Mám pocit, že zatím nechci mít děti..

Anonymní
21.3.20 07:30

Mám pocit, že zatím nechci mít děti ...

Ahoj, než mě někdo odsoudíte… prosím věřte, že určitě není pravda ani na jedné straně a není správná pouze jedna jediná cesta.
Situace se má takto, je mi 26, táhne mi na 27, mám muže, hezké bydlení, auto, prostě zázemí pro založení rodiny naprosto optimální, ba až nadstandartní. Problém je ale v tom, žejá si nedokáži představit, že mám dítě, nedávno se nám stala nehoda, v životě jsem neměla větší strach. Je to hrozně sobecké vůči tomu drobečkovi, který třeba čeká na svou chvíli a díky příbuzným mám i výčitky, ale pro mě je v tuto chvíli prostě důležitější kariéra, udělat si své jméno v oboru a dosáhnout úspěchu v práci a znalostech. Také cestovat po světě a poznávat nové kultury. Okolí mě má za hodně inteligentní, ale tento krok moc nechápou a tlačí na mě ze všech stran i po tom, co jsem řekla, že až to někdy jednou bude, tak to bude. Můj chlap to chápe a ví a podporuje mě. Jenže třeba od příbuzné slýchám věci typu, kdy se bavíme o tom, že jsme teď 24/7 doma a že to je hrozný, že at se připravím, až budu máma, že nikam nebudu chodit a nic nebudu moc dělat. Když jsem jí řekla, že pokud mi to situace dovolí a budu mít hodné dítě jako oni (sami to říkají), tak začnu makat z domova na částečný uvazek. A ona se urazila. Mám pocit, že lidi ví lépe než já, že už je čas a neustále poslouchám tyhle věci „kdy už budete mít konečně to miminko“ „podívej na ně, taky už byhcom se od vás mohli dočkat“ apod apod.
Jak říkám, mám z toho výčitky, protože si díky okolí připadám divná…
Jeslti je tu třeba někdo, kdo mi řekne, že to není nic špatného, nebo mě nějak uklidní, budu za to moc ráda :kytka:
Díky a pevné zdraví v téhle nelehké době všem :andel:
Jiný příbuzný se mě neustále

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
613
21.3.20 07:36

Pokud s tím souhlasí i manžel, tak na tom není nic špatného. Nenechte si do toho mouvit, je to vaše věc. Na miminko je klidně ještě čas. Budete ho mít až se na to s manželem budete cítit. :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
229
21.3.20 07:41

Je to váš život a vy si ho tvoříte tak, jak chcete. Pokud vám to takto vyhovuje, nikdo nemá právo vám do toho mluvit :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
472
21.3.20 07:44

Je to jenom vaše věc. Až bude mít příště někdo ty chytré připomínky, tak se ho zkus zeptat, jestli on se vám o to dítě bude starat.
Určitě cestující dokud to jde, poznávej, a až přijde čas, tak budeš ráda, že jsi to zažila ještě před miminem.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1086
21.3.20 07:49

Ne, není na tom nic špatného a stůj si za svým… Dítě snad nemáš kvůli ostatním.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
12119
21.3.20 07:56
@Anonymní píše:
Ahoj, než mě někdo odsoudíte… prosím věřte, že určitě není pravda ani na jedné straně a není správná pouze jedna jediná cesta.
Situace se má takto, je mi 26, táhne mi na 27, mám muže, hezké bydlení, auto, prostě zázemí pro založení rodiny naprosto optimální, ba až nadstandartní. Problém je ale v tom, žejá si nedokáži představit, že mám dítě, nedávno se nám stala nehoda, v životě jsem neměla větší strach. Je to hrozně sobecké vůči tomu drobečkovi, který třeba čeká na svou chvíli a díky příbuzným mám i výčitky, ale pro mě je v tuto chvíli prostě důležitější kariéra, udělat si své jméno v oboru a dosáhnout úspěchu v práci a znalostech. Také cestovat po světě a poznávat nové kultury. Okolí mě má za hodně inteligentní, ale tento krok moc nechápou a tlačí na mě ze všech stran i po tom, co jsem řekla, že až to někdy jednou bude, tak to bude. Můj chlap to chápe a ví a podporuje mě. Jenže třeba od příbuzné slýchám věci typu, kdy se bavíme o tom, že jsme teď 24/7 doma a že to je hrozný, že at se připravím, až budu máma, že nikam nebudu chodit a nic nebudu moc dělat. Když jsem jí řekla, že pokud mi to situace dovolí a budu mít hodné dítě jako oni (sami to říkají), tak začnu makat z domova na částečný uvazek. A ona se urazila. Mám pocit, že lidi ví lépe než já, že už je čas a neustále poslouchám tyhle věci „kdy už budete mít konečně to miminko“ „podívej na ně, taky už byhcom se od vás mohli dočkat“ apod apod.
Jak říkám, mám z toho výčitky, protože si díky okolí připadám divná…
Jeslti je tu třeba někdo, kdo mi řekne, že to není nic špatného, nebo mě nějak uklidní, budu za to moc ráda :kytka:
Díky a pevné zdraví v téhle nelehké době všem :andel:
Jiný příbuzný se mě neustále

Byla jsem jen na materske 28 tydnu. Na rodicovske jsem nebyla. Mame jen jedno dite, vice jsem nechtela. Jsem spatna? Ne, nejsem spatna. Uvedomila jsem si, co dokazu zvladnout, abych byla se svym vykonem spokojena. Mit 3 deti, skoncila bych na AD :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:
Kazda jsme jina :mavam: :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
836
21.3.20 07:56

Proč bychom Tě měli odsuzovat, každého věc, jestli založí rodinu nebo ne. Nejsi ještě tak stará, myslím, že čas ještě je a možná za pár let změníš názor, záleží taky, jak se k tomu staví partner. Takže cestuj, buduj si pozici v práci a užívej života a ty ostatní posílej někam, do toho jak žiješ nikomu nic není, akorát to potřebuje asi trochu důrazněji říct Tvému okolí. :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
15443
21.3.20 07:58

Mít dítě není povinnost a pokud ho nechceš, tak ho prostě nemáš a nenech se k tomu dotlačit řečmi příbuzných, jim do toho nic není, je to tvoje věc. A nejsi divná…já zase nejsem odvázaná z toho, že ta vnoučata někdy budou…je mi to jedno a k životu je nepotřebuju ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1062
21.3.20 07:59

Není nic špatnýho na tom, nechtít hned teď děti. Mě je jenom o fous míň než tobě a i kdybych měl tu příležitost, tak bych ji asi ještě nevyužil, protože se svym pubertálním myšlením se pro to ještě nehodím. On se ve společnosti vytvořil takovej úzus. Do patnácti let zakladka, před koncem si v devítce najít první známost, s tou být tak do třeťáku, tam si najít druhou, jít na výšku, tam si najít třetí s tou odpromovat, byt, svatba, auto, hypotéka, baráček, dítě, přívěs, dovolená v Jugošce, tam na břehu moře při svitu luny počít druhé. To všechno do třiceti a pak už samé sociální jistoty a pozitiva. Kdo to tak nemá je divnej a určitě s ním není něco v pořádku. Z takových ženských se pak stává něco, čemu se dá říkat profesionální matka. Většinou dobrovolně žijí v otrokářském režimu, ale na všechno mají svůj přesný názor, chabým pravopisem formulovaný a neustále předsouvaný na všech sociálních sítích. Při jakékoliv snaze jim poradit, že přece nemusí být furt tak uštvaný jenom vyštěknou, že MAJÍ MALÉ DĚTI! Což je vlastně jejich univerzální odpověď na vše. Pochopitelně nejsou takový všechny, takže když se budeš řídit vlastní hlavou, nejenom že nebudeš profesionální matkou, ale budeš mít i všechny ty sociální jistoty a navíc budeš v životě i spokojená.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
46129
21.3.20 08:05
@Micilin píše:
Je to jenom vaše věc. Až bude mít příště někdo ty chytré připomínky, tak se ho zkus zeptat, jestli on se vám o to dítě bude starat.
Určitě cestující dokud to jde, poznávej, a až přijde čas, tak budeš ráda, že jsi to zažila ještě před miminem.

já jsem zase ráda, že ty nové země a kultury můžu poznávat s dítětem a tím ho obohacovat ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
836
21.3.20 08:19
@fera21 píše:
Není nic špatnýho na tom, nechtít hned teď děti. Mě je jenom o fous míň než tobě a i kdybych měl tu příležitost, tak bych ji asi ještě nevyužil, protože se svym pubertálním myšlením se pro to ještě nehodím. On se ve společnosti vytvořil takovej úzus. Do patnácti let zakladka, před koncem si v devítce najít první známost, s tou být tak do třeťáku, tam si najít druhou, jít na výšku, tam si najít třetí s tou odpromovat, byt, svatba, auto, hypotéka, baráček, dítě, přívěs, dovolená v Jugošce, tam na břehu moře při svitu luny počít druhé. To všechno do třiceti a pak už samé sociální jistoty a pozitiva. Kdo to tak nemá je divnej a určitě s ním není něco v pořádku. Z takových ženských se pak stává něco, čemu se dá říkat profesionální matka. Většinou dobrovolně žijí v otrokářském režimu, ale na všechno mají svůj přesný názor, chabým pravopisem formulovaný a neustále předsouvaný na všech sociálních sítích. Při jakékoliv snaze jim poradit, že přece nemusí být furt tak uštvaný jenom vyštěknou, že MAJÍ MALÉ DĚTI! Což je vlastně jejich univerzální odpověď na vše. Pochopitelně nejsou takový všechny, takže když se budeš řídit vlastní hlavou, nejenom že nebudeš profesionální matkou, ale budeš mít i všechny ty sociální jistoty a navíc budeš v životě i spokojená.

Lépe to snad ani napsat nešlo :potlesk: :potlesk:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
28257
21.3.20 08:23
@Anonymní píše:
Ahoj, než mě někdo odsoudíte… prosím věřte, že určitě není pravda ani na jedné straně a není správná pouze jedna jediná cesta.
Situace se má takto, je mi 26, táhne mi na 27, mám muže, hezké bydlení, auto, prostě zázemí pro založení rodiny naprosto optimální, ba až nadstandartní. Problém je ale v tom, žejá si nedokáži představit, že mám dítě, nedávno se nám stala nehoda, v životě jsem neměla větší strach. Je to hrozně sobecké vůči tomu drobečkovi, který třeba čeká na svou chvíli a díky příbuzným mám i výčitky, ale pro mě je v tuto chvíli prostě důležitější kariéra, udělat si své jméno v oboru a dosáhnout úspěchu v práci a znalostech. Také cestovat po světě a poznávat nové kultury. Okolí mě má za hodně inteligentní, ale tento krok moc nechápou a tlačí na mě ze všech stran i po tom, co jsem řekla, že až to někdy jednou bude, tak to bude. Můj chlap to chápe a ví a podporuje mě. Jenže třeba od příbuzné slýchám věci typu, kdy se bavíme o tom, že jsme teď 24/7 doma a že to je hrozný, že at se připravím, až budu máma, že nikam nebudu chodit a nic nebudu moc dělat. Když jsem jí řekla, že pokud mi to situace dovolí a budu mít hodné dítě jako oni (sami to říkají), tak začnu makat z domova na částečný uvazek. A ona se urazila. Mám pocit, že lidi ví lépe než já, že už je čas a neustále poslouchám tyhle věci „kdy už budete mít konečně to miminko“ „podívej na ně, taky už byhcom se od vás mohli dočkat“ apod apod.
Jak říkám, mám z toho výčitky, protože si díky okolí připadám divná…
Jeslti je tu třeba někdo, kdo mi řekne, že to není nic špatného, nebo mě nějak uklidní, budu za to moc ráda :kytka:
Díky a pevné zdraví v téhle nelehké době všem :andel:
Jiný příbuzný se mě neustále

Měla jsem to stejně, naštěstí i chlap. Nepřesvědčilo mě ani narození neteře v mých 27. Byla jsem hodná teta a to mi stačilo. Překlopilo se to až po 30. Nemyslím, že je to ideální, ale taky není ideální si pořídit dítě, protože to chce okolí a máš na to věk.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
472
21.3.20 08:36

@lucenka Jasně, ale tohle asi nebude případ zakladatelky :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5464
21.3.20 08:40

Jsi docela mladá a myslím, že nejsi jediná kdo v tomhle věku děti ještě nechce. V mém okolí je nejvíc prvorodicek ve věku 28-32. Čas máš, nic to neuteče, děti jsou pak na celý život, tak proč si neuzit to období kdy má člověk na strarot především jen sám sebe.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9309
21.3.20 09:19

Ve tvém věku jsme to měla úplně stejně. Od celé rodiny jsme poslouchala, kdy už budu mít dítě, že už na to mám věk… Jsme taková,, bílá ovce", všechny moje sestry měly děti dost brzy. Pak už do mě začaly rýt i,, chytré " kolegyně v práci a ty mi opravdu na nervy lezly. Já si počkala. Syn se mi narodil chvíli před třicátými narozeninami. A to jen proto, že je manžel o dost starší a nechtěli jsme déle čekat, jinak bych to ještě odložila. Já třeba nebuduji kariéru, ale do práce jsem se vrátila ve čtyř měsících druhého dítěte (mám je s odstupem 20 měsíců). Peníze jsou potřeba, já si zachovám normální rozum a tatínek si dětičky taky,, užije ". :D

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama