Mám pocit, že nezvládám novou práci

15
13.12.19 20:11

Mám pocit, že nezvládám novou práci

Ahoj, před 2 měsíci jsem nastoupila do nové práce. Jsem po škole, předtím jsem chodila na brigády a psychicky jsem to zvládala naprosto bez problému. Nyní mám velmi zodpovědnou práci, chodím do práce vystresovaná, v noci nespím, bojím se, zda jsem neudělala chybu, nezvládám pracovní tempo - přitom mám polovinu práce co ostatní, kolegové si ze mě utahují, že jsem pomalá… Když se na mě chvátá, dělám chyby… Po práci se doma připravuji na další den - dělám neustále přesčasy, i tak mi šéf občas vytkne, že bych na sobě měla zamakat… Kritika mě v té nejistotě úplně odrovná a domů chodím s brekem. Neumím pracovat pod velkým tlakem, úplně mi vypne mozek a co víc, doma pak lehnu s angínou - prostě jedu na doraz a tělo mi pak vypoví službu… Vůbec nevím, co mám dělat? Jak to zvládnout? Jsem hrozně unavená, dnes jsem opět odcházela s brekem, jdu domů a mám pocit, že už to dál nezvládnu, přemýšlím, co jsem udělala blbě a bojím se dalšího dne v práci… Máte někdo podobnou zkušenost? Jak jste situaci řešili? :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
108
13.12.19 20:14

Tohle se nedá dlouhodobě zvládat.. Měla jsem jednou práci co mě velmi nebavila a psychicky deptala kvůli toho, že jsem dělala na směny a doma se ani neviděla s přítelem.. Byla jsem v ní 11 dní a pak hned nastoupila do jiné práce, kterou jsem si našla 🙂

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
108
13.12.19 20:15

Máš dvě možnosti.. Buď tomu ještě dáš čas zda si to sedne a nebo si najdeš jiné zaměstnání.. Snad se rozhodneš co nejlépe :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4271
13.12.19 20:26

Jako bych to psala Já o své úplně první práci. Měla jsem zadávat data do počítače a byla jsem prostě pomala. Myslím si že se člověk zlepší a s časem. A taky záleží aby ti ta práce vyhovovala. jestli myslíš že to prostě nejde A ani nepůjde až se to naučíš Tak dej výpověď a najdi si něco jiného. V nové práci většinou mám také pocit ze začátku že to nikdy nezvládnu. A zhruba po jednom až dvou měsících už je to lepší.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
15
13.12.19 20:28

Děkuji všem moc za příspěvky! :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1725
13.12.19 20:33

Taky jsem kdysi chodila domu s brekem, ze to nedam. I nadrizeny rikal, ze se musim jeste zatahnout. Dnes, po 12 letech na me brigadnik kouka, co vse dokazu nosit v hlave.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1412
13.12.19 20:44

Ono útěkem se nic nedocílí, zase bude slečna v nějaké nové práci a bude to to samé, hold toto je realita života, život je boj a mohlo by být i hůř

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2890
13.12.19 21:00

Jestli je to prace, kterou jinak chces delat, tak zkus vydrzet. Ja brecela obcas tak prvni tri mesice, pak se to usadilo. Pocit, ze sem mohla neco zvorat jsem mela porad, no vzhledem k mymu povolani to mohlo lidi ohrozit na zivote, tak jsem porad vsechno po sobe kontrolovala. Z myho pohledu je to normalni, ze clovek o sobe obcas pochybuje Pri zmene prace se pak to obdobi, kdy jsem mela tyhle pocity, zkracovalo. Jinak jeste ted se mi stane, ze po sobe neco kontroluju.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
272
13.12.19 21:22

Ahoj, jestli je to Tvoje první práce, přestaň se bát, učenej z nebe nespadl a to co Ti způsobuje to vyčerpání a špatné pocity je stres. Stresuješ se, že uděláš chybu, stresuje Tě, že pod tlakem zatím selháváš a obávám se, že se stresuješ i co by kdyby a ještě Ti to dávají najevo. Každopádně obvykle bývá zkušební doba 3 měsíce na to, aby se obě strany jak zaměstnavatel tak zaměstnanec mohli rozhodnout, zda to oběma stranám vyhovuje, nebo ne a můžou to ukončit vez výpovědní doby. Někdo prostě potřebuje postupně získat jistotu v tom co dělá aby mohl podávat lepší výkony. Jestli cítíš, že to nezvládneš, poohlédni se po méně náročné pozici, kde ten nástup a získání zkušeností může být v pomalejším tempu. Začátky bývají vždycky těžké, ale je také možné, že sis vzala pro začátek velké sousto. Pokus se nejdřív přestat stresovat, dělej co umíš a třeba se to zlepší, jestli ne, hledej dál. Ze začátku Ti nikdo hlavu neutrhne, chybami se člověk učí a brali Tě s tím, že je to Tvoje první práce. Ale jestli se nedáš dohromady, může se z toho tímhle způsobem stát problém. A poslední důležitá věc na závěr, je hodně důležité ze začátku se hodně ptát jestli něčemu nerozumíš, teda ne desetkrát na jednu věc, ale spíš se to co děláš snažit pochopit, časem to pak dá smysl a už to nebude tak stresující. Držím palce ať to zvládneš a když ne, ať se Ti podaří najít klidnější místo kde se všechno naučíš v pohodě.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1938
13.12.19 22:52

@Verera Pokud tě ta práce takhle psychicky i fyzicky ničí, tak by možná bylo lepší si najít něco jiného. Ale neber to tak, že jsi selhala, nebo že jsi neschopná. Ber to jako sebepoznavajici zkušenost, díky které teď lépe víš, jakou práci chceš. Každý člověk je jiný. Někomu lépe vyhovuje rychlé tempo, někomu třeba zase složitější práce při pomalejším tempu. A jsou práce, kde se požadují stejné schopnosti a jsou práce, kde lidé pracují v týmu a různorodost se vítá a práce se rozděluje dle osobnostniho nastavení člověka (samozřejmě v rámci určitých hranic).

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
49
14.12.19 00:36

Mela jsem stejne pocity (a taky jsem zustavala prescasy, nespala atd., Takze plne chapu jak ti je), preslo me to asi po 3 mesicich, kdy jsem se rozkoukala, zjistila ze ostatni taky nejsou tak vykonni jak se zdalo, atd. U me to souvisela mj. s tim, ze jsem nastupovala misto dvou lidi (ktere propustili) na seniorni pozici a mela jsem pocit, ze musim byt hodne vykonna a vsechno hned chapat, mela jsem pocit ze ostatni zdrzuju, kdyz se na neco ptam. Ale nez se clovek zajede, tak to trva, vzdycky. Nova firma, jine postupy, jina hantyrka. l, vse pusobi strasne sofistikovane, nez do toho proniknes.. Poradila bych jen, uvedom si, ze jsi nova, a ze neni vubec ostuda se ptat a to hodne. Mozna pritom i zjistis, ze ostatni delaji neco automaticky a uz o tom ani nepremysli, a ty muzes mit neotrely pohled na vec. Zkus mozna taky min zustavat prescas, clovek je pak unavenej a beztak malo produktivni. Ono je dost mozne, kdyby tam byl nekdo jiny nez ty, tak by odvadel horsi praci. Rekla bych ze pocit dobre/spatne odvedene prace je strasne subjektivni. Mozna jsi na sebe moc narocna a jede ti v hlave takovy ten program, ze musis byt vykonna, jinak stojis za nic/zklames ostatni/… Pak se stresujes vlastne sama a vidis vse cernymi brylemi. Tezko radit kdyz te neznam, takze jedine co bych dala jako univerzalni radu, je - ptej se a neber to jako zdrzovani ostatnich ani jako vlastni nedostatecnost

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
15
14.12.19 08:00

Děkuji moc všem za reakce, vaše zkušenosti a nápady :). V první řadě citim, že si potřebuji pořádně odpočinout, jinak to dal asi nezvládnu. A ano, problém vidím i v tom, že mám pocit, že už bych vše měla zvládat, příliš se srovnávám s výkonem lidi, co jsou tam minimálně rok. Pak se třeba snažím něco zvládnout sama a udělám chybu. Možná by bylo dobré naučit se pořádně relaxovat, zajit si na jógu a o víkendu práci vypustit z hlavy, nehroutit se z kritiky, přiznat chybu, ale jit zase dál a vzit si z toho ponaučení. Snad se mi pokusí omezit přesčasy a když někdo bude chtít přehodit svou práci na mě, říct ne.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
94
15.12.19 17:04

Už takhle žiju 4 roky a poslední dobu jen chodím do práce a spím, jak jsem z toho vyřízená…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
15
17.12.19 20:50
@qwertasdf píše:
Už takhle žiju 4 roky a poslední dobu jen chodím do práce a spím, jak jsem z toho vyřízená…

Ty jo, tak to si vůbec nedovedu představit. Je pravda, že čas strašně letí a 4 roky utečou jak nic… :roll:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6
18.12.19 08:22
@Verera píše:
Ahoj, před 2 měsíci jsem nastoupila do nové práce. Jsem po škole, předtím jsem chodila na brigády a psychicky jsem to zvládala naprosto bez problému. Nyní mám velmi zodpovědnou práci, chodím do práce vystresovaná, v noci nespím, bojím se, zda jsem neudělala chybu, nezvládám pracovní tempo - přitom mám polovinu práce co ostatní, kolegové si ze mě utahují, že jsem pomalá… Když se na mě chvátá, dělám chyby… Po práci se doma připravuji na další den - dělám neustále přesčasy, i tak mi šéf občas vytkne, že bych na sobě měla zamakat… Kritika mě v té nejistotě úplně odrovná a domů chodím s brekem. Neumím pracovat pod velkým tlakem, úplně mi vypne mozek a co víc, doma pak lehnu s angínou - prostě jedu na doraz a tělo mi pak vypoví službu… Vůbec nevím, co mám dělat? Jak to zvládnout? Jsem hrozně unavená, dnes jsem opět odcházela s brekem, jdu domů a mám pocit, že už to dál nezvládnu, přemýšlím, co jsem udělala blbě a bojím se dalšího dne v práci… Máte někdo podobnou zkušenost? Jak jste situaci řešili? :nevim:

Byla jsem na tom úplně stejně jako ty. Akorát v mém případě se do toho zamotali ještě podvodníci, kteří si s nama se vsema hráli jak s loutkama a hučeli do myho ferovyho šéfa, že jsem úplně blbá a dělám všechno špatně. Dělali to jen proto, aby zakrili svoje špinavosti ve firmě. Naštěstí jsem odešla a našla si práci, která mě baví a chovají se ke mně dobře. Akorát o těch podvodnícich se mi zdá ještě teď :roll:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat