Krize ve vztahu, děti a paralelní vztah. Jak dál?

8
20.9.21 22:30

Krize ve vztahu, děti a paralelní vztah. Jak dál?

Už nevím jak dál, tak jsem se rozhodl svěřit se tady a poslechnout zkušenosti ostatních. Určitě nejsem první v téhle situaci. S přítelkyní je nám okolo 40 a jsme spolu asi 20 let, pro oba to je náš první vážný vztah. Máme dva krásné kluky ve věku 9 a 12 let. Už když jsme se dali dohromady, tak mi na přítelkyni vadily některé věci, ale věřil jsem, že se postupem času změní a „dostane rozum“, ať už jde o zájmy, pořádek, komunikaci, názory, péči o děti, dochvilnost atd. Vždycky jsem měl pocit, že jsem to já, ten víc milující, obětavější, pracovitější a pořádnější. Tyhle oblasti se postupem času stávaly více a více zdrojem našich ošklivých hádek, a to i před dětmi. Během covid karantény pak přerostly do takové míry, že jsme si vzájemně řekli, že už spolu nedokážeme žít, nemilujeme se a chceme jít od sebe. Já jsem se podle toho zařídil a odstěhoval se i s dětmi do domku, který jsem původně budoval pro naší rodinu. O děti jsme se hádali a nakonec mi bylo řečeno, že klukům bude lépe se mnou.

Osud tomu tak chtěl, že jsem v době těch hádek našel útěchu v paralelním vztahu s holkou, o které jsem za rok a půl přesvědčený, že je to nejlepší holka na světě, prostě taková, jakou jsem si vždycky přál. Neuvěřitelně si rozumíme, máme společné skoro všechny zájmy, stejné myšlení, stejný pohled na svět a je nám spolu moc hezky. Máme se moc rádi. Je mladší, svou rodinu zatím nemá, ale strašně jí chce. Namalovali jsme si spolu krásnou budoucnost. Tak jako každý paralelní vztah, i ten náš byl postupem času odhalen, což paradoxně způsobilo to, že se mě přítelkyně rozhodla vybojovat zpátky. Přistěhovala se ke mně a dětem a jako mávnutím kouzelného proutku na sobě změnila snad úplně všechny ty věci, které mi vadily. Je to až děsivé, proč to nešlo celá ta léta a teď to šlo prakticky přes noc? A já stojím před rozhodnutím, zda jí dát ještě šanci, zachránit dětem rodinu, ale zničit tím paralelní vztah a zkusit zapomenout na nezapomenutelnou holku nebo dotáhnout do konce to, co jsme si již řekli a začít žít nový život s novým člověkem. Přítelkyně je odpůrce střídavé péče a původní dohodu o tom, že by děti byly se mnou už také popírá. Kluky máme moc rádi oba a oni nás taky a já bych jim nechtěl zkazit život.

Váhám, jestli je vůbec možné, že se takhle zasažený vztah podaří slepit tak, aby nás to třeba nedoběhlo v budoucnu znovu. Má nová slečna by chtěla žít se mnou, mít rodinu a společně se starat i o oba kluky. Myslí to opravdu a já si toho hodně vážím, takových holek podle mě moc není. Nicméně přítelkyně pravděpodobně udělá cokoliv, aby přesně tomuhle zabránila…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
35688
20.9.21 22:48

Myslím, že za chvíli se přítelka vrátí do starých kolejí. Mně osobnř by vadilo, s jak lehkým srdcem děti nechala na hrbu tobě a přilezla, až když vyčmuchala konkurenci. Mladá slečna neví, co čeho jde. Osobně bych se zaměřila na své děti a pak až někdy plánovala další vztah. Protože ani ten s paralelkou nemusí vyjít, až začnete řešit ty obyčejné věci.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2101
20.9.21 22:57
@Caraway píše:
Už nevím jak dál, tak jsem se rozhodl svěřit se tady a poslechnout zkušenosti ostatních. Určitě nejsem první v téhle situaci. S přítelkyní je nám okolo 40 a jsme spolu asi 20 let, pro oba to je náš první vážný vztah. Máme dva krásné kluky ve věku 9 a 12 let. Už když jsme se dali dohromady, tak mi na přítelkyni vadily některé věci, ale věřil jsem, že se postupem času změní a „dostane rozum“, ať už jde o zájmy, pořádek, komunikaci, názory, péči o děti, dochvilnost atd. Vždycky jsem měl pocit, že jsem to já, ten víc milující, obětavější, pracovitější a pořádnější. Tyhle oblasti se postupem času stávaly více a více zdrojem našich ošklivých hádek, a to i před dětmi. Během covid karantény pak přerostly do takové míry, že jsme si vzájemně řekli, že už spolu nedokážeme žít, nemilujeme se a chceme jít od sebe. Já jsem se podle toho zařídil a odstěhoval se i s dětmi do domku, který jsem původně budoval pro naší rodinu. O děti jsme se hádali a nakonec mi bylo řečeno, že klukům bude lépe se mnou.

Osud tomu tak chtěl, že jsem v době těch hádek našel útěchu v paralelním vztahu s holkou, o které jsem za rok a půl přesvědčený, že je to nejlepší holka na světě, prostě taková, jakou jsem si vždycky přál. Neuvěřitelně si rozumíme, máme společné skoro všechny zájmy, stejné myšlení, stejný pohled na svět a je nám spolu moc hezky. Máme se moc rádi. Je mladší, svou rodinu zatím nemá, ale strašně jí chce. Namalovali jsme si spolu krásnou budoucnost. Tak jako každý paralelní vztah, i ten náš byl postupem času odhalen, což paradoxně způsobilo to, že se mě přítelkyně rozhodla vybojovat zpátky. Přistěhovala se ke mně a dětem a jako mávnutím kouzelného proutku na sobě změnila snad úplně všechny ty věci, které mi vadily. Je to až děsivé, proč to nešlo celá ta léta a teď to šlo prakticky přes noc? A já stojím před rozhodnutím, zda jí dát ještě šanci, zachránit dětem rodinu, ale zničit tím paralelní vztah a zkusit zapomenout na nezapomenutelnou holku nebo dotáhnout do konce to, co jsme si již řekli a začít žít nový život s novým člověkem. Přítelkyně je odpůrce střídavé péče a původní dohodu o tom, že by děti byly se mnou už také popírá. Kluky máme moc rádi oba a oni nás taky a já bych jim nechtěl zkazit život.

Váhám, jestli je vůbec možné, že se takhle zasažený vztah podaří slepit tak, aby nás to třeba nedoběhlo v budoucnu znovu. Má nová slečna by chtěla žít se mnou, mít rodinu a společně se starat i o oba kluky. Myslí to opravdu a já si toho hodně vážím, takových holek podle mě moc není. Nicméně přítelkyně pravděpodobně udělá cokoliv, aby přesně tomuhle zabránila…

Jakmile se zbaví té konkurence, osolí ti to i s úrokama.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4356
20.9.21 23:05

I přítelkyně mala paralelní vztah, proto se tak lehce vzdala dětí.
Ten jí nevyšel a došlo jí, že na ni nebudeš čekat zapomenutý v koutě.
Nejsi první ani poslední komu se to takto stalo.

Změny jsou myslím jen dočasné, než zase získá trochu jistotu a trochu výhoda je, že máslo na hlavě máte oba. Proti mladší přítelkyni mluví to, že vůbec neví do čeho jde.

Co dál ti neporadím. Obě řešení jsou tak trochu pro kočku, nemusejí vyjít…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
12056
20.9.21 23:15

Ne, nedávej jí žádnou šanci. Ona se nezmění.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6174
20.9.21 23:21

Bývalá-soucasna se nezmění, lidi se nemění. Ovšem ani tvůj nový vztah nemusí fungovat. Kromě představ jak to bude, jste spolu vlastně ještě nic nevyřešili. Takže pokud je příliš mladá-netusim kolik to je, tak ani jí ten model nemusí vyhovovat. Navíc pokud ji to případná ex osoli.

Každopádně je hrozne, ze nějaká matka dokáže odejít od vlastních dětí.

Pokud ovšem celou dobu cítíš, ze do vztahu dáváš víc, tak je to opravdu smutné.

Ten vztah si nechejte, proč se jako rozcházet, ale více se provozně poznejte. A uvidíš…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
20.9.21 23:36

Bývalá se nezmění. Jenom co kývneš na 100% bude vše ve starých kolejích. Tvá nová přítelkyně (netuším kolik ji je) možná neví do čeho jde ale pokud ji miluješ a ona miluje tebe tak to zvládnete a ona se zvládne postarat i o tvé kluky. Budeš ji muset hodně pomoci a hodně ji podpořit. Nebude to mít holka vůbec lehké ale zvládnout to lze.

Jenom abys věděl, nepíšu to jen tak, je to má vlastní zkušenost. Ve 22 letech jsem si našla muže o 10 let staršího, kterého nechala jeho bývalá i s jejich společným synem. O kluka se starám jak to jde, jsem mu de facto matkou - po všech směrech. Jediné v čem jsem měla výhodu je že malého jsme “dostala” ve 2,5 letech tudíž si nepamatuje že kdy bydlel s jeho biologickou matkou - jezdí tam co 14 dní na víkend a to ještě né vždy. Momentálně jsme spolu všichni téměř 7 let, jsme s mužem manželé a máme další 2 společné děti. Neměnila bych. Přeji ti ať ti to výjde. :srdce:

  • Citovat
  • Nahlásit
8
21.9.21 00:30
@Russet píše:
Myslím, že za chvíli se přítelka vrátí do starých kolejí. Mně osobnř by vadilo, s jak lehkým srdcem děti nechala na hrbu tobě a přilezla, až když vyčmuchala konkurenci. Mladá slečna neví, co čeho jde. Osobně bych se zaměřila na své děti a pak až někdy plánovala další vztah. Protože ani ten s paralelkou nemusí vyjít, až začnete řešit ty obyčejné věci.

Pro upřesnění to bylo tak, že jsem jí do toho „zřeknutí se“ dětí vmanipuloval. Tvrdí, že byla zoufalá, že nevěděla co má dělat a že si myslela, že to ve finále nezvládnu a přijdu s prosíkem, ať se k nám přistěhuje. Což bych já ale nikdy neudělal.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8
21.9.21 00:35
@Trojlístek píše:
Bývalá-soucasna se nezmění, lidi se nemění. Ovšem ani tvůj nový vztah nemusí fungovat. Kromě představ jak to bude, jste spolu vlastně ještě nic nevyřešili. Takže pokud je příliš mladá-netusim kolik to je, tak ani jí ten model nemusí vyhovovat. Navíc pokud ji to případná ex osoli.

Každopádně je hrozne, ze nějaká matka dokáže odejít od vlastních dětí.

Pokud ovšem celou dobu cítíš, ze do vztahu dáváš víc, tak je to opravdu smutné.

Ten vztah si nechejte, proč se jako rozcházet, ale více se provozně poznejte. A uvidíš…

Zase tak mladá, aby nevěděla do čeho jde, není. Je jí 34. Nemám ani nejmenší pochyby, že bychom to společně nezvládli, ale samozřejmě nevím, jestli by jí třeba ty děti daly vůbec šanci. Přeci jenom ex jim k tomu určitě poví nějaký příběh.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
35688
21.9.21 00:48
@Caraway píše:
Zase tak mladá, aby nevěděla do čeho jde, není. Je jí 34. Nemám ani nejmenší pochyby, že bychom to společně nezvládli, ale samozřejmě nevím, jestli by jí třeba ty děti daly vůbec šanci. Přeci jenom ex jim k tomu určitě poví nějaký příběh.

Nemáš pochyby? Z čeho tak usuzuješ? S bývalkou jsi zplodil dvě děti taky bez rozpaků, přehlížel jsi její chyby, co nakonec vypluly. Teď to bude jinak?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2447
21.9.21 01:42

Ta se kterou máš děti jen hraje divadlo a jakmile povolíš, tak se vše vrátí do starých kolejí, nevuď blbej a vuď rád, že sis našel partnerku, se kterou jsi šťastnej… nebudete první ani poslední rodiče co jsou od sebe a děti to zvládnou ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5038
21.9.21 04:13

Lidé se z podstaty nemění. Ale vlivem určitých krizových situací mohou dospět a srovnat si své priority, začít dělat věci, které by pro ně dřív nebyly ani myslitelné a opravdu u nich vydržet.

Ve Tvé situaci bych asi měla problém, že bych už byla citově zaháčkovaná u té druhé a byl by problém se přeorientovat zpět na žití s tou první. Na druhou stranu bych se jí asi snažila dát šanci, ne kvůli ní, ale kvůli dětem a zachování úplné rodiny pro ně. Sice je nechala Tobě (možná si fakt myslela, že se s Tebou budou mít líp, příp. jak píšeš, si myslela, že to nezvládneš, jenže to asi nevěděla, že už pro ně máš macešku), ale asi je má jako každá máma ráda a oni zase ji.
Je to těžká situace.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
33436
21.9.21 07:41
@Caraway píše:
Zase tak mladá, aby nevěděla do čeho jde, není. Je jí 34. Nemám ani nejmenší pochyby, že bychom to společně nezvládli, ale samozřejmě nevím, jestli by jí třeba ty děti daly vůbec šanci. Přeci jenom ex jim k tomu určitě poví nějaký příběh.

A tak děti novou slečnu ještě neznají?

To bych počítala i s možností, že o novou tetu nebudou stát, možná si nebudou chtít s Tebou hrát na novou rodinu a budou chtít zůstat u maminky.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
169
21.9.21 07:55
@Caraway píše:
Zase tak mladá, aby nevěděla do čeho jde, není. Je jí 34. Nemám ani nejmenší pochyby, že bychom to společně nezvládli, ale samozřejmě nevím, jestli by jí třeba ty děti daly vůbec šanci. Přeci jenom ex jim k tomu určitě poví nějaký příběh.

Bacha na ten věk, možná je ta nová tak skvělá a všechápající i proto, že si uvědomuje, že je ve věku, kdy by s případnou rodinou už neměla otálet a v tobě vidí perspektivního tatínka, který má barák a umí se o děti postarat. Abys pak za pár let nebyl ve stejné situaci, ale se čtyřmi dětmi na krku :think:. Nikam bych se nehnal.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
942
21.9.21 07:56
@Caraway píše:
Už nevím jak dál, tak jsem se rozhodl svěřit se tady a poslechnout zkušenosti ostatních. Určitě nejsem první v téhle situaci. S přítelkyní je nám okolo 40 a jsme spolu asi 20 let, pro oba to je náš první vážný vztah. Máme dva krásné kluky ve věku 9 a 12 let. Už když jsme se dali dohromady, tak mi na přítelkyni vadily některé věci, ale věřil jsem, že se postupem času změní a „dostane rozum“, ať už jde o zájmy, pořádek, komunikaci, názory, péči o děti, dochvilnost atd. Vždycky jsem měl pocit, že jsem to já, ten víc milující, obětavější, pracovitější a pořádnější. Tyhle oblasti se postupem času stávaly více a více zdrojem našich ošklivých hádek, a to i před dětmi. Během covid karantény pak přerostly do takové míry, že jsme si vzájemně řekli, že už spolu nedokážeme žít, nemilujeme se a chceme jít od sebe. Já jsem se podle toho zařídil a odstěhoval se i s dětmi do domku, který jsem původně budoval pro naší rodinu. O děti jsme se hádali a nakonec mi bylo řečeno, že klukům bude lépe se mnou.

Osud tomu tak chtěl, že jsem v době těch hádek našel útěchu v paralelním vztahu s holkou, o které jsem za rok a půl přesvědčený, že je to nejlepší holka na světě, prostě taková, jakou jsem si vždycky přál. Neuvěřitelně si rozumíme, máme společné skoro všechny zájmy, stejné myšlení, stejný pohled na svět a je nám spolu moc hezky. Máme se moc rádi. Je mladší, svou rodinu zatím nemá, ale strašně jí chce. Namalovali jsme si spolu krásnou budoucnost. Tak jako každý paralelní vztah, i ten náš byl postupem času odhalen, což paradoxně způsobilo to, že se mě přítelkyně rozhodla vybojovat zpátky. Přistěhovala se ke mně a dětem a jako mávnutím kouzelného proutku na sobě změnila snad úplně všechny ty věci, které mi vadily. Je to až děsivé, proč to nešlo celá ta léta a teď to šlo prakticky přes noc? A já stojím před rozhodnutím, zda jí dát ještě šanci, zachránit dětem rodinu, ale zničit tím paralelní vztah a zkusit zapomenout na nezapomenutelnou holku nebo dotáhnout do konce to, co jsme si již řekli a začít žít nový život s novým člověkem. Přítelkyně je odpůrce střídavé péče a původní dohodu o tom, že by děti byly se mnou už také popírá. Kluky máme moc rádi oba a oni nás taky a já bych jim nechtěl zkazit život.

Váhám, jestli je vůbec možné, že se takhle zasažený vztah podaří slepit tak, aby nás to třeba nedoběhlo v budoucnu znovu. Má nová slečna by chtěla žít se mnou, mít rodinu a společně se starat i o oba kluky. Myslí to opravdu a já si toho hodně vážím, takových holek podle mě moc není. Nicméně přítelkyně pravděpodobně udělá cokoliv, aby přesně tomuhle zabránila…

Na to, že jste spolu byli dvacet let a máte tak staré děti, tak mi to připadá trochu zvláštní posloupnost, že už jste ten domek nebudovali spolu, pořád jste fungovali jako oddělené jednotky? :think:
Paralelní vztah se špatným svědomím bych to nenazval, s přítelkyní jste se rozešlí, takže morálně ok.
Nová přítelkyně může být sice fajn, ale netušíš, jak by to dopadlo vůči Tvým dětem, pokud byste měli společné s Tvou exkou za krkem.
Když to počítám, tak kluci jsou už rok a půl u Tebe v Tvém domě? Ex-přítelkyně může být odpůrce střídavé péče, ale podle mne máš velmi dobré karty.
Za mě je tam podstatná otázka, jak se nová přítelkyně skutečně postaví k roli macechy. Jestli máš nějakého opravdu dobrého kámoše, kterému věříš a zná vás oba, tak se ho zeptej, jak ji vidí on.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat