Mám se rozvést? Manžel cholerik

Souhlasím s oběma výše. To není jen o tom, že je cholerik. Rozvedla bych se hned.
Zkus ho někdy nahrát a pak mu to pustit, aby viděl, jak se chová. Ale asi to nebude k ničemu.

Manžel není cholerik. Neponižuj choleriky, to jsou normální lidi s nějakými rysy. Tvůj manžel je sprosté hovado, nechápu, proč jsi o někoho takového opřela kolo. Tyhle projevy nevyrostly jen tak. Super vzor pro děti.

Ten by jel teda. Sorry jako I kdyby v priborniku nasel hov.no jako trdlo, tak nevim, proc by ti mel sproste nadavat. To je ubozactvi, promin. Nemyslim, ze vzdelani ma az zas takovy vliv na chovani cloveka k druhym. Spousta paru na tom se vzdelanim neni stejne, ja mam treba taky VŠ a manzel dela remeslo - ale to neznamena, ze je hruby. Tvuj muz k tobe podle me nema zadnou uctu. Ani jako k matce jeho deti, natoz jako k zene obecne. Musi te ponizovat nadavkami aby se citil byt na koni???

Příspěvek upraven 22.03.17 v 22:26

Taky mám VŠ a manžel je vyučený. Kdysi mi to dával dost sežrat. Má ale firmu a vydělává x krát tolik co já. Tak teď mi říká, ať se podívám k čemu mi ta škola je. Nikdy by mi tedy nenadával, ale že jsem blbka mi už párkrát řekl, když jsem třeba zapomněla na něco důležitého. Doma mi tedy s ničím nepomůže, ale nevadí mu, když není uklizeno. Je mnohem větší bordelář než já. Nevím, jestli je cholerik, ale občas vybuchne a to musíme s dcerou mlčet, nejlépe mu vůbec nechodit na oči. To je schopný sprostě nadávat i naší čtyřleté dceři. Když řekne táhni do p..ele parchante, tak je to ještě dobré. Ale jemu nepřijde, že by řekl něco příliš hrubě. Bohužel se tak mluví i u něj doma. Od našich jsem na to nebyla zvyklá, ale už jsem si asi zvykla. Jen takhle prostě nemluvím.

@Anonymní píše:
Taky mám VŠ a manžel je vyučený. Kdysi mi to dával dost sežrat. Má ale firmu a vydělává x krát tolik co já. Tak teď mi říká, ať se podívám k čemu mi ta škola je. Nikdy by mi tedy nenadával, ale že jsem blbka mi už párkrát řekl, když jsem třeba zapomněla na něco důležitého. Doma mi tedy s ničím nepomůže, ale nevadí mu, když není uklizeno. Je mnohem větší bordelář než já. Nevím, jestli je cholerik, ale občas vybuchne a to musíme s dcerou mlčet, nejlépe mu vůbec nechodit na oči. To je schopný sprostě nadávat i naší čtyřleté dceři. Když řeknetáhni do p..ele parchante, tak je to ještě dobré. Ale jemu nepřijde, že by řekl něco příliš hrubě. Bohužel se tak mluví i u něj doma. Od našich jsem na to nebyla zvyklá, ale už jsem si asi zvykla. Jen takhle prostě nemluvím.

proboha, to je hrozné! Na tohle přece nemůžeš zvykat čtyřleté dítě! Sjela bych chlapa na tři doby, to by si za rámeček nedal.
Jinak zakladatelko, tvůj muž je zamindrákovaný buran! Takové chování je nepřijatelné. Já jsem tedy cholerik, občas mě chytne rapl, ale nadávám pokud možno o samotě a NEADRESNĚ! Kdybych kohokoli z rodiny nějak vulgárně nazvala, musela bych se stydět sama před sebou.
A že tě (vás) manže živil, když jsi byla na MD, je snad samozřejmost. To nevěděl, když jste si společně pořizovali dítě?

Dělej, jak umíš. Určitě ti nenapíšu: odejdi nebo zůstaň. To si musíš rozhodnout sama v sobě. Každopádně tvůj popis mi připomíná bohužel jednu osobu z rodiny, která umí udělat scénu kvůli každé blbosti. V případě zmíněné osoby jsou za tím podle mě mindráky a problém se sebevědomím, taky velké EGO, potřeba něco si dokazovat i na úkor nejbližších - prostě narušená osobnost.
Moji rodiče se taky hodně hádali, můj otec býval hodně sprostý, kolikrát jsem jako děcko utírala mamce slzy a ptala se taťy: „Proč maminka plače?“ Jak někdo říká, že dětství je nejkrásnější období života, tak já tohle bohužel říct nemůžu Ale už jsem se srovnala s tím, co bylo, a doufám, že se nikdy nebudu chovat jako moji rodiče…