Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manžel více na cestách než doma
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
13.3.19 23:59
- Citovat
- Upravit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
14.3.19 00:03
Ne, s miminem bych toto nedala. Byt třeba měsíc sama s miminem? Někdo to asi zvládá ale pro me je to nepředstavitelny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.19 00:06
@Anonymní píše:
Moje zkušenost. Manžel měl klasické zaměstnání, denně doma, stavěli jsme domek, pak se narodil syn, po práci chodil ven s kočárkem, měl čas i chuť na spoustu dodělávek doma, výlety.. . Ale toužil jezdit kamionem. Začal, šťastný jak blecha. Jenže nebyl týden, dva doma. Já postupně zařizovala vše kolem domu, od obyčejné výměny žárovky, přes zařízení opraváře na kotel, po štípání dřeva. Řešila vše co kolem dítěte, od doktora přes výchovu, školku, školu… Když přijel chtěla jsem aby měl zázemí, pohodu, on si absolutně odvykl řešit cokoliv a ve mně narůstál pocit, že jsem na všechno sama. Pokud se sejde pár, kde oběma nevadí a naopak vyhovuje, že se nevidí denně, může to určitě klapat. Mně to vadilo, on nechtěl nic měnit, začaly hádky, spory, začala jsem si všímat, že si nerozumí se synem, že ho vlastně nezná, nevěděl, kde máme jakou pojistku, spoření, kolik platíme inkaso, kdy se očkuje pes, co koupíme na vánoce, prostě na všechno sama. Závěr, rozvod, zničený kus života. Věřím, že kdyby byl víc doma, dopadlo by to jinak.
Tak to je mi líto, to je smutný příběh…
Já zakladatelce žádnou radou neprispeju, manžela mám „doma“. A je to k nezaplacení. Zase chápu, že když nejsou peníze, tak se musí zkousnout cokoli. Tcháni to mají tak, že se vidí jen o víkendu, někdy ani to ne. Tchán pracuje v zahraničí a domu jezdí na víkendy. A jsou spokojení a stále spolu - 36let
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.3.19 00:21
Mám podobnou zkusenost co mota u jineho zamestnaní.ne neberte to..
- Citovat
- Upravit
14.3.19 01:05
Tak já jsem asi ta které to vyhovuje 
manžel je často pryč a mě to nevadí aspoň mám čas na své věci. Deti mám 3 a 5 let a v pohodě. Zas když je doma tak jsme jen spolu, i sebe více vážíme. V dnešní době to není žádná tragédie.. máme skype,messenger není Jako kdysi že se psaly dopisy. V podstatě jsme spolu ale online. A kolem domu bud dělám já co mě baví zahrádka nebo společně když je doma. Za mě bych ho poslala však ukončit to může vzdycky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.19 06:04
Nám tento „systém“práce jedině prospěl,ale píšeš,že čekáte rodinu,my jsme 40+,tak to asi vnímám jinak.Prospěl v tom,že se na sebe více těšíme.Teď zrovna odjel,běžné věci okolo rodiny zařizuji já,ale ty technické a větší práce dům,zahrada si hlídá on.Je to o nastavení si pravidel,důvěře,......hlídám si začátek měsíce a jeho diář kam mu zaškrtám důležité a míņ důležité věci a on s tím tak nějak počítá.Je pryč klidně týden a pak zase pracuje z domu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.19 06:26
Znám ženy a rodiny kamioňáků, šífáků, znám i rodinu, kde tatínek raději přes týden pracuje na druhé straně republiky, protože děti „nechtěl“ a nebaví ho a tak jezdí jen na víkend, ale zase vydělává. Celá rodina stojí na ženský. Komplet všechno. Zase na druhou stranu jí do toho ten chlap moc nekecá. Takže záleží, jak se cítíš. A argument, že by o tebe (nebo ty o něj) přišel, mi přijde zbytečný, protože potkat můžeš někoho kdykoliv a kdekoliv (kamarádovi utekla žena s jejich doktorem). Já bych do toho šla jen pokud by opravdu nebyla jiná šance na slušný výdělek a rodině hrozil finanční průser, fakt je škoda přijít o to, jak děti rostou (tohle mi jednou řekl bývalý šéf, který měl hodně slušnou kariéru, nechal postavit dům, děti mohly na soukromé školy, atd., ale vídal je v lepším případě o víkendu a o dovené). Můj chlap odmítl hodně zajímavou služební cestu (cca 3 měsíce Rio), když byl starší asi rok. Prostě nechtěl od nás být tak dlouho. Rodina podle mého znamená i to, že si rodiče občas odepřou i to, co chtějí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.19 07:04
Přítel hodně cestuje, společně děti nemáme, o mě děti se stará hodně jejich táta, tak to jde. U otce svých dětí bych to fakt tak nechtěla. Už vůbec ne u miminka. Jednak kvůli vztahu nás dvou, jednak že by bylo všechna péče o děti jen na mě, ale i kvůli těm dětem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.19 08:30
@Ajovka píše:
Ahoj holky, chtěla jsem se zeptat, máte některá manžela, který je více pryč, než doma? Manžel dostal prac. Nabídku, která zahrnuje Časté cestování.. nekdy by byl pryč 14 dni a doma třeba 14 dni, pak nekdy zase měsíc pryč a třeba zas jenn14 dni doma.. je to strašně náhodné, není to pravidelně stejná doba a tak.. doma to resime uz asi týden, zda to ma vzit nebo ne. Já jsem teď v 9tt, takze jeden z důvodu proč to nechce vzit je, že neuvidí mimčo, druhy hlavní důvod je, že se boji že “o mě přijde”.. zase velký pro jsou peníze, teď jich moc nemáme, máme se v červenci stěhovat a peníze by se hodily.. jen jsem chtela vedet, mate to některá podobně? Jak to zvládáte doma “samy”? A co vztah, nenarusilo to nějak?moc všem dekuju za vaše zkušenosti
nevím, osobně bych radši peníze vyměnila za muže. Zezačátku to může být dobré, ale jak říkáte, muž téměř neuvidí dítě a věřte, že jste-li citlivější povaha, tak vám to za čas poleze krkem. Řešíme s mužem něco podobného , ne tedy takové cesty, ale že by si místo hasičiny našel pravidelnou práci v zahraničí, no … peníze by byly, ale času by výrazně ubylo (klasická 8 hodinová doba, ale hodina cesty tam a hodina zpět), takže já ho přemlouvám, ať zůstane u hasičů, i když peníze by se hodily.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.19 09:08
Ať to určitě nebere.
Pokud to někomu vyhovuje, tak spíš jen lidem, kteří nemají rádi, když se jim někdo plete do rozhodování a jsou hodně zaměžení na finanční přínos protějšku do rodiny(velmi slušně řečeno). A to ještě musí mít to štěstí, že v těch chvílích, kdy je muž doma, funguje jako partner.
Mám kolem sebe spoustu případů, kdy muž začal jezdit na služební cetsy. Z jednou za čas se stalo každý měsíc. Někdy na týden, ale někdy na tři.
Většinou se hodně odcizili a nezřídka si našli nové protějšky ještě za manželství.
Za mě je s malými dětmi nevhodné mít zamstnání, kde tolik cestuješ. Kdyby to bylo 2× nebo 3× za rok na týden, tak v pohodě. Ale často to není vhodné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lalelale
14.3.19 09:15
Nebrat… Zůstaneš na všechno sama a časem si začneš uvědomovat, že toho cizího chlapa vlastně nepotřebuješ a děti ho skoro neznají…
- Citovat
- Upravit
14.3.19 14:33
Všem vám moc dekuju 
Asi se přikláním k tomu, že to zkusíme, skončit může vždycky tak uvidime, hlavní rozhodnutí je na manželovi, který nad tím furt přemýšlí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.3.19 23:52
Já bych do toho nešla. Taky špatné zkušenosti. Přítel vzal praci v Německu, 5 a půl hodiny domů. Vídáme se jednou za 14 dni na dva dny, kdy z toho jeden den ještě prospi, protože je unavenej z cesty. Ze začátku mi to nevadilo, byla jsem pořád v práci a neměla jsem čas ani sama na sebe. Jenže jakmile se blížila zima, tak se to nějak všechno změnilo. Byla jsem na celý barák sama. Obstarat dříví, nastipat, topit, všechno řešit sama. Psa, kočky, zahradu, celý barak. Kdyz jsem neco potřebovat, musela jsem cekat 14 dní. Výsledek? Neustale hádky, výčitky, dohadovani se. Jsme na rozchod. Dala bych cokoliv, aby pracoval opět tady. Proto radím - radeji mít partnera po boku než mít plný účet peněz 
- Citovat
- Upravit
5.10.22 23:16
Ahoj holky, vím, že příspěvek je starší, ale jaksi se potřebuju vypovídat a trošku doufám, že zjistím, že v této situaci nejsem sama.
Takže my, manžel, já, dvě dcerky, jedna čtyři, druhá 8 měsíců. Nějak tak se to sešlo a manžel vzal tento rok novou práci, ano předtím taky hodně cestoval, ale pohybovalo se to v rámci dnů (třeba tři dny byl pryč). Momentálně ta nová práce je masakr a je furt celkem nonstop pryč. Zařekla jsem se, že budu silná, že ho budu podporovat, chce to dělat, vydělá krásný peníze, ok. Ale momentálně, kdy kolem dětí i baráku lítám stále sama, a on mi, když má veletrh ani nenapíše, nezavolá, tak je mi fakt ouzko. A vůbec nevím, jestli to takhle zvládneme dlouhodobě. Je toho fakt hodně, co mám na starosti a bylo by jednodušší se o tu starost podělit s tatínkem. Kromě toho mě mrzí, že starší dcerka si po něm stýská a mladší si s ním nenachází vztah. Když potřebuju pohlídat, sháním kamarádky. No pro mě to je neskutečnej záhul, jak emoční, tak organizační. Pak když je doma, potřebuje vypnout hlavu a často se opije. Druhý den kocovina. Motáme se ve slepém kolečku. Opravdu nevím, jestli to zvládneme. Ale nedokážu si představit rozbít rodinu, to bych holkám udělat nechtěla, sama jsem z rozvedené rodiny a moc bych si přála, aby měli tatínka. Bohužel teďka jsem úplně vyhořelá po těch skoro 9 měsících starání se o holky sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Cizinka1
5.10.22 23:27
@Anonymní píše:
Já bych do toho nešla. Taky špatné zkušenosti. Přítel vzal praci v Německu, 5 a půl hodiny domů. Vídáme se jednou za 14 dni na dva dny, kdy z toho jeden den ještě prospi, protože je unavenej z cesty. Ze začátku mi to nevadilo, byla jsem pořád v práci a neměla jsem čas ani sama na sebe. Jenže jakmile se blížila zima, tak se to nějak všechno změnilo. Byla jsem na celý barák sama. Obstarat dříví, nastipat, topit, všechno řešit sama. Psa, kočky, zahradu, celý barak. Kdyz jsem neco potřebovat, musela jsem cekat 14 dní. Výsledek? Neustale hádky, výčitky, dohadovani se. Jsme na rozchod. Dala bych cokoliv, aby pracoval opět tady. Proto radím - radeji mít partnera po boku než mít plný účet peněz
On to má jen 5,5 hod a jezdí jen jednou za 14 dní? Vždyť to není taková dalka aby mohl jezdit každý týden kdyby chtel
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Moje zkušenost. Manžel měl klasické zaměstnání, denně doma, stavěli jsme domek, pak se narodil syn, po práci chodil ven s kočárkem, měl čas i chuť na spoustu dodělávek doma, výlety.. . Ale toužil jezdit kamionem. Začal, šťastný jak blecha. Jenže nebyl týden, dva doma. Já postupně zařizovala vše kolem domu, od obyčejné výměny žárovky, přes zařízení opraváře na kotel, po štípání dřeva. Řešila vše co kolem dítěte, od doktora přes výchovu, školku, školu… Když přijel chtěla jsem aby měl zázemí, pohodu, on si absolutně odvykl řešit cokoliv a ve mně narůstál pocit, že jsem na všechno sama. Pokud se sejde pár, kde oběma nevadí a naopak vyhovuje, že se nevidí denně, může to určitě klapat. Mně to vadilo, on nechtěl nic měnit, začaly hádky, spory, začala jsem si všímat, že si nerozumí se synem, že ho vlastně nezná, nevěděl, kde máme jakou pojistku, spoření, kolik platíme inkaso, kdy se očkuje pes, co koupíme na vánoce, prostě na všechno sama. Závěr, rozvod, zničený kus života. Věřím, že kdyby byl víc doma, dopadlo by to jinak.