Má to cenu ještě zkusit?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Efksi
Povídálka 20 příspěvků 07.03.18 23:23
Má to cenu ještě zkusit?

Zdravím, dlouho jsem přemýšlelela, jestli jsem napsat nebo ne, jestli je to v čem žiju normální.
S manželem jsme spolu 10 let, ze začátku bylo vše tak jak má být, pohoda, vzájemná úcta, pochopení, láska s komunikace na úrovni. To vše trvalo +- 6 let, poté jsme se vzali, koupil dům, pořídili si psa. Do té doby se dalo všechno ještě nějak vyřešit a přejít (je to v pohodě).. po koupi domu se vše otočilo, najednou manželovi začalo všechno vadit, že jsem nedala pepř na místo kde má být, výbuchy vzteku, že jsem ihned nevylila kybl s vodou, že není složené prádlo, že pes štěká, že jedu na nákup, když nebylo nakoupeno, tak to je také špatně.. jelikož jsem do práce odjížděla v 7 ráno a vracela se kolem 18hod, stíhat vše od vaření, uklizeni, praní a nakupování (bydlíme na vesnici) nebylo vždycky tak jednoduché. Po roce co jsme bydleli jsem otěhotněla, všechno se celkem uklidnilo, jeho nátlaky byly pořád, ale ne tak velke, přeci jen jsem měla více času na všechno okolo domu. Ovšem s příchodem prcka se všechno tak 10× zhoršilo, nastoupil do nové práce, pořád mi vyčítal, že nemám na nic čas, jak jsem neschopná, líná atd.. co malý začal chodit a všechno krámovat, začíná být situace pro mě už celkem šílená.. jen co přijede domu, mám hrůzu co zase přijde, co jsem udělala špatně. Jednou přijel ze cvičení domů, já omylem nechama lopatu za plotem, nevrátila ji na místo, kde má být a misku od psa nedala domu, jen co se otevřely vrátka, slyším ho jak mi říká, že nejsem schopná si po sobě uklízet věci, jaký jsem prase.. den poté našel po komodou bačkůrku, přišel ke mě a začal s mlátit o stůl a ptát se mě, jestli ho poslouchám a chápu co mě chce!! To samé je když nechám hrnek na lince a po něm zůstane kolečko třeba od kávy, tak za mnou jde a nadává mi jaký jsem prase, že jsem neschopná. Když vařím, tak mi vycte, že musí hlídat hodinu prcka a že to dělám schválně, když přijede z prace, když uvařeno neni, ptá se co jako cely den dělám… on nikdy nic neuvařil.. dřív mi to nepřišlo nějak hrozny, ale teď jak se to čím dal víc stupňuje a přehrávám si minulost, zase tak normální to asi není.. když mu řeknu, že mi vadí, jak se ke me chová, řekne mi, že někdo mě musí naučit respektu a pokoře.. ráno třeba vstaneme, jdu dělat snídani a řekne mi, proč na něj čumím jak debil… už nemám chuť ani se hájit, jen řeknu omlouvám se… dříve jsme spolu někam šli jen mi dva, teď vůbec nic, maximálně jdeme na procházku vsichni.. vlastně jsem rada, když z práce jede někam pryč, všechno ze mě v tu chvíli odpadne a cítím se mnohem lehčí :) jen co se má vrátit, začnu šílet a běhat po baráku, co by kde mohl najít..
přijdu si jak malé dítě navíc bez sebevědomí.. omlouvám se za sloh, ale muselo to ze mě ven

Stránka:  1 2 3 4 5 6 Další »

Reklama

Reakce:
 
pajulinkaa
Závislačka 4293 příspěvků 07.03.18 23:29

@Efksi :hug: uteč nebo se zblázníš :hug: lepší to nebude, za chvíli to začne chápat i prcek a to není vůbec dobré. Nejsi otrok, jsi rovnocenný člověk!

 
bigl
Ukecaná baba ;) 1468 příspěvků 07.03.18 23:30

Tvůj manžel je psychopat a je nemocný. Pokud bys chtěla odejít, máš kam jít? On tě psychicky úplně zničí. V tomto zůstat nemůžeš.

Příspěvek upraven 07.03.18 v 23:30

 
3HE
Generální žvanilka 21642 příspěvků 07.03.18 23:30

@Efksi teda 8o normální to není.. je to psychické týrání… přemýšlej, jak z toho ven… jiná cesta není :think:

 
Russet
Echt Kelišová 9239 příspěvků 07.03.18 23:30
@Efksi píše:
Zdravím, dlouho jsem přemýšlelela, jestli jsem napsat nebo ne, jestli je to v čem žiju normální.
S manželem jsme spolu 10 let, ze začátku bylo vše tak jak má být, pohoda, vzájemná úcta, pochopení, láska s komunikace na úrovni. To vše trvalo +- 6 let, poté jsme se vzali, koupil dům, pořídili si psa. Do té doby se dalo všechno ještě nějak vyřešit a přejít (je to v pohodě).. po koupi domu se vše otočilo, najednou manželovi začalo všechno vadit, že jsem nedala pepř na místo kde má být, výbuchy vzteku, že jsem ihned nevylila kybl s vodou, že není složené prádlo, že pes štěká, že jedu na nákup, když nebylo nakoupeno, tak to je také špatně.. jelikož jsem do práce odjížděla v 7 ráno a vracela se kolem 18hod, stíhat vše od vaření, uklizeni, praní a nakupování (bydlíme na vesnici) nebylo vždycky tak jednoduché. Po roce co jsme bydleli jsem otěhotněla, všechno se celkem uklidnilo, jeho nátlaky byly pořád, ale ne tak velke, přeci jen jsem měla více času na všechno okolo domu. Ovšem s příchodem prcka se všechno tak 10× zhoršilo, nastoupil do nové práce, pořád mi vyčítal, že nemám na nic čas, jak jsem neschopná, líná atd.. co malý začal chodit a všechno krámovat, začíná být situace pro mě už celkem šílená.. jen co přijede domu, mám hrůzu co zase přijde, co jsem udělala špatně. Jednou přijel ze cvičení domů, já omylem nechama lopatu za plotem, nevrátila ji na místo, kde má být a misku od psa nedala domu, jen co se otevřely vrátka, slyším ho jak mi říká, že nejsem schopná si po sobě uklízet věci, jaký jsem prase.. den poté našel po komodou bačkůrku, přišel ke mě a začal s mlátit o stůl a ptát se mě, jestli ho poslouchám a chápu co mě chce!! To samé je když nechám hrnek na lince a po něm zůstane kolečko třeba od kávy, tak za mnou jde a nadává mi jaký jsem prase, že jsem neschopná. Když vařím, tak mi vycte, že musí hlídat hodinu prcka a že to dělám schválně, když přijede z prace, když uvařeno neni, ptá se co jako cely den dělám… on nikdy nic neuvařil.. dřív mi to nepřišlo nějak hrozny, ale teď jak se to čím dal víc stupňuje a přehrávám si minulost, zase tak normální to asi není.. když mu řeknu, že mi vadí, jak se ke me chová, řekne mi, že někdo mě musí naučit respektu a pokoře.. ráno třeba vstaneme, jdu dělat snídani a řekne mi, proč na něj čumím jak debil… už nemám chuť ani se hájit, jen řeknu omlouvám se… dříve jsme spolu někam šli jen mi dva, teď vůbec nic, maximálně jdeme na procházku vsichni.. vlastně jsem rada, když z práce jede někam pryč, všechno ze mě v tu chvíli odpadne a cítím se mnohem lehčí :) jen co se má vrátit, začnu šílet a běhat po baráku, co by kde mohl najít..
přijdu si jak malé dítě navíc bez sebevědomí.. omlouvám se za sloh, ale muselo to ze mě ven

Tohle bych dlouho nevydržela. Kdyby na mě začal řvát, řekla bych mu, že se celý den válím a dělám vše, abych ho naštvala. A až by se uklidnil, tak bych mu řekla, že pokud se mnou bude takhle jednat ještě chvíli, tak odcházím. Je to hrůza, co musíš snášet. To má nervy z práce nebo jste hodně zadlužení? Párkrát bych se sbalila na pár hodin, jídlo jen pro dítě, ať se předvede, suverén.

 
rena621
Ukecaná baba ;) 1038 příspěvků 07.03.18 23:31
@Efksi píše:
Zdravím, dlouho jsem přemýšlelela, jestli jsem napsat nebo ne, jestli je to v čem žiju normální.
S manželem jsme spolu 10 let, ze začátku bylo vše tak jak má být, pohoda, vzájemná úcta, pochopení, láska s komunikace na úrovni. To vše trvalo +- 6 let, poté jsme se vzali, koupil dům, pořídili si psa. Do té doby se dalo všechno ještě nějak vyřešit a přejít (je to v pohodě).. po koupi domu se vše otočilo, najednou manželovi začalo všechno vadit, že jsem nedala pepř na místo kde má být, výbuchy vzteku, že jsem ihned nevylila kybl s vodou, že není složené prádlo, že pes štěká, že jedu na nákup, když nebylo nakoupeno, tak to je také špatně.. jelikož jsem do práce odjížděla v 7 ráno a vracela se kolem 18hod, stíhat vše od vaření, uklizeni, praní a nakupování (bydlíme na vesnici) nebylo vždycky tak jednoduché. Po roce co jsme bydleli jsem otěhotněla, všechno se celkem uklidnilo, jeho nátlaky byly pořád, ale ne tak velke, přeci jen jsem měla více času na všechno okolo domu. Ovšem s příchodem prcka se všechno tak 10× zhoršilo, nastoupil do nové práce, pořád mi vyčítal, že nemám na nic čas, jak jsem neschopná, líná atd.. co malý začal chodit a všechno krámovat, začíná být situace pro mě už celkem šílená.. jen co přijede domu, mám hrůzu co zase přijde, co jsem udělala špatně. Jednou přijel ze cvičení domů, já omylem nechama lopatu za plotem, nevrátila ji na místo, kde má být a misku od psa nedala domu, jen co se otevřely vrátka, slyším ho jak mi říká, že nejsem schopná si po sobě uklízet věci, jaký jsem prase.. den poté našel po komodou bačkůrku, přišel ke mě a začal s mlátit o stůl a ptát se mě, jestli ho poslouchám a chápu co mě chce!! To samé je když nechám hrnek na lince a po něm zůstane kolečko třeba od kávy, tak za mnou jde a nadává mi jaký jsem prase, že jsem neschopná. Když vařím, tak mi vycte, že musí hlídat hodinu prcka a že to dělám schválně, když přijede z prace, když uvařeno neni, ptá se co jako cely den dělám… on nikdy nic neuvařil.. dřív mi to nepřišlo nějak hrozny, ale teď jak se to čím dal víc stupňuje a přehrávám si minulost, zase tak normální to asi není.. když mu řeknu, že mi vadí, jak se ke me chová, řekne mi, že někdo mě musí naučit respektu a pokoře.. ráno třeba vstaneme, jdu dělat snídani a řekne mi, proč na něj čumím jak debil… už nemám chuť ani se hájit, jen řeknu omlouvám se… dříve jsme spolu někam šli jen mi dva, teď vůbec nic, maximálně jdeme na procházku vsichni.. vlastně jsem rada, když z práce jede někam pryč, všechno ze mě v tu chvíli odpadne a cítím se mnohem lehčí :) jen co se má vrátit, začnu šílet a běhat po baráku, co by kde mohl najít..
přijdu si jak malé dítě navíc bez sebevědomí.. omlouvám se za sloh, ale muselo to ze mě ven

Me desis. Chceme jit z bytu do baraku. On si na Tebe vybiji vztek! Neco ho trapi a i stve. Pri kazde situaci kdy Te muze za neco sprdnut udela to. Ja si myslim, ze mu chybi ten prostej zivot v byte bez povinosti. Neni stastny, protoze ted je to tezsi nez bejvavalo. Dite vecne male nebude takze jestli se mate radi ustojite krizi.

 
Petruna21
Echt Kelišová 9778 příspěvků 07.03.18 23:34

Být tebou odejdu :) manžel je psychopat a ty se zachvilku zblázníš :roll:

 
robinka
Zasloužilá kecalka 547 příspěvků 07.03.18 23:34

Mazec. Manzel je pan domu, reditel zemekoule a ty nemozna sluzka. Bude hůř bohužel. Zacala bych vcas a nenapadne resit, tj. chystat se na prip. odchod, protože on neni normalni.

 
Amelie30
Ukecaná baba ;) 1919 příspěvků 07.03.18 23:34

@Efksi normálně tě týrá. Přečti si to po sobě, pak sbal prcka a utíkej. Osobně si myslím, že snesu dost, ale občas mi zůstává rozum stát nad tím, co vše si ženy nechají líbit. Někdy i muži.

 
Efksi
Povídálka 20 příspěvků 07.03.18 23:38
@pajulinkaa
@pajulinkaa píše:
@Efksi :hug: uteč nebo se zblázníš :hug: lepší to nebude, za chvíli to začne chápat i prcek a to není vůbec dobré. Nejsi otrok, jsi rovnocenný člověk!
@pajulinkaa @bigl
@pajulinkaa píše:
@Efksi :hug: uteč nebo se zblázníš :hug: lepší to nebude, za chvíli to začne chápat i prcek a to není vůbec dobré. Nejsi otrok, jsi rovnocenný člověk!

Děkuji za podporu :hug: je to vážně mazec všechno zvládat, je na kurzu třeba 3 měsíce, vše máme s prckem sladěné, celý denní režim, stíhám a zvladam vše, jen co přijede, všechno je podle něho na nic.. vadí mu, že uvařím vodu na kávu a zaleju ji až za 5 minut, začne se mě ptát jestli nejsem malomocná, že to hned nazaleju (dělám třeba nádobí) fakt je to něco ný psychiku :,(

 
bigl
Ukecaná baba ;) 1468 příspěvků 07.03.18 23:40
@rena621 píše:
Me desis. Chceme jit z bytu do baraku. On si na Tebe vybiji vztek! Neco ho trapi a i stve. Pri kazde situaci kdy Te muze za neco sprdnut udela to. Ja si myslim, ze mu chybi ten prostej zivot v byte bez povinosti. Neni stastny, protoze ted je to tezsi nez bejvavalo. Dite vecne male nebude takze jestli se mate radi ustojite krizi.

Jestli se máte rádi tak to ustojíte???
Jsi blázen???
Jestli je pravda všecko, co napsala, tak on je normální psychopat a ona si to dřív nebo pozděj hodí, pokud neuteče.

 
robinka
Zasloužilá kecalka 547 příspěvků 07.03.18 23:46
@bigl
@bigl píše:
Jestli se máte rádi tak to ustojíte???
Jsi blázen???
Jestli je pravda všecko, co napsala, tak on je normální psychopat a ona si to dřív nebo pozděj hodí, pokud neuteče.

Yes. Tady neni co ustavat, max přežít. :zed:

 
Efksi
Povídálka 20 příspěvků 07.03.18 23:47

@rena621 sám mi řekl, že má na uklizeni komplex z mladí, je z více sourozenců a bydleli v malém bytě, takže byly všude věci a nepořádek ( se čtyřmi dětmi se není čemu divit) ano vybíji si ne mě všechno co jde… ale ne fyzicky, ale psychicky

 
Efksi
Povídálka 20 příspěvků 07.03.18 23:50

@Amelie30 po pravdě je těžký si vůbec tuhle situaci přiznat, když mi pořád podsouvá, jak jsem neschopna a ničemná, člověk si po čase začne myslet, že to je vážně všechno jeho chyba (3 roky)

 
bigl
Ukecaná baba ;) 1468 příspěvků 07.03.18 23:51

@Efksi A kdyby ses postavila na zadní a neskákala podle něho, tak jak on bude reagovat? Stylem - pokud ti to vadí, tak si ukliď/uvař/vy­per/vyžehli sám???

Stránka:  1 2 3 4 5 6 Další »

Reklama

 Váš příspěvek

Reklama

Poslední články

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství,... číst dále >

Do první třídy jedině s kvalitní aktovkou. Víte, na co si dát při výběru pozor?

Prázdniny pomalu končí a blíží se začátek školního roku, pro mnohé děti... číst dále >

Články z Expres.cz

Vondráčková přestává být poslušnou ženou a Plekancovi to vrací!

Když Tomáš Plekanec informoval o rozpadu manželství s Lucií Vondráčkovou,... číst dále >

Osudová žena Kaira: Bolest z rozchodu ukrývá mezi řádky na Instagramu

Kaira Hrachovcová (43) se letos na jaře rozpadlo manželství a ačkoliv rány... číst dále >

Články z Ona Dnes

Potraviny, které byste rozhodně neměli omývat před vařením

Takřka každý ví, že si má před jídlem umýt ovoce či zeleninu. Možná vás však... číst dále >

K životu nepotřebujete spoustu oblečení, říká Kamila Boudová

Vždycky ji zajímala móda. Kamila Boudová vystudovala oděvní design, pak... číst dále >


Reklama