Mám nový byt a najednou v něm chci být sama bez přítele

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.03.19 08:55
Mám nový byt a najednou v něm chci být sama

Ahoj, holky. Trochu si teď přijdu jako na houpačce. Jsem tři čtvrtě roku s přítelem, po půl roce jsem otevřela otázku společného bydlení, ne hned, ale výhledově, bydlela jsem u rodičů a už jsem potřebovala osobní prostor. Nevím, jestli se toho bál, nicméně nedokázal být v ničem konkrétní, tak jsem si řekla, že na to asi moc tla čím nebo v tom vidím víc, než v tom je, hodila jsem zpátečku a zařídila jsem se podle svého - už pár dní jsem na novém místě a je to skvělé. A musím tedy říct, že přítel mi hodně pomáhal, vlastně jsem se téměř nemusela o nic starat, jen jsem si zacvakala, co jsem potřebovala a naházela věci do krabic. On je od té doby u mne každý večer - stalo se vlastně, co jsem chtěla, ale najednou mám pocit že si ten svůj byteček chci užívat o samotě - asi jsem si zvykla až moc sama na sebe, od posledního bydlení s chlapem jsou to 4 roky a mezi tím jsem bydlela u rodičů, chvíli úplně sama, pak i ve spolubydlení…zažila jste to některá? Přešlo vás to? My máme jinak moc hezky vztah myslím, dokonce si myslím že je to pro mě kluk pro život…a možná bych se měla uklidnit, je mi 28 a život s chlapem je docela v tomto věku běžný…

Reakce:
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.03.19 09:05

Když jsem se nastěhovala k chlapovi, byl to pro mě boží pocit, protože jsem se konečně zbavila mamky :mrgreen: ona je fajn, ale proste delší dobu se nesneseme, takže to pro me bylo takové vysvobození :mrgreen: ale pak přesně přišly tyto stavy, že jsem chtěla být i sama. Myslím si, že tuhle potřebu má každý člověk a je to naprosto normální. Přeci jen soužití je velmi intenzivní a člověk prostě potřebuje i čas o samotě. Dodnes jsem ráda, když jde chlap jednou za týden na pivo a já jsem doma sama, nebo když jdu do práce až odpoledne a chlap ráno tak mám zas dopoledne jen pro sebe. Určitě je potřeba si ten čas pro sebe o samotě udělat, já mám třeba velmi intenzivní práci, jsem stále mezi lidma a pořád musím mluvit, nebo pořád mluvi někdo na mě a když pak strávím večer takhle sama, tak cítím že jsem jako vyměněna :mrgreen: :palec: pak jsem šťastná, že chlap přišel domů a užívám si, že jsme zase spolu :) :) :srdce: jinak mi je 26, děti zatím nemáme :)

Bubla_Bučková
Kelišová 6303 příspěvků 26.03.19 09:05

Co všechno jako zařizoval? To je nájem? No a co ti vadí přesně?

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.03.19 09:10

Jo a to samé se snažím dopřát i chlapovi, aby prostě měl čas i sám pro sebe :) třeba když má dopoledne volno, tak dojedu občas na nákup, nebo jedu dřív do práce, aby si ode mě taky chvíli odpočinul :mrgreen: jak říkám, byt neustále spolu je strašně náročné a intenzivní a oba si občas potřebuji odfrknout a dělat to, co je těší :) nebo třeba občas když si jdem lehnout, tak rád si zahraje hry na PC a nikdy by mě nenapadlo mu to zakazovat, vím že se u toho odreaguje :) :palec:

Lexter
Ukecaná baba ;) 1266 příspěvků 26.03.19 09:12

Každý potřebujeme nějaký ten „odfrk“. Nic nenormálního, naopak, velmi normální a často i příhodné.

Serpentini
Ukecaná baba ;) 1574 příspěvků 26.03.19 10:39

Myslím, že je to úplně normální. Já žila kdysi s ex, po odstěhování do podnájmu jsem se cítila volná jako pták, bylo to super. Po nastěhování k současnému chlapovi jsem se najednou cítila dost svázaná, už jsem nebyla zvyklá se někomu přizpůsobovat a docela mi trvalo než jsem si zvykla. I tak jsem byla ráda, když šel do práce a já si mohla hodit nohy hore a číst si knížku a neřešit v kolik bude oběd a co budeme dneska dělat a tyhle kraviny :lol: . Teď máme dítě a už jsem se taky jednou sebrala, nechala jsem je doma a šla jsem se projít na hodinu do Tesca, abych si chvíli připadala jako jednotlivec a ne jako něčí symbiont.

Váš příspěvek
Reklama