Mám asi úzkost, nebo co to je?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 27.06.19 21:59
Mám asi úzkost, nebo co to je? Zpověď.

Ahoj holky,
Po dlouhé době jsem zase tady s potřebuji se vypovídat. Anonym kvůli otevřené zpovědi co mě teď trápí, snad naleznu radu, útěchu… Nevím co od toho čekám.

Jak začít, mám krásného 2 leteho kluka, manžela, byt v centru Prahy, normálně peněz, ale precejen nejsem v pohodě.
Poprvé se to objevilo kolem podzimu, začala jsem být nerudna na syna, poté brečela, měla o něj hrozný strach v noci vstávala kontrolovat zda dýchá. Taková vnitřní úzkost, tíseň. Necítila jsem se dobře, byla jsem nervózní, přicházel divný stav, který se opakoval, tíseň, nemoci propadnout dech, motani hlavy, podlamovani kolen, řekla jsem si tenkrát, musím to že sebe dostat, začala jsem běhat ( jooo super, zhubla jsem 15 kg a uklidnila se, dá se říct až do minulého týdne) ale nyní syn přestal jist, nevím asi horko, ale co měl rád, nepozre, hrozný scény, mliko nechce, jogurt ani náhodou, snídaně sní 3 kousky, oběd ha ha. Večeře to už jsem na pokraji sil. No a tím to začalo, v sobotu měl polívku a začal se u ní vztekat s plnou pusou, zakaslal se a manžel mi řekl, no co mu to rves, snad nic nevdechl. No a ono je to tady, od soboty ziju v silenem strachu o jeho život, samozřejmě jsem googlila, takže snad ty nejcernejsi představy se mi honí hlavou, v noci 5× vstávám a poslouchám jak dýchá. Vůbec nevím co se ve mě probudilo ( syn vypadá zdrav, krom asi senne rýmy, když vylezem ven) zase mam ty stavy, najednou se mi začne motat hlava, cítím tíseň na hrudi, nemohu se dodechnout. Klepu se. Je to divné, ale je to taky mnohem častější než na podzim. Tak 2× - 3× za den. Teď ten týden ziju ve strachu. Mám šílené představy. Dnes jsem měla pocit, že omdlim v autobuse, když jsme jeli na koupaliště, z ničeho nic zase… Nevím proč se to spustilo, co to je. Třeba dnes v noci zakaslal a já 2 hodiny nespala a říkala jsem si, co když má ten zápal plic po vdechnuti a umře, kvůli mě… Opravdu až tak… Přitom si myslím, že jsem v celku normální, ziju normální život… Díky co jste to dočetli, pokud máte radu co to je, jak s tím pracovat, sem s ní. Opravdu se každou noc bat, že umře, kvůli mě, že se zakaslal u polivky je úplně zcestny. Sleduji ho jak dýchá, zda má normální barvu. No magor… Ale když to čtu, tak si říkám Zoe máš dost… Mám, ale to je v mé hlavě. Zbláznila jsem se?

Stránka:  1 2 Další »
Reakce:
Renca8
Ukecaná baba ;) 1506 příspěvků 27.06.19 22:17

Jsi paranoidni… a moje mala taky moc nechce jist v takovych vedrech. Az bude mit hlad ozve se. A ze se ti udelalo zle v autobuse-to je docela normalni v takovych vedrech s lidma kolem sebe…vydychanej vzduch atd. To se muze stat kazdemu.

Renca8
Ukecaná baba ;) 1506 příspěvků 27.06.19 22:19

Jinak si uplne v pohode, proste mas strach o sve dite to je normalni. Zpomal, jedes porad na petku… zkus si s ditetem vice uzivat aktivit-radosti…to te zbavi stresu

AnonymkaP
Povídálka 16 příspěvků 27.06.19 22:30

Ahoj anonymní, myslím, že máš úzkosti, možná až skoro panické ataky…nejsem si jistá jestli s tím jde pracovat bez léků…a odvést pozornost od těchto myšlenek ti nejde? Já nevím, třeba přes den, jít se rychle napít studené vody, začít malýmu něco povídat nebo tak, prostě ty myšlenky nějak vystrnadit nějakou jinou činností…? Je fajn, že si uvědomuješ, že ten přehnaný strach je scestný, ale co s ním :think:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 27.06.19 22:33

Me se Teda úzkosti spustili moji náhlou operaci… nikdy v životě jsem nebyla nějak vážněji nemocná.. a najednou při dvou dětech (menší byly 4m)operaxe, cekani zda je to nádor, hrozně bolesti atd… vše dopadlo dobře… ale spustil se mi obrovský strach… bála jsem se šíleně meningokoka, klíštovky holky pomalu nesměly na trávu, Chripky, nemoci… určitě se něco stane zase když budeme šťastní… došlo to tak daleko že jsem mamce brečela že vím že se holka. něco stane že mi umrou, že nemůžu mít takové štěstí atd… ukončila to návštěva psychiatra… který mi vysvětlil že stresem se mi zablokovala tvorba látky v mozku která dovoluje zdravému rozumu převládat nad srdcem… dostala jsem slabe ant. Eliceu… dostala jsem prášky I na atak… ale ty jsem nikdy nepoužila…kdo to nezažil nepochopí… jelo mi to v hlavě 24hodin…ted prášky beru cca rok a zacinam pomalu vysazovat… bojim se o holky ano, ale ne takovým způsobem… V době kdy jsem si uvědomila že už to ovlivňuje děti, mě strachy… tak jsem v hledala pomoc a nelituji… zvazte

Nell2
Ukecaná baba ;) 2283 příspěvků 27.06.19 22:40

Je dobře, že si to uvědomuješ a určitě tyhle stavy nejsou v pohodě. Nestyď se a vyhledej psychiatra.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 27.06.19 22:50

Psycholog-terapie + obvodak/psychiatr - neco na zklidneni tech uzkosti. Prip. homeopatika, ty pomohly mne po 1.porodu, taky jsem nemohla spalt a porad mi to v ty palici srotovalo, jak vse delam spatne a co jsem zase nestihla a mohla bych udelat kdyz spi (aspon dle babicek bylo vse, co jsem dělala jinak nez byly zvykly, blbe, ze je to ted jinak i podle dr. nezajem, ta je taky blbá, my jsme vas posazovali/vodili za ruce/ krmili tim a tim a prezili jste to, tak to bylo ok) a co kdyz mu ublizim nejakou chybou z unavy (z nevyspani se mi klepaly ruce, nemyslelo mi to),co kdyz fakt prijdu o mliko z toho jak pořád brecim, jak me taky strasilo okolí, jestli se mi chce vyvarovat flasky…no, mozna ze by to bylo byvalo lepsi, nez jak jsem na tom byla do roka malyho… Tak me jen tak napada, jeste kojis? A kdyby spal s malym manzel a ty nekde jinde, to by mozna taky pomohlo, ze bys neměla tyhlety kontrolni tendence…par noci se vyspat treba u rodicu, nebo v jine místnosti, pokud by to malej zvladl bez tebe, a treba by ses zklidnila… Spi s vami v loznici nebo uz v pokojicku sam? Jestli za nim běhás do pokojiku, to uz musis byt KO, ono i vstavat k postýlce ve stejne mistnosti nic moc kdyz je to několikrát za noc…To znam, my zas s 2.meli obdobi, ze se vzbudila o půlnoci a nespala treba do 4 do rana… A mne to rozjelo spis ty stavy podrazdenosti, vzteku, bala jsem se ze ji ublizim, ze to nekonecny uspavani uz nevydrzim, musel me taky vystridat manzel - i ty děti to pak vycítí ac se i snazite byt klidny, ze jste ve skutečnosti sopka pred vybuchem… Jemu usnula hned, ja proste musela jit pryc od ni… Pres den jsem pak byla uplne mimo, bylo mi všechno jedno, byla jsem na ni hnusna a opet nedokázala usnout s ni treba po obede… Nebo jsem si to nemohla dovolit protoze jsme musely pro starsiho do skolky příp. byl doma… Taky chodim k psycholozce, ale musim brat s sebou malou, hlidani moc nemám a je mi blby si o nej říkat a vysvetlovat babickam na co to potřebuju, natoz tchyni… Nepochopily by to, stejně jako kdyz jsem měla po tom 1.porodu zřejmě regulérní poporodní depku z toho jak mi spat ani neslo…„Mas zdravy dite tak co bys chtěla“, byly s tim rychle hotovy jak moje mami tak tchyne, pomahaly teda co mohly, vozily, a já se cítila cim dal tim vic neschopnejsi… Tvuj muz tu poznamku urcite nemyslel zle, vi jak jsi na tom? Pomuze s malym aby sis odpocinula? Behas ještě? Ja začala chodit na kurzy tance:) Bohužel moje psychiatricka odchazi na MD…a nevim jestli si hledat někoho jineho… Chteli by po mne doporuceni od prakticke dr. a ta mi ho neda protoze kdyz kojím, nemuzu podle ní nic a mam si najit cas pro sebe, sportovat, haha, v zari pujde kluk do skoly a to se uz neutrhnu…a ta moje dr.,ktera me vzala na doporuceni od te me psycholožky, se vraci za půl roku… Prosim o anonym, moc lidi nevi, že chodim po psycho doktorech… Homeo uz mi podruhé nezabraly, jmenovalo se to myslim Natrium muriaticum, poradila mi je tehdy taky jedna psycholožka… AD se daji některé brat i pri kojeni… Ale neleci pricinu uzkosti apod. stavu…jen ty projevy, aby mohl clovek fungovat - stavy na omdleni jsou docela blby, kdyz máš na starosti maly dite…

Sally87
Povídálka 30 příspěvků 27.06.19 22:55

Ahoj, já si myslím, že se ti rozjíždí panická porucha. Ničeho se ale neboj, není to nic, co by lékaři neznali. Počkala bych ještě 1-2 týdny. Pokud by se to nelepsilo nebo zhorsovalo, objednej se na psychiatrii. Není to žádná ostuda. V Praze je mnoho psychiatrů. Čím dříve se s tím zajde, tím lépe se to léčí. Držím palečky. Ať je lépe. :relaxed:️ :hug: :kytka:

Příspěvek upraven 28.06.19 v 06:48

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 27.06.19 23:19

Panická porucha. Nečekala bych na nic. Čekací doby u psychiatrů a psychologů jsou samy o sobě dlouhé dost. Objednej se určitě k oběma, protože si myslím, že alespoň ze začátku ti léky pomůžou z těch nejhorších myšlenek, strachů a úzkostí. Psychoterapie je nezbytná na urovnání myšlenek, najetí na „zdravý režim“ a vůli si ho udržet. Svěřila bych se manželovi, tohle je hrozně vyčerpávající, pořád v noci kontrolovat, zkoumat syna, bát se, vymýšlet co by kdyby a je to začarovaný kruh. A taky, aby zbytečně nevyvolával strachy v tobě.

Ou
Echt Kelišová 8087 příspěvků 27.06.19 23:33

Ano, propadla si se do nějaké úzkostně depresivní poruchy. Potřebuješ psychoterapii a je možné, že ti dobře zvolené prášky pomůžou dost usnadnit život (bez psychoterapie, ale to co ne-řešíš nezachrání).

Pro začátek si pořiď tuhle knihu, jsou tam i nějaké praktické svépomocné rady, ale dříve či později je prostě potřeba sebrat odvahu a vstoupit do psychoterapie.

https://obchod.portal.cz/…ost-a-obavy/

Jahudka82
Závislačka 2861 příspěvků 5 inzerátů 27.06.19 23:44

@Renca8 Kazdemu se to sice stat muze, ale s ditetem by bylo co, kdyby to tam s ni seklo, to uz pak neni sranda, lidi jsou kolikrat ignoranti, sednout nepusti a spis na ni zavolaj policajty, nez sanitku, pac si budou myslet, že je nalita…

NoName88
Stálice 52 příspěvků 28.06.19 00:01

Mám to sáme úplně tě chápu jsem taky jak blázen, pořád ji kontroluju, když nějak vyboci z normálu jsem z toho nesva, pořád ji mažu krémem proti slunci, stříkám proti klistatum, pořád se bojim ze udělám něco špatně a mám věčný pocit špatný matky… A taky se mi kolikrat udělá úplně špatně, nebo nemůžu spát…

Marcelka2610
Stálice 51 příspěvků 28.06.19 00:34

Kdyby mnel zápal plic tak bys to poznala a kdyz nechce jist tak je to asi normalni v tom vedru uklidni se a nech si predepsat prasky na uklidnění :zed:

alilauter
Kecalka 437 příspěvků 28.06.19 03:34

Ahoj určitě vyhledej odborníka, není důvod trpět, tohle se dá léčit. Jinak já něco podobného v menší míře měla a hodně to vyvolávalo nedostatek pití (prostě jsem málo pila a pak. odpoledne to na mě přišlo), dala mi za pravdu i doktorka, že to je běžný. Plus ty stavy závratě a na omdleni byla páteř. Takže tam pomohlo cvičení na záda (taky jsem v ty době dělala celkem hodně spinning a byla to pro mě špatná jednostranná zátěž). Jinak když taková ataka přišla, tak.jsem musela chodit a prostě být aktivní. Myslela jsem, že to pomáhá. Pak mě to jednou chytlo na hřišti, když si malej hrál a já ho nechtěla odtrhavat od hry, tak jsem sedla a jen dejchala. Přešlo to, takže někdy pomůže i s tím nebojovat, nechat to přijít a odejít. Ale to nic nemění na tom, že doktora doporučuju. Drž se :mavam:

alilauter
Kecalka 437 příspěvků 28.06.19 03:36
@NoName88 píše:
Mám to sáme úplně tě chápu jsem taky jak blázen, pořád ji kontroluju, když nějak vyboci z normálu jsem z toho nesva, pořád ji mažu krémem proti slunci, stříkám proti klistatum, pořád se bojim ze udělám něco špatně a mám věčný pocit špatný matky… A taky se mi kolikrat udělá úplně špatně, nebo nemůžu spát…

Jako bys psala o mě. Přesně. Jak je něco mimo normál, tak vysiluju

Stránka:  1 2 Další »
Váš příspěvek
Reklama