Manžel je necita

Anonymní
13.1.21 00:32

Manžel je necita až to bolí

Dobrý večer.

Tak nějak jsem si po 4 letech uvědomila, že je můj manžel necita. Celkově je mu fuk jak se mám, co mě trápí, proč pláču apod.
Ale teď to, co mě dostalo do kolen.
Můj nejlepší přítel je už 4 roky po osudnem epileptickem záchvatu. Je zázrak že přežil. Teď pouze leží, kouká do prázdná, nemluví, nereaguje. Prostě jen vegetativní stav. Na silvestra jsem dostala fotky od jeho mámy, protože jsem za ním kvůli korone už dlouho nebyla. Ty smutné fotky mi vyrazily dech a já se okamžitě rozbrecela. Manžel seděl vedle mě a ani to s ním nepohlo. Když jsem plakala půl hodinu, řekl mi ať nefnukam, když nemám důvod. Když jsem mu řekla jaký důvod k tomu mám, odvětil jen „a co já s tím?“. Tak jsem se zeptala, jestli mě aspoň obejme, když je mi z toho moc smutno a bolí mě u srdce.. A odpověď byla NE! A fakt mě ani neobejmul, ani pohled mi nedaroval, žádné pohlazení či vlidna slova.. Nic. Empatie na bodě mrazu.
Po hodině ticha z mé strany jsem se mu snažila vysvětlit jak to vidím, že jsem tak nějak doufala, že můj manžel mi bude oporou a bude mít trošku zájem o to co cítím. Odpověď byla taková, že to jsem teda asi dost naivní…
Když jsem nemocná, nebo je mi zle.. Tak místo vlídného chování se mě snaží vytočit, řve po mě a je nepříjemný.
Přitom dokáže být takové zlatíčko co mi 10× denně říká jak moc mě miluje.
Co se to z něj sakra stalo? Nebo byl takový už dřív, ale zamilovanost má růžové brýle?

Děkuji za tuhle stránku a za lidi, co slušně reagují.
(Omlouvám se za anonym, ale stydím se.)

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
588
13.1.21 01:12

S takovým chlapem bych nebyla.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
13.1.21 01:18

V tuhle chvíli s tebou mám větší soucit, než tvůj manžel.
To je špatný.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6605
13.1.21 01:36

Na tohle mě napadají dva pohledy. Jeden je, že jste fňukna, co řve pořád a chlap už je z toho otrávený. Pohled druhý je, proč jste s člověkem co se nezajímá, nepomůže a ještě je protivný? Ono říct miluju tě 100× za den vyžaduje minimální úsilí, ale dokázat to činy je úplně o něčem jiném.

Například můj muž není na velká gesta a mnoho nic neříkajících slov (miluju tě mi říká, ale tak nějak v normální kadenci na 15 letý vztah) ale když někam jedu, tak mi zkontroluje auto, jestli je všechno jak má být, když jde na nákup tak nezapomene koupit moje oblíbené mrazem sušené ovoce i když není v nákupním seznamu, vezme děti ven, abych se mohla chvíli vyspat nebo dělat něco, co mě baví a ještě dostanu vynadáno, když přijdou domů a je uklizeno, protože jsem si měla odpočinout a ne uklízet, když je mi zle, tak mi udělá čaj a koupí čínskou pikantní polévku. Tohle jsou projevy lásky, ne jen 100× zopakované miluji tě, to dokáže i papoušek :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3172
13.1.21 01:51

Z toho popisu mi přijdeš trochu teatrální.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
13.1.21 02:20

@MrsNorris
Díky. Já si přijdu spíš zoufalá…

  • Citovat
  • Nahlásit
61712
13.1.21 04:30

Jakeho sis vybrala, takového máš.. Bohužel.. Já bych s ním nebyla..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
308
13.1.21 05:31

Ahoj, nechci ho hájit, to chraň bůh, ale kdybych seděla vedle partnera a koukala na fotku nemocného kamaráda až by mě to dohnalo k slzám, tak by se na mě s největší pravděpodobností naštval.
A to není žádný despota, je to citlivý a moc hodný člověk, který by se pro druhé rozdal, ale co bytostně nemá rád, je tohle. Když mě by mělo něco nervit, něčím bych si měla přivolat zbytečný stres, nebo výčitek, brek. Řekl by mi ne asi tak zle, co on s tím, ale proč na to koukám, jemu tím, že tady budu brečet nepomůžu, proč se vůbec na něco takovýho koukám..(přitom jemu by ho bylo líto úplně stejně)
Přijde mi, že chlapy na to nejsou na tohle. Oni nepřemýšlí jako my, strach z něčeho, hlavně z toho, kdyby se to třeba stalo mě, jemu rodině, nějakému kamarádovi, známému..Myslím si, že v paměti tuto obavu mají, logicky, ale oni nad tím nepřemýšlí tudíž nepochopí, že my nad tím pláčem. Jsme schopny se do toho až takhle vžít. A to konkrétně nemluvím o tvém kamarádovi, je to hrozné co se mu stalo..tím tvého nechci obhajovat. Jen říkám všeobecně na tuto problematiku, že jim to vadí když mi se tím užíráme..( mému zemřel jeden z nejlepších kamarádů, tehdy hodně mladý kluk, dodnes na něj myslí, ale nemusí se o tom bavit a přivolávat si stav, jak strašný bylo když umíral)
To stejné, když něco vidíme, nebo slyšíme v tv, rádiu, nemocné děti, lidi. Postižení. Zareaguje,,,je to hrozné, co se někomu může stát, já bych se zbláznil kdyby…" ))) víc to nepitvá. Nedělá si stres. Nemysli na to..
Jestli ty máš hlupáka, necitu, tak si musela vědět, že takový je..napadlo mě, jestli jen nežárlí, je to teda hrozné říct, ale jestli nežárlí na to, že o kamaráda máš větší zájem. Máš o něj starost. Nebo jak to říct :nevim:..
Nicméně mě když řekne,, Miluji tě", tak se mi podlamují kolena. Šetříme oba takovými slovy, ale zase jej oba cítíme :srdce: stačí mi, co pro mě dělá, že mě upřímně obejme, je mi oporou, vyslechne, pomůže. V tom cítím to, miluji tě.

Kdyby mi to řekl 100× za den, tak mu nevěřím, když jsem nemocná, zajde mi pro léky, udělá čaj, uvaří, nakoupí a dokonce mě zavrtá do peřin. :kytka:
Musíš vědět ty, koho máš doma. Jak ty činy z něj cítíš…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8694
13.1.21 06:01

On necita, ty ubulena hysterka. Zapracujte na sobě oba.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3273
13.1.21 06:09

@karkarka myslím, že hysterie vypadá trochu jinak… Každopádně je jednoduššího okamžitě odsoudit, než vysmolit kloudnou odpověď, že? ;)

Né každý musí být u tragédie nad věcí, u každého je práh citové bolesti jiný.
Reakce chlapa mi přišla v takové situaci dosti bezpáteřní… :(

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1401
13.1.21 06:11

No já ti nevím… Zrovna ta popsaná historka - tak kamarád je na tom takhle 4 roky, čili žádný šok. Pochopila bych, kdyby to z to vehnalo slzy do očí, kdyby sis nad tím posteskla… Ale brečet půl hodiny a dožadovat se objetí? Sorry. Na místě tvého muže bych si asi myslela něco o manipulaci a hysterce. A to si troufám tvrdit, že soucit mi jde. Nebyli to trochu tak, že jsi brečela o to víc, ve snaze vyždímat z něj nějakou reakci?

Jestli se mu takhle urputně snažíš prodat i bolístky při každé rýmě, možná to vysvětluje, proč ti to tak nežere… Na druhou stranu sám se chová pěkně agresivně, říct někomu, že jestli očekává vlídnost/soucit, tak je pěkně naivní, to je hnusná rána pod pás :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8694
13.1.21 06:16
@Malina7 píše:
@karkarka myslím, že hysterie vypadá trochu jinak… Každopádně je jednoduššího okamžitě odsoudit, než vysmolit kloudnou odpověď, že? ;)Né každý musí být u tragédie nad věcí, u každého je práh citové bolesti jiný.
Reakce chlapa mi přišla v takové situaci dosti bezpáteřní… :(

Tak ona o stavu kamaráda vi už 4 roky. Tak jako půl hodiny brečet nad fotkou je trochu mimo. treba ten chlap na to nemá nervy, jestli každou chvíli buli. Ty kloudna odpovědi.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1875
13.1.21 06:21
@Malina7 píše:
@karkarka myslím, že hysterie vypadá trochu jinak… Každopádně je jednoduššího okamžitě odsoudit, než vysmolit kloudnou odpověď, že? ;)Né každý musí být u tragédie nad věcí, u každého je práh citové bolesti jiný.
Reakce chlapa mi přišla v takové situaci dosti bezpáteřní… :(

Bezpáteřní??? Proč?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
13.1.21 06:22

Jaká je nebo byla jeho matka? Moje matka je šílená citová vyděračka, celé dětství mě citově vydírala, kolikrát bych radší dostala pár facek než ty její rozbory :roll: od nějakých 10 mě tahala do svých citových eskapád, typu chlap odchází a ona leží na zemi v kuchni a kvílí, chlap nepřišel-ležení s vínem ve vaně a bulení… Co ti tím chci říct, naprosto ted v dospělostí nesnáším když někdo brečí, vytáčí mě to k nepříčetnosti, vrací se mi to jaký jsem k mámě měla v tu chvíli odpor :nevim: Naučila jsem se to přemáhat, ale je mi to krajně nepříjemné a upřímně když mi někdo začne plakat na rameni mám chut mu jednu vrazit :nevim: Třeba to má tvůj partner stejně :kytka:

  • Citovat
  • Nahlásit
59144
13.1.21 06:35
@Heivka píše:
Na tohle mě napadají dva pohledy. Jeden je, že jste fňukna, co řve pořád a chlap už je z toho otrávený. Pohled druhý je, proč jste s člověkem co se nezajímá, nepomůže a ještě je protivný? Ono říct miluju tě 100× za den vyžaduje minimální úsilí, ale dokázat to činy je úplně o něčem jiném.Například můj muž není na velká gesta a mnoho nic neříkajících slov (miluju tě mi říká, ale tak nějak v normální kadenci na 15 letý vztah) ale když někam jedu, tak mi zkontroluje auto, jestli je všechno jak má být, když jde na nákup tak nezapomene koupit moje oblíbené mrazem sušené ovoce i když není v nákupním seznamu, vezme děti ven, abych se mohla chvíli vyspat nebo dělat něco, co mě baví a ještě dostanu vynadáno, když přijdou domů a je uklizeno, protože jsem si měla odpočinout a ne uklízet, když je mi zle, tak mi udělá čaj a koupí čínskou pikantní polévku. Tohle jsou projevy lásky, ne jen 100× zopakované miluji tě, to dokáže i papoušek :mrgreen:

Není to spíš projev pečovatelské povahy?
S láskou to nemusí mít nic společného.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat