Máme nějakou budoucnost?

Anonymní
6.8.15 22:35

máme nějakou budoucnost?

Ahoj, potřebuji se poradit ohledně mého vztahu, potřebuji objektivní pohled zvenku :)
jsem rozvedená 30let se dvěma malými dětmi 3 a 6 let..mám přítele, kteréme je 25 let..jsme spolu asi přes rok..první půlrok jsme se jen tak občas scházeli, řešili jsme ještě s manželem rozvod a hlavně jsme měli s bývalým manželem ještě společné bydlení, než se prodal náš byt a on se přestěhoval ke své nové lásce :(pak jsem žila v našem starém bytě asi 3 měsíce sama a on mě denně navštěvoval..v květnu jsem se přestěhovala do podnájmu a chtěla jsem s přítelem bydlet spolu, jenže bohužel přišel o svoz stálou práci v tu dobu..teď stálou zatím nemá, spíše občasné brigády..řekl mi, že se necítí an to bydlet se mnou, když nemá stálou práci..já jsem poslední měsíc na mateřské, od září jdu do práce a děti do školky a do školy..přítel je tu skoro pořád se mnou, ale nic mi neplatí..občas teda koupí jídlo..chová se ke mě mile, je pozorný, dost se sblížil s dětmi, ale je tam vidět prostě ten věk, ta nezralost..já nechci všechno lámat hned a do všeho se hrnout, tak jsem to měla v mém předchozím manželstvím a jak jsem dopadla.. :(ale na druhou stranu se mi toto moc nelíbí..už jsem i uvažovala o rozchodu, ale teď nechci, aby to znělo nějak vypočítavě, ale ještě měsíc budu doma a jsem ráda za jeho přítomnost, že mi pomůže s dětma, pobavíme se spolu, půjčuje mi auto, které já zatím nemám, pomáhá s chlapskýma pracema, a taky ten sex.. :)takže bych to nedokázala si teď ukončit..říkám si, nechám to na září a uvidím, půjdu do práce, budu unavená z práce, pak ten kolotoč s dětma a tak..pokud by mi to dále nevyhovovalo, bylo by pro mě snažší to ukončit pak, až budu vytížená, než teď, kdy se kopu nudou s prominutím do zadku :)nějak extra nemluvíme o budoucnosti, chce si najít nějakou práci, to je jasné, ale nedaří se zatím, takže ani on sám neví, jak to bude za měsíc..bojím se, aby to nesklouzlo k tomu, že mě bude nějak využívat, dávám si na to pozor, ale je to těžké, takové černobílí pro mě momentálně..nmám dát tomuto vztahu šanci? mám si dát v hlavě nějaká ultimáta co a dokdy? nebo je to hloupost?

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

3166
6.8.15 22:39

Zkoušela sis s ním promluvit? Řekla jsi mu, že se ti vztah nelíbí a proč? Že bys očekávala finanční výpomoc???

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.8.15 22:46

Zkoušela, ale odpověděl mi to, že bez stálé práce se na tento závazek necítí..nejsem si jistá, jestli by se na to cítil ale i s ní..nechci mu dávat ultimáta najdi si práci do tý doby, nebo bude konce..příčí se mi to..vycházím s penězi tak akorát, až půjdu do práce, bude to lepší..takže i podotýkám, že se mi najednu stranu líbí, že nejsem závislá na nějakém jeho nastěhování nebo finanční výpomoci, ale na druhou stranu by to měla být snad samozřejmost? nevím, jak to cítí, co on považuje za přirozenost..mlžit může ať řekně cokoli..je hloupost mít v hlavě tu myšlenku, že snesu rozchod lépe až budu v kolotoči práce děti školka škola..?mám čekat, jak se to vyvrbí s mým novým režimem, nebo to mám zavrhnout hned ten vztah? já opravdu nevím..

  • Nahlásit
  • Citovat
3166
6.8.15 22:54

Já ho chápu, podle mě to spíš svědčí o jeho poctivosti a zodpovědnosti. Nic ti nenalhává, mohl by ti nakecat spoustu věcí, kdyby se na tobě chtěl přiživovat. Ale jestli mu nevěříš…pak je otázka, jestli má takový vztah cenu-a o peníze nejde.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
21623
6.8.15 22:54

Já bych počkala. Celkem se nedivím, že se nechce nastěhovat, pak bys toho od něj čekala víc, a on to zatím nemá, nemůže ti to poskytnout. Pak by se cítil jako vydržovaný. Peníze ti nedává, ale jídlo občas koupí, půjčí auto, pomáhá ti..podle mě se snaží. Dala bych mu šanci.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
563
6.8.15 22:54

Já bych radila vyčkat a bejt ostražitá, podle toho co píšeš to máš v hlavě srovnaný, přemejšlíš naprosto rozumně a racionálně. Kluk vás má asi rád, dala bych mu šanci. Jeslti je bez práce, asi od něj moc finanční výpomoc čekat nemůžeš, třeba se to ale s novou prací změní. Zkus tomu dát čas, ono se to vyvrbí nějak samo.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
6.8.15 23:07

Ahoj, ségra má přítele o 8 let mladšího, seznámili se když mu bylo 21 ségře 29, ale hned na začátku mu řekla, co od něj čeká a co ne, bylo to podobné. Měl brigády, ale něco stálého ne, ségra na mateřské, 2 děti. Našel si práci stálou, aby mohl být s nimi a pomoct, začali spolu bydlet, teď jsou spolu 6 let a problém nastal v tom, že jeho maminka chce vnoučata (vlastní) ségra další děti nechce, příteli to řekla hned na začátku, on na to, že v pohodě… Takže pokud se on sám nesnaží něco si najít, aby mohl být s vámi, tak bych to zatím brala jako do budoucna nic moc, možná se necítí na to, dělat tátu „cizím“ dětem a taky bych ošéfovala to, jestli do budoucna chce své děti a jestli bys byla ty ochotná je s ním mít… Zatím bych to udělala stejně, počkala co bude až budeš v práci a jak se on rozhoupe s tím nastěhováním a uvidíš.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Vochomůrková
6.8.15 23:39

Tak já bych řekla, že i z brigád by zakladatelce mohl nějak finančně přispívat (jak jsem to pochopila, tráví u ní většinu času). Nejde třeba přímo o nastěhování, nebo nějakou pravidelnou paušální částku, kterou by přispíval - teda o nějaký závazek, který by do budoucna nemohl plnit. Ale prostě aspoň nepravidelný finanční příspěvek na domácnost, ve které tráví hodně (nebo i většinu) času - samozřejmě ve smyslu nákladů na jídlo a energie. Ale tak aspoň pomáhá, to se taky počítá. Počkat, jak se to vyvine po nástupu do práce, mi přijde rozumné…

  • Nahlásit
  • Citovat
8287
7.8.15 04:49

Vypadá to, že přítel je hodný, ale ještě nezralý přijmout odpovědnost za vztah, rodinu. Možná to ještě přijde s věkem, ale spíš bych řekla že ne.On bydlí u rodičů? Přispívá jim pravidelnou finanční částku na domácnost?
Udělala bych to stejně tak jak si to myslíš-počkala do září, až začneš chodit do práce. A vidíš. Zda se on stane tou kolí na noze, které se ráda zbavíš. Nebo mu dojde, že o vás nechce přijít, najde si práci a váš vztah ostne určitá pravidla.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
JayLee
7.8.15 07:36
@Anonymní píše:
Ahoj, potřebuji se poradit ohledně mého vztahu, potřebuji objektivní pohled zvenku :)
jsem rozvedená 30let se dvěma malými dětmi 3 a 6 let..mám přítele, kteréme je 25 let..jsme spolu asi přes rok..první půlrok jsme se jen tak občas scházeli, řešili jsme ještě s manželem rozvod a hlavně jsme měli s bývalým manželem ještě společné bydlení, než se prodal náš byt a on se přestěhoval ke své nové lásce :(pak jsem žila v našem starém bytě asi 3 měsíce sama a on mě denně navštěvoval..v květnu jsem se přestěhovala do podnájmu a chtěla jsem s přítelem bydlet spolu, jenže bohužel přišel o svoz stálou práci v tu dobu..teď stálou zatím nemá, spíše občasné brigády..řekl mi, že se necítí an to bydlet se mnou, když nemá stálou práci..já jsem poslední měsíc na mateřské, od září jdu do práce a děti do školky a do školy..přítel je tu skoro pořád se mnou, ale nic mi neplatí..občas teda koupí jídlo..chová se ke mě mile, je pozorný, dost se sblížil s dětmi, ale je tam vidět prostě ten věk, ta nezralost..já nechci všechno lámat hned a do všeho se hrnout, tak jsem to měla v mém předchozím manželstvím a jak jsem dopadla.. :(ale na druhou stranu se mi toto moc nelíbí..už jsem i uvažovala o rozchodu, ale teď nechci, aby to znělo nějak vypočítavě, ale ještě měsíc budu doma a jsem ráda za jeho přítomnost, že mi pomůže s dětma, pobavíme se spolu, půjčuje mi auto, které já zatím nemám, pomáhá s chlapskýma pracema, a taky ten sex.. :)takže bych to nedokázala si teď ukončit..říkám si, nechám to na září a uvidím, půjdu do práce, budu unavená z práce, pak ten kolotoč s dětma a tak..pokud by mi to dále nevyhovovalo, bylo by pro mě snažší to ukončit pak, až budu vytížená, než teď, kdy se kopu nudou s prominutím do zadku :)nějak extra nemluvíme o budoucnosti, chce si najít nějakou práci, to je jasné, ale nedaří se zatím, takže ani on sám neví, jak to bude za měsíc..bojím se, aby to nesklouzlo k tomu, že mě bude nějak využívat, dávám si na to pozor, ale je to těžké, takové černobílí pro mě momentálně..nmám dát tomuto vztahu šanci? mám si dát v hlavě nějaká ultimáta co a dokdy? nebo je to hloupost?

podle me to budoucnost nemá alespoň pro me by nemelo :nevim:

  • Citovat
  • Upravit
4578
7.8.15 08:02

Ty se bojíš, aby tě nevyužíval, ale to že ty teď využíváš jeho je OK? Dělá tam tobě i dětem kašpárka, abyste se neukousali nudou, ale až budeš pracovat, už ti tam bude překážet?

Jojo, pro budoucnost toho chlapce bude nejlepší, když ho pěkně svižně a hlavně co nejdříve vykopneš.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1367
7.8.15 08:29

Ano, máte. Od přítele je to velmi zodpovědné, kvituji to. Každopádně pro tebe to teď bude spíše o vyčkávání a toleranci. Ale léta přibudou, ty budeš stárnout a on může zjistit, že si neužil a že může založit svou kalsickou plnohodnotnou rodinu. V okolí máme taky jeden příklad. On svobodný mladý, ona starší se dvěma dětmi. Spolu podnikali, spolu taky podnik zrušili, on pomáhal děti vychovávat, strávili spolu nejlepší své léta. Ale roky přibyly a on zjistil po 35 roce, že nežil svůj život. Šli od sebe a teď ho loví svobodné mladé kočky. I to se může stát.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
kdochcekam
7.8.15 08:49

Já vám lidi nevím…todle mi zavání takovým chladem a jakýmisi postraními úmysly…tak snad s někým jsem, chci s ním být co nejvíc, pže ho miluji a je mi s ním dobře a proto jsem rád za spolené bydlení a život. Nebo se necejtím na společný bydlení a to pro mě znamená, že ten člověk až tak není důležitej, nepotřebuju ho a čekám kam se to vyvine. Ale jak čtu zakladatelku, která se kope nudou a potřebuje auto, tak si ho ještě nechá…hm hm hm…tak ryzí cit v tom až tak nevidím teda. :nevim:

  • Citovat
  • Upravit
7.8.15 09:26
@Anonymní píše:
Ahoj, potřebuji se poradit ohledně mého vztahu, potřebuji objektivní pohled zvenku :)
jsem rozvedená 30let se dvěma malými dětmi 3 a 6 let..mám přítele, kteréme je 25 let..jsme spolu asi přes rok..první půlrok jsme se jen tak občas scházeli, řešili jsme ještě s manželem rozvod a hlavně jsme měli s bývalým manželem ještě společné bydlení, než se prodal náš byt a on se přestěhoval ke své nové lásce :(pak jsem žila v našem starém bytě asi 3 měsíce sama a on mě denně navštěvoval..v květnu jsem se přestěhovala do podnájmu a chtěla jsem s přítelem bydlet spolu, jenže bohužel přišel o svoz stálou práci v tu dobu..teď stálou zatím nemá, spíše občasné brigády..řekl mi, že se necítí an to bydlet se mnou, když nemá stálou práci..já jsem poslední měsíc na mateřské, od září jdu do práce a děti do školky a do školy..přítel je tu skoro pořád se mnou, ale nic mi neplatí..občas teda koupí jídlo..chová se ke mě mile, je pozorný, dost se sblížil s dětmi, ale je tam vidět prostě ten věk, ta nezralost..já nechci všechno lámat hned a do všeho se hrnout, tak jsem to měla v mém předchozím manželstvím a jak jsem dopadla.. :(ale na druhou stranu se mi toto moc nelíbí..už jsem i uvažovala o rozchodu, ale teď nechci, aby to znělo nějak vypočítavě, ale ještě měsíc budu doma a jsem ráda za jeho přítomnost, že mi pomůže s dětma, pobavíme se spolu, půjčuje mi auto, které já zatím nemám, pomáhá s chlapskýma pracema, a taky ten sex.. :)takže bych to nedokázala si teď ukončit..říkám si, nechám to na září a uvidím, půjdu do práce, budu unavená z práce, pak ten kolotoč s dětma a tak..pokud by mi to dále nevyhovovalo, bylo by pro mě snažší to ukončit pak, až budu vytížená, než teď, kdy se kopu nudou s prominutím do zadku :)nějak extra nemluvíme o budoucnosti, chce si najít nějakou práci, to je jasné, ale nedaří se zatím, takže ani on sám neví, jak to bude za měsíc..bojím se, aby to nesklouzlo k tomu, že mě bude nějak využívat, dávám si na to pozor, ale je to těžké, takové černobílí pro mě momentálně..nmám dát tomuto vztahu šanci? mám si dát v hlavě nějaká ultimáta co a dokdy? nebo je to hloupost?
  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7.8.15 09:27

Nevim jestli to bude se dvema detma nekdy lepsi

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama