Muž se závazky (a problémy s tím spojené)

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 18.04.18 12:05
Muž se závazky (a problémy s tím spojené)

Ahoj,

ráda bych si s někým, kdo je ve stejné situaci, vyměnila zkušenosti. Jsem manželka - 2. v pořadí. Poznali jsme se s manželem až po rozvodu, tedy začala jsem si se svobodným mužem, který ale má svojí minulost a má 2 děti s bývalou ženou. Vůbec mi to nevadilo, líbilo se mi, že se o děti stará (máme je každý 2. víkend + nějaké prázdniny, výlety atd) a poctivě na ně platí. S bývalou ženou mají klidný vztah, kdy se umí na věcech domluvit a nedělají si naschvály. Tedy člověk by řekl, ideál. Problémy se však začaly ukazovat až později.

Nechci znít jako sobecká a nepřizpůsobivá, ale prostě napíšu to upřímně, jak to vnímám a prožívám. Prvním problémem jsou peníze. Opravdu je to velmi náročné, když výrazná část příjmů jde na děti z prvního manželství - platí víc, než by musel. Kupuje jim dárky, přispívá na výlety a další věci. Já vím, že to jsou jeho děti, sama je mám ráda. Ale na nás (máme spolu syna) peníze tolik nezbývají - resp. chybí a musíme se kvuli tomu velmi omezovat. Další ještě větší problém je, že jeho děti narušují náš režim, přecejenom je jejich výchova jiná a jsou věci, se kterými já nesouhlasím. To je logické, každá to děláme trochu jinak. Jenomže když jsou děti u nás, nepřeorientují se hned na naše (moje) pravidla a tím to narušuje výchovu našeho malého. Nemusí být vždy vše po mém a respektuju jeho děti, ale příliš to zasahuje do naší nynější rodiny a nechcnašeho syna vychovávat stejně, jako jsou vychováváni oni. Co si budeme povídat, i ten častý kontakt s bývalou ženou mi není moc příjemný, ale to je třeba zkousnoust, je to pro dobro dětí. Další taková věc je vlastně blbost, ale i tak mi to je líto. Pro mě je náš malý první, vše tak velmi prožívám a užívámm si to jako většina prvorodiček. Ale pro něj už ne - a tak to velké nadšení a ohromení z toho všeho se mnou nesdílí a spíše přistupuje tak prakticky. Je to i výhoda, že už ví, co a jak, ale nejsme v tom prostě na jedné vlně - a často přenáší některé rady z manželství s první ženou a z jejich zkušeností s výchovou a to mi je potom velmi líto. To vše se však jakž takž dá zkousnout.

S čím se ale nemůžu smířit, je to, že on už další děti nechce. Chápu ho, 3 děti stačí. A 3 děti jsou finančně náročné, je třeba myslet i do budoucna, až půjdou studovat atd…ale pro mě je to přecejenom tak, že mám pouze 1 vlastní dítě - a 2 děti občas, ale není to stejné, jako moje vlastní. A ráda bych měla ještě aspoň 1 - vždy jsem snila o větší rodině. Pro něj by to už bylo ale 4. dítě a nepřeje si to. Kdyby šlo o mě, měla bych klidně 3… Je mi jasné, že tohle je věc, se kterou jsem měla počítat. Ale ono je to jiné si to tak dopředu říct, že tedy budeme mít jedno společné dítě, ale nebude samo, bude mít sourozence a na výlety a dovolené budeme velká banda a bude to fajn, a úplně jiné to je potom to opravdu prožívat. Já se těšila na jeho děti, výhoda i to, že jsou relativně malé, takže to nejsou problémy s pubertálními divochy a k tomu naše malé dítě. Jenže i tak je to velmi velmi těžké a daleko těžší, než jsem očekávala.

Prosím napište, kdo jste ve stejné situaci, jestli jste to také prožívaly, jak jste se s tím vyrovnaly, nebo třeba nějaké rady jak to doma zlepšit. Budu moc vděčná, děkuju

Stránka:  1 2 3 4 Další »
Reakce:
 
andelka83
Neúnavná pisatelka 19940 příspěvků 18.04.18 12:12

Všechno co píšeš je normální a pochopitelné, i ty pocity co máš. Ale prostě to tak je a nedá se s tím nic dělat. Není to jako když si najdeš bezdětného svobodného bez závazků a všechno je poprvé pro vás oba. To prostě nejde nasimulovat nějak. Tři děti jsou opravdu dost, zvlášť když už teď se musíte omezovat. My třeba společné, chceme, bylo by to čtvrté, jenže rozdíl je ten, že dvě mám já a jedno on. Takže chápu i tebe, u nás zas přítel chtěl ještě jedno, protože má své jen jedno. A tím že víc dětí mám já, tak větší zátěž finanční leží na mně a otci dětí. Ale taky jsme to probírali ze všech stran, jak ty osobní, citové důvody, tak praktické, finanční.
Popravdě buď ráda, že si tě vzal, máte dítě a s dětmi dobře vycházíte a s ex taky. To je něco co hned tak každý nemá.

 
Innocence
Zasloužilá kecalka 668 příspěvků 1 inzerát 18.04.18 12:15

Ahoj, je to těžké, každopádně děti nesmí trpět tím, že rodiče spolu dál nechtějí být. Ale to chápeš. No, moc s tím asi neuděláš, prostě to jsou nevýhody toho, když si najdeš někoho, kdo už ty závazky z minulosti má. Já jsem na tom podobně. Partner má 2 děti a spolu teď čekáme první, každým dnem. No, popravdě jsem dřív neviděla a nebo nechtěla vidět ty potenciální problémy, ovšem teď už je začínám vnímat dost. Pokud bys chtěla, můžeme si napsat do SZ, nechci to tu všechno vypisovat veřejně.

 
Uživatel je onlineivašot.
Kelišová 6576 příspěvků 18.04.18 12:16
@Anonymní píše:
Ahoj,

ráda bych si s někým, kdo je ve stejné situaci, vyměnila zkušenosti. Jsem manželka - 2. v pořadí. Poznali jsme se s manželem až po rozvodu, tedy začala jsem si se svobodným mužem, který ale má svojí minulost a má 2 děti s bývalou ženou. Vůbec mi to nevadilo, líbilo se mi, že se o děti stará (máme je každý 2. víkend + nějaké prázdniny, výlety atd) a poctivě na ně platí. S bývalou ženou mají klidný vztah, kdy se umí na věcech domluvit a nedělají si naschvály. Tedy člověk by řekl, ideál. Problémy se však začaly ukazovat až později.

Nechci znít jako sobecká a nepřizpůsobivá, ale prostě napíšu to upřímně, jak to vnímám a prožívám. Prvním problémem jsou peníze. Opravdu je to velmi náročné, když výrazná část příjmů jde na děti z prvního manželství - platí víc, než by musel. Kupuje jim dárky, přispívá na výlety a další věci. Já vím, že to jsou jeho děti, sama je mám ráda. Ale na nás (máme spolu syna) peníze tolik nezbývají - resp. chybí a musíme se kvuli tomu velmi omezovat. Další ještě větší problém je, že jeho děti narušují náš režim, přecejenom je jejich výchova jiná a jsou věci, se kterými já nesouhlasím. To je logické, každá to děláme trochu jinak. Jenomže když jsou děti u nás, nepřeorientují se hned na naše (moje) pravidla a tím to narušuje výchovu našeho malého. Nemusí být vždy vše po mém a respektuju jeho děti, ale příliš to zasahuje do naší nynější rodiny a nechcnašeho syna vychovávat stejně, jako jsou vychováváni oni. Co si budeme povídat, i ten častý kontakt s bývalou ženou mi není moc příjemný, ale to je třeba zkousnoust, je to pro dobro dětí. Další taková věc je vlastně blbost, ale i tak mi to je líto. Pro mě je náš malý první, vše tak velmi prožívám a užívámm si to jako většina prvorodiček. Ale pro něj už ne - a tak to velké nadšení a ohromení z toho všeho se mnou nesdílí a spíše přistupuje tak prakticky. Je to i výhoda, že už ví, co a jak, ale nejsme v tom prostě na jedné vlně - a často přenáší některé rady z manželství s první ženou a z jejich zkušeností s výchovou a to mi je potom velmi líto. To vše se však jakž takž dá zkousnout.

S čím se ale nemůžu smířit, je to, že on už další děti nechce. Chápu ho, 3 děti stačí. A 3 děti jsou finančně náročné, je třeba myslet i do budoucna, až půjdou studovat atd…ale pro mě je to přecejenom tak, že mám pouze 1 vlastní dítě - a 2 děti občas, ale není to stejné, jako moje vlastní. A ráda bych měla ještě aspoň 1 - vždy jsem snila o větší rodině. Pro něj by to už bylo ale 4. dítě a nepřeje si to. Kdyby šlo o mě, měla bych klidně 3… Je mi jasné, že tohle je věc, se kterou jsem měla počítat. Ale ono je to jiné si to tak dopředu říct, že tedy budeme mít jedno společné dítě, ale nebude samo, bude mít sourozence a na výlety a dovolené budeme velká banda a bude to fajn, a úplně jiné to je potom to opravdu prožívat. Já se těšila na jeho děti, výhoda i to, že jsou relativně malé, takže to nejsou problémy s pubertálními divochy a k tomu naše malé dítě. Jenže i tak je to velmi velmi těžké a daleko těžší, než jsem očekávala.

Prosím napište, kdo jste ve stejné situaci, jestli jste to také prožívaly, jak jste se s tím vyrovnaly, nebo třeba nějaké rady jak to doma zlepšit. Budu moc vděčná, děkuju

Na chování Tvého chlapa nevidím nic špatného. Možná si i tím, že dětem z prvního manželství dává finančně víc, než by musel, kompenzuje výčitky z rozpadu rodiny :think:.
Nakonec si musela vědět, jak finančně náročné jsou první dvě děti a kolik tedy peněz zbývá vám a podle toho si se měla rozhodovat o tom, zda si dítě pořídíte. Čekat od dětí, že se s každým příchodem k vám okamžitě přeorientují na vaši výchovnou notu je taky dost přehnané.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 18.04.18 12:21

@Innocence Ahoj -já si myslím, že by to teď nebylo úplně vhodné. Jestli jsi před porodem, tak raději tuhle diskuzi ani moc nečti. Myslím to v tom nejlepším smyslu, jak se dá - ale hormony atd dělají své a takovéto věci teď netřeba řešit a příliš se tím zabývat. Hlavně ať je miminko zdravé a jste ve vztahu šťastní - přeju vám to moc ;)

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 18.04.18 12:24

@andelka83 Ano - já to všechno vím. A právě si vážím toho, že to je u nás vlastně nadstandartní situace. Umíme se domluvit i s bývalou ženou (resp. manžel se s ní domlouvá, já se s ní pozdravím a to je tak všechno - formální vztah)…S dětmi také vycházíme, zatím nedělají nějaké velké problémy a celkem to funguje. Ale i tak ty problémy jsou a je to náročné - vyvstává jich na povrch čím dál tím víc a myslím, že se to bude ještě zhoršovat. I tím, že děti budou větší a myslím, že přijde doba, kdy mi dají najevo, že nejsem jejich máma a nebudou mě poslouchat už vůbec. Tak nějak to očekávám - ale třeba budu příjemně překvapená.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 18.04.18 12:27

@ivašot. Já si také nemyslím, že by jeho chování bylo špatné. Naopak bych si ni neuměla vážit muže, co se o své děti nestará a neplatí na ně. Jenom je to velmi tžké ta realita -ani neočekávám, že by se hned děti přizpůsobovaly našim pravidlům. Ale třeba bych ráda, kdyby se mě více manžel zastal a více a důrazněji prosazoval to, na čem jsme se domluvili v rámci společné výchovy. Některé věci u nás nepovolujeme, neschvalujeme a nechceme, aby se to malý učil. Ale je to těžké - a třeba zase něco se u nás smí a bývalá žena si to nepřeje. Je to vše neustále o kompromisech mezi mojí představou o výchově a představou jeho bývalé ženy a představou mého muže. Nejsme v tom 2 lidi, ale 3 lidi - a to je vždy moc.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 18.04.18 12:28

Jsem na tom úplně stejně, manžel má dvě děti z prvního manželství, ale to už jsou puberťáci.. my spolu máme jedno malé.. co se týče peněz, tak manžel vydělává dost a i přesto, že platí opravdu hodně vysoké alimenty, tak se nemusíme omezovat, takže tohle řešit nemusím.. co se týče režimu, tak toho se tak bojím až bude malá větší, ptže jeho děti jsou šíleně rozmazlené, mají všechno a ještě k tomu plnou hubu keců, takže jsem zvědavá, jak to bude vypadat, až bude malá větší, ale jsem pevně rozhodnutá případně jezdit na víkendy, kdy tady budou manželovi děti, pryč.. s tím nadšením z vašeho společného dítěte to chápu, ale nemyslím si, že je to jen o tom, že je to manželovo třetí dítě, ale obecně to tak je, že u většiny chlapů to nadšení opadne pár dní po porodu.. u nás je to tak taky, ale fakt si nemyslím, že by to bylo pořadím dítěte ;) taky občas slýchám nějaké chytré rady, o kterých vím, že nejsou z jeho hlavy, ale od bývalé, tak to si manžela vždycky pak usměrním, že já nejsem bio matka jako jeho bývalá, takže ať mi tyhle rady necpe a že si to udělám tak jak uznám za vhodné já a mám klid :D ohledně dalšího dítěte, taky bych ještě jedno chtěla a přemlouvala jsem manžela, pak jsem to nechala být a najednou přišel manžel, že by ještě jedno chtěl, takže doporučuji to samé :kytka: Jinak u nás je vztah s bývalou na bodu mrazu a manžel vždycky přijede z předávání děti vytočený, takže aspoň tohle máte o dost lepší ;)

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 18.04.18 12:31

@ivašot. A ještě k těm penězům - já jsem věděla, kolik má platit oficiálně. Ale než jsme spolu nezačali žít a nevzali se, resp. když se nám narodil syn tak se to ještě víc zviditelnilo, jak to je, tak jsem neviděla to, kolik platí navíc. A ani to, jak je to pak finančně náročné, když já jsem na rodičáku. Předtím jsem pracovala, měla svůj příjem a také to bylo o něčem jiném. Plus nároky dětí se zvyšují, jak rostou. Čím dál tím více toho potřebují - jeho nejstarší už chodí do školy (2. třída), prostřední půjde do školy te´d od září a najednou už je to jiné. Teď nedávno jim bylo třeba předělat pokojíček a manžel to zaplatil. Je to od něj hezké, ale zároveň jsme potřebovali větší auto a na to už nezbylo. Takže je to zase na úkor nás. Vím, že to zní ošklivě, mně je to líto - ale musím v tom žít a neustále tohleto nějak řešit.

 
andelka83
Neúnavná pisatelka 19940 příspěvků 18.04.18 12:31
@Anonymní píše:
@andelka83 Ano - já to všechno vím. A právě si vážím toho, že to je u nás vlastně nadstandartní situace. Umíme se domluvit i s bývalou ženou (resp. manžel se s ní domlouvá, já se s ní pozdravím a to je tak všechno - formální vztah)…S dětmi také vycházíme, zatím nedělají nějaké velké problémy a celkem to funguje. Ale i tak ty problémy jsou a je to náročné - vyvstává jich na povrch čím dál tím víc a myslím, že se to bude ještě zhoršovat. I tím, že děti budou větší a myslím, že přijde doba, kdy mi dají najevo, že nejsem jejich máma a nebudou mě poslouchat už vůbec. Tak nějak to očekávám - ale třeba budu příjemně překvapená.

Ta revolta tě čeká i u vlastního potomstva.
My máme děti 6,8 a necelých 13. Čekali jsme společné ale nevyšlo to. Bylo to pro všechny těžké, ale všechny problémy které rodina překoná jsou nakonec pozitivní.
Takový druh vztahu a rodiny klade velké nároky na všechny a o problémy není nouze. Člověk to tak musí brát no. A užívat si toho hezkého.

 
Lucius08
Zasloužilá kecalka 651 příspěvků 18.04.18 12:31

Rozumím, chápu každé tvoje slovo. Zažívám něco podobného. Jestli chceš napiš mi zprávu :mavam:

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 18.04.18 12:33

Ahoj, já bývala bezdětná a začala si s mužem, který měl dvě děti. Vše v pohodě, děti k nám, s bývalou vycházím, dodnes se spolu bavíme bez problémů. Platil nadstandartně, nakupoval, přispíval, děti si bral. Pak přišlo první společné dítě a nastalo to stejné, co u Tebe. Nejvíc mě dralo to, že já v šestinedělí, dcerka maličká a on si k nám vzal své nemocné děti, že já se budu starat. Pak přišlo nečekaně další dítě. On chtěl, abych si to rozmyslela, já řekla, že si nic rozmýšlet nebudu, potrat pro mě nepřipadá v úvahu. Po porodu druhé dcery byl naštvaný, že to není kluk, ale to je jedno. V hospodě si nabrnknul jednu paní, já mu na to přišla dva měsíce po porodu. Odstěhoval se k ní, my se rozvedli. Jeho děti už jsem neviděla. On jen trochu povystrkoval růžky, vyhrožoval, že si bude brát i tu maličkou na víkendy (kojila jsem a on přijel asi 3× na hodinku odpoledne si pohrát, starší dceru tehdy tříletou si tam vzal k ní asi 2× na noc, párkrát zaplatil alimenty, pak že se ozve o prázdninách a už se neozval.
Našla jsem si dalšího muže, ten obě dcery adoptoval a máme spolu další dvě děti. Takže nic není ztraceno a je možné, že spolu vůbec časem nebudete a sen o dalším dítěti se Ti splní jinde.
Inko z pochopitelných důvodů, hodně soukromých informací

 
andelka83
Neúnavná pisatelka 19940 příspěvků 18.04.18 12:34
@Anonymní píše:
@ivašot. Já si také nemyslím, že by jeho chování bylo špatné. Naopak bych si ni neuměla vážit muže, co se o své děti nestará a neplatí na ně. Jenom je to velmi tžké ta realita -ani neočekávám, že by se hned děti přizpůsobovaly našim pravidlům. Ale třeba bych ráda, kdyby se mě více manžel zastal a více a důrazněji prosazoval to, na čem jsme se domluvili v rámci společné výchovy. Některé věci u nás nepovolujeme, neschvalujeme a nechceme, aby se to malý učil. Ale je to těžké - a třeba zase něco se u nás smí a bývalá žena si to nepřeje. Je to vše neustále o kompromisech mezi mojí představou o výchově a představou jeho bývalé ženy a představou mého muže. Nejsme v tom 2 lidi, ale 3 lidi - a to je vždy moc.

To je velká pravda. My máme v rodině ještě další děti, a ty jsou taky vychovávané jinak. Když se to dá dohromady, tak je to hukot. Je to hodně o komunikaci a kompromisech.

 
andelka83
Neúnavná pisatelka 19940 příspěvků 18.04.18 12:38
@Anonymní píše:
@ivašot. A ještě k těm penězům - já jsem věděla, kolik má platit oficiálně. Ale než jsme spolu nezačali žít a nevzali se, resp. když se nám narodil syn tak se to ještě víc zviditelnilo, jak to je, tak jsem neviděla to, kolik platí navíc. A ani to, jak je to pak finančně náročné, když já jsem na rodičáku. Předtím jsem pracovala, měla svůj příjem a také to bylo o něčem jiném. Plus nároky dětí se zvyšují, jak rostou. Čím dál tím více toho potřebují - jeho nejstarší už chodí do školy (2. třída), prostřední půjde do školy te´d od září a najednou už je to jiné. Teď nedávno jim bylo třeba předělat pokojíček a manžel to zaplatil. Je to od něj hezké, ale zároveň jsme potřebovali větší auto a na to už nezbylo. Takže je to zase na úkor nás. Vím, že to zní ošklivě, mně je to líto - ale musím v tom žít a neustále tohleto nějak řešit.

Velmi podobně staré děti mám já, a fakt to finančně leze nahoru. Na pokoje si teda s ex nepřispíváme, ale přítel se na pokoji svého dítěte u ex podílel ( ale prací, neplatil ani nějak vysoké alimenty). Ono je to těžké, nároky mají všichni a když nejsou příjmy vysoké a není na všechno..

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 18.04.18 12:38
@Anonymní píše:
Jsem na tom úplně stejně, manžel má dvě děti z prvního manželství, ale to už jsou puberťáci.. my spolu máme jedno malé.. co se týče peněz, tak manžel vydělává dost a i přesto, že platí opravdu hodně vysoké alimenty, tak se nemusíme omezovat, takže tohle řešit nemusím.. co se týče režimu, tak toho se tak bojím až bude malá větší, ptže jeho děti jsou šíleně rozmazlené, mají všechno a ještě k tomu plnou hubu keců, takže jsem zvědavá, jak to bude vypadat, až bude malá větší, ale jsem pevně rozhodnutá případně jezdit na víkendy, kdy tady budou manželovi děti, pryč.. s tím nadšením z vašeho společného dítěte to chápu, ale nemyslím si, že je to jen o tom, že je to manželovo třetí dítě, ale obecně to tak je, že u většiny chlapů to nadšení opadne pár dní po porodu.. u nás je to tak taky, ale fakt si nemyslím, že by to bylo pořadím dítěte ;) taky občas slýchám nějaké chytré rady, o kterých vím, že nejsou z jeho hlavy, ale od bývalé, tak to si manžela vždycky pak usměrním, že já nejsem bio matka jako jeho bývalá, takže ať mi tyhle rady necpe a že si to udělám tak jak uznám za vhodné já a mám klid :D ohledně dalšího dítěte, taky bych ještě jedno chtěla a přemlouvala jsem manžela, pak jsem to nechala být a najednou přišel manžel, že by ještě jedno chtěl, takže doporučuji to samé :kytka: Jinak u nás je vztah s bývalou na bodu mrazu a manžel vždycky přijede z předávání děti vytočený, takže aspoň tohle máte o dost lepší ;)

Ano, ta rozdílná výchova je velký problém. Ono to je i tím, že jsou prostě ty děti starší a tak přenášejí spoustu neřestí na malého. A i mi přijde, že jim více manžel dovoluje, více kupuje, možá tím kompenzuje to, že s nimi tolik není. Je to těžké - ono láska si nevybírá. My se máme vážně moc rádi a máme hezký vztah, ale tohleto je tak těžké. Dokud to člověk nežije, tak nechápe. Ony ty vztahy s bývalkou jsou vždy problém - když je ošklivý, tak je to samozřejmě hrozné i pro ty děti. No když je moc hezký, tak je to zase těžké pro mě. Někdy mám až pocit, že by chtěl, abch byla více jak ona. Ale když jsem s ním o tom mluvila, tak říkal, že to tak není. Že by se přece nerozvedli, kdyby to bylo vše tak super mezi nimi. Ale že jsou věci, které byly dobré, a ty by rád přenesl do naší domácnosti a ty špatnézůstávají v minulosti. S bývalou jsou teď v podstatě kamarádi, ale je to i tím, že on jí velmi ustupuje a tak nějak víc vydrží, když s ní nežije.

Stránka:  1 2 3 4 Další »
 Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Nádherná proměna: Kuchyně se díky odborníkům stala skutečným srdcem domova

Paní Jana si ve svém životě prožila mnoho těžkých chvil. Příběh dvakrát... číst dále >

Podzimní čtení: Tyhle knihy vás v klidu nenechají

Podzim je ideální na to uvařit si čaj (nebo nalít dvojku červeného), zavrtat... číst dále >

Články z Expres.cz

Oscarový Michael Caine v českém filmu Jan Žižka. Jaký je jeho příběh?

Když byl ještě dítě, chodil často do kina, kde ho napadlo, že se stane... číst dále >

Josef Rychtář se zastal Andrey a pustil se do Pomejeho: Zadlužil a okradl i Ivetu!

Andrea Pomeje se dočkala nečekaného zastání. Po vydání článku, v němž jsme... číst dále >

Články z Ona Dnes

Život první dámy Zemanové: otec v uranovém lágru, její dceři hrozil únos

Ze všech polistopadových prvních dam je Ivana Zemanová ta nejméně viditelná.... číst dále >

RETRO: Jak se cvičilo za socialismu. Televizní hopsání i spartakiády

Sexy vykrojené trikoty, pletené návleky, čelenky a nadšené poskakování... číst dále >