Poradna na téma dluhy, exekuce a osobní bankroty
Zbyněk Vorel
Máme dluhy, o kterých jsem nevěděla
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
2.10.26 22:48
No, to je celkem silná káva. Vzít si úvěr bez tvého souhlasu… Mně by to hodně vadilo a hodně by to narušilo mou důvěru a vztah k manželovi. Jak vysoká je splátka a vydělá si na ni ta firma? A proč to udělal bez tvého souhlasu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.26 23:11
Tak doufám, ze máte zúžený majetek a podnikání vyjmuté ze SJM, aby vám v případě průseru zůstala aspoň střecha nad hlavou a pokud ne, tak to bych po návratu do práce udělala jako první.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.10.26 00:06
Já sice nikdy nepodnikala, ale milion mi nepřijde zas taková hrůza. Určitě Ti to měl manžel ale říci, to by mi též vadilo. Ale pokud firma vydělává, tak si myslím, že by neměl být problém to splácet. Teď, když jsi ve firmě zpět, pohlídáš už lépe účetnictví, aby to fungovalo. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.10.26 00:10
No a zvládáte to teda splácet, nebo ne? Máš přehled o cash flow, viděla jsi účetní závěrku za loňský rok? Úvěr sám o sobě nemusí znamenat průšvih, pokud se investovalo do rozvoje firmy a ty peníze se „neprožraly“. Nemůže tě zasvětit vaše účetní?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.10.26 00:11
Zajímal bych se zda peníze šli opravdu na investice nebo na provozní náklady.
Ono často malá firma v číslech vydělává ale jen díky tomu že skryté provozní náklady platí dluhem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.10.26 05:50
Co je to za podnikání, když vás rozhodí milion? To prodáváte něco na trhu, nebo vyrábíte keramiku? I ten obyčejný zedník na ičo má kilo měsíčně a polovina mu zbyde. Vykašlete se na to a nechte se zaměstnat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.10.26 07:20
A jak mohl vzít úvěr a neříct ti o tom? Ty nejsi společník? 
Vadilo by mi to dost, zvlášť když úvěrem ti evidentně platil dovolené a nadstandart a nešlo to do firmy. To je za mě velký špatný. Něco jako půjčit si na dárky ma Vánoce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.10.26 07:26
@Anonymní píše: Více
Tedˇs tím už neuděláš nic, prostě to musíte splatit. Ale hodně by mi vadilo, že si vzal úvěr bez mého vědomí. Tohle se prostě nedělá. Nevíš jak žít dál, jestli radikálně šetřit, nebo žít jako dotedˇ? Žij jako doteď, manžel ti řekl že se úvěr v pohodě splácí. Tak snad to tak je?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.10.26 07:50
@HornyHippo píše: Více
Ne, zmizelo to v provozu. Uz jsem prostudovala vsechno, proste se platily naklady, lidi, najmy, penize pro nas atd. na ktery se nevydelalo, kazdej mesic o kousek…nejdriv se to propadalo do kontokorentu kterej jsme driv nikdy ani nevyuzili a pak to prevedl na uver, coz teda aspon dava smysl. Rict mi to nechtel protoze jsem toho s ditetem mela sama dost, resili jsme naky zdravotni problemy a komplikace, takze je pravda ze na praci jsem se moc ani neptala, nemela jsem kapacitu, byla jsem rada ze vsechno bezi a penize na vsechno jsou. Kdyby mi rekl ze nevychazime, tak bych se tim samozrejme zabyvala. Splatka se plati, po splatnosti nic neni, ale v zasade z penez z toho uveru. Za zari by to melo vyjit uz lip, odpracovala jsem tri tydny, za to se vyuctuje, a ja penez potrbuju dostat furt stejne jako jsem mela doted na nas provoz, takze tu splatku tu pokryje v klidu coz manzelova uvaha.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.10.26 07:52
@Lil Kitkatt píše: Více
Jsme spolecnici a jednatele oba, oba s pravem samostatne podepisovat. Vzdycky driv jsme se na vsem domlouvali, nikdy to nebyl problem.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.10.26 07:54
@moli74 píše: Více
Jo, a ten zednik s manzelkou po rodicaku ma volny milion ktery muze jen tak vytahnout? To si nemyslim. Dik za radu, ale ja s malym ditetem a on po ctyricitce po letech podnikani nejsme uplne lukrativni na pracovnim trhu.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
Anonymní
3.10.26 08:00
@Lil Kitkatt píše: Více
A jo, presne, dalo se na spouste vecech usetrit s tim ze kdyz jsem doma, musime se proste uskromnit a ty penoze z firmy netahat, za tech tri a pul roku to od oka mohlo byt v radech stovek tisic.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.10.26 08:02
Pusť si film druhý dech, jste na tom stejně a je to masakr…nechápu ani tebe, že jsi na rodicaku spokojeně utrácela, hrála si na paničku na vysoké noze a teď ten utracený milion budeš dobu splácet a ještě se musíš ptát, jestli začít šetřit 
Sedněte si, utáhněte opasky s koukejte na svět realisticky
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zabaví exekutor i majetek jiných osob ve...
- 08.08.22
- Anonymní
Konsolidace dluhů
- 04.08.22
- Anonymní
Dluh matky
- 23.06.21
- anoli30
Asi ani nejdu pro radu, jako spis se sverit, realne to nikomu rict nemuzu
. S manzelem jsme kdysi zalozili firmu. Potkali jsme se kratce po skole v prvnim zsmestnani, on tedy uz mel par let odpracovano, a uz tehdy mel sen o vlastnim podnikani. Za ali jsme spolu chodit a zit a presvedcil me, abych do toho sla s nim. Muj sen to nebyl, byla bych naprosto spokojena s karierou u fajn zamestnavatele. Jenze ta prace, kde jsme spolu pracovali, fajn byt prestala, zmenilo se vedeni, zacala hrozna atmosfera, stejne jsem chzela odejit. Tak jsem se nechala ukecat at uz nelezu nikam, kde se totez muze stat znovu, ale ze si vybudujem vlastni. Meli jsme oba holy zadek, nic nasetreno, a dodnes si vubec nejsem jista jestli to za to stalo. Ostatni byvali spoluzaci a kolegove meli hezke mzdy, budovali si zazemi, a my pet let dreli od nevidim do nevidim za mzdu na urovni posledni uklizecky. Ale nejdriv jsem mu nechtela znicit sen (byla jsem zamilovana) a pak jsem uz nechtela zahodit to usili. Po tech 5 letech se to zlepsilo, uz to fungovalo oekne, stabilne vydelali jsme si normalne. Ne nijak nadstandardne, ale na normalni pohodovy zivot. Chvili to tak fungovalo, nez se mi podarilo konecne otehotnet, a byla jsem ted s ditetem doma. Mela jsem docela strach jak to bude kdyz tam nebudu, jestli to manzel cele utahne, jestli se radikalne nesnizi zisky…no manzel byl v praci furt, ja kolikrat s ditetem sama ryla v zemi (zadnou pomoc ani hlidani jsme nikdy nemeli), ale penize byly na vsechno co jsem jen zminila. Nepremyslela jsem nad tim, mela jsem radost ze se ty roky konecne zurocili, ze je to parada, ze se nam zivotni uroven nesnizila na mem rodicaku ani o kousek. Od doma jsem porad pomahala, ale moc prostoru nebylo a do prace jsem nechodila, jen od doma. No a ted jsem se vratila, dite uz je ve skolce…a cekal na me sok. Firma se zdanlive hezky rozviji, pribyli nejaci zamestnanci, nove kancelare, vypada to dobre…jen nez jsem zacala sledovat bankovni ucet. Odchazela jsem s tim, ze prijmy nebyly kdovijake, ale nemeli jsme ani korunu dluhu. Od zacatku jsme zadny dluh nemeli, vzdycky jsme museli proste vyzit z toho, co jsme si ten mesic vydelali, prioadne odkladat kdyz to slo dobre. A ted…jsme cca milion v minusu. Vyrukovala jsem na manzela, tak mi rekl, ze proste vlastni financovani nestacilo, co jsem odesla tak to na sebe nevydelalo, a brzdit rozvoj nechtel, tak vzal uver. Ze ho v pohode splacime a je si jisty, ze ted kdyz zas pracuju, pujde to rychleji. Ja bych teda jeho klid chtela mit. Jsem z toho spatna. Je mi blbe pri kazdem kafi ktere si nekde dam, ze bych mela setrit. Nevim vubec jestli mam zit dal jak jsem zvykla nebo zacit setrit faktr radikalne - dite krouzky, soukroma skolka, ja mam sve auto…pritom kdyby mi to rekl, uskromnila bych se, umim setrit a vyzit s malem, nemuseli jsme utracet tolik. Nemusely byt dovolene v zahranici, spousta blbosti, kaficka, moje auto, vylety s obedy… Pry nechtel abych si s ditetem delala starosti, chtel abychom meli vsechno a ma to pod kontrolou. Ale meli jsme se na tom domluvit, do te doby byla dohoda, ze zadne dluhy. Vubec nevim co ted s tim.