Konec rodičovské dovolené, smutek....

Anonymní
31.7.20 10:00

Konec rodičovské dovolené,smutek....

V září mi končí rodičovská dovolená, obě děti jsou do školky, já zpět do práce, sice na částečný úvazek, což vnímám jako velkou výhodu, ale i tak tuším, že to bude obrovská změna a já upřímně řečeno změny špatně snáším. Byla jsem doma dlouhých 6 let a i když to nebylo a stále není vždy jednoduché a hlavně zezačátku s prvním dítkem jsem se v rodičovství docela hledala a toužila po svém starém životě, postupně si to vše sedlo a na nový život jsem si zvykla. Celkově jsem smutná jak rychle to uteklo, mám pocit že jsem se ani neotočila a 6 let je v háji a to si pamatuji jak jsem si říkala, jaj to mě čeká dlouhá doba co budu s dětmi doma a je to pryč. Nejvíc se asi bojím, jak to budeme dávat organizačně, ráno ten kalup, taky nemocnost, abych nebyla pořád střídavě s jedním nebo druhým doma a tak…Nemám to moc komu říct, manžel to nechápe, je v práci od rána do pozdního odpoledne, takže vodění, vyzvedávání, všechny nemoci, kroužky a další aktivity budou na mě, což mi takto nevadí, od toho budu mít zkrácený úvazek, ale bojím se té změny no, asi se spíš potřebuji jen vypsat. Dívám se na děti a je mi líto, že nám to vše končí, že ten tok času prostě nezastavím, že je to jako včera co chodily kolem nábytku a teď už najednou půjde i ta menší už do školky, chjo. Mám pocit jakoby mi poslední tři roky splynuly jen v jeden, proč to tolik utíká…Máte to některá stejně? Já si totiž připadám někdy jak exot se svými pocity, protože hodně holek okolo mě se do práce hrozně těší. Prosím o zachování anonymity, děkuji

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
547
31.7.20 10:15

Ja tedy mam jeste dva roky doma pred sebou, mladsimu je rok, ale uz ted vim, ze budu mit uplne stejny pocity jak ty. I kdyz je to nekdy narocny, tak je to doma s detma fajn.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
31.7.20 10:17

Rozumím ti, mě čeká v září to samé, s tím rozdílem, že děti máme tři a doma jsem byla sedm let. Manžel do večera v práci, takže vše bude jen na mě. Bude to hlavně ze začátku, než si vše sedne, pořádný hukot. Na jednu stranu se těším, na stranu druhou mám spoustu obav, jak zvládneme případné školní a školkové nemoci. Když na mě jdou větší chmury, řeknu si, zvládli to jiní, zvládneme to taky, ono mi nic jiného ani nezbývá. Hodně štěstí :mavam:

  • Citovat
  • Nahlásit
5278
31.7.20 10:32

Naprosto normální pocity, které má asi každá máma, taky jsem se hrozně netesila.. A pak si to hned sedlo, dcera ve školce spokojená, já se v práci odreagovala od placaní babovicek apod. Spokojenost na všech stranách, zkrácený úvazek je výhoda, někdy jsou holt dny nabité se dvěma malým detma to budeš mít určitě narocnejsi, ale co nadělás.. ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
797
31.7.20 10:59

Já akorát včera podepisovala žádost o RD v práci. Přitom jsem si vzpomněla, jak jsem ji podepisovala před lety u prvního syna. Tenkrat mi 3roky doma prisly jako věčnost a jak to uteklo. Včera jsem si akorát povzdechla, že ten druhy malý uzlicek má půl roku a za chvilku vlastně půjde fakt do skolky.Leti to ohromne, ale všem stejně

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2022
31.7.20 10:59

Byla jsem doma 5 let a děti mi obě nastoupily do školky už minulý rok v listopadu a já nastoupila na zkrácený úvazek. Potom se rozjela korona, školky zavřely, tak jsem se vrátila domů a od konce ledna do konce května byla ještě s dětmi :srdce: A já si to strašně užívala. Teď už jsem 2 měsíce zase zpátky v práci, dala jsem přednost 12-ctkám, abych měla nějaké dny volno a mohla děti brát dřív ze školky a nechat si je zase občas doma. I tak je náročné vše zorganizovat a zároveň si i udělat čas na nějakou zábavu a výlety. Už to prostě není takové jako dřív, ale asi je to potřeba, aby se i kluci trochu osamostatnili, našli si přátele, atd.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3254
31.7.20 11:02

Já se třeba do práce těším, jdu zpět taky v září, malé budou dva a půl. Ale spoustu těch myšlenek je podobných, jak to budeme zvládat organizačně, jestli bude ve školce spokojená, jestli s ní nakonec nebudu stejně víc doma než v práci. Ale na druhou stranu vím, že nám to oběma prospěje, ona je společenská a bude mezi dětmi, já budu taky víc mezi normálníma lidma a vlastně spolu nebudeme jen dopoledne, pak zase budem mít celé odpoledne pro sebe… Já si myslím, že takový pocity jsou normální a má je většina.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1146
31.7.20 12:57

V září jdu také. Po dvou krásných letech. Též zkrácený úvazek. Bože, jak mi se chce! Chtěla bych být ženou v domácnosti, ale bohužel to nejde. Já mám ke všemu zkrácený úvazek jen na jeden rok a od dalšího už naplno. No nic, čas nezastavíme…budou mi chybět ta klidná rána, když chlapi vypadli do práce a do školy a my si doma s dcerkou vegetily.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
14869
31.7.20 13:04
@Anonymní píše:
V září mi končí rodičovská dovolená, obě děti jsou do školky, já zpět do práce, sice na částečný úvazek, což vnímám jako velkou výhodu, ale i tak tuším, že to bude obrovská změna a já upřímně řečeno změny špatně snáším. Byla jsem doma dlouhých 6 let a i když to nebylo a stále není vždy jednoduché a hlavně zezačátku s prvním dítkem jsem se v rodičovství docela hledala a toužila po svém starém životě, postupně si to vše sedlo a na nový život jsem si zvykla. Celkově jsem smutná jak rychle to uteklo, mám pocit že jsem se ani neotočila a 6 let je v háji a to si pamatuji jak jsem si říkala, jaj to mě čeká dlouhá doba co budu s dětmi doma a je to pryč. Nejvíc se asi bojím, jak to budeme dávat organizačně, ráno ten kalup, taky nemocnost, abych nebyla pořád střídavě s jedním nebo druhým doma a tak…Nemám to moc komu říct, manžel to nechápe, je v práci od rána do pozdního odpoledne, takže vodění, vyzvedávání, všechny nemoci, kroužky a další aktivity budou na mě, což mi takto nevadí, od toho budu mít zkrácený úvazek, ale bojím se té změny no, asi se spíš potřebuji jen vypsat. Dívám se na děti a je mi líto, že nám to vše končí, že ten tok času prostě nezastavím, že je to jako včera co chodily kolem nábytku a teď už najednou půjde i ta menší už do školky, chjo. Mám pocit jakoby mi poslední tři roky splynuly jen v jeden, proč to tolik utíká…Máte to některá stejně? Já si totiž připadám někdy jak exot se svými pocity, protože hodně holek okolo mě se do práce hrozně těší. Prosím o zachování anonymity, děkuji

Ahoj, mám to stejně a klukovi nejsou ani dva :mrgreen: jako exot si přijdu taky, hlavně s tím, že si chci všechno prožít a nehonim aspoň dvakrát týdně kariéru, abych si odpočinula :roll: taky chci určitě poloviční… Jooo, je to masakr, už se to nevrátí. Zas si říkám, dítě už bude více samostatné a třeba i ten čas o víkendu bude víc zážitků, než teď s malým klukem a zas to bude jiné.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
18925
31.7.20 13:08

Ja se vracela zpet hned po md, ale s pocitem, ze kdyz to nepujde, tak holt pujdu na rd. Vzdy jsem ale nastupovala v zimnich mesicich, kdy to doma resp. venku nebylo tak akcni, spis to bylo nudne a ja se do prace tesila. Ted po krasnem letu by se mne take nechtelo, navic to zari býva nabite, rozjizdi se skola, krouzky, dite to casto zvlada ruzne. Alespon na toto obdobi bych si jeste nechala klid. V kazdem pripade to, zakladatelko, zvladnes a za chvili budes zase spokojena v praci se spokojenymi detmi mezi kamarády.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
50166
31.7.20 13:27

To prejde. Ono to bude strachem, jak to vse bude. Celou rodinu ceka novy rezim a bude si chvilku sedat. Jak si vse sedne, tak to bude fajn. Moje sestra brecela, kdyz ji koncil rodicak, ze musi do prace, chteji si brat vetsi uver na stavbu a nemuze zustat doma, ze potrebuje zas normalni prijem. Ted po pul roce v praci je uplne vyrovnana a deti zadny problem ve skolce.
Ja mam tri deti behem 4,5r. (nemame dvojcata). Do prace jsem sla po 6,5r. doma, nejmalsi mel 2r., kdyz sel do skolky. Ale u nas ten prechod byl snadny, ze jsem vzala praci ve skolce, kde jsem mela sve deti. Byla jsem v jinem patre, ale proste pocitove kousek, abych videla, ze i nejmladsi je ok a spokojeny. Po roce jsem presla vedle do skoly pracovat. Ale nedavno jsem cetla o pani clanek, ze ma ctyri deti, ze dalsi si vzdy poridila, kdyz se blizil konec rodicaku, ze se bala zacit pracovat :mrgreen:.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1566
31.7.20 13:45

Já jsem asi divná ale do práce se těším. Už se těším na září :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
31.7.20 14:38
@Anonymní píše:
V září mi končí rodičovská dovolená, obě děti jsou do školky, já zpět do práce, sice na částečný úvazek, což vnímám jako velkou výhodu, ale i tak tuším, že to bude obrovská změna a já upřímně řečeno změny špatně snáším. Byla jsem doma dlouhých 6 let a i když to nebylo a stále není vždy jednoduché a hlavně zezačátku s prvním dítkem jsem se v rodičovství docela hledala a toužila po svém starém životě, postupně si to vše sedlo a na nový život jsem si zvykla. Celkově jsem smutná jak rychle to uteklo, mám pocit že jsem se ani neotočila a 6 let je v háji a to si pamatuji jak jsem si říkala, jaj to mě čeká dlouhá doba co budu s dětmi doma a je to pryč. Nejvíc se asi bojím, jak to budeme dávat organizačně, ráno ten kalup, taky nemocnost, abych nebyla pořád střídavě s jedním nebo druhým doma a tak…Nemám to moc komu říct, manžel to nechápe, je v práci od rána do pozdního odpoledne, takže vodění, vyzvedávání, všechny nemoci, kroužky a další aktivity budou na mě, což mi takto nevadí, od toho budu mít zkrácený úvazek, ale bojím se té změny no, asi se spíš potřebuji jen vypsat. Dívám se na děti a je mi líto, že nám to vše končí, že ten tok času prostě nezastavím, že je to jako včera co chodily kolem nábytku a teď už najednou půjde i ta menší už do školky, chjo. Mám pocit jakoby mi poslední tři roky splynuly jen v jeden, proč to tolik utíká…Máte to některá stejně? Já si totiž připadám někdy jak exot se svými pocity, protože hodně holek okolo mě se do práce hrozně těší. Prosím o zachování anonymity, děkuji

Malému nejsou ani dva a já se už teď do práce netěším. Na začátku MD jsem kariéru ještě honilay ale jak jde čas, tak práci už vážně neřeším. Pocity máš normální. Já osobně v práci neodpocivam a nazor, že někdo chodí do práce, aby si odpočinul od dítěte vážně nesdilim. Jsem se svým dítětem ráda i když je to často náročné, ale je to doba, která se nebude opakovat a rychle uteče a já si jí chci užít. Neboj, pokud máš možnost zkráceného úvazku, tak je to fajn. Zkus se třeba domluvit na úvazku dva, tři dny celé v práci a zbytek volno. Tohle by vyhovovalo nejvíc mě, být třeba 2-3 dny 12 hodin v práci a zbytek doma, hodinove to vyjde nejlépe a organizačně je to také fajn.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama