Má smysl pokračovat v takovém vztahu?

Anonymní
20.10.19 13:11

Má smysl pokračovat v takovém vztahu?

Tahle otázka mě zní v hlavě už pár měsíců. Mám manžela, který mě už bere jako samozřejmost. Řekla bych, že jsem součást domu. Nic víc. Už tam není ten cit. Chápu, že zamilovanost je pryč, ale pokulhává i to přátelství a obyč. slušnost. Upřímně jsem ráda, když není doma. Chybí mi muž, kterého jsem si vzala, ale nechybí mi člověk, který se vrací večer domů, dostane večeři, vezme si mobil a nic neexistuje… dokonce začal být sprostý, stačí se ohradit a dostanu odpověd, že mám jít do… po takovém výstupu je klid a za nějakou dobu to zase začne. Bohužel mě začal i ponižovat, že třeba lednice by potřebovala umýt, sprchový kout by bylo také fajn vyleštit a tak bych mohla pokračovat. Nic mu není dobré. Jediné, kdy to funguje, když nechci nic řešit, donutím se k úsměvu a prostě hraji štastnou ženu… Upřímně mě to ničí. Zkoušela jsem manželovi položit otázku, jestli mě má vůbec rád, prý ano, ale já mu to prostě nevěřím. Budeme spolu 9roků a máme zdravého kluka. On má relativně dobrou, ale náročnou práci a brigádu, ale s tou hypo to jinak nejde. Připisuji, že nejsem náročná ani na jídlo, oblečení atd… Blbé je, že jsem tady „doma“ už jen kvůli tomu, že nemám kam jít a nechci vzít klukovi tátu. Jenže jak si vyříkat ty všechny křivdy s člověkem, který mluvit o tomhle neumí…? Fakt mě to ničí… :-(

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

22241
20.10.19 13:13

Ty jsi v domácnosti?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
20.10.19 13:15

@inkakřivák Do května na rodičovské.

  • Nahlásit
  • Citovat
7853
20.10.19 13:18

Možná už to překročilo hranici, kdy je cesty zpět.
Pokud jde o tu samozřejmost s jakou bereš situaci, hypotéka=práce+brigáda, je teda šílená.
Ne, není normální mít setrvale dvě práce kvůli hypotéce, je normální vzít si jen takovou hypotéku, kterou lze zvládnout s běžným příjmem z jednoho zaměstnání a situace, kdy si člověk musí vzít přivýdělek, je akceptovatelná jen jako nárazová.
Chování manžela tak, jak ho popisuješ, by u mě doma tvrdě narazilo už v prvním okamžiku a já si vždy udržela takovou situaci, kdy jsem měla kam jít, i když šlo o rodiče. V okamžiku, kdy člověk toto(byť jen jednou) přejde, tak je to cesta do záhuby.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
20.10.19 13:25

@Sany80s No, rodiče sice oficiálně mám, ale nejeví o mě a ani o vnuka zájem, takže bych mohla pomoc čekat jedině od tchyne.

  • Nahlásit
  • Citovat
22241
20.10.19 13:25

No tak si s mužem sedni a proberte to. S tím, že chápeš, že je vyčerpaný, ale že si vážíš toho, jak se pro vás tři nadre, a že už brzo bude moci jednu práci pustit. Pochval ho, a pak mu vysvětli, že už se taky těšíš, protože doma si pripadas sama, jako bys nic nedělala, a pritom pracuješ taky. Jen ta tvoje práce není tak vidět. A že bys měla radost, kdyby tě treba taky pochválil. Mně pripadne, ze lidi spolu snad ani nemluví. Anebo si jen vyčítají. A dotaz - co je ponižujícího na tom, že je potřeba umýt ledničku? To je snad konstatování faktu. Usmeju se, kývnu a jdu si po svém. S tím, že buď to někdy umyju nebo ať to umyje on, já nemám náladu. Upřímně jak casto treba ty chvalis jeho za práci?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
11639
20.10.19 13:30

No, tohle by mě vůbec nebavilo. A hlavně nejsem hadr, takže tohle mně říct, tak by si něco vyslechnul. Ano, s dítětem za zády se občas nakupí věci, které by byly potřeba. A manžel to občas okomentuje. Odpovídám, že to vím, a že to udělám, až se k tomu dostanu a nebo to může udělat sám.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
20.10.19 13:32

@inkakřivák já jej pochválit umím, ale ano, máte pravdu v tom, že lidé spolu neumí mluvit. Včera jsem si chtěla promluvit a on se choval jako malé dítě, na všechno jo, jasně, hmmm… prostě jsem „klidně“ mluvila, ale přijde mi, že si z toho nic nevzal :-(. Dnes ráno ok, ale v telefonu zase na ránu. Já chápu, že je unavený, ale i unavený člověk se může chovat slušně. Říkám si, že počkám, až půjdu do práce a jestli to bude stejné, asi to ukončím. Nechci, aby v tom napětí syn vyrůstal. :,(

  • Nahlásit
  • Citovat
11639
20.10.19 13:40
@Anonymní píše:
@inkakřivák já jej pochválit umím, ale ano, máte pravdu v tom, že lidé spolu neumí mluvit. Včera jsem si chtěla promluvit a on se choval jako malé dítě, na všechno jo, jasně, hmmm… prostě jsem „klidně“ mluvila, ale přijde mi, že si z toho nic nevzal :-(. Dnes ráno ok, ale v telefonu zase na ránu. Já chápu, že je unavený, ale i unavený člověk se může chovat slušně. Říkám si, že počkám, až půjdu do práce a jestli to bude stejné, asi to ukončím. Nechci, aby v tom napětí syn vyrůstal. :,(

No, pokud to nezačnete řešit, tak budete jako dva spolubydlící. A ty budeš lítat z práce domů. A on makat. Zkus si to představit, že takhle budete žít třeba za 5let.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7853
20.10.19 13:43

@inkakřivák Jako že není ponižující říci manželce, že má vyleštit sprchový kout? Ona je manželka, ne uklízečka.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
9006
20.10.19 13:43
@Anonymní píše:
Tahle otázka mě zní v hlavě už pár měsíců. Mám manžela, který mě už bere jako samozřejmost. Řekla bych, že jsem součást domu. Nic víc. Už tam není ten cit. Chápu, že zamilovanost je pryč, ale pokulhává i to přátelství a obyč. slušnost. Upřímně jsem ráda, když není doma. Chybí mi muž, kterého jsem si vzala, ale nechybí mi člověk, který se vrací večer domů, dostane večeři, vezme si mobil a nic neexistuje… dokonce začal být sprostý, stačí se ohradit a dostanu odpověd, že mám jít do… po takovém výstupu je klid a za nějakou dobu to zase začne. Bohužel mě začal i ponižovat, že třeba lednice by potřebovala umýt, sprchový kout by bylo také fajn vyleštit a tak bych mohla pokračovat. Nic mu není dobré. Jediné, kdy to funguje, když nechci nic řešit, donutím se k úsměvu a prostě hraji štastnou ženu… Upřímně mě to ničí. Zkoušela jsem manželovi položit otázku, jestli mě má vůbec rád, prý ano, ale já mu to prostě nevěřím. Budeme spolu 9roků a máme zdravého kluka. On má relativně dobrou, ale náročnou práci a brigádu, ale s tou hypo to jinak nejde. Připisuji, že nejsem náročná ani na jídlo, oblečení atd… Blbé je, že jsem tady „doma“ už jen kvůli tomu, že nemám kam jít a nechci vzít klukovi tátu. Jenže jak si vyříkat ty všechny křivdy s člověkem, který mluvit o tomhle neumí…? Fakt mě to ničí… :-(

Ma smysl zapracovat na takovem vztahu.
Kluka do skolky, ty do prace a manzel jen jednu praci. Pak budete mit cas i na sebe :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
20.10.19 13:45

A co kdybysis našla brigádu ty? On bude dřív doma může se věnovat klukovi a umýt ten sprcháč a ty příjdeš a jiné myšlenky. Jako jít z práce do práce hrozný.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
20.10.19 13:45

@P4ja No, představa je to hrozná, proto tomu asi dám ten čas a pak uvidím. Ono mě třeba i zarazilo, když doma manžel nedávno pronesl, na adresu svého kolegy, že on přijde domu a jde poklidit a pak nakoupit atd… no, když tohle bude dělat, že si ho ta jeho nebude vážit. V tu chvíli jsem neměla slov… vlastně tohle fungování prostě vyhovuje jen jemu :-(. Ach jo a taková to byla láska a přátelství. Pak přišla svatba, dítě a asi konec. :-(

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
20.10.19 13:48

@Náměsíčná Rozdávám letáky a brigádu jsem chtěla, ale prý, že i tak si chce přivydělat, aby to vše rychleji splatil. :-( Takže pokud bych chtěla další brigádu, hlídala bych tchyne. No, jestli bude dusno pokračovat, budu to muset dělat, abych našetřila na kauci atd… :-(

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
20.10.19 13:49

Můj manžel měl taky práci a brigádu. Dlouhodobě. To jsme ještě neměli hypotéku. A to jsem mu několikrát zdůraznila, ať tu brigádu pustí, že to nepotřebujeme. Byl protivný, do práce i z práce chodil s nechutí a otrávený. Doma s sebou jen pleskl. Neusmíval se, kdeco ho vytočilo, byli jsme jen doma. Říkáš, že to, že je unavený, ho neopravňuje s tebou škaredě mluvit. To asi ne, ale zkus si ten záhul zažít a bude ti všechno ostatní jedno, ani na to být milá nebudeš mít náladu. Můj manžel nakonec pustil brigádu (konečně dostal rozum) a jelikož byl vyhořelý ze své práce, tak po 12 letech změnil zaměstnání. Najednou jako když luskneš prstem. Veselý, nadšený, vtipkuje, oceňuje, plánuje.

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama