Mám strach ze staří, od smrti mého nejbližšího

Anonymní
18.11.19 23:02

Mám strach ze staří, od smrti mého nejblizsiho

Ahoj, je tu někdo komu je kolem 40 let např? Nedavno mi umrel dedecek ktery byl celkem mlady, me je 20, a kazdy den nemam chut do zivota od jeho smrti, jelikoz jsem to videla na vlastni oci jak umira a byl to pro me nejdulezitejsi a nejhodnejsi clovek v rodine co jsem mela, nerikam ze ostatni nemam rada ale on mi daval najevo jak me miluje a nestydel se mi to rikat kazdy den treba, nejhorsi je ze jsem se snim byla rozloucit u rakve jako nejmladsi z rodiny jedinna… mam z toho nocni mury a kazdy den to mam pred ocima, proste nemam chut nic delat zacla jsem se cpat samym nezdravym jidlem, zadny pohyb, proste nic zdraveho, protoze mam pocit ze uz mi zbyva malo casu ze vsechno rYchle utika, rano se mi nechce vubec vstavat protoze si v hlave rikam k cemu mi to vlastne je, nemam radost uplnou uz z niceho, mam strach ze zivot utece rychle proto se bojim mit i deti i kdyz na jednu stranu bych je chtela ale potrebovala bych prosim slyset nazor starsich maminek, jak rychle vam to prijde jak vse uteklo napr kdyz vam je 40 a mate dve deti, mam strach ze nic nestihnu, a bude mi 40 napr, nerikam ze to je stary vek, ale zajima me jak to podle vas rychle uteklo a co vse jste stihli, potom mi prijde ze na muj vek bych mela mit uz svuj dum, prijde mi strasne pozde si vlastni dum koupit treba az ve 30 protoze k cemu mi bude kdyz si ho stejne moc neuziju???? jsem ze vseho uz na prasky vazne prosim o radu, budu vam moc vdecna, omlouvam se za pripradne chyby, A predem dekuji

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

182
18.11.19 23:15

Strachuješ se zbytečně a máš i zbytečné starosti, bud' ráda že ses nenarodila do středověku nebo do pravěku nebo do Afriky jako černoška nebo na severní pól jako eskymačka, jsi na tom o dost líp než výše uvedené příklady, tak si toho važ a užívej života, smrt tě stejně nemine jako tisíce generací před náma a tisíce po nás, tak už to je tady nastaveno v tomhle nekonečném vesmíru, stejně to nijak neovlivníš, to chce klid a nohy v teple a starosti nech koňovi, ten má větší hlavu :D

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
21076
18.11.19 23:17

Napln svůj život tím, co ti dává smysl…U mě to je velká funkční rodina, manželství, i ten dům už máme /dříve jsme měli byt). Jsem ve věku, který uvádíš. Realitu nevyzpytatelné smrti chápu a snažím se o maximální prevenci nemocí a úrazů. Ale dosah mé moci je omezený a tak to i beru, takže co neovlivním, pouštím, Musela bych se strachy zbláznit a život bych nedokázala naplnit a prožít.
Najdi si činnost, která tě naplní dá ti smysl a směr…A přijmi to, že některé věci prostě neovlivníme, nebo jen částečně…Nemá smysl si kvůli tomu kazit život předem.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
661
18.11.19 23:27
@Anonymní píše:
Ahoj, je tu někdo komu je kolem 40 let např? Nedavno mi umrel dedecek ktery byl celkem mlady, me je 20, a kazdy den nemam chut do zivota od jeho smrti, jelikoz jsem to videla na vlastni oci jak umira a byl to pro me nejdulezitejsi a nejhodnejsi clovek v rodine co jsem mela, nerikam ze ostatni nemam rada ale on mi daval najevo jak me miluje a nestydel se mi to rikat kazdy den treba, nejhorsi je ze jsem se snim byla rozloucit u rakve jako nejmladsi z rodiny jedinna… mam z toho nocni mury a kazdy den to mam pred ocima, proste nemam chut nic delat zacla jsem se cpat samym nezdravym jidlem, zadny pohyb, proste nic zdraveho, protoze mam pocit ze uz mi zbyva malo casu ze vsechno rYchle utika, rano se mi nechce vubec vstavat protoze si v hlave rikam k cemu mi to vlastne je, nemam radost uplnou uz z niceho, mam strach ze zivot utece rychle proto se bojim mit i deti i kdyz na jednu stranu bych je chtela ale potrebovala bych prosim slyset nazor starsich maminek, jak rychle vam to prijde jak vse uteklo napr kdyz vam je 40 a mate dve deti, mam strach ze nic nestihnu, a bude mi 40 napr, nerikam ze to je stary vek, ale zajima me jak to podle vas rychle uteklo a co vse jste stihli, potom mi prijde ze na muj vek bych mela mit uz svuj dum, prijde mi strasne pozde si vlastni dum koupit treba az ve 30 protoze k cemu mi bude kdyz si ho stejne moc neuziju???? jsem ze vseho uz na prasky vazne prosim o radu, budu vam moc vdecna, omlouvam se za pripradne chyby, A predem dekuji
Úplně ti rozumím. Odešel Ti důležitý člověk ve Tvém životě. Bolí to a je Ti smutno…
Jemu už je teď dobře a byl by nejšťastnější, kdyby jsi se netrápila a žila svůj život.
Vůbec nemysli na to, jak co rychle uběhne, že Ti něco uteče. Všechno má svůj čas a každý to má v životě jinak.
Všechno, to co jsi zažila se určitě nedělo náhodou. Mělo Tě to ne srazit na kolena, ale naopak posílit, aby si šla dál. Užívej každého dne se vším, co přináší. Neboj se toho, co přijde. Užívej toho, co je teď.
  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1592
18.11.19 23:29

Smrt dědečka pro tebe musel být velký otřes, snad se z toho časem vzpamatuješ a budeš moct uvažovat zase realisticky.
Znáš to - život je na jednu stranu strašně krátkej, na druhou stranu, než něčeho dosáhneš, než se někam dostaneš, tak se to vleče…
Ne neboj, ve dvaceti není na barák pozdě. I když si ho pořídíš až ve třiceti, tak pořád máš do důchodu času dost, aby sis ho užila.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
18.11.19 23:40

Věřím ze je to pro tebe těžký ze ti umřel dědeček ale věř ze je pořád s tebou a chce aby sis užívala života. Na každého čeká smrt nikdo se ji nevyhne ale mas ještě před sebou celý život tak si ho užitej. :hug:
Přeji upřímnou soustrast :hug:

@Anonymní

  • Nahlásit
  • Citovat
26921
18.11.19 23:45

To jsou ve 20 asi poněkud předčasne starosti. :think: kdo má ve 20 svůj vlastní dům, pokud ho nezdedil? Myslím ze velmi málokdo. Mas podle mne depresi, asi navštívit psychologa by bylo teď úplně nejlepší…jsi opravdu velmi mlada a vše mas před sebou, neboj. ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
6187
18.11.19 23:47

Nepíšeš, jak je to dlouho, co jste o dědečka přišli. Určitě to chce čas a smutek se bude postupně otupovat. :hug: Já myslím, že 2-3 měsíce jsou zcela v pořádku, jestli takové rozpoložení trvá třeba rok, už je to k zamyšlení. Sice mám do 40 ještě hromadu let, ale v určitém smyslu jsi na to kápla. Čas rychle letí, s tím nic nenaděláme. Buď si můžeš užívat mládí a svobodu, pořádně se vyřádit, nebo se začít usazovat, něco budovat a se založením rodiny zbytečně neotálet. Každý to má jinak nastavené, každého naplňuje něco jiného. Nepodléhej panice a snaž si život zpříjemňovat, běž za svými cíli, kterých bys chtěla v životě dosáhnout. Vždy je potřeba mít nějaký cíl, mít ten smysl života. Ať už je to založení rodiny, mít dům, nebo se jen těšit, jak na jaře zasadíš květiny a budeš se o ně starat. Do stáří toho ještě stihneš hodně, nepodléhej chmurným myšlenkám. ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
19.11.19 00:27

Zlaticko, mš takhle ztraumatizovala smrt mého táty. Bylo mi 33 a jemu 58. Zemřel relativně náhle. 2 měsíce jsem četla knihy o smrti a odpuštění atd., pak to bylo trošku lepší a pomohlo mi dost rovnat pozustalost. Ale chápu, ze ta smrt je najednou hrozně blízko. Kazdopadne cas je dobry lékař :hug:

Ale k tvé otázce, blíží se mi 40 a fyzicky -ac mi to sluší, protože jsem našla svůj styl- to prostě začíná, no… už neudělám most a provaz, začaly me bolet nohy v lodickách na jehlach, sediny, první vrásky. ALE! Teď se, tolik veci se stalo od 25 do teď, krásných, bolestnych… máš se na co těšit. A jako žena si připadám teď mnohem mnohem lépe než v těch 20. Takže nic nevzdavej; bude dobře :dance: :mavam:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4360
19.11.19 00:27
@Anonymní píše:
Ahoj, je tu někdo komu je kolem 40 let např? Nedavno mi umrel dedecek ktery byl celkem mlady, me je 20, a kazdy den nemam chut do zivota od jeho smrti, jelikoz jsem to videla na vlastni oci jak umira a byl to pro me nejdulezitejsi a nejhodnejsi clovek v rodine co jsem mela, nerikam ze ostatni nemam rada ale on mi daval najevo jak me miluje a nestydel se mi to rikat kazdy den treba, nejhorsi je ze jsem se snim byla rozloucit u rakve jako nejmladsi z rodiny jedinna… mam z toho nocni mury a kazdy den to mam pred ocima, proste nemam chut nic delat zacla jsem se cpat samym nezdravym jidlem, zadny pohyb, proste nic zdraveho, protoze mam pocit ze uz mi zbyva malo casu ze vsechno rYchle utika, rano se mi nechce vubec vstavat protoze si v hlave rikam k cemu mi to vlastne je, nemam radost uplnou uz z niceho, mam strach ze zivot utece rychle proto se bojim mit i deti i kdyz na jednu stranu bych je chtela ale potrebovala bych prosim slyset nazor starsich maminek, jak rychle vam to prijde jak vse uteklo napr kdyz vam je 40 a mate dve deti, mam strach ze nic nestihnu, a bude mi 40 napr, nerikam ze to je stary vek, ale zajima me jak to podle vas rychle uteklo a co vse jste stihli, potom mi prijde ze na muj vek bych mela mit uz svuj dum, prijde mi strasne pozde si vlastni dum koupit treba az ve 30 protoze k cemu mi bude kdyz si ho stejne moc neuziju???? jsem ze vseho uz na prasky vazne prosim o radu, budu vam moc vdecna, omlouvam se za pripradne chyby, A predem dekuji

Problém je, že dnešní trend doby je dost egocentrický a hedonistický a člověk pak měří hodnotu svého života z pohledu dostatečného počtu a síly zážitků a svého prospěchu. V tom si osobně myslím, že smysl života nespočívá.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
19.11.19 00:41
@Enmamma píše:
Problém je, že dnešní trend doby je dost egocentrický a hedonistický a člověk pak měří hodnotu svého života z pohledu dostatečného počtu a síly zážitků a svého prospěchu. V tom si osobně myslím, že smysl života nespočívá.

No, potom ale stačí jeden dva životní průšvihy a člověk hned přehodnotí dobro a zlo, objeví se smysl zivota, někdy i ten Bůh dokonce. Zážitky budou jen takovým příjemným doplňkem, ale nikoli nutností. Po těch mých pruserech bych svět paradoxně neviděla tak cerne ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
35690
19.11.19 06:47

Upřímnou soustrast. Rozumím ti, taky mi umřel dědeček, když mi bylo 29. Taky jsem si s ním nejvíc rozuměl. Čas je nejlepší rádce a vzpomínky, ty ti nikdo nevezme. Dnes je mi už 47, mám malou holčičku. Každý věk má své, užívej si života. Sice to letí strašně rychle, ale dělej to, co si přeješ, pln si své sny. Tak by si to určitě tvůj dědeček přál. 8)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
10837
19.11.19 08:15

Tak smutek se musí odžít, to je takový proces, bolestný, ale nutný
pokud je to moc zlé, zajdi k lékaři obvodnímu, může ti napsat slabá antidepresiva, po smrti blízkého je to běžné
když budeš jíst nezdravé potraviny, pravděpodobně umřeš dřív, než je nutné
a dům :mrgreen: kamarádka mé mamky má 52 let a staví svůj první dům a nezdá se jí to pozdě ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama