Moc mě trápí, že si neužívám 2. těhotenství

133
14.4.20 23:13

Moc mě trápí, že si neužívám 2.těhotenství

Ahoj, jak píšu v nadpise. Na druhé těhotenství jsem se opravdu těšila. Druhé dítě jsme si přáli už dlouho, ale nějak se nám nedařilo. A já se celou dobu těšila jak si budu druhé těhotenství zase užívat atd. Ale opak je pravdou. U dcerky jsem stále nakupovala hadříky, četla články pro těhulky, prostě jsem si to celkem užila, za to teď. Mám neskutečné výkyvy nálad a emocionální bouři. Spíš se mně furt chce plakat a jen se lituju jak mně nikdo nerozumí a nikdo není ke mně dost citlivej atak :(. A to jsem už 22 tt, myslela jsem si, že ty velké výkyvy nálad odejdou s nevolnostmi, ale ne.. pořád mě vše mrzí ať to udělám tak nebo tak. Lidi kolem mě, mně přijdou často hloupí a rozčilují mě. Často i dcera, který musím např. každý den opakovat ať se mně neválí po břiše a je opatrná ( má 5 let, takže si myslím, že by to měla úplně v pohodě chápat) :zed: Prostě celkově, místo abych si užívala bezproblémového těhotenství, tak jsem furt s citama na hromadě ať pláču, nebo jsem děsně vytočená, nebo naopak se lituju že jsem byla vytočená atd.. Prostě bych nejraději to těhotenství šla přežít někam do ústraní, kde mě nikdo neobtěžuje, nevytáčí a kde mám svůj klid a prostor a nemusím se furt ovládat kvůli okolí, které mě prostě stejně nechápe a často vytáčí :lol: :lol:
Asi nečekám moc radu, jen útěchu, že to má někdo taky tak. Jen doufám že v šestinedělí se to nezdvojnásobí a nezešílím :roll:.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
PaníKadrnožková
14.4.20 23:22

Vydrž :hug: me bylo celou dobu zle, proste „starej hypochondr heka a heka..“, uz jsem byla na psychiatra. A ted je vylodenej a me je taaask fajn. :hug: drzim palce, uz jsi za pulkou :palec:

  • Citovat
  • Nahlásit
10795
14.4.20 23:29

Já jsem si teda neuzila ani jedno těhotenství a to jsem měla obě poměrně ukázkový. První jsem teda docela prožívala, pořád jsem studovala týden po týdnu co se mu vyvíjí, nakupovala atd. U druhyho na to už nebyl nijak čas s dítětem za zadkem, to sem byla ráda, že jsem nachystala oblečení, kočár a autosedacku.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
14.4.20 23:38

Taky jsem to tak měla, ale ta lítost, zlost a šílenosti rozčilování všech a všeho se stupnily ještě víc po porodu ( asi si myslím, že jsem měla a nějak přežila poporodní depresi..to si vysvětluju až teď s odstupem ) vydrž snad bude líp když ne, řekni si o pomoc všem okolo, ať máš alespoň chvilinku ve dne pro sebe..to já neměla a ani nemám teď a proto mě to už jaksi nebaví a jsem zpruzená :( ale to je jiná, prostě ty hormony jsou zlo :palec:

  • Citovat
  • Nahlásit
133
14.4.20 23:50
@Anonymní píše:
Taky jsem to tak měla, ale ta lítost, zlost a šílenosti rozčilování všech a všeho se stupnily ještě víc po porodu ( asi si myslím, že jsem měla a nějak přežila poporodní depresi..to si vysvětluju až teď s odstupem ) vydrž snad bude líp když ne, řekni si o pomoc všem okolo, ať máš alespoň chvilinku ve dne pro sebe..to já neměla a ani nemám teď a proto mě to už jaksi nebaví a jsem zpruzená :( ale to je jiná, prostě ty hormony jsou zlo :palec:

No když já jsem právě taková, že si o pomoc vyloženě říct neumím.. vždycky naznačím, nebo se zmíním a většinou to stejně nikdo ani nepochopí, tak jak je to třeba vážný. Sem taková furt na oko silná a nechci nikoho otravovat a dopadá to pak tak, že každej otravuje ještě mě :zed:. A proto mně pak přijdou všichni tak děsně hloupí a nechapající mě ještě víc no :lol: :lol:.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
14.4.20 23:58

No právě, já taky chtěla všechno zvládnou sama i dost často jsem musela, manžel v práci a babička se nemá…jen o tom tedy mluví před ostatníma jak své vnoučky zbožňuje :lol: ale jsem vážne dost podobný případ. Ted uz deti mají 4 a 2, tak to jde, ale strašně mě štvou ty pocity..nikdy jsem taková nebyla, ale asi je to proste i kapka zoufalstvi a svýho selhání :think:. Ted teda deti vecpu casto manzelovi nebo ho nutim chodit s nami na ven, proste fakt bohužel nejsem supermatka s už se o to nesnažím :hug:

  • Citovat
  • Nahlásit
22374
15.4.20 07:58

Těhotenství si užívají jen vyvolené, ostatní více či méně trpí. Těšíme se na to, vysníváme si to a pak se srazíme s realitou. Já mám každý další těhotenství horší a horší, chvílemi jsem chtěla skočit z okna a chvílemi se nechat hybernovat až do porodu. Fakt děs. V tomhle rozhodně nejsi sama. Heslo není “užít”, ale “přežít”!

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8521
8.10.20 20:51

Naprosto chápu :) já jsem sice poprvé těhotná ale kdokoliv řekl, že je to nejkrásnější období v životě ženy ještě nezažil asi problite 4 měsíce, spánek i ve stoje u sporáku, nebo migrény :mrgreen:

Změny nálad mám doteď a dojem, že mě vytočí snad i to, že se mám jít do postele pecha :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
354
9.10.20 19:37

Také si druhé neužívám a dost často mě to mrzí i vůči miminku, je to blbost, ale ty hormony se mnou strašně cloumaji :zed: někdy nemám ani náladu psát kamarádkám, s někým se bavit, doma s manželem taky ne :roll: :zed: Fyzicky je mi taky na nic, už abych porodila 🙈 ze začátku mě celkem chytlo vše chystat, probrat po synovi oblečky apod a teď mám 8 týdnů do termínu a nemám vůbec náladu něco chystat 8o miminko bylo plánované, ale nějak si to prostě neumím užít :think: ale moc se těším až tu bude :srdce: musíme vydržet :hug: snad nebude šestinedělí taky jízda :roll:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
66
11.10.20 18:46

A co čekáš? Třeba jsi nějak zklamaná, že to není to či ono pohlaví. Nebo že se nic neděje doma a tatínek nepomáhá. Já jsem teď teda jen 13tt, ale zatím bych řekla, že si to užívám víc než s prvním ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat