Mám obavy z budoucnosti, bojím se osamostatnit

Anonymní
13.8.20 12:02

Mám obavy z budoucnosti, bojím se osamostatnit

Ahoj, je mi 26 let a žiju v malém městě v rodinném domě i s prarodiči a sourozenci.

Už několik let mě trápí bolesti zad, v podstatě hned po dokončení školy a pokusu o osamostatnění se mi to začalo. Musela jsem po několika měsících práci opustit, záda mě bolela tak, že jsem ani nemohla spát a obyčejná chůze byla problém, proto jsem se vrátila z bytu k rodičům a byla vděčná za jejich pomoc. Po půl roce marození jsem se přinutila vrátit do práce, ale byl to hrozný boj a stres, jestli to zvládnu. Musela jsem se vzdát skoro všech sportů i obyčejných činností, i dnes mě bolí i obyčejná chůze a delší stání, rehabilitace bohužel nepomáhá. Přesto jsem si, zvykla, a život mě zase trochu baví.

Teď ještě navíc bojuji s chronickým zánětem močového měchýře, už jsem opět několikátý měsíc doma, vybrané tuny antibiotik a pouze malinkaté zlepšení. Do toho mám přítele, který mě poznal ještě jako zcela zdravou, plánovali jsme si život a rodinu, postupně do toho ale přicházely mé zdravotní problémy a já se všeho začala strašně bát. Cítím se rozbitá, mám pocit, že se sama na sebe nemůžu spolehnout a do toho ještě děti a budování vlastního bydlení teď nepřichází v úvahu. Přítel mě podporuje, ale já se bojím, že mě třeba jednou opustí, když se neuzdravím, že ho to přestane bavit. Dost kvůli tomu brečím, občas si připadám jako hypochondr, mám i strach ze smrti blízkých a jsem celkově psychicky na dně. Vím, že to nejsou žádné smrtelné choroby, ale žít s denodenní bolestí a lítat po doktorech už od tak mladého věku je pro mě těžké a vyřazuje mě to i z běžných aktivit.

Největší oporu nyní nacházím v rodině, přátel moc nemám a i tak mám pocit, že tomu nerozumí, všichni jsou zdraví a žijí si své životy. Mamka by mě ráda viděla šťastnou ve svém doměčku s přítelem a dětmi, ale mě ta představa spíš ničí. Mám strach, že se mi zdraví bude ještě zhoršovat, že přijdu o práci a budu někomu viset na krku, to je pro mě nejhorší představa. Do toho samozřejmě vidím, jak i rodiče a prarodiče stárnou, chtěla bych jim pomáhat a být oporou a místo toho jsem sama pořád v nějakém problému. Pořád samozřejmě bojuji, hledám i alternativní cesty léčby a doma funguju jak to jen jde. Vždycky jsem byla spíš tahoun, nejstarší ze sourozenců, možná pro to to na mě víc dolehlo, ta tíha zodpovědnosti. Vím, že mnozí jsou na tom ještě mnohem hůř, ale potřebovala jsem si někde vylít srdce, snad se na mě ještě usměje štěstí a bude zase líp :palec:

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
1271
13.8.20 12:11

No, zkusila bych regulérní psychoterapii, ideálně na nějakém psychosomatickém pracovišti. Nebo s někým, kdo má k tomuhle blíž. Nevím, CO tě trápí, ale na souvislost s osamostatněním je nějaká nápadná… Já mám ráda institut rodinné terapie v Liberci, v Praze je celá řada psychosomatických center, v Brně se jistě taky najdou… Trochu pogoogli, podle toho, odkud jsi.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3754
13.8.20 12:16

Otázka je do jaké míry je to paralýza způsobená strachem z dospělosti a nakolik je to zdravotní problém. Jak píše @elibro zkusila bych opravdu nějakou odbornou péči stran tvého duševního rozpoložení. Souhlasím s elibro v tom, že tvé zdravotní problémy až moc souvisí s tím, co prožíváš vnitřně a tak by odborná pomoc v tomto ohledu nebyla od věci.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
14434
13.8.20 12:19

Psychosomatická pracoviště negoogli, dostaneš se leda k šarlatánům. Ti co to dělají relevantně jsou tady

https://www.psychosomatika-cls.cz/…t-pracovist/

a ano, taky si myslím že máš provázené závažnější psychické problémy s fyzcikýcm zdravím a že všichni alternativní šarlatáni ti to jen zhorší, protože nebudeš řešit příčinu, tedy psychické obtíže- od toho je psychoterapie a nejspíš to bude chtít antidepresiva a pomalu získávat vlastní sebevědomí, učit se fungovat na vlastních nohách, učit se navazovat nové vztahy a úspěšně je pěstovat.

Mimochodem - docela dobrá varianta pro tebe jsou lázně které mají i program pro psychiatrické obtíže - třeba lázně Jeseník a nebo Schrottovy lázně - vypadneš z běhžného prostředí, které v tvých obtížích bude hrát roli, budeš několit týdnů soustředěně rehabilitovat a zlepšovat si fyzičku a budeš se věnovat sama sobě v rámci terapií. Vzhledme k tomu, jak dlouho to řešíš už by si teoreticky na léčbu měla mít nárok. Potřebuješ těch 6 týdnů, tedy plný cyklus.

Aha, tak indikace jak na pohybové prolémy, tak na psychické obtíže mají jen v Karlově studánce.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2309
13.8.20 12:44

Taky bych se přikláněla k tomu, že sis toho naložila moc a z toho pramení tvé potíže. Ideální by byla psychoterapie, abys zjistila původ. Klidně i antidepresiva, ty by ti ulevily, nechápu proč se jim lidé pořád tak brání. A k tomu pořádná rehabilitace zad a vyšetření. A hlavně si uvědomit, že nemůžeš být zodpovědná za všechny ostatní.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama