Má cenu odkládat založení rodiny?

564
12.7.13 19:21

má cenu odkládat založení rodiny?

Ahoj, chodím sem už chvilku anonymně a dnes poprvé i s dotazem. Napíšu to stručně. Přítel chce dítě, bude mu 31 let a prostě ve 30 chtěl první dítě, mluvil o tom i dřív a mluví o tom stále. Mě je 25, jsem rok po VŠ, konečně mám fajn práci v oboru, hezký plat, smlouvu na dobu neurčitou. Chtěla jsem v této práci být aspoň 2 roky aktivně (zatím mám za sebou jen 4 měsíce). Byli jsme tak i s přítelem domluveni, že si odmakám dva roky a na Vánoce 2013 zkusíme dítě. Přítel s tím počítá, o dětech mluví, těší se, naléhá, že odkládat to nebudeme. Že už má věk, že nechce, aby pak kluk hrál v 10 letech fotbal a on už měl problémy s klouby atd., že máme všechno (ano, materiálně máme - bydlení, auta, nějaké peníze na účtu, spoříme si oba). Jsme spolu 7 let, bydlíme společně 2 roky, klape to bezvadně, je nám spolu moc dobře a v srpnu budu svatba. Zdraví jsme, prášky jsem vysadila už loni, teď si „dáváme pozor“ a zatím to vychází. Tělo mi funguje, vím, kdy mám ovulaci… Vlastně všechno nahrává příteli, známí teď zakládají rodiny, budoucí „babičky“ se stále ptají a moje máma se vyloženě těší. Jen já jsem zmatená. Děti chci (dvě, tak dva roky od sebe), situace je fajn, kariéru nijak moc honit nechci, ale dobrou práci chci, ideálně tak, abych mohla pracovat i při mateřské… Nějak se na to prostě necítím, připadám si mladá, bylo by mi i trapně vůči mojí nadřízené (je to moc fajn ženská), že jsem tak brzy z práce utekla… Jasně, nemusí se to (dítě) hned podařit, ale může a to mě děsí, že bych fakt byla mámou… asi jsem hlavně zmatená, chtěla bych to odložit tak o půl roku, to přítel nechce. Napadlo mě i dost drsné řešení - že bych tajně brala prášky (HA) a vysadila je třeba fakt po tom půl roce. Jenže je to asi dost hnusné vůči příteli a navíc, co když pak budeme mít problémy, nepůjde to, tělo bude stávkovat nebo se něco stane - úraz např. Jde jen o půl rok, fakt by mi stačil (aspoň si to myslím), ale fakt se bojím, že se stane NĚCO a pak si budu vyčítat, že jsme to odložili (popř. že jsem blbá a neměla jsem na nic čekat). Co myslíte? Chápete mě? Pochybovaly jste před založením rodiny? Budu si někdy připadat připravená? Navíc v rodině ani malé děti nemáme, neumím to s nimi, neumím ani šišlat nad kočárkem… ale občas do kočárku kouknu:) a občas mě tu nějaké téma dojme… stejně stále pochybuji a přemýšlím…
Díky za reakce a podměty k přemýšlení.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Jemys
12.7.13 19:27

Holka, nebude Ti stačit půlrok. O tom zda počít budeš pochybovat stále. Mě taky chytala panika, když jsme to začali dělat bez antikoncepce - že jsem to asi nedomyslela, že je to brzo a podobně. Nedávno tu i jedna taková diskuze byla, fakt snad každá druhá má pochybnosti, ale výsledek pak stojí za to. Za mne - jděte do toho :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
31695
12.7.13 19:28

Dej tohle přečíst příteli..třeba tě pochopí ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7209
12.7.13 19:28

Já myslím, že odložení na půl roku není nic strašnýho. A ty myslíš, že za ten půl rok bys pak už děti chtěla? Určitě ale není dobrý, aby tě někdo do něčeho tlačil…Věk ještě na odložení dětí máš…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1219
12.7.13 19:28

Ahoj, v tomhle se těžko radí. Ty už jsi si vlastně sama na všechno odpověděla. Ani pravidelný cyklus není zárukou toho, že se to hned povede… Já bych to prostě nechala osudu, miminko si vás v pravý čas najde. Myslím, že až těhotná budeš, půjdou všechny pochybnosti jestli je to tak správně, stranou. Já jsem se nikdy nerozplývala nad cizími dětmi, nelákalo mě to hrát si s nimi a dělat blbinky. U vlastního dítěte je to ale něco úplně jiného. Držím palce ať jste hlavně s partnerem v pohodě ať už se rozhodneš jakkoliv :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
26100
12.7.13 19:28

Je mi čersvě 26, mám 4letýho a dvouletýho prcka… Mladá si nepřipadám… :jazyk: Ale u nás to bylo o tom, že jsme nevěděli, jestli vůbec někdy budem mít děti… Tak jsme tomu nechávali volnej průběh… :)

Kdybych věděla, že jsme oba v pořádku, odkládala bych to víc, chtěla jsem mít hotovou školu (takhle mám jen Bc.) a nějakou praxi (kterou nemám vůbec) před dětma… Ideálně ještě vlastní bydlení… Ale s tou představou, že bychom vlastní děti neměli vůbec, se mi ty priority nějak přeházely… :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
12160
12.7.13 19:30

Já myslím, že nad tím přemýšlíš až moc. Nic ve zlém :kytka:, ale čím víc budeš pořád sumírovat jestli ano nebo ne, tím víc se toho všeho budeš bát. Nech to koňovi a zkus trochu žít a nechat tomu svému žití kapku volnější průběh. Ubude ti pár vrásek..
Prostě se zkus míň trápit, proč tak nebo tak a co je na tom špatného ;).

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
17568
12.7.13 19:30

Dítě musíte chtít oba a oba se na to cítit připraveni. Půl rok sem nebo tam snad nehraje takovou roli, aby přítel nemohl s plozením počkat :-) Jestli jste se domluvili na Vánoce 2013, tak počkejte na ten moment :) Třeba ti biologické hodiny zatikají za dva měsíce a najednou ti bude kariéra ukradená :-D

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3265
12.7.13 19:31

Rozhodně bych partnerovi nebrala HA za zády. To je hodně nefér a mohlo by se ti to vymstít. Říkala jsi mu o svých pochybách? Sedněte si a proberte to, řekla bych mu všechno, co píšeš tady, že si nejsi úplně jistá, že chceš dítě hned teď a bojíš se toho. Na řeči budoucích babiček bych se vyprdla, to je mezi váma dvěma :-) Navíc si myslim, že 31 neni u chlapa žádnej věk, můj taky říkal, že dítě určitě do 35. Teď to posunul do 40 :D

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2159
12.7.13 19:32

Ahoj, pises rozume… takze se mi zda, ze vis, co citis. Tajne brat antikoncepci asi neni fakt super… ale je divny, ze chlap nechape… mel by!
Ja chtela a bala se, ze to nepujde a taky se mi zdalo, ze nejsem pripravena a pak frk a na poprve:-)… to jsi asi slyset nechtela… ale mne, uz bylo 34 a chlapovi 39… takze, pokud citis, ze ovulujes a nemas zanety tak by to asi melo jit, jenze nevis, jak chlap… takze tezka rada, jak na to… ale fakt myslim, ze pul rok by ho nezabil!!! Zkus s nim promluvit! Ji nak chlapa fakt decko, az tak neomezi zenskou hodne moc… Proste chlap ma dite a vse, co doposud, ty nikoliv, takze podle toho se rozhodni… sorry, ze pisu zmatene… :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
26100
12.7.13 19:33

A ještě dodám, že první mimino, který jsem kdy držela (myslím tím fakt úplně mrňavý), byl můj prcek… Před tím nejmladší prcek, kterýho jsem držela, byl cca 8měsíční a to jen pár minut… :mrgreen: Přežili jsme to (s občasným pokulhání stylu naopak oblečené košilky v porodnici… Ze které jsme ho pak nemohli chudáka dostat ani se sestrou… :oops: ) oba dva bez následků… :mrgreen: :mrgreen:

Ještě po prvním prckovi jsem nechtěla chovat cizí mimina, měla jsem šílenej strach, že mi spadnou, ublíží si… Až s narozením druhýho prcka pro mě najednou bylo všechno automatický, od té doby už nemám panickej strach z nošení jakýhokoliv mimina, když mě o to někdo poprosí… :mrgreen:

Na cizí děti vlastně nešišlám doteď, jen když je mi nějaký fakt hodně sympatický… :jazyk: :mrgreen: Na svoje jsem taky nikdy nešišlala, ale kraviny s něma dělám… Prostě jsou to moji kluci :hug: :hug: :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
31603
12.7.13 19:35

Ten rok neborok a půl přítele už od kloubů nevytrhne.
Otázkou je, zda si pak budeš připadat připravená. Abys pak na ty vánoce neměla zase pocit, že je brzo a že vlastně ještě počkáte…
Já osobně bych neváhala, jestli strávíš v práci rok nebo dva už mi přijde skoro nepodstatné, pokud chceš děti 2roky od sebe, tak stejně strávíš doma tak 4 roky, spíš 5let a jestli jsi před mateřskou měla odpracovaný rok nebo dva nebude hrát žádnou roli.
Je to zcela na vašich preferencích, ani jeden důvod mi nepřijde rozhodující pro to, zda se začít snažit hned nebo za rok.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
adam755
12.7.13 19:39

@řeřicha no, popravdě, pokud jim po půl roce v práci řekneš, že jsi těhotná, asi těžko ti pak dají nějaký přivydělek při mateřské. Takže to asi budeš muset hledat jinde.
Já jsem v 25 měla čerstvě po VŠ a právě jsem rok a půl cestovala, lítala po všech čertech, pak jsem ještě chodila 4 roky do skvělý práce, kde jsem potkala úžasný lidi a díky zahraničním služebním cestám viděla kus světa a poznala hodně zajímavého. Nevím, jakou práci děláš ty, ale u mě přišlo první dítě ve 30 a bylo to akorát. Takže to rozmysli pečlivě. Jak jednou otěhotníš, už to zpátky nevrátíš a na dalších nejmíň 20 let bude tvůj životní program daný.

A ještě něco - moc si neplánuj, co budeš dělat v těhotenství a při mateřské… Ono to pak většinou dopadne úplně jinak.

  • Nahlásit
  • Citovat
24116
12.7.13 19:40

Ja bych nejdriv udelala svatbu (ziskas cas) a pak uvidite. Kdyby bylo na me, nemam dite asi nikdy, protoze jsem mela porad neco lepsiho a dulezitejsiho a pripadala si, ze mam desne casu :-)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Ninocka.1
12.7.13 19:42

Zastavam nazor, ze zena si ma poridit dite, az kdyz sama chce. Bude tvoje na cely zivot, chlap se muze kdykoli zdekovat, pro nej to neni takovy zavazek. Nejdriv bych se vypracovala v praci, vydelala penize a vytvorila si dobrou pracovni povest, abych se mela po materske kam vratit.

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama