Matka mi v mých 30ti mluví do života

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 08.07.19 14:32
Matka mi v mých 30ti mluví do života

Ahoj všem,

prosím o anonym, kdyby se tu objevil někdo známý.

Chtěla bych se zeptat, jestli znáte ze své vlastní zkušenosti nebo okolí případy, kdy rodiče svým dětem i v dospělosti mluví zásadním způsobem do života. A když „děti“ nejednají podle nich správně, dělají jim peklo. Jen pro příklad- nedávno jsem se vrátila k expříteli, se kterým jsme se před pár měsíci rozešli. I když si jsem vědoma, že rozchod jsem hodně obrečela, přesto jsem ochotná to znovu zkusit a jsem toho názoru, že mi moje matka sice může říct svůj názor, že podle ní nedělám dobře, ale tím by to asi mělo hasnout ne? Místo toho jsem si vyslechla neskutečnou scénu o tom, jak jsem bez mozku, jak jsem jí naštvala a od té doby se mnou prakticky nemluví. Podotknu, že přítel není magor, nebil mě, nechlastal, nefetoval, nekradl, ona sama ho nikdy neviděla… Rozešli jsme se kvůli rozdílnosti povah a kvůli jednomu nesouladu v názoru. A i když je možnost, že to opět nevyjde a opět si pobrečím, myslím, že je to moje rozhodnutí, které by měla respektovat. Zvlášť, když sama na chlapy zanevřela a její vztahy byly jedna „hitparáda“ za druhou.

Jenže mě to samozřejmě mrzí. Vždycky jsem za ní stála, pomáhám jí kde můžu, jsem jí oporou. A teď se mnou vlastní máma nemluví, protože jsem se rozhodla jinak, než ona chtěla. Napadá vás nějaké řešení? Není to totiž poprvé.

Díky :)

Stránka:  1 2 3 4 5 Další »
Reakce:
Ou
Echt Kelišová 8062 příspěvků 08.07.19 14:41

Potřebuješ „dospět“ - respektive srovnat si v sobě věci z dětství, dočistit v sobě vztah s matkou a postavit si to tak, že už nejsi malá holčička a nenecháš se do té pozice postavit. Je to těžké a složité - protože podle všeho tvoje matka bude složitější osoba - věta „samozřejmě jsem jí oporou“ ukazuje na to, že to fakt není úplně férovej vztah - normálně jsou rodiče oporou dětem.

Až se ti povede v sobě staré rány otevřít, vyčistit a nechat je uzdravit, bude se ti dařit s matkou komunikovat jinak - jí to téměř jistě bude dost vadit a bude se snažit vrátit zpět současnou situaci, kdy ona má v rukách moc ti ubližovat a dělá to (nevědomky, ale stejně).

Pokud tímhle projdete, tak se pak podaří najít nějaký rovnocený vztah blízkých dospělých žen - to je něco, co dost potřebuješ, aby si přežila až za nějakou dobu tě tvoje matka skutečně bude potřebovat, protože jí přestane fungovat zdraví.

Nutno naznat, že u některých vypečených matiček je často potřeba odjet daleko a na dlouho, aby se to na obou stranách srovnalo.

Zkus se mrknout na tuhle knížku, je možné, že by pro tebe mohla být užitečná.

https://obchod.portal.cz/…-dost-dobra/

Fantasmagorka
Nováček 5 příspěvků 08.07.19 14:42

Ahoj,

není jiné řešení než s ní o tom mluvit. Uvést důvody proč chceš do vztahu znovu jít a co bude jinak. Její názor nemá cenu nijak degradovat či se s ní hádat. Obě jste jiného názoru a vzájemně by jste ho měly respektovat.

Pro ni to totiž může být tak, že tím, že je proti tomu pro tebe chce vlastně to nejlepší.

Pokud ti však neustále cpe, že si ním nemáš znovu začínat a nebere ohledy na tvoje city, je nutné jí zastavit a říct, co chceš ty a pokud tě má ráda, bude tvoje rozhodnutí respektovat.

7.straka
Zasloužilá kecalka 947 příspěvků 08.07.19 14:50

To je těžký. Je to máma, člověk si to nechce úplně rozházet. Šla bych za mámou na rovinu, klidně s kytkou, a říct „mami, mrzí mě tahleta situace. Mám tě fakt ráda, ale můj život je jen můj a potřebuju si o něm rozhodovat sama. Patříš do něj, ale nemůžeš o něm rozhodovat.“ Pokud tohle nedokážeš říct, skus jí napsat dopis. Držím palce, je to hezká situace. To dáš :hug:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 08.07.19 14:53

@Ou Máš pravdu, nemáme úplně standardní vztah matka-dcera. Naši jsou dlouho rozvedení, mamina měla dvě práce, já se starala o mladšího bráchu a vlastně i domácnost. Postupně vlastně i o ní. Asi si zvykla, že jsem se stala „silnější“. Jsem trochu jiná povaha, víc od rány, zařizuji za ní spoustu věcí, organizuji, plánuji, vyřizuji. Když je nějaký problém, řeším ho já. Stejně jako její práci, ve které je nešťastná a neustále o tom poslouchám. Tak nějak jsem asi vzala roli chlapa v rodině. Brácha je spíš ženská :) Nicméně i on už bydlí s přítelkyní a je spokojenej. Oproti tomu moje vztahy stály zatím spíš za prd, dlouho, skoro tři roky jsem byla sama, chodila s maminou po zábavách a bavila se. Ta se totiž zařekla, že už chlapa nechce. Tak nějak cítím, jako bych za ní měla zodpovědnost. Její problémy se řeší, svoje si řeším sama, protože když už se na její názor zeptám, řekne mi, že neví :nevim:. Ale nevím, co s tím. Díky za tip na knihu. Vypadá, že bych se v ní mohla najít :zed:
@Fantasmagorka
Já samozřejmě chápu, že to se mnou myslí dobře. Už jednou jsem dlouho brečela a vím, že si vybírám chlapy, se kterými to není úplně snadné a kteří se podobají mému otci. Nicméně s tímhle chci zkusit být, buď to vyjde nebo ne. Ale nechci být jako ona zahořklá a do smrti sama. Ale ona to řešit nebude. Nebude se mnou mluvit. Při každém pokusu se okamžitě urazí a nemluví se mnou, že na ní vidím jen to špatný a ať si teda dělám co chci a pak za ní nelezu…

katintheBOx63
Zasloužilá kecalka 567 příspěvků 08.07.19 14:54

Moje matka mi mluví do života i v 35ti. Fakt mám pocit, že čím je starší, tím víc prudí a musí se ke všemu vyjadřovat - klasicky poskytuje nevyžádané rady na které není nikdo zvědavý a ideálně i k věcem, na které se vůbec neptám. prostě si ve své hlavě něco rozmýšlí a pak náhodně danou tému vytáhne s tím, že si k tomu musí říct svůj názor a když to není po jejím je peklo. Klasicky to končí tak, že mně nasere, něco jí na to řeknu, čím se i ona nasere a je to. Popravdě štvě mně to, protože předtím taková nebyla a přišlo mi, že máme celkem hezký a kamarádsky vztah, ale co je jí 60+ a já se vdala za muže kterého ona nemusí, tak je to čím dál tím horší a už se bavíme bezkonfliktně jen o počasí. Absolutně nemám chuť se s ní bavit o jiných věcech, nedejbože se jí ptát na niakou radu nebo postěžovat si - vím, kam to povede. Hlavně neustále útočí na manžela blbými hláškami, které nejsou nijak oprávněné. No prostě je na zabití.

Ernais
Kecalka 121 příspěvků 08.07.19 14:57

No asi nepomuze nic jineho nez si s ni narovinu promluvit a pripomenout ji, ze uz jsi dospela a mas pravo na vlastni rozhodnuti, se kterymi sice nemusi souhlasit, ale to je tak vsechno, co s tim muze udelat. Alespon tak to delam ja se svoji mamou. Mame hezky vztah, ale tez ma obcas snahu mi kecat do zivota. Zaprve si proste svuj nazor nedokaze odpustit a jako matka ma pocit, ze vi, co je pro nas nejlepsi, zadruhe je to umocnene tim, ze jsem docela dlouho bydlela doma a ridila jsem se heslem „Nas dum, nase pravidla“, protoze to byla ciste moje volba bydlet dal u rodicu a nevyhazovat za najem, navic jsem vcelku nekonfliktni povaha. Bohuzel si na to mamka docela zvykla a ted se nedokaze srovnat se zmenou, kdy uz mam vlastni domacnost a ziju si svym zpusobem, odlisnym od toho jejiho. Takze ma stale tendence se k necemu vyjadrovat, ale vzdy ji zastavim vetou, ze uz jsem dospela, sama se zivim a mam vlastni domacnost, takze si budu delat vse po svem, ikdyz se ji to nelibi. Obcas se sice trosku chytneme, ale jinak vidim postupne zlepseni a zacina se to vyklidnovat.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 08.07.19 14:59

@katintheBOx63 No a přesně tohohle se bojím, že se stane taky. Protože náběh to má stejný. Jak není po jejím, je zle. V jakémkoli ohledu. Stačí jí nepochválit šaty, nesouhlasit s ní, že její kolegyně je kráva, postavit se v hádce na stranu bráchy a je zle. Ona je normálně skvělá, pro rodinu by se rozkrájela. Ale musí být po jejím. Proto vím, že tohohle mého staronového k ní v životě nebudu moct přivézt…to jsou vyhlídky..

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 08.07.19 15:00

@7.straka Zní to hrozně hezky, ale přesně vím, jak to dopadne :) Vědoucně se usměje, řekne mi, ať si tyhle citový výlevy schovám pro NĚHO a ať si dělám co chci, že si stejně nabiju hubu a pak přilezu za ní :)

7.straka
Zasloužilá kecalka 947 příspěvků 08.07.19 15:00

@katintheBOx63 jako bych četla o mé babičce. To máš peklo na zemi. Nakonec jsme se všichni naučili babičce všechno odkývat a pak si to udělat po svém. I do chlapa se navážela, ale to jsem jí řekla, že není její věc. Nafoukla se a příště znova. Dokonce jsme se pohádaly, když jsme se viděly naposledy. Pak šla na operaci a už zůstala na stole.

7.straka
Zasloužilá kecalka 947 příspěvků 08.07.19 15:01
@Anonymní píše:
@7.straka Zní to hrozně hezky, ale přesně vím, jak to dopadne :) Vědoucně se usměje, řekne mi, ať si tyhle citový výlevy schovám pro NĚHO a ať si dělám co chci, že si stejně nabiju hubu a pak přilezu za ní :)

Aha. Ona je fakt vševědoucí. Neví čísla na sportku? :mrgreen:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 08.07.19 15:02

@Ernais Asi je mamina víc chápavá :) Já žiju sama od 21, od té doby jsem po ní nikdy nic nechtěla, nic jí nedlužím, všechno si zařizuji sama…A přesto musím poslouchat. Teda měla bych, aby byl klid :)

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 08.07.19 15:03

@7.straka Zkusím zjistit :D Ale jak říkám, nemluví se mnou, tak se mi asi nesvěří, i kdyby je věděla :)

7.straka
Zasloužilá kecalka 947 příspěvků 08.07.19 15:05
@Anonymní píše:
@7.straka Zkusím zjistit :D Ale jak říkám, nemluví se mnou, tak se mi asi nesvěří, i kdyby je věděla :)

Hele a když jí děláš chůvu, jak koukám do jiných příspěvků…jak to řeší, když s tebou nemluví? Máš na to, nechat ji „vycukat“ a počkat, až sama přijde?

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 08.07.19 15:11

@7.straka No, jak kdy. Když se dostatečně naštvu, tak jí nechávám. Ale ona je pro mě i tak nejbližší osobou, takže mě každý náš konflikt hrozně mrzí. Když předvedla onu scénu, jak jsem bez mozku, tak jsem zrovna s ním byla na víkendu na Lipně, o čemž jsem si dovolila ji neinformovat předem. Okamžitě mi psala milion zpráv, oněch hnusných, a volala. Nebrala jsem jí telefon, abych to nemusela poslouchat a okamžitě volala i bráchovi a brečela mu do telefonu, jak jsem blbá a ať pro mě dojede. Skoro 300 km, mimochodem. Scéna neuvěřitelná. A mě bylo nejvíc líto, že jsem jí rozbrečela, protože to byla vždycky doména bráchy. Nicméně druhý den jsem se dozvěděla, že byla ovíněná, proto ta hysterie a od té doby mě spíš štve, že si dovolila mi takhle zpusovat jak malýho haranta…Ale když potřebuje postarat se o domácnost, zatímco byla na dovolené v zahraničí, to je v pořádku…

Stránka:  1 2 3 4 5 Další »
Váš příspěvek
Reklama