Lituju, že jsem ho tenkrát nenechala odejít
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Lituju, že jsem ho tenkrát nenechala odejít
Ahoj.
Mám manžela, jsem s ním 7 let a nyní máme 3 týdenní miminko syna
Kubíčka. Je mi 33 a manželovi 37. Miminko je náročné, ale jsem
šťastná, že ho mám. K tomu máme 2 malé pejsky, také moje zlatíčka.
Bohužel vztah s manželem je čím dál tím horší. Celý nás vztah je jako
na houpačce. Několikrát byl rozchod na spadnutí. Celkem se k sobě
nehodíme. Přesto všechno mě před 2 lety požádal o ruku a vzali jsme se.
Rok po svatbě byl úžasný, pak jsme přišli o dítě a zase katastrofa.
Tenkrát před svatbou se rozhodl, že skutečně už odejde, sbalil se a chtěl
se vrátit k mamince. Každým dnem lituju, že jsem ho nenechala odejít. Už
je to tak daleko, že ho nenávidím. Kvůli rizikovemu těhu jsme spolu celých
9 měsíců spali minimálně, pak už vůbec. No v 8 měsíci se provalila
jeho nevěra. Přesli jsme to. Není to špatný chlap, ale od začátku vím,
že je to špatně. Vím, neměla jsem s ním být a už vůbec si ho brát a
pořizovat si s ním rodinu. Já taky nejsem ideální a asi to se mnou musí
být někdy hrůza. Proč to sem ale píšu. Je zde nějaká maminka, co na tom
byla stejně nebo podobně a odešla od manžela i dětmi? A jak to zvládla?
A lituje toho? Já tedy zatím nemám kam jít, leda si najít podnájem, ale
v Praze pri mateřske bych to asi nezvládla. Rodinu nemám. Rada bych odešla
až budu zpět v práci, což bych utahla. Ale brát malému tátu? A vydrzet
to jeste 3 roky? Nejradeji bych odešla ihned…Děkuji za odpovědi a
přečtení. Prosím jen odpověď bez útoku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Reakce:
@ZuKuRo píše:
Ahoj.
Mám manžela, jsem s ním 7 let a nyní máme 3 týdenní miminko syna Kubíčka. Je mi 33 a manželovi 37. Miminko je náročné, ale jsem šťastná, že ho mám. K tomu máme 2 malé pejsky, také moje zlatíčka. Bohužel vztah s manželem je čím dál tím horší. Celý nás vztah je jako na houpačce. Několikrát byl rozchod na spadnutí. Celkem se k sobě nehodíme. Přesto všechno mě před 2 lety požádal o ruku a vzali jsme se. Rok po svatbě byl úžasný, pak jsme přišli o dítě a zase katastrofa. Tenkrát před svatbou se rozhodl, že skutečně už odejde, sbalil se a chtěl se vrátit k mamince. Každým dnem lituju, že jsem ho nenechala odejít. Už je to tak daleko, že ho nenávidím. Kvůli rizikovemu těhu jsme spolu celých 9 měsíců spali minimálně, pak už vůbec. No v 8 měsíci se provalila jeho nevěra. Přesli jsme to. Není to špatný chlap, ale od začátku vím, že je to špatně. Vím, neměla jsem s ním být a už vůbec si ho brát a pořizovat si s ním rodinu. Já taky nejsem ideální a asi to se mnou musí být někdy hrůza. Proč to sem ale píšu. Je zde nějaká maminka, co na tom byla stejně nebo podobně a odešla od manžela i dětmi? A jak to zvládla? A lituje toho? Já tedy zatím nemám kam jít, leda si najít podnájem, ale v Praze pri mateřske bych to asi nezvládla. Rodinu nemám. Rada bych odešla až budu zpět v práci, což bych utahla. Ale brát malému tátu? A vydrzet to jeste 3 roky? Nejradeji bych odešla ihned…Děkuji za odpovědi a přečtení. Prosím jen odpověď bez útoku.
A co konkrétně vydržet? Vždyť jsi nenapsala, co je tak hrozného mezi vámi, že chceš pryč s novorozencem. Každý problém se dá řešit, když mají zájem oba. A byla bych dost opatrná, jsi krátce po porodu, hormony blázní. Abys pak ještě hůř nelitovala, žes ho odejít nechala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Chápu je to těžké, ale já bych nedělala žádné takhle vážné rozhodnutí v šestinedělí. My jsme měli s manželem krizi asi celé kojení. Tak ten půlrok byl nejhorší, pak se to srovnal. V roce a půl jsem nastoupila do práce, o malého jsme se starali spolu a super. Takže já bych zkusila vydržet a minimálně ještě zkusit partnerskou poradnu. To tě přinejhorším bude držet ty 3 roky. Hodně štěstí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
A co se děje teď? Píšeš, že není špatný chlap, jasně, nevěra je
hnus, kór pokud byla v těhotenství, jen bys asi neměla dělat žádná
zásadní rozhodnutí v době, kdy s tebou šijou poporodní hormony.
On ten život matky samoživitelky totiž většinou moc žádný med není.
Navíc teda v takhle malém věku brát sotva narozenému dítku možnost
zažít mámu a tátu společně v jednom domě, je taky trochu smutné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
A co chceš dělat, když se neuživíš? Takových diskusí je tu vždy pár do týdne. Žena finančně závislá na partnerovi, ale už se to s ním nedá vydržet. Někdo se vybarví až po porodu, ty jsi to věděla už dříve. Já osobně bych na tvém místě celé tři roky makala na sobě. Na tom, abych byla zdravá, dobrá máma, abych se uplatnila na trhu práce, i kdyby to znamenalo další studium při mateřské. Nehleď na něj a na to, co ti udělal a jak vedle něj trpíš, hleď na to, co můžeš udělat pro sebe a využij toho, co máš, včetně hlídání (partner nebo finance, které teď ještě máte společné). Snaž se maximalizovat svoje možnosti a zlepšit svůj život. Napiš si cíle, kde chceš být za ty tři roky a postupuj strategicky. I s miminkem se toho dá dost zvládnout. Vystudovat, rozjet byznys…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Základ je nedělat velká rozhodnutí v šestinedělí. Pokud to je třeba uděláš to stejně později. Teď se na to vykašli a užívej si mimčo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Chlap, který ti je nevěrný během tvého těhotenství není špatný chlap? No to máš hodně pokřivené hodnocení, pak se nediv, žes to dopracovala do takového finále.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Tak jednak nejsi v psychické kondici, tak něco vidíš možná horší než je. Nicméně ty teď moc možností nemáš ( téměř žádné), tak se zaměř na péči o miminko, to je teď nejdůležitější. Možná když nic jiného, tě tohle naučí dospět. Už nejsi jen sama za sebe, ale máš zodpovědnost za své dítě a především za své činy. A to, že jsi ho měla nechat odejít? Kdybys to udělala, tak teď bys třeba byla na tom psychicky špatně, žes to dělat neměla. Ale to už se nedozvíš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Zumpa píše:
Chlap, který ti je nevěrný během tvého těhotenství není špatný chlap? No to máš hodně pokřivené hodnocení, pak se nediv, žes to dopracovala do takového finále.
Vždy je třeba posoudit sám v sobě, jaký je můj podíl viny na tom, že se partner poohlédne někde jinde. Jistě jsou profi nevěrníci i nevěrnice, těm je stejně všechno jedno. Ale zase jich tolik není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Uslava Tak ale v tomto
případě, kdy zakladatelka nemohla mít sex kvůli rizikovému těhotenství,
ten podíl její viny je dost mizivý, nemyslíš? I kdyby se mu denně
věnovala jinak, tak některým chlapům to prostě nestačí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@unuděná píše:
@Uslava Tak ale v tomto případě, kdy zakladatelka nemohla mít sex kvůli rizikovému těhotenství, ten podíl její viny je dost mizivý, nemyslíš? I kdyby se mu denně věnovala jinak, tak některým chlapům to prostě nestačí
Já bych v tomto případě nevypichovala zrovna tohle s tím sexem, to si
myslím, že je v celkově nefunkčním vztahu už jen následek a ne
příčina Taky jsem pro, aby zakladatelka
napsala, co konkrétně je špatně, že se k sobě tak nehodí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Zumpa píše:
Chlap, který ti je nevěrný během tvého těhotenství není špatný chlap? No to máš hodně pokřivené hodnocení, pak se nediv, žes to dopracovala do takového finále.
Mozna byl neverny tri roky zpatky. Ony maji vsechny pokrivene hodnoceni protoze tunel pred sebou a miminko!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Je to psychické týrání? Jak odejít?
- Lituju nevěry, rozchodu....
- Odejít nebo ne
- Mám pokračovat nebo odejít?
- Dobra práce - nebaví mě, odejít?
- Litujete po čase anebo jste to nějak překonaly?
- Neshody s nadřízeným v zaměstnání - mám odejít?
- Může odejít oplodněné vajíčko s menstruací?