Manžel zjistil, že už mě prý nemá rád

Anonymni
15.8.09 10:31

Manžel zjistil, že už mě prý nemá rád

Ani nevím jak začít, jsme s manželem 4 roky a máme 6ti měsíčního syna, kterého jsme chtěli oba. Dnes mi manžel začal hystericky vyčítat, že se o něj nezajímám, nemiluji ho, nejsem ochotna s tím něco dělat a vždy jdu proti němu (pro názornost: chce abych zhubla, ale já nehubnu - no mám o 5kg míň než před těhotenstvím, chce abych měla dlouhé vlasy ale já se ostříhám - ostříhala jsem se z přerostlých vlasů na mikádo aby mi rovnoměrně dorostli).

Úplně mě to skolilo, to že se starám o celou domácnost, dítě a finance sama je pro něj asi málo (navíc jsem prošla nepříjemným těhotenstvím,těžkým porodem a poporodní depresí).
Přiznávám, že jsem ho trochu opomíjela, ale když někdo chodí domů až kolem půl osmé, kdy krmím malého a pak ho pracně hodinu uspávám, tak se nesmí divit, že za ním neběžím jak pejsek a nevrtím ocáskem, mimochodem sex máme každý týden, pokud to jde.

Jinak tohle on řeší už 3 měsíce, ale já jsem si těch narážek prý nevšimla. Ano všimla, navrhla jsem, že nám rodiče budou malého o víkendu na dvě hoďky hlídat anebo budeme podnikat společné akce, když podle jeho slov mu na malém tááák záleží. Bohužel to dle něj prý nic neřeší, on prostě teď neví jestli mě má rád a jestli kvůli malému se mnou vůbec má být.
Tak to už jsem nerozdejchala.
Ale malého má prý rád, tak nechce bořit rodinu, načež jsem mu řekla, že na takové soužití zas nepřistupuji já, jelikož malého sám nikdy nehlídal, nepřebalil, nekrmil ani nekoupal,na vše měl vždy výmluvy, o malého se tedy výhradně starám jen já, což mohu dělat dál i bez něj.

Pointa naší hysterické rozmluvy byla ta, že já jsem ten viník a jen já a já za všechno můžu, jelikož já jsem ten kdo se změnil a dává přednost dítěti, jak sobecké ode mne že ano.

Takže babo raď, jak uklidnit či přesvědčit hysterika o jeho mylném názoru?
Zkusit něco změnit a čekat kdy znova příjde s výčitkami anebo po neúspěchu se tedy raději rozejít ???

zoufalá manželka

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

2318
15.8.09 11:01

Co nějaká poradna? Chyba bude na obou stranách - on je nezralý, Ty´s ho víc nedotlačila k péči o dítě, vázne komunikace… Musí to být psychicky hodně náročný. Zachovej klid, nic mu nevyčítej a najdi Vám nějakýho odbornýho poradce.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
9867
15.8.09 11:16

Klasickej pitomec - hele, může se probrat, ale nech ho, ať se o to sám zaslouží. Nikdo si neváží toho, co má bezpracně.

Nech ho třeba krmit, koupat…

L.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1762
15.8.09 11:40

Já bych ho taky víc zapřáhla. Zpočátku aspoň péče o dítě. Vždyť je taky jeho ne?
A nějaké společné aktivity, jak jsi navrhovala. Výlet ve třech, kino ve dvou atd. A občas si můžeš vyrazit i ty sama, ne?
Vlasy jsou tvoje a on může říct vlastní názor, ale ne ti nařizovat, jak budeš vypadat.
Halka

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
6429
15.8.09 11:40

Ahoj,

tak bych si tak tipla, že tvůj manžel je jedináček.. či alespoň mazánek…
Prostě byl vždy na prvním místě.. u maminky.. u partnerky… a najednou je to jinak… těžko to rozdýchává… na vině je i výchova, holt se v tom taky nyní patlá… buď se probere (k čemuž mu může dopomoci názor odborníka, třetí nestranné osoby) nebo se neprobere a bude to dál sobecký nedospělý jedinec… Je jasné, že první měsíce života je dítě závislé zejména na matce = on by neměl stát stranou a čekat, až na něj budeš mít čas… on by se měl zapojit do péče o dítě, být toho součástí = pak by si nepřišel „sám“, ale jako „člen týmu“…

Každopádně se mi líbí, že jsi rozhodnutá se sebou nenechat orat, byť jsi mu to doteď usnadňovala tím, že co šlo zvládnout, jsi zvládla sama…
A že se nepodřizuješ… je něco jiného udělat druhému radost tím, že víš, co by rád… ale něco jiného je, když ti někdo vnucuje svůj názor jako jediný a vyčítá „nesplnění“ požadavku… Jak to funguje u jeho rodičů? Též se maminka podřizovala jeho otci?

Držím palce, ať si své myšlenkové pochody je ochoten probrat s psychologem.. klidně bez tvé přítomnosti.. zkrátka aby byl ochoten si připustit, že má problém a že stojí za to jej zkusit řešit.. protože útěkem nic nezmění… našel by si časem jinou ženu, měl další dítě.. a opět by byl chudinka zanedbávanej, byť by si našel submisivnější partnerku… tudy cesta nevede…

Tak ať je brzy lépe, budu na tebe myslet!

E.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
15.8.09 11:41

Nejhořší na tom je, že mu doslova syna cpu do náruče, aby si s ním chvilku pohrál, když je doma dřív. Většinou teda u toho čumí na telku, ale třeba sám s ním ven v kočárku nepůjde, jen se mnou a to je syn v kočárku hodnej a hraje si.

To že se synovi nevěnuje jsme už řešili, zázrak se nekonal, poád čekám kdy si uvědomí, že je otec.

Do poradny chodit nehodlám, nic by to nezměnilo, ego člověka se nepředělá. Akorát bych zas musela já ustupovat a vše řešit, ale mám jen jedny nervy.

Jen si tak zpětně i myslím, že za tím nebudu jen já,ale i jiné problémy v práci, na stavbě o kterých on odmítá mluvit (do hlavy mu nevidím, myšlenky nečtu), takže vše si tak vylévá na mě, jelikož je to přece tak jednoduché.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
15.8.09 11:43

Manžel je 6tý dítě a řekla bych že s o něj moc nestarali, prostě nebyl čas a do teď si užíval mou pozornost než se narodil syn.

  • Nahlásit
  • Citovat
6429
15.8.09 11:49

A také je to možná ten typ, kterého nebaví mimina… a jen co dítko poporoste, začne běhat, žvatlat, tak konečně tatínek bude vědět „co s ním“… naučí syna kopat do míče, házet apod… budou moci něco budovat, postavit… takže bude brzy líp… věř tomu… promluvte si o tom.. vážně mi doma funguje probrat i vážná témata, nebát se mluvit o ničem.. manžel dříve neuměl o pocitech apod. mluvit, myslel si, že se člověk třeba z poznámky dovtípí apod.) - dávno již přišel na to, že to je pak akorát začarovaný kruh.. myslet si, že se někdo dovtípí… čekat.. pak být dotčený, že se tak nestalo :-) takže je nejlepší v klidu vše probrat… podívat se na to z různých úhů a najít kompromis..
Nám se i osvědčilo si o vážných tématech dělat srandu… protože důchod je daleko, let na řešení hodně… = to, že nyní je někdo zanedbáván pár měsíců je pohodička.. horší by bylo pár let.. apod.. takže si takto můžeme sdělit „obavy“… druhý se dovtípí, kde to vázne.. ale tragédie se z toho nedělá.. jsme spolu 13 let a za tu dobu se oba měníme… takže se upravují různé názory apod… ze zlozvyků si děláme psinu.. místo aby nás to vytáčelo apod… k čemu by to bylo.. :wink:
Víc neporadím… prostě nebrat se moc vážně a nedělat tragédii,když pár týdnů něco není perfektního… :-) To ale vyžaduje dospělé jedince.. a tvůj manžel vypadá, že zatím nedospěl… :roll:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2318
15.8.09 12:08

Zakladatelko: ale řešení problémů přece neznamená, že se jenom Ty budeš uskrovňovat! A jeho ego? Jak to s tím souvisí? Já bych si domluvila třeba nějaký cvičení - u nás jsou často ve fitku cvičební sobotní dopoledne, dítko mu vrazila i s návodem - když mu to budeš říkat, co a jak, nic si nezapamatuje a pak bych odešla. A pravidelně, samozřejmě, že zpočátku v tom bude plavat - kdo by neplaval, ale časem uvidíš, jak se to zlepší. A kdyby dál zlobil, řekla bych mu, ať si uvědomí, že jestli od Vás odejde, bude mít dítko 2 víkendy v měsíci :-)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
6429
15.8.09 12:15

Aha, tak místo jedináčka byl jen jedním z vícera… a skutečně to vypadá, že si najednou ve vztahu s tebou zvykl na to, být ten jediný, na koho se upírá pozornost… a nyní na syna žárlí… není ten jediný… no snad se to dá v klidu probrat, najít jádro pudla.. co je fakt problém a co jsou problémy zástupné (obvykle jsou hádky kvůli maličkostem, faktický problém je jiný, větší, prostší)… tak přeji pevné nervy a brzy zlepšení situace…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
48557
15.8.09 12:17

Já bych si ani nemohla vážit chlapa který se nestará o své dítě a neumí sním jít ani ven!
To ostatní bych nebyla schopná tolerovat už vubec.myslím že nutit ho stejně asi nemá cenu a pokud je tak neštěstný tak bych ho určitě nedržela,ale spíše naopak.
Chce aby si skákala jen kolem něho a je sobeckej a ještě mi přijde že na malého žárlí.
Do ničeho bych ho nenutila.Když nechce bejt s váma,tak at není a tečka.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3
15.8.09 12:19

Ahoj,
my sme taky tak meli problem s miminem, predsalen s 6 mesacnym babom sa toho moc robit neda… , manzel s nim chodil do kocarku do lesa, ale len do lesa, nikam inam by sa snim neodvazil ist. Mne to bolo v podstate jedno, a teraz ked ma maly 16 mesaicov, tak uz snim toho naozaj spravi viac… kupe sa snim, ale tiez som ho do toho nakopala, proset som mu povedala, ze to bude robit on a basta, a teraz aka parada… stal sa z toho ritual a je to, je jasne, ze som to musela zaobalit a povedat, ze ja zatial nachystam kasu a ze pripravim veci atd atd… a kedze sa on tomu nerozumel, tak pristal. Ale tiez sa dost rozpravame, tiez mi povedal, ze ho to dieta tak nenaplna,z e ho to nebavi… tesi sa z neho a ked je s nim, tak je ukazkovy otec, ale viem, ze sa premaha, ale to sa premahame aj my, nie? Tiez by sme velakrat radsej sedeli a odpocivali ako behali za deckom a stale dookola. Musi pochopit, ze to tiez nemas lahke… ze si vycerpana z celeho dna a potrebujes tak ako aj on vypnut… u nas nezabrali stazovacky, ked som hovorila kao som vycerpana alebo nieco, tak to iba zhorsilo… pomohli ciny, ked som si povedala, ze uz dost, a proste tu ho mas, ja sa idem konecne osprchovat, a potrebujem si kupit tricko, pretoze som od porodu schudla, a vsetko mi bolo velke, tak proste aha tu je, ja idem na nakup, nemozem nakupovat s nim. A to potom bolo, ked som sla so svokrou a ona tak rada beha po obchodoch,z e sme boli 4 hodiny, a muz 4 hodiny s malym 7mesacnym synom.. potom si to trochu zacal uvedomovat a vazit si co robim… A teraz mame spraveny harmonogram, uplne seriozny, toto su spolocne chvile, toto som ja s malym, toto si ty… babicky nam ho nevezmu, takze cas na seba mame naozaj iba ke dmaly spi… a tiez sme si zacali robit srandu z veci, tak ako sa pise vyssie… a ked poviem rpavdu som rada, ze je to teraz tak ako je.. boli to tazke chvile niekedy, ale rozhodne to na rozchod nie je… dieta rastie neuveritelne rychlo a uz je to uplne o niecom inom ako pred 10 mesiacmi… je viac casu, da sa navarit aj pri dietati… svet sa uz netoci iba okolo neho, rozhodne by som sa este snazila rozpravat, rozpravat a rozpravat… a hned ako rozhovor bude mat tendenciu sklznut do hadky, tak ja som hned povedala, pockaj pockaj, ja sa nechcem hadat, chcem aby sme jeden druheho pochopili, aby sme nasli cestu von, a pokial to nepojde teraz, pretoze treba obetovat nieco, nejde vsetko, tak proste pockame a uvidime, co sa zmeni, ked sym bude o kusok vacsi…

a tak isto som zacala praktikovat viac objati pre manzela… ked si to tak zoberies, tak naozaj cely den si okolo maleho, manzel cely den pracuje, a tesi sa domov na pohodu, na objatie, a ty sa tesis tiez na to,ze bude pokoj, ked maly zaspi… ale vacsinou som si ja ten pokoj predstavovala uplne inak ako moj muz, a tak sme si povedali, jeden vecer moj, druhy tvoj a treti spolocny… a niekedy je to naprd, a tak sa to prehadze, ale je jasna dohoda, a je to akasi istota … takze tolko, proste rozpravat rozpravat rozpravat a nehadat sa…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
15.8.09 13:13

Zeptej se ho jestli by se mu libilo kdybys na svoje dite kaslala a nestarala se o nej!Fakt nemam slov.Prece muze byt rad jak se dobre staras o jeho(vase dite).Dyt je to i jeho dite a muze byt rad, ze se o nej dobre staras.Ja tohle nepoznala, aby chlap zarlil na sve vlastni dite.My byli ze svyho potomka uneseni oba a strasne si uzivam toho, kdyz vidim jak se manzel o neho zajima,jak se na nej tesi kdyz prijde domu z prace a hned se objimaji.Asi by me kleplo kdyby myslel jenom na sebe.Bych ho kopla nekam…Petra

  • Nahlásit
  • Citovat
10054
15.8.09 13:33

Sbal se, dítko nech na krku manželovi a na pár dní vypadni. Uvidíš ten obrat :D
Jestli to nejde, tak prostě využij situace: nadává, že jsi nezhubla - začni chodit na cvičení a on ať hlídá. Nadává že na něj nemáš čas? Tak ať uspí prcka on? Nebo ať vyžehlí.....
A oni to ti chlapi asi taky nemají lehké. Ženská po porodu začne běhat kolem prcka, snaží se si najít nějaký rytmus, chvílema padá pěkně na hubu a chlapi jsou, ať chtějí nebo ne, prostě chvilku na vedlejší koleji. A hodně záleží na nich, jak oni se s tím poperou.
Já to říkám pořád, že by měli povinně jít na chvilku na mateřskou :wink:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
15.8.09 16:52

Víš opravdu tě nechci strašit, ale podle toho, jak si to napsala, tak první co mě napadlo, tak bylo, jestli náhodou nemá ženskou a jen si takhle nepřipravuje půdu pro to, aby ti to oznámil s tím, že je to přece tvoje vina. Bohužel chlapi jsou takovíhle hajzlíci.
Ale je dost možné, že mám špatný odhad, moc bych ti to přála.
Být tebou, tak tu poradnu zkusím, už jen proto, abys věděla, jestli on stojí o to s tebou zůstat, jestli ten vztah budovat chce. Určitě bych začla s tím, co píšou holky, víc ho zaměstnat doma, když nic jiného, tak si aspoň ty odpočineš.

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama