Mrzuté nekontaktní miminko

18.10.19 18:19

Mrzuté nekontaktní miminko

Ahoj maminky, jdu si postesknout a taky zjistit, zda má nebo měla některá z vás s miminkem taky takové trápení. Synovi bude brzy půl roku, od narození je hodně neklidný, přes den spí jen po chvilkach, každý zvuk nebo dotyk ho hned probudí. První 3 měsíce mi cele dny proplakal (resp. šíleně prořval) kvůli kolikám. Bylo to strašné období, nechtěl být v kočárku ani v šátku, bojovali jsme s kojením, cely den jsem ho jen nosila po domě na rukou. Taky se moc sociálně nevyvíjel a nepasl koníčky, na bříšku totiž jen řval. Pediatr me uklidňoval, že to doženeme, že je problém hlavně v tom, jak je velký (porodní váhu měl 4,2 a teď v půl roce 9kg). Po 3. měsíci se to opravdu zlepšilo, bříško přestalo bolet, začal se usmívat, past koníčky, na kratší projížďky vzal na milost i kočárek ( když jsem teda korbičku vyměnila za polosed ve sporťáku). Zůstala mu ale ta rozmrzelost a nezájem o svět nebo teda hlavně o moji osobu. Cely den by se jen nosil a díval kolem sebe, když ho položím, hned začne plakat, hračkami se zabaví jen na malou chviličku, nepomůže ani když s nim ležím na dece a “hraju” si s nim, proste se chce jen nosit, ale hlavou napřed, na me vidět nemusí. Doma už půl roku nejsem schopna nic udělat. Co me ale trápí nejvíc je to, ze kromě pláče a nespokojeného mrčení a pištění vlastně nijak jinak nekomunikuje, nebrouká si. Když na něj dělám opičky, tak se směje, starší bracha ho umí i nahlas rozřehtat, ale sám nemá zatim žádnou snahu s námi komunikovat jinak, než nespokojenosti. Vím, ze je každé dítě jiné, ale když si prohlizim videa staršího syna, co už všechno v tom věku uměl a hlavně na mě pořad něco broukal a žvatlal už první slabiky, tak u toho vždycky brecim jak želva, bylo to nejkrásnější období mého života a je mi tak líto, ze to s druhým synem není stejné, udělala bych cokoliv, aby byl spokojený. Brzy nás čeká půlroční prohlídka u pediatra, tak už si zkusím vyžádat nějaké neurologické vyšetření. Motoricky je syn jinak řekla bych jen trochu opožděný, otáčí se na bříško, sem tam i na zada, pokouší už se zvedat zadek, cuca si palec od nohy, hračky chytá pěkně, ale bohužel ho kromě kousani do nich jinak nezajímají. Ještě když teda porovnávám se starším synem - on byl první vnouče, takže byl stále hýčkany babi a dedou, i mými kamarádkami, to mladší syn teď vůbec nemá, jsme docela sociálně izolovaní, přítel pracuje v zahraničí a je doma jen par dnů v měsíci, které tráví pracovně, takže se dětem téměř nevěnuje.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

18.10.19 18:26

Hysterická matka. Hnát se na neuro, protože se syn rád nosí? Umí všechno co má umět? Je spíše napřed, s dcerou jsem chodila na rehabky a sestra mi tam říkala co má dítě cca umět v každém měsíci. Na přetáčení na břicho mají čas do 7. měsíce, chytání nohou do 8. měsíce, zvedání zadku/pérování do 8. měsíce. Tvému je 5.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2901
18.10.19 18:33

Ja myslim, ze by nejaky pilulky urcite zaslouzil nebo elektroterapie, jak v 5 mesicich nechodi, tak je to proste spatny :(

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
18.10.19 18:40

Mám 3 děti. Každé na tom bylo vývojově úplně jinak, každé má jiné dovednosti. Nemůžeš své děti srovnávat, litovat se, že nejsou stejní a pokud to opravdu děláš, vypadá to že nezralé u vás není nejmladší dítě, ale spíše ty :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7117
18.10.19 18:40

Nevšímej si toho rýpání. Já mám teď taky druhé, malé jsou tři měsíce. Nepozoruji až takové rozdíly, ale taky je úplně jiná. Vystačí si víc sama, taky ji zajímá vše okolo. Nechoď s ním nikam k doktorovi a dej mu čas. Některé děti prostě nejsou kontaktní. Je to smutné, ale je to tak. Ta doba, kdy tě bude potřebovat, přijde.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7264
18.10.19 19:07

@Alibella A nebude pes zakopany v tom, ze u prvnhiho syna se o nej zajimalo hodne lidi a on mel „socialni vyziti“ a s druhym jsi izolovana a on se proste nudi? Ja to znam u vsech svych deti. U nekoho mene, u nekoho vice, nekdo se umel trochu doma zabavit, objevoval, broukal si, dalsi vubec, ale u vsech platilo ze cim mene doma, tim lepe. Brala jsem kojence so herny, do ZOO, di kavaren s detskymi koutky, na krouzky pro kojence i na krouzky pro starsi deti jako doprovod starsiho sourozence. A nikdo, nikdo mi neveril, ze ti usmevavi, klidni, samostatni, nenarocni broucci, proste andilci jak vysiti, jsou doma na ranu a ja z nich silim. Ono je to sice narocne, tahat se cely den nekde po venku sama se dvema detmi, ale jestli ti muzu poradit, tak to urcite zkus. Stejne doma nic neudelas a aspon nebudes synuv motoricky vyvoj tolik zkoumat. Vy nepotrebujete neuro vysetreni, vy potrebujete vypadnout z izolace.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
18.10.19 19:10

A co je jako,,milé,, dámy špatného na tom, že by zakladatelka s prckem absolvovala neurologické vyšetření? Pokud to mamince pomůže k získání jistoty, že je její mimi zdravé, tak proč ne…ten neurolog ho mučit nebude…osobně si sice zakladatelko myslím, že je tvé mimi v poho, ale ty si jeho máma. Můj syn se taky rád nosil, rád všechno sledoval a ukrutně zvědavý je doteď, hračky ho taky moc nebraly…

  • Nahlásit
  • Citovat
14909
18.10.19 19:11

Co by jako mělo půlroční dítě s hračkama dělat, stavět lego? 8o šíleně to hrotíš.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2494
18.10.19 19:11

Ach jo, proč hned rýpat- určitě měl každý v životě nějaké pochybnosti, ne?
Zakladatelko- sice píšeš, že se mrňous vzbudil u každého zvuku, ale nebrouká… - slyší dobře? Mě totiž ten popis hodně připomněl našeho prostředního syna- neustále uplakaný, nic ho nezajímalo, nezabavilo, pozdě začal broukat a žvatlat… no a vyklubalo se z toho, že špatně slyšel- měl deformovaný bubínek, takže zvuky v určité frekvenci slyšel, ale řeč mu nějak splývala. - zkus ho oslovit, tlesknout u něj, zaluskat apod.- jestli reaguje.
Jinak i já Tě uklidním- každé dítě je jiné a zřejmě prostě bude takový typ. Mám tři kluky a povahově jsou každý naprosto jiný i s ukecaností a mazlivostí. ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14909
18.10.19 19:13
@Anonymní píše:
A co je jako,,milé,, dámy špatného na tom, že by zakladatelka s prckem absolvovala neurologické vyšetření? Pokud to mamince pomůže k získání jistoty, že je její mimi zdravé, tak proč ne…ten neurolog ho mučit nebude…osobně si sice zakladatelko myslím, že je tvé mimi v poho, ale ty si jeho máma. Můj syn se taky rád nosil, rád všechno sledoval a ukrutně zvědavý je doteď, hračky ho taky moc nebraly…

Třeba že je to úplně zbytečný? Pak nemají být u doktorů fronty na půl dne, když tam lezou lidi, kterým nic není.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1372
18.10.19 19:22

Skoda, ze se ti prvni nenarodil mladsi syn, byla bys ted v 7 nebo :lol: tvuj syn je kopie moji dcery a neboj, kazdy mesic bude lepsi a lepsi…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
224
18.10.19 19:36
@terien píše:
Třeba že je to úplně zbytečný? Pak nemají být u doktorů fronty na půl dne, když tam lezou lidi, kterým nic není.

Ty mas vesteckou kouli, ze podle jednoho prispevku poznas, ze diteti nic neni?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14909
18.10.19 19:40
@roba18 píše:
Ty mas vesteckou kouli, ze podle jednoho prispevku poznas, ze diteti nic neni?

Popisuje úplně normální dítě, tak nevím, co by s ním dělala u neurologa. Podle tebe mu je co?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
395
18.10.19 19:41

To pranyrovani snad neni nutne ale souhlasím ze je blaznive tohle resit. Moje druhé dite ve trech mesicich lezlo po kolenou, sedelo, ve 4 mesicich stalo vzprimene na nohou, v 6.5 mes. chodilo. Moje treti dite si v 15ti mesicich poprve omylem sedlo a to fakt byla spis nahoda. První dite umelo v 11 mesicich R a mluvilo ve vetach, kamaradky syn ma 3 roky a rika ba, ma, a ha(f). Kazde dite je proste jine. V pul roce pokud se hybe a ma ocni kontakt a tyto základní veci bych absolutně nic neresila. Všechny děti mam prisavky, kdyz nebyly v náručí nebo u prsa tak bud spaly nebo rvaly, hracky mely v 5ti mes u zadku, zajimalo je mliko a noseni. A doplnim ze spaly pouze u me v šátku nebo na kline apod. V postýlce ani tuk. Nikdy me nenapadlo to resit. Doma jsem taky nic nestihala ale co :nevim: když navíc nemáš chlapa doma tak decka ti za prach na poličkach nadavat nebudou. zkus se vic hodit do pohody a treba bude v pohode i prcek :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1549
18.10.19 20:17
@Alibella píše:
Ahoj maminky, jdu si postesknout a taky zjistit, zda má nebo měla některá z vás s miminkem taky takové trápení. Synovi bude brzy půl roku, od narození je hodně neklidný, přes den spí jen po chvilkach, každý zvuk nebo dotyk ho hned probudí. První 3 měsíce mi cele dny proplakal (resp. šíleně prořval) kvůli kolikám. Bylo to strašné období, nechtěl být v kočárku ani v šátku, bojovali jsme s kojením, cely den jsem ho jen nosila po domě na rukou. Taky se moc sociálně nevyvíjel a nepasl koníčky, na bříšku totiž jen řval. Pediatr me uklidňoval, že to doženeme, že je problém hlavně v tom, jak je velký (porodní váhu měl 4,2 a teď v půl roce 9kg). Po 3. měsíci se to opravdu zlepšilo, bříško přestalo bolet, začal se usmívat, past koníčky, na kratší projížďky vzal na milost i kočárek ( když jsem teda korbičku vyměnila za polosed ve sporťáku). Zůstala mu ale ta rozmrzelost a nezájem o svět nebo teda hlavně o moji osobu. Cely den by se jen nosil a díval kolem sebe, když ho položím, hned začne plakat, hračkami se zabaví jen na malou chviličku, nepomůže ani když s nim ležím na dece a “hraju” si s nim, proste se chce jen nosit, ale hlavou napřed, na me vidět nemusí. Doma už půl roku nejsem schopna nic udělat. Co me ale trápí nejvíc je to, ze kromě pláče a nespokojeného mrčení a pištění vlastně nijak jinak nekomunikuje, nebrouká si. Když na něj dělám opičky, tak se směje, starší bracha ho umí i nahlas rozřehtat, ale sám nemá zatim žádnou snahu s námi komunikovat jinak, než nespokojenosti. Vím, ze je každé dítě jiné, ale když si prohlizim videa staršího syna, co už všechno v tom věku uměl a hlavně na mě pořad něco broukal a žvatlal už první slabiky, tak u toho vždycky brecim jak želva, bylo to nejkrásnější období mého života a je mi tak líto, ze to s druhým synem není stejné, udělala bych cokoliv, aby byl spokojený. Brzy nás čeká půlroční prohlídka u pediatra, tak už si zkusím vyžádat nějaké neurologické vyšetření. Motoricky je syn jinak řekla bych jen trochu opožděný, otáčí se na bříško, sem tam i na zada, pokouší už se zvedat zadek, cuca si palec od nohy, hračky chytá pěkně, ale bohužel ho kromě kousani do nich jinak nezajímají. Ještě když teda porovnávám se starším synem - on byl první vnouče, takže byl stále hýčkany babi a dedou, i mými kamarádkami, to mladší syn teď vůbec nemá, jsme docela sociálně izolovaní, přítel pracuje v zahraničí a je doma jen par dnů v měsíci, které tráví pracovně, takže se dětem téměř nevěnuje.

Moje starší byla úplně stejná musím rict, ze jsem byla hodne hotová. Kdo nezažil neví. Muž chudák musel buď vařit nebo držet dítě. 7 měsíci nastala změna a ja konečně se uklidnila. Kazdemu v okolí jsem se ztěžovala a nikto to nechápal koukali na mě jak na blázna. Teď ma moje slečna 3 a vůbec bych neměnila čas. Bylo to hrozné mimino.Mam ještě jedno dítě mladší o 2.5roku. Po její narození jsem konečně začala užívat miminko. Taký jsem si uvědomila jak těžké jsme to měli s prvním dítětem. Maminko jestli se Ti zdá že něco není v pořádku je dobré jít za odborníkem. Lepší 1000× slyšet že je ok než čekat až pozdě zjistit problém. Moje švagrová neřešila syna i když se jí zdálo že něco není ok. Prostě nechtěla být za hysterku a teď toho lituje(záda spatne). Nebude psát detaily ale kdyby se to zjistilo dřív mohlo být vše jinak. Proto je lepší chodit ptát a ukazovat a mít potvrzené že je vše ok. Přeji hodně sil.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama