Mám strach ze staří, od smrti mého nejbližšího
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Jak příjemně strávit volný čas? Přečtěte si na eMiminu
Ať už se vám událo cokoliv. Podělte se o svůj příběh v Deníčcích
Reakce:
Strachuješ se zbytečně a máš i zbytečné starosti, bud' ráda že ses
nenarodila do středověku nebo do pravěku nebo do Afriky jako černoška nebo
na severní pól jako eskymačka, jsi na tom o dost líp než výše uvedené
příklady, tak si toho važ a užívej života, smrt tě stejně nemine jako
tisíce generací před náma a tisíce po nás, tak už to je tady nastaveno
v tomhle nekonečném vesmíru, stejně to nijak neovlivníš, to chce klid a
nohy v teple a starosti nech koňovi, ten má větší hlavu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Napln svůj život tím, co ti dává smysl…U mě to je velká funkční
rodina, manželství, i ten dům už máme /dříve jsme měli byt). Jsem ve
věku, který uvádíš. Realitu nevyzpytatelné smrti chápu a snažím se
o maximální prevenci nemocí a úrazů. Ale dosah mé moci je omezený a tak
to i beru, takže co neovlivním, pouštím, Musela bych se strachy zbláznit a
život bych nedokázala naplnit a prožít.
Najdi si činnost, která tě naplní dá ti smysl a směr…A přijmi to, že
některé věci prostě neovlivníme, nebo jen částečně…Nemá smysl si
kvůli tomu kazit život předem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:Úplně ti rozumím. Odešel Ti důležitý člověk ve Tvém životě. Bolí to a je Ti smutno…
Ahoj, je tu někdo komu je kolem 40 let např? Nedavno mi umrel dedecek ktery byl celkem mlady, me je 20, a kazdy den nemam chut do zivota od jeho smrti, jelikoz jsem to videla na vlastni oci jak umira a byl to pro me nejdulezitejsi a nejhodnejsi clovek v rodine co jsem mela, nerikam ze ostatni nemam rada ale on mi daval najevo jak me miluje a nestydel se mi to rikat kazdy den treba, nejhorsi je ze jsem se snim byla rozloucit u rakve jako nejmladsi z rodiny jedinna… mam z toho nocni mury a kazdy den to mam pred ocima, proste nemam chut nic delat zacla jsem se cpat samym nezdravym jidlem, zadny pohyb, proste nic zdraveho, protoze mam pocit ze uz mi zbyva malo casu ze vsechno rYchle utika, rano se mi nechce vubec vstavat protoze si v hlave rikam k cemu mi to vlastne je, nemam radost uplnou uz z niceho, mam strach ze zivot utece rychle proto se bojim mit i deti i kdyz na jednu stranu bych je chtela ale potrebovala bych prosim slyset nazor starsich maminek, jak rychle vam to prijde jak vse uteklo napr kdyz vam je 40 a mate dve deti, mam strach ze nic nestihnu, a bude mi 40 napr, nerikam ze to je stary vek, ale zajima me jak to podle vas rychle uteklo a co vse jste stihli, potom mi prijde ze na muj vek bych mela mit uz svuj dum, prijde mi strasne pozde si vlastni dum koupit treba az ve 30 protoze k cemu mi bude kdyz si ho stejne moc neuziju???? jsem ze vseho uz na prasky vazne prosim o radu, budu vam moc vdecna, omlouvam se za pripradne chyby, A predem dekuji
Jemu už je teď dobře a byl by nejšťastnější, kdyby jsi se netrápila a žila svůj život.
Vůbec nemysli na to, jak co rychle uběhne, že Ti něco uteče. Všechno má svůj čas a každý to má v životě jinak.
Všechno, to co jsi zažila se určitě nedělo náhodou. Mělo Tě to ne srazit na kolena, ale naopak posílit, aby si šla dál. Užívej každého dne se vším, co přináší. Neboj se toho, co přijde. Užívej toho, co je teď.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Smrt dědečka pro tebe musel být velký otřes, snad se z toho časem
vzpamatuješ a budeš moct uvažovat zase realisticky.
Znáš to - život je na jednu stranu strašně krátkej, na druhou stranu, než
něčeho dosáhneš, než se někam dostaneš, tak se to vleče…
Ne neboj, ve dvaceti není na barák pozdě. I když si ho pořídíš až ve
třiceti, tak pořád máš do důchodu času dost, aby sis ho užila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Věřím ze je to pro tebe těžký ze ti umřel dědeček ale věř ze je
pořád s tebou a chce aby sis užívala života. Na každého čeká smrt
nikdo se ji nevyhne ale mas ještě před sebou celý život tak si ho užitej.
Přeji upřímnou soustrast
@Anonymní
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
To jsou ve 20 asi poněkud předčasne starosti. kdo má ve 20 svůj vlastní dům, pokud ho
nezdedil? Myslím ze velmi málokdo. Mas podle mne depresi, asi navštívit
psychologa by bylo teď úplně nejlepší…jsi opravdu velmi mlada a vše mas
před sebou, neboj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Nepíšeš, jak je to dlouho, co jste o dědečka přišli. Určitě to chce
čas a smutek se bude postupně otupovat. Já myslím, že 2-3 měsíce jsou zcela
v pořádku, jestli takové rozpoložení trvá třeba rok, už je to
k zamyšlení. Sice mám do 40 ještě hromadu let, ale v určitém smyslu
jsi na to kápla. Čas rychle letí, s tím nic nenaděláme. Buď si můžeš
užívat mládí a svobodu, pořádně se vyřádit, nebo se začít usazovat,
něco budovat a se založením rodiny zbytečně neotálet. Každý to má jinak
nastavené, každého naplňuje něco jiného. Nepodléhej panice a snaž si
život zpříjemňovat, běž za svými cíli, kterých bys chtěla v životě
dosáhnout. Vždy je potřeba mít nějaký cíl, mít ten smysl života. Ať
už je to založení rodiny, mít dům, nebo se jen těšit, jak na jaře
zasadíš květiny a budeš se o ně starat. Do stáří toho ještě stihneš
hodně, nepodléhej chmurným myšlenkám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Zlaticko, mš takhle ztraumatizovala smrt mého táty. Bylo mi 33 a jemu
58. Zemřel relativně náhle. 2 měsíce jsem četla knihy o smrti a
odpuštění atd., pak to bylo trošku lepší a pomohlo mi dost rovnat
pozustalost. Ale chápu, ze ta smrt je najednou hrozně blízko. Kazdopadne cas
je dobry lékař
Ale k tvé otázce, blíží se mi 40 a fyzicky -ac mi to sluší, protože
jsem našla svůj styl- to prostě začíná, no… už neudělám most a
provaz, začaly me bolet nohy v lodickách na jehlach, sediny, první vrásky.
ALE! Teď se, tolik veci se stalo od 25 do teď, krásných, bolestnych…
máš se na co těšit. A jako žena si připadám teď mnohem mnohem lépe
než v těch 20. Takže nic nevzdavej; bude dobře
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Ahoj, je tu někdo komu je kolem 40 let např? Nedavno mi umrel dedecek ktery byl celkem mlady, me je 20, a kazdy den nemam chut do zivota od jeho smrti, jelikoz jsem to videla na vlastni oci jak umira a byl to pro me nejdulezitejsi a nejhodnejsi clovek v rodine co jsem mela, nerikam ze ostatni nemam rada ale on mi daval najevo jak me miluje a nestydel se mi to rikat kazdy den treba, nejhorsi je ze jsem se snim byla rozloucit u rakve jako nejmladsi z rodiny jedinna… mam z toho nocni mury a kazdy den to mam pred ocima, proste nemam chut nic delat zacla jsem se cpat samym nezdravym jidlem, zadny pohyb, proste nic zdraveho, protoze mam pocit ze uz mi zbyva malo casu ze vsechno rYchle utika, rano se mi nechce vubec vstavat protoze si v hlave rikam k cemu mi to vlastne je, nemam radost uplnou uz z niceho, mam strach ze zivot utece rychle proto se bojim mit i deti i kdyz na jednu stranu bych je chtela ale potrebovala bych prosim slyset nazor starsich maminek, jak rychle vam to prijde jak vse uteklo napr kdyz vam je 40 a mate dve deti, mam strach ze nic nestihnu, a bude mi 40 napr, nerikam ze to je stary vek, ale zajima me jak to podle vas rychle uteklo a co vse jste stihli, potom mi prijde ze na muj vek bych mela mit uz svuj dum, prijde mi strasne pozde si vlastni dum koupit treba az ve 30 protoze k cemu mi bude kdyz si ho stejne moc neuziju???? jsem ze vseho uz na prasky vazne prosim o radu, budu vam moc vdecna, omlouvam se za pripradne chyby, A predem dekuji
Problém je, že dnešní trend doby je dost egocentrický a hedonistický a člověk pak měří hodnotu svého života z pohledu dostatečného počtu a síly zážitků a svého prospěchu. V tom si osobně myslím, že smysl života nespočívá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Enmamma píše:
Problém je, že dnešní trend doby je dost egocentrický a hedonistický a člověk pak měří hodnotu svého života z pohledu dostatečného počtu a síly zážitků a svého prospěchu. V tom si osobně myslím, že smysl života nespočívá.
No, potom ale stačí jeden dva životní průšvihy a člověk hned
přehodnotí dobro a zlo, objeví se smysl zivota, někdy i ten Bůh dokonce.
Zážitky budou jen takovým příjemným doplňkem, ale nikoli nutností. Po
těch mých pruserech bych svět paradoxně neviděla tak cerne
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Upřímnou soustrast. Rozumím ti, taky mi umřel dědeček, když mi bylo
29. Taky jsem si s ním nejvíc rozuměl. Čas je nejlepší rádce a
vzpomínky, ty ti nikdo nevezme. Dnes je mi už 47, mám malou holčičku.
Každý věk má své, užívej si života. Sice to letí strašně rychle, ale
dělej to, co si přeješ, pln si své sny. Tak by si to určitě tvůj
dědeček přál.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Tak smutek se musí odžít, to je takový proces, bolestný, ale nutný
pokud je to moc zlé, zajdi k lékaři obvodnímu, může ti napsat slabá
antidepresiva, po smrti blízkého je to běžné
když budeš jíst nezdravé potraviny, pravděpodobně umřeš dřív, než je
nutné
a dům kamarádka mé mamky má 52 let
a staví svůj první dům a nezdá se jí to pozdě
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Manželům dům - mám nárok na něco?
- Z čeho neobvyklého máte strach?
- Pritelova mama nerespektuje moje stravovaci omezeni
- Mám nárok na mateřskou, když jsem OBZP?
- Manžel na mě křičí a já mám toho dost.
- Nevěra, mám zakročit?
- Jídlo pro 8 měsíců staré mimino.
- Mám hodně modřin
Ahoj, je tu někdo komu je kolem 40 let např? Nedavno mi umrel dedecek ktery byl celkem mlady, me je 20, a kazdy den nemam chut do zivota od jeho smrti, jelikoz jsem to videla na vlastni oci jak umira a byl to pro me nejdulezitejsi a nejhodnejsi clovek v rodine co jsem mela, nerikam ze ostatni nemam rada ale on mi daval najevo jak me miluje a nestydel se mi to rikat kazdy den treba, nejhorsi je ze jsem se snim byla rozloucit u rakve jako nejmladsi z rodiny jedinna… mam z toho nocni mury a kazdy den to mam pred ocima, proste nemam chut nic delat zacla jsem se cpat samym nezdravym jidlem, zadny pohyb, proste nic zdraveho, protoze mam pocit ze uz mi zbyva malo casu ze vsechno rYchle utika, rano se mi nechce vubec vstavat protoze si v hlave rikam k cemu mi to vlastne je, nemam radost uplnou uz z niceho, mam strach ze zivot utece rychle proto se bojim mit i deti i kdyz na jednu stranu bych je chtela ale potrebovala bych prosim slyset nazor starsich maminek, jak rychle vam to prijde jak vse uteklo napr kdyz vam je 40 a mate dve deti, mam strach ze nic nestihnu, a bude mi 40 napr, nerikam ze to je stary vek, ale zajima me jak to podle vas rychle uteklo a co vse jste stihli, potom mi prijde ze na muj vek bych mela mit uz svuj dum, prijde mi strasne pozde si vlastni dum koupit treba az ve 30 protoze k cemu mi bude kdyz si ho stejne moc neuziju???? jsem ze vseho uz na prasky vazne prosim o radu, budu vam moc vdecna, omlouvam se za pripradne chyby, A predem dekuji