Krize v manželství? Nebo je to konec?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 03.01.19 18:13
Krize v manželství? Nebo je to konec?

Už měsíc se plácám v celkem velikém stresu, pořád brečím a mám obrovský strach, co bude dál. Nic mě nebaví, skoro nejím, denně spím tak 2 - 3 hodiny, mám nejspíš docela slušný náběh na depresi. Zatím to zase řeším sama, protože psychiatr v blízkém okolí nebere nové pacienty. K jinému to mám hodně daleko a navíc nemám auto, tudíž doprava k jinému je nonsens. Poradce (manželský, psycholog) totéž - prostě nemám v dosahu a nemám se k jiným daleko (asi 50 km) ani jak dostat. Už jednou jsem řešila podobný problém před devíti lety a nějak jsem to přežila a dostala se z toho svépomocí. Teď je mi hůř, protože se nemám o co opřít a nemám nic a nikoho, kdo by mi pomohl. Řešení této situace je zatím nulové, plácám se v tom sama, manžel odmítá jakékoliv moje pokusy o to, aby láska do našeho vztahu zase našla cestu. Po dvaceti letech společného života mi oznámil, že mě nemiluje, jiná v tom není - vím to jistě, mám to ověřeno. Takže buď má krizi středního věku nebo mě už vážně nemá rád. Přesto s námi bydlí dál a prý mám být trpělivá a netlačit na pilu.
Po mnoha plačtivých diskuzích (kdy jsem mluvila téměř jen já) se prý pokusí o to, aby se to nějak vrátilo, protože já ho miluji pořád a snad ta láska z mé strany byla s věkem pevnější a zralejší.
Ale kdybych prý nechtěla, nemá problém odejít a najít si podnájem, jen mám prý mít trpělivost, že to nebude hned. Jenže je pravda, že tenhle stav mě zabíjí. Já jeho miluji, on mě ne. Kvůli dětem je ochotný dál fungovat doma jako všechno, jen ne jako milující manžel. Ale takhle to jde udělat pouze v případě, kdy bychom se nemilovali navzájem a byli si jeden druhému fuk.
Takhle já trpím jako kůň a pokud se to někam nepohne, tak se zblázním. Nevím, jak dlouho vydržím být tak „klidná“ před dětmi.
Snažila jsem se pořád dokola opakovat, že ho miluji stále a stále a že když jsem mu (například) téměř denně z práce napsala, že mu přeji dobré ráno a zakončila to slovy „miluji tě“, že to bylo myšleno vážně. Že nemám ve zvyku jen plácat prázdnou slámu a stojím si za každým svým vyznáním lásky, za každým svým slovem.
Každý můj vzdušný polibek, každé mé pohlazení, každá moje pomoc jemu,… to všechno bylo a je z lásky.
Nevím, jak moc mi věří, spíš ne. Zabejčil se, nemluví o tom se mnou, nechce to řešit. Každá taková diskuze na tohle téma mu připadá jako výslech.
Zatím se moc o nic nesnaží, pokusy o fyzické kontakty jsou příšerně studené a bez emocí, do sexu se nutí, já se jenom klepu strachy a pláču. Pořád.
Neudělala jsem snad nic strašného, jen jsme na sebe měli loňský rok málo času - teda neměli vůbec. A on si myslel, že chci vedle něj jen žít, prý on si to tak myslí a jestli prý to sama nevidím. Myslel si, že mi smrdí (občas jsem se odtáhla, zápach z úst,..), nenechala se osahávat před sousedem a plácala ho přes ruku :oops:, čekala na romantické pohlazení než i vjede rukou do výstřihu nebo mezi nohy, atd. Prostě se nasbíraly různé malé věci do jednoho obrovského problému a místo, aby jsme to řešili spolu, dusil to v sobě jako vždy a všechno a pak mi prostě po mém nátlaku vypálil tu šílenou větu: „Já už k tobě nic necítím.“
je pravda, že i v práci to nemá lehké, má ponorku a chtěl změnit práci.
Do toho stavba domu, na všechno je sám. Já sice pomáhám hodně, jsem ženská dříč a nedělá mi problém vymíchat maltu, očistit lešení, sekat dřevo, pomoct sklidit uhlí. Při tom se snažím i o sebe dbát, chodím čistá, upravená a voňavá. O děti je postaráno velmi dobře, své práce v domě zvládám perfektně. Nechlastám, nekouřím, svého manžela jsem vždy podporovala a stála při něm. Když chtěl s kolegy na pivo, nebyl problém. Když chtěl s kamarády na víkend na hory - vysokohorská turistika - taky nebyl problém. Nechtěla jsem ho doma držet na sílu, to se u chlapa nevyplácí.
Zároveň jsem ale chtěla, aby se našlo při vší té dřině na baráku a práci v práci trochu času na nějaký výlet s dětmi.
Je pravda, že jsme si nedělali čas pro sebe a tam to asi začalo.
Prostě vyhasl a obvinil mě z toho, že jsem si jen zvykla mít ho vedle sebe.
Už měsíc se plácám v takové agónii a nevím, kudy kam.
Z nouze píšu sem a prosím, zkuste mi pomoct to rozebrat. Ideální by byl mužský pohled.

Prosím, pokud víte kdo jsem, nechte si to pro sebe.

Stránka:  1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další »
Reakce:
Sany80s
Kelišová 7469 příspěvků 03.01.19 18:26

Myslím si, že je to prostě rozmazlený chlap, který měl příliš volnosti a když se toho doma nakupilo hodně, tak neunesl menší pohodlí.
On ty důvody, které uvádí může vážně takto cítit, ale aby někoho urazilo, že ti není příjemné zapáchání z úst nebo ošmatávání před sousedem, to je prostě klukovské a dost buranské.
Možná bych mu ukázala realitu toho, že tě nezajímá.
Pokud někoho má, tak mu to může přijít vhod, ale to by asi bylo stejně jedno.

Reflex
Závislačka 4191 příspěvků 03.01.19 18:26

Proč se ho na to vůbec ptáš? Děláš mu scény, páčíš z něj vyznání lásky. Jste spolu dvacet let, to víš, že mu lezeš na nervy, kor jestli pořád něco řešíš a fňukáš. Kdo se moc ptá, moc se dozví.

Lenis87
Kecalka 285 příspěvků 03.01.19 18:30

Ahoj pisatelko, chápu, že se teď cítíš zrazena. Po přečtení tvého romanu :) si ale myslím, že to co k němu cítíš je, spíš než zralá laska, zavislost. Nečerti se. Neříkám, že ho nemiluješ, jen, že jsi mu dala moc nad svým životem. Jsme k tomu vychovávány, abychom byly těmi vzornymi hospodynkami, matkami a manželkami. Krásné jsi vypsala, jak vzorně plníš tyto role. Nenapsala jsi ale vůbec nic o sobě. Kdo jsi ty? Mockrát se totiž ve vztahu úplně ztratíme a chlapy to prostě omrzi. Pokud nemá jinou, nejspíš to bude i váš případ.
Možná, když příjdeš na to, že ho ke štěstí nepotřebuješ, váš vztah to nakopne a všechno dobře dopadne. Chtě nechtě musíš ale začít u sebe. A to ne kvůli němu, ale kvůli sobě.
Držím palce, ať vše dopadne ve tvůj prospěch.

Příspěvek upraven 03.01.19 v 18:31

Maritina
Kecalka 182 příspěvků 03.01.19 18:30

Kdyz chlap rekne,ze uz te nema rad,tak to je pravda.Asi by byl rad sam,tak ho nedrz,jen se budes pohledem na nej tyrat.Domluvte se a skoncete to,treba kdyz budete od sebe,uvedomi si,jak moc mu chybis.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 03.01.19 18:30
@Reflex píše:
Proč se ho na to vůbec ptáš? Děláš mu scény, páčíš z něj vyznání lásky. Jste spolu dvacet let, to víš, že mu lezeš na nervy, kor jestli pořád něco řešíš a fňukáš. Kdo se moc ptá, moc se dozví.

Řeším a fňukám až teď, protože tápu a nevím, co se mu vlastně stalo. Ukňouraná jsem nebyla nikdy.

Reflex
Závislačka 4191 příspěvků 03.01.19 18:34
@Anonymní píše: Řeším a fňukám až teď, protože tápu a nevím, co se mu vlastně stalo. Ukňouraná jsem nebyla nikdy.

Psalas, že to řekl po tvém nátlaku. Tak proč na něj tlačíš, co s ním řešíš? Třeba s tebou chce být, nic neřešit, máte to takto zavedené, jste nějak sehraní. Když ho budeš ale deptat, tak se fakt odstěhuje.

Slečna Ferka
Extra třída :D 10376 příspěvků 03.01.19 18:38

Hele já si myslím, že to jen ten standardní problém, co tu často popisujou naopak holky. Chlap dělá věci, co jim vadí, ony neumí jasně říct „takhle já to nechci“ (stejně jako to neumí ten Tvůj), a pak už je partner tak zvošklivený, že se nedá nic dělat.

Rozhodně si nemyslím, že je chlap rozmazlený. Prostě neumí komunikovat a holt jste spolu 20 let.

Každopádně pokud fakt nemůžeš na poradu (neodveze Tě nějaká kamarádka?), tak by ses měla určitě DÁT DO KLIDU. NECH HO BEJT. (Kdyby se šel někam poradit ON, jak se správně komunikuje ve vztahu, bylo by to fajn, ale na to on asi nebude, co…)

Čím víc se budeš přilísávat a nutit ho, tím víc on se bude odtahovat. Říká Ti to dobře. Ten pocit, že je to mezi váma rozbitý, si musí zpracovat pomalu (představ si sebe v této situaci, kdy by Ti fakt vadily intimnosti a jeho snahy o „ňuchňání“).

Být Tebou, přestanu se litovat a hodím si to tak, že mu dám prostor a uvidíme. Budete se k sobě chovat slušně, věnovat se dětem, a protože myslím, že on je připraven „ocenit“, že na něj netlačíš, a zase se postupně „zakoukat“, tak se to může časem vybrat.

Budu držet palec, protože to není vůbec špatná situace. Pokud nebudeš vyšilovat.

PS: Co se mu stalo? Já tomu říkám „samonasírací“ proces. Prostě jednomu něco vadí, maličko, ještě maličko, ale neřekne, nechce nebo neumí, pak mu zase něco vadí - a pak najednou sdělí tomu druhému, že ho nemůže ani vystát. IMHO to častěji dělají ženské - zelené vdovy a tak - ale jak vidno, může se stát i chlapovi.

Příspěvek upraven 03.01.19 v 18:53

vlker
Závislačka 2589 příspěvků 03.01.19 18:40

Nevyznávej mu pořád lásku, proč? Já to poznala taky - nebyla jsem si jistá vztahem s bývalým partnerem, on to věděl a každý den mi chodily smsky, volal a pomalu za každou větou jsem slyšela jak moc mě miluje. Nakonec právě tohle mě dovedlo až k rozchodu.
Zvedni hlavu, posbírej sebevědomí a najdi si koníčky. Změň účes, zajdi s kámoškou na kafe nebo jen do obchoďáku na nákup, ale hlavně neseď doma a nečekej na něj! On tě musí vidět jako samostatnou bytost, na kterou by mohl být hrdý. A nic neřeš!

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 03.01.19 18:44
@Reflex píše:
Psalas, že to řekl po tvém nátlaku. Tak proč na něj tlačíš, co s ním řešíš? Třeba s tebou chce být, nic neřešit, máte to takto zavedené, jste nějak sehraní. Když ho budeš ale deptat, tak se fakt odstěhuje.

Promiň, nepochopila jsem.
Jj, zatlačila jsem na něj, protože jsem poznala změnu v jeho chování. Takový ten ženský radar. Ptala jsem se, co se stalo, proč je odtažitý. Sex byl jen jednou za týden a ještě v takové blbé atmosféře. Nikdy nepřerušil, tehdy přerušoval. Jeho chování vypadalo, jakoby měl milenku.
Omlouvala jsem si to tím, že je utahaný po letní pracovní sezóně, kdy šel z práce do monterek a teď chce mít svůj klid a nemít nás moc na očích. Tak jsem mu šla z cesty jak jen to šlo a nechala ho, ať odpočívá. Momentálně hodně čte. Ale pořád. Což mi nevadí. Jen ta změna v jeho chování, bylo to divný.

Jo, možná jsem měla mlčet a neptat se a možná by se nic nestalo.
Nebo by si našel jinou.

Kdyby jsi ty na své ženě pozoroval změny jako já na svém muži: Nechalo by tě to ledově klidným? Nebo by jsi zkusil zjistit, co a proč se stalo?

Helca83
Ukecaná baba ;) 1270 příspěvků 03.01.19 18:54
@Anonymní píše:
Promiň, nepochopila jsem.
Jj, zatlačila jsem na něj, protože jsem poznala změnu v jeho chování. Takový ten ženský radar. Ptala jsem se, co se stalo, proč je odtažitý. Sex byl jen jednou za týden a ještě v takové blbé atmosféře. Nikdy nepřerušil, tehdy přerušoval. Jeho chování vypadalo, jakoby měl milenku.
Omlouvala jsem si to tím, že je utahaný po letní pracovní sezóně, kdy šel z práce do monterek a teď chce mít svůj klid a nemít nás moc na očích. Tak jsem mu šla z cesty jak jen to šlo a nechala ho, ať odpočívá. Momentálně hodně čte. Ale pořád. Což mi nevadí. Jen ta změna v jeho chování, bylo to divný.

Jo, možná jsem měla mlčet a neptat se a možná by se nic nestalo.
Nebo by si našel jinou.

Kdyby jsi ty na své ženě pozoroval změny jako já na svém muži: Nechalo by tě to ledově klidným? Nebo by jsi zkusil zjistit, co a proč se stalo?

Podle me ma nejakou bokovku a Tebe si “drzi” protoze si neni jisty jak to dopadne, anebo i tusi ze to nedopadne… a tim zatlacenim na nej jsi to proste odkryla, nejak Ti to musel vysvetlit :nevim:

pikola
Generální žvanilka 21684 příspěvků 03.01.19 18:54

Já bych ho hlavně nenechala moc odpočívat a pověsila na něj děti, když tě nemiluje a chce odejít, ať tak fungujete už teď, na co ještě kolem něj skákat a vyznávat mu lásku.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 03.01.19 18:55

Děkuju za každý příspěvek :kytka: a za každou radu. Prosím, pište, pomáhá mi to.

Mám jednu kamarádku, která mě vyslechla, ale času na sebe moc nemáme. Ona je už v práci, já nastupuju po vánoční dovolené do práce v pondělí.
Navíc má taky svou rodinu.
Ne, já ho do žádné poradny nedostanu, rezolutně odmítl. Sama se tam nedostanu taky a není nikdo, kdo by mě tam odvezl. Autobusovými spoji je to cestování s přestupy na celý den. Bez šance. A tolik dovolené ani nedostanu, abych takové celodenní výlety k odborné pomoci zvládla.
Jedině snad tchán, ale jeho rodiče odmítám zasvětit, nechci, aby se trápili.
Já sama už nemám nikoho.
Dneska jsem si vyjela busem do města (bydlím v malinké vesnici), koupila si nové boty a halenku, něco pro děti a ano, bylo mi líp :) .
Zítra jdu na tah s bývalými kolegyněmi, ale pak se zase rok neuvidíme. Jsou to zdravotníci a není v jejich moci se scházet často.
Tahle dovolená mě ubíjí, těším se do práce.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 03.01.19 18:57

@Helca83 nemá jinou. Opravdu ne, veř mi.

Uživatel je onlineanupati
Kelišová 7032 příspěvků 03.01.19 19:00

Já ti rozumím, v tom šoku se špatně ovládá, s člověkem to mává,ode zdi ke zdi…stokrát si řekne nebudu tlačit,budu se chovat normálně,ale…jako člověk,co to píše od stolu z nadhledu…jediná šance je fakt se odtáhnout,dát mu prostor, sama si ujasnit v čem chci a nechci žít.Teď je tvůj hnací motor strach ze ztráty,nejednáš racionálně,nekoukáš vůbec na sebe a své pocity. Když se na to podíváš co nejvíc v nadhledu, ty bys chtěla takového partnera, který se k tobě takto chová?Žít tak dalších 20 let? Kdy on neví,nemiluje tě,máš to zapotřebí?atd…Začni pomalu přemýšlet, jestli vlastně TY chceš takového chlapa…ne jestli on chce tebe. Vezmi odpovědnost za sebe do svých rukou,nebuď zoufalá z čekání,jak o tobě rozhodne někdo jiný.

Stránka:  1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další »
Váš příspěvek
Reklama