Proste pokud se ti povede, aby s tebou uprimne mluvila, udelas pro ni strasne moc. Samozrejme si to pak musis nechat pro sebe, ale to nemusim zduraznovat.
Je mi lito, ze to musi(te) resit. Hodne sily.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1118
11.7.20 21:38

Napsala bych: Kdyby jsi cokoliv potřebovala nebo si chtěla jen promluvit, tak napiš. Myslím na Tebe.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2320
11.7.20 21:40

Já bych Ti poradila, abys jí upřímně napsala vlastně to samé, co sem ;) sama jsem přišla o dceru přeD třemi roky a já teda o rozptýlení a vypovídání nestála…Ale zase mě mrzelo, že se ke mně všichni chovali, jako bych byla prašivá :zed: Je to těžký pro obě strany no… za mě přiznej, že si nejsi jistá, co dělat, ale že jí máš ráda a chceš pomoct, prostě se zkus normálně zeptat. Ono napsat: “Kdykoliv se ozvi, myslím na tebe” je tak obecný a navíc to chce pak první impulz od kamarádky a to je někdy sakra těžký.
Jsi moc hodná, že nad tím premýšlíš :palec: určitě ji potěší jen to, že neděláš jako asi většina, že se nic nestalo. Na tohle je strašně těžký zareagovat správně, málokdo to odhadne sám, lepší je se narovinu zeptat.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4239
11.7.20 21:57

Já bych ji asi zavolala. Je to takové více osobní. Pokud by to nezvedla, tak bych ji už pak nevolala a napsala bych ji sms, aby to nevypadalo, že ji uháníš opakovaným voláním.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
26332
11.7.20 22:05

Napsala bych, myslím na tebe, ozvi se mi kdykoliv. Byla jsem u takové ztráty dvakrát a pomohlo asi jen nechat vypovídat, netlačit na setkání, sama na vlastní tělo jsem to nezažila. Brečely jsme obě. Ale má to šťastný konec v podobě dalšího miminka.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
11.7.20 22:11

Já to zažila z druhé strany. Byly jsme s kamarádkou těhotné spolu, já o pár měsíců dřív. Plánovaly jsme se, jak si mateřskou užijeme, co budeme dělat atd. Starší děti se znaly a kamarádily. Pak potratila. Napsala jsem ji to samé. Už se nikdy sama neozvala. Párkrát jsme se potkaly, tvářila se normálně a že se někdy musíme sejít. Nikdy se pak neozvala. Buď něco měla nebo to zamluvila. Jsou to skoro 3 roky.

prosím anonym nebo smazat

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
11.7.20 22:55

Není to stejné, ale když mi zemřela máma, tak za mnou pár lidí prostě přišlo až ke dveřím, Hovory jsem nezvedala, poslali sms od branky, že chtějí jen na minutu, prostě tam jsou a čekají. Dali mi třeba kytku nebo bombonieru. Pak jsem je zvala dál, bylo to divný, vůbec jsem nikoho nechtěla vidět, ale kus hoře si vždycky odnesli. SMS typu zavolej/napiš přišlo milion, věřím, že upřímných, nikdy bych se sama na ně neozvala. Jako ahoj, tak se teda sejdem a já budu bulet. Ale když obětovali cestu s tím, že to bude těžký, tak mi pomohli. Takže za mě třeba napsat, ráda bych tě viděla, jsem kousek od tebe, věnuj mi minutu… a ono se to nějak vyvine. Ted určitě nebude mít program. Sedí doma a bulí.

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama