Manžel se víc svěřuje cizímu člověku než mě

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
30.9.21 18:48

Manžel se víc svěřuje cizímu člověku než mě

Zdravím, můj manžel se léčí z těžké OCD, léčba jde dobře, ale pomalu. Nicméně dlouho mě trápí jedna věc a to je ta, že se mi vůbec ohledně léčby a konzultace s psychiatričkou nesvěřuje. Nikdy nebyl ten typ, který by hned musel všem troubit své starosti, ale myslím, že tohle věc, se kterou by se mi měl svěřovat, vždy komu jinému, když ne své ženě? Mrzí mě to a trápí mě, že všechny svoje obtíže a vše, co ho trápí probírá s psychiatričkou a mě řekne jen, že to je mezi ním a jí, a že o tom se mnou prostě mluvit nechce a musít si to vyřešit sám. Přitom já ho podporuji, snažím se mu pomáhat, jak to jde, ale hrozně mě mrzí, že cizí ženský se svěřuje a vlastní ženě prostě ne. Myslíte si, že jen přeháním? Opravdu mě to zraňuje.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
1929
30.9.21 18:50

Ale ono to opravdu je jenom mezi ním a ní.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
475
30.9.21 18:53

Je to naprosto normální.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2563
30.9.21 18:54

Jenže takhle ta léčba funguje, psychiatrička není „cizí ženská“ ale jeho doktorka, ty se mu asi taky do detailu nesvěřuješ, co se děje na gynekologii :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2417
30.9.21 18:55

Dobře dělá. V manželství totiž pro chlapa víc než kde jinde platí ono známé - „Vše, co řeknete, může být a bude použito proti Vám“ :mrgreen: :jazyk: :pankac:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2619
30.9.21 18:55
@Jitka.Poklicova píše:
Zdravím, můj manžel se léčí z těžké OCD, léčba jde dobře, ale pomalu. Nicméně dlouho mě trápí jedna věc a to je ta, že se mi vůbec ohledně léčby a konzultace s psychiatričkou nesvěřuje. Nikdy nebyl ten typ, který by hned musel všem troubit své starosti, ale myslím, že tohle věc, se kterou by se mi měl svěřovat, vždy komu jinému, když ne své ženě? Mrzí mě to a trápí mě, že všechny svoje obtíže a vše, co ho trápí probírá s psychiatričkou a mě řekne jen, že to je mezi ním a jí, a že o tom se mnou prostě mluvit nechce a musít si to vyřešit sám. Přitom já ho podporuji, snažím se mu pomáhat, jak to jde, ale hrozně mě mrzí, že cizí ženský se svěřuje a vlastní ženě prostě ne. Myslíte si, že jen přeháním? Opravdu mě to zraňuje.

Ale on má pravdu. Nechce tě tom možná zatěžovat. A myslím si, že určité věci by partneři vědět neměli… Některé pravdy jsou zbytečné…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
30.9.21 18:55

Tak to je fakt paradox. Já jsem měla zdravotní potíže, opravdu vleklé a několik let trvalo, než konečně padla diagnóza. Svěřovala jsem se manželovi a přála si to sdílet, protože mi to pomáhalo. Od manžela jsem se dozvěděla, ze ho to zatěžuje a že si v podstatě přeje, abych ho nezatěžovala svými problémy. On to taky nedělá. Tvůj manžel asi nechce ničit váš vztah stížnostmi a svými starostmi…

  • Citovat
  • Nahlásit
2547
30.9.21 18:56

Dyt je to lekarka, proboha, zadna cizi zenska.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
65240
30.9.21 18:57

Ale tak to má přeci být.. copak např doktorům kecáš do léčby? Buď ráda, že tam chodí a situaci řeší

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
341
30.9.21 18:58

Já se léčím na uzkostnou poruchu a každou změnu doma taky nehlásim. Pokud se nějaký den cítím výrazně špatně tak ano, ale třeba to, že jsme o něco zvýšili dávkování nebo že mám nějaké mirné vedlejší účinky ne.. :D
Já chápu, že tě to mrzí, ale chlapi zrovna nemají v lásce do podrobna vrat do svých stavů a pocitů :nevim: Možná mluvit o tom s psychiatrickou už je na něj dost a prostě mu to stačí. To ženy hledají úlevu v tom se svěřovat blízkým a pěkně si před druhým pobrečet ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
851
30.9.21 19:12

Je to jeho lékařka, ne cizí ženská :nevim: osobně se taktéž nesvěřuju se vším, co řeším u lékaře, manželovi. Bylo by mi to i nepříjemné. Něco sdílet nechci. Že má problém víš, kde a s čím se léčí také. Pokud víc sdílet nechce, nenuť ho.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1929
30.9.21 19:20
@Anonymní píše:
Tak to je fakt paradox. Já jsem měla zdravotní potíže, opravdu vleklé a několik let trvalo, než konečně padla diagnóza. Svěřovala jsem se manželovi a přála si to sdílet, protože mi to pomáhalo. Od manžela jsem se dozvěděla, ze ho to zatěžuje a že si v podstatě přeje, abych ho nezatěžovala svými problémy. On to taky nedělá. Tvůj manžel asi nechce ničit váš vztah stížnostmi a svými starostmi…

No a predstav si že on si to nepřeje sdílet, protože by mu to nijak nepomohlo. To je prekérka co? :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2111
30.9.21 19:23

Víš, je to těžký a na jednu stranu tvého muže chápu. Rozumím, že tebe to trápí a byla bys ráda, kdyby se ti svěřoval, ale věř, že pro něj je to neskutečně těžké popsat a říct ti, jak se cítí a zároveň to udělat tak, aby tě to co nejmíň zasáhlo. On si je moc dobře vědom, že svou nemocí už tak obrovsky zasahuje do vašeho vztahu a říkat ti ještě své
nejniternější obavy a strachy už je nad jeho limit, čím tě chce ještě zatěžovat. Proto je pro něho o tolik jednodušší mluvit o tom s cizím nezainteresovaným člověkem. Věř mi, že vím, o čem mluvím…
Drž se a buď manželovi oporou ať už se ti svěřovat bude chtít nebo ne. Hodně sil! :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2136
30.9.21 19:26

Tak psychiatrička není cizí člověk. Na mě ten nadpis působil, že se jedná mapř. o novou sousedku v baráku. Řekla bych mu jen, že jsem tu pro něj, kdyby si to rozmyslel. Případně, jestli by pro něj nebylo ulehčení říct mi něco, co by mu v praxi pomohlo..
Např. (I když to tedy není dobrý příklad, lepší mě teď nenapadá) před odchodem by kontroloval 30× sporák a ty bys ho šla zkontrolovat jednou s ním, když by mu to pomohlo.
Jinak kdyby tě to trápilo stále, že se nesvěřuje, tak bych mu o tom jednou bez výčitek řekla, nicméně kdyby tě to trápilo dál a běžné svěřování kamarádce/rodině nepomáhalo, klidně bych to pořešila s psychologem. Někdy blízcí lidé duševně nemocného, byť s lehkou nemocí, situaci sami špatně zvládají. Není nic špatného říct si o pomoc a psychlogové tu nejsou jen pro lidi s duševní nemocí, ale i pro lidi ve svízelné situaci, se kterou se jim nedaří hnout.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
358
30.9.21 19:32

Když jsem chodila na psychoterapii, taky jsem manželovi dopodrobna nesvěřovala, co jsme řešili. Přece jenom to jsou hodně osobní věci, některé hodně bolestivé třeba z minulosti, zkrátka něco, co si myslím, že manžel nepotřebuje vědět, když se zeptal, jaký to bylo, tak jsem odpověděla obecně- dneska dobrý, dneska blbý… Ale pokud jsem mu řekla, nechci o tom mluvit, tak to respektoval. Protože mě respektuje jako člověka.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat