Lenost? Neschopnost? Jak z toho ven?

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Anonymní
12.1.22 11:11

Lenost? Neschopnost? Jak z toho ven?

Ahoj, snad mám téma v dobré kategorii. Jsem tu tak trochu poprvé, tak mě prosím omluvte.
Mám problém, ono to bude asi dlouhodobější a asi mě hodně lidí nepochopí, ale chci to zkusit, protože to chci už opravdu změnit, jen teda nevím jak, kde začít.
Mám teď skoro 4 letou šikovnou holčičku a skoro 4 měsíční mladší princeznu. A teď ten problém. Mám prostě problém s domácností, ale nejen s ní. I s organizací času, neumím asi nějak trávit čas s dětmi. Jsem taková teď ztracená, neumím si hrát, ale do nedávna jsem ani nevěděla, co vlastně chci, co chci dělat do budoucna. Jen jsem se koukala po ostatních, i teď to často dělám a zkouším je napodobovat, ale jak to není asi ze mě, tak u toho nedokážu vydržet, hlavně když nevidím ty výsledky hned. Už mě to unavuje. Před porodem jsem se těšila, co všechno spolu budeme dělat, jak to bude hrozně fajn a co všechno budeme stíhat, ale žel… nějak to nejde, což není moc překvapení. Ale mě to štve. Protože chci mít doma uklizeno, navařeno a věnovat se dětem i manželovi a ještě mít čas jen pro sebe a péči o sebe a jaksi nezvládám pořádně vůbec nic. Jsem pořád jen s maličkou, starší nedokážu ani zabavit, abych všechno co si přeji stíhala, musela bych se rozkouskovat a nechápu, jak to můžou ostatní stíhat. A díky tomu se začínám utápět v depresi, že jsem neschopná, že mi nejde ani to základní co zvládá každá druhá levou zadní. Řekla jsem si, fajn, nezvládáš to přes den, tak se domácnosti věnuj až děti usnou…ale to většinou usnu s nimi. Tak zase, že musím vstát dřív, ale když leží ráno z postele, budí se většinou i děti, takže lezu zpět s tím, že tu malou se snažím douspat kojením.
Kojím, kojím na požádání, nebo se o to aspoň snažím, ale máme trochu problém, že mi malá občas kojení bojkotuje a trochu s tím bojujeme. Díky tomu nechci používat dudlík, takže dudlík nemá. Zkoušela jsem nosítko, ale je v něm zatím nespokojená, takže po chvíli začne plakat a já neumím v nosítku kojit, protože mám fakt na… 😅 prsa. A nechci nechávat malou vyplakat. Moje máma je daleko a nemá auto, hlídání spíš nemám. Manžel od rána do večera v práci a většinou i o víkendech, ale snaží se pomáhat. Prostě jsem se teď dostala asi do nějaké bažiny, kdy nevím jak z ní ven, protože to nejde ani zpět, ani vpřed, i když fakt moc chci, víc než kdy jindy a přijdu si, že jsem snad jediná na světě. Možná jsem vyhořelá. Říkala jsem si, že s druhou to bude pohoda a fakt byla. V porodnici bez problému, kojila se krásně, doma hodně spinkala, ale prostě po šestinedělí se začala víc ozývat, ale to mi nevadí, jsem zvyklá od starší, tak, vyžadovala mou pozornost. V dětech problém není, jsou moc šikovné. Manžel…chci ho podporovat v tom co dělá a věřím mu… problém vidím u sebe a chtě nechtě se prostě musím srovnávat s ostatníma maminkama, i když vím, že každá máme jiné podmínky, jiné priority, ale prostě si připadám neschopná, jako nula. Ale s těmito pocity mám problém už od dospívání, vím, že to pramení z mé výchovy a možná je to důvod, proč nedokážu dotáhnout nic do konce, ale potřebuju to nutně už změnit, protože to všechno už bude jen a jen náročnější. Ani nevím co po vás chci, asi se z toho jen vypsat, zjistit, jestli někdo to nemá podobně. Možná trochu uklidnění? Nevím…snad se tu nenajde někdo, kdo mi vrazí ještě jednu na přilepšenou, i když i s tím počítám. 😅

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
9923
12.1.22 11:17

Takhle: ne, fakt ne, ostatni to fakt nezvladaji levou zadni :lol:

Osobne me taky štve bordel, že nestiham vse, co bych mela a chtela, pocity viny, když ‚se flakam‘ a nevenuju se detem, kdyz od nich zdrham…

Hele, bojujeme všechny. Ty dny, kdy je človek v lehke mánii a stihne všechno, bych ja osobne pocatala tak do 5 za kvartal :lol: a takhle je to cely život!

Kliiiid :hug: :hug: :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
266
12.1.22 11:28

Tak ať uklízí a vaří tvůj starej. Nechápu jedince, co ze sebe dobrovolně dělají služebnictvo a mají potřebu ze sebe ještě dělat vždy dokonalé lokaje. :lol:
Mně třeba máma mého ex, která byla taková trochu ezo, hned řekla, že jsem v minulém životě byla určitě aristokrat. Poznala to asi podle toho, jak umím práci pěkně rozdělit mezi ostatní a přitom si bravůrně lakuju nehty. :mavam:

Příspěvek upraven 12.01.22 v 12:20

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1771
12.1.22 11:30

Pokud tě to takto drásá, zkus navštívit klinického psychologa nebo rovnou psychiatra. Můžeš mít zhoršenou poruchu pozornosti (pak máš prostě velký problém s organizací dne) nebo můžeš mít syndrom vyhoření nebo lehké deprese. Tyhle věci se dají dobře řešit léky, pro mnoho lidí je to pak vysvobození, že fungují normálně.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2808
12.1.22 11:52

Chceš po sobě moc. Něco jiného jsou představy a něco jiného realita. Buď ráda, že máš zdravé děti a fajn manžela. A tyhle pocity jsou mimochodem na mateřské normální, já je taky měla. Ale jsou to jen pocity. Nesnaž se být dokonalá a někoho napodobovat, to je jen iluze, že ostatní to dělají lépe.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1319
12.1.22 12:11

Mám to úplně stejně jako ty, fakt jako kdybys popisovala mne. Holt máme na sebe asi vysoké nároky či co, mně trochu pomáhá si říkat, že v dané situaci dělám maximum co můžu. :nevim: A že až bude mladší dítě o něco větší, tak bude vyžadovat méně pozornosti a bude si hrát se starším a já budu mít více času na práci (a snad i sebe). Jako taky si připadám totálně neschopná, co jsem dřív v pohodě stíhala a zvládala, tak kolikrát už dopředu trnu, jak to dám, když mi mladší dítě buď lítá všude možně a já za ním, a nebo řve v ohrádce (bude mít teď 11 měsíců). Starší je sice ve školce, ale častěji je doma a marodí, přičemž kolikrát nachrchlá i mladší, takže vždycky mám už obavu, když tam zase jde, jak dlouho tam vydrží a co „přitáhne“ domů tentokrát… Je to těžký no, fakt mám kolikrát chuť zabouchnout dveře a utéct do lesa, kde je klid a ticho, protože ty mé dvě sirény, když spustí, jako třeba včera, tak mám k večeru už hlavu jako škopek… Starší je ječák odjakživa a mladší právě objevuje kouzlo svého hlasu a vydává dost hlasité a časté zvuky. A já po čtyřech a něco letech už bych fakt potřebovala voraz, někam aspoň na chvíli vypadnout bez dětí a mít čas jen pro sebe. Už jen to se v klidu a sama nasnídat by byl nevídaný luxus… No, nebudu tu psát romány, prostě v tom nejsi sama, věř mi, a i já mám kolikrát depku z toho, že ostatní jsou skvělé maminy, co to všechno lehce a s úsměvem zvládají, domácnost naglančenou a ony stihnout ještě si zajít na cvičení a pečovat o sebe… Ale do toho my nevidíme, jak to doma mají… některé děti jsou prostě náročnější a ne každý má podporu široké rodiny a kamarádek na hlídání. A když je na to člověk sám a manžel je dost často mimo (nám jezdí domů běžně kolem sedmé takže taky nic moc), tak je to prostě těžký. Ale jednou jsme si vybraly mít děti, tak to musíme nějak zvládnout, i za cenu toho, že v tuhle chvíli prostě nebude vše naklizené a já prostě nemám čas na své koníčky. Ale časem bude líp, tím se uklidňuji. Někde jsem četla, že pokud děti prospívají a neustále nešťastně neřvou a pokud ty se nehroutíš a jsi schopná jakžtakž fungovat, tak jsi skvělá máma :hug: :srdce: :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
15716
12.1.22 12:26
@Narysa píše:
A že až bude mladší dítě o něco větší, tak bude vyžadovat méně pozornosti a bude si hrát se starším a já budu mít více času na práci (a snad i sebe).
:mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: ten byl dobrej! Mně naopak přijde, že čím jsou větší, tím víc jim musím asistovat a stát jim pořád za zadkem, aby netekla krev a aby nelezeli celý den u tabletu a mobilu.. :roll:
  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5882
12.1.22 12:31

Víš co pomůže? Snížit nároky na sebe. Uvědomit si, proč chceš všechno stihnout a mít vše dokonalé. Když to tak bude, co bude pro tebe lepší? Když to nebude, co se tím pro tebe zhorší? Je lepší ten bordel doma překročit a jít se najíst/vyspat, nebo je důležitější uklidit? Většinou to bývá tak, že stihnout vše dokonale se nedá. Tak si nastav priority, a psychická pohoda by měla být asi před úklidem ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5882
12.1.22 12:33
@Tamtama píše: :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: ten byl dobrej! Mně naopak přijde, že čím jsou větší, tím víc jim musím asistovat a stát jim pořád za zadkem, aby netekla krev a aby nelezeli celý den u tabletu a mobilu.. :roll:

Ale zase je dobrý, že když fakt potřebuješ něco udělat nebo jsi ko, tablet to jistí. Mimino se prostě vypnout nedá. Ale vím jak to myslíš :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4493
12.1.22 12:42

Musis si to nejak usnadnit, jinak ti hrabne. Proc neni starsi ve skolce? Mas moznost brat obedy? Co presne dela manzel, kdyz prijde z prace? Da se uklid zjednodusit? Mas mycku, susicku, roboticky vysavac?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
12.1.22 12:45

Posílám ti na dálku objetí :hug: :hug: :hug:

Podle mě jsi skvělá máma, podle toho, co jsi napsala. Záleží ti na tom, aby všichni okolo tebe byli šťastní. Ale trochu zapomínáš na sebe, ne? Zaprvý: nejde stíhat všechno, nebo teda dočasně to jde, dokud tě neodvezou. Takže všechno ostatní je o nastavení priorit.

Nevím, jestli si můžete dovolit paní na úklid, u nás to vyřešilo hodně, ale i kdybychom ji neměli, tak prostě budeme mít doma bordel, dokud ho někdo neuklidí, no. Moje oblíbená věta je, „až se k tomu dostanu.“ Jestli si najdeš aspoň pět minut ticha, tak se někde zavři, pětkrát se zhluboka nadechni nosem a vydechni ústy a uvědom si, že pokud se vykašleš na většinu povinností, co máš, nic hroznýho se nestane. Nemusíš mít navařeno bůhvíco, dají se koupit docela slušný mražený jídla. Já jím takový super vietnamský taštičky s vepřovým z Globusu. Nebo fakt spousta jídel se dá udělat tak, že něco mraženýho hodíš na pánev, rybu, třeba. Nemusí to bejt ani nezdravý. Co určitě nemusíš mít, je uklizeno. Podle mě jsou v Česku dva extrémy, zaprvý takový ty špinavý domácnosti z výměny manželek, zadruhý sterilní prostředí, ve kterým se každý den vytírá (taky známe z výměny manželek). Podle mě cokoli mezi tím je OK.

Důležitý jsou v podstatě jen dvě věci: vztah s tvým manželem a tvoje děti. Pokud budeš tzv. „zvládat péči o domácnost“ za tu cenu, že z tebe bude vyčerpaná troska (naštvaná kdykoliv uvidíš, že ti někdo kazí tvou práci tím, že odloží misku od vloček na linku a ne do myčky), tak půjde do háje to nejcennější, co máš. Zkus na chvíli vypnout a jen prostě bejt s těma dětma a tvým manželem. Z dlouhodobý perspektivy je to nejlepší volba.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1319
12.1.22 12:49
@Tamtama píše: :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: ten byl dobrej! Mně naopak přijde, že čím jsou větší, tím víc jim musím asistovat a stát jim pořád za zadkem, aby netekla krev a aby nelezeli celý den u tabletu a mobilu.. :roll:

Nevím, o jakém věku se tu bavíme, ale co malá leze, tak už je pro starší dcerku zajímavější a hrajou si často spolu. Samozřejmě lehce dohlížím, ale zatím až na přetahování o hračky to celkem funguje. Posílají si autíčka, míčky, prohlíží si knížky, navzájem se vozí na Tatře… Mobil ani tablet v nejbližší době nehrozí, starší má občas pohádky na počítači, hlavně když marodí, tak aby vydržela v posteli, ale samozřejmě to časově korigujeme, aby to neběželo celý den.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
19183
12.1.22 12:52

Za sebe říkám: když jsem na MD měla nakrmeno, přebaleno a uspáno, tak všechno ostatní byl jen bonus navíc. Doporučuji se uklidnit a začít si tu mateřskou víc užívat. Bordel v bytě neuteče

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1319
12.1.22 13:01

No jo, jenže on si každý nemůže dovolit paní na úklid a já třeba v bordelu nejsem schopná fungovat, být v psychické pohodě. Asi je to výchovou z domova, protože máma musela mít před spaním umyté nádobí, i kdyby jí bylo blbě, tak by to prostě šla udělat, neustálé mytí oken, velký úklid s leštěnkou před Vánoci a Velikonoci a do toho naštvaná, když člověk se třeba koupal a bylo pak orosené zrcadlo, jo, ta taky leštila furt, aby tam nebyly šmouhy… a jak ji štvaly kapky na vodovodních bateriích… Oproti ní tohle mě fakt netrápí a rozhodně nejdu naklepat polštářky na gauči/křesle, jakmile se někdo zvedne, ale určitou úroveň uklizenosti pro svůj duševní klid taky potřebuju. Ono se ostatně těžko vaří, připravuje UM, když má člověk milion hraček pod nohama, na lince bordel ještě od snídaně atd. Předevčírem jsem chystala večeři a kaši pro mimčo a starší blbla s králíkem, chudáka na něj bafla, když byl zrovna na záchodě, takže vylítl ven, půlka podestýlky ze záchoda taky, bordel z toho všude neskutečný, to byla radost… jsem jenom koukala na tu neuvěřitelnou spoušť všude a nebyla jsem ani schopná slova a upřímně mi bylo v tu chvíli skoro do breku, protože celý den už byl i bez toho šílený a tohle už byla taková ta poslední kapka. No, ale dcerka si aspoň zase procvičila zametání, takže pro ni to byl asi zábavný zážitek… pro mě holt podstatně méně…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1319
12.1.22 13:02
@MartinaIrena píše:
Za sebe říkám: když jsem na MD měla nakrmeno, přebaleno a uspáno, tak všechno ostatní byl jen bonus navíc. Doporučuji se uklidnit a začít si tu mateřskou víc užívat. Bordel v bytě neuteče

To vždycky říká tchýně - práce neuteče, nemá nožičky. A já na to - ani se sama neudělá, nemá ručičky :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat