Může po řešení našich problémů nastat klid?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 27.10.18 12:14
Může po řešení našich problémů nastat klid?

S přítelem jsme 1 rok a v podstatě řešíme samé výměny názorů jak by si to každý ve vztahu představoval. Ale né vždy to každý dokážem změnit. On si ale myslí, že až si všechny tyhle nesrovnalosti vyříkáme. Nastane klid a jeden druhého bude chápat a budem vyrovnaný pár. Že se v podstatě nemuže stát, že by jsme za 10 kdy budem svoji zjistili, že jeden druhému nesedíme. A že chcem od sebe. Říkala jsem si, že to třeba špatná idea není, ale už mi to přestává bavit protože mi utíkají kluci se kterýma bych si rozuměla a dělala co mě baví atd…, ale jeho miluju a on miluje mě, ale někdy mi to stojí dost už o nervy (mě věk 20 jemu 26)

Reakce:
 
cestovatelka11
Kecalka 216 příspěvků 27.10.18 12:35

podle mě začátky jsou nejkrásnější a pokud to zezačátku nestojí za moc, tak nějak nevidím důvod do toho vkládat další energii… nevím ale přijde mi t jako předělávání někoho ku obraz svému, at uz z jeho nebo tvé strany, top je jedno… já chci být sama sebou a zrovna tak i můj chlap bych chtěla aby byl prirozene sám sebou- neříkám nějaké výtky a výmny názorů sem tam… ale ten rok by mel být nejkrísnější podle mě…

 
Uživatel je onlineterinka4444
Hvězda diskuse 67818 příspěvků 27.10.18 12:54

Ne, ze začátku nejsou třecí plochy, nemají z čeho být, lidé jsou zamilovaní, chyby nevidí, vycházejí vstříc, žijí pro druhého. Postupem času člověk začne vidět věci, které neviděl, opadne zamilovanost a začnou vadit věci, které před tím ani neviděl. V podstatě je nereálné, aby něco, co ti teď vadí ti do budoucna přestalo vadit. Takže já si myslím pravý opak toho, co tvůj přítel. Ne že si všechno vyříkáte a za 20 let spolu budete žít jako hrdličky, spíš se budete hádat ještě víc.

 
Jana206
Nadpozemská drbna 26490 příspěvků 27.10.18 12:56

Myslím si to samé co diskutující výše. Jste každý z jineho těsta a nehodite se k sobě.

 
Heivka
Závislačka 3199 příspěvků 27.10.18 12:57

Pokud jste spolu rok a celou dobu se jen dohaduje, tak se to asi nezlepší. Taky závisí o čem a jak intenzivně se dohaduje, jestli je to o tom, že jeden dává hrnky do skříně uchem v pravo a druhý v levo tall je to celkem řešitelné pokud jeden z vás není pedant, který je schopný se kvůli tomu požádat do krve. Ale pokud jsou to neshody typu, jeden chce žít v bytě, druhý v domě, pro jednoho je jedno dítě až až pro druhého tři málo, tak máte vážný problém.

Ale hlavní je, že pokud máte pocit, že vám utíkají jiní kluci, tak to je známka toho že ten vztah nemá cenu. Nejsem toho názoru, že aby byl vztah funkční, musí to být láska jako trám, sama jsem v manželství které vzniklo jako vztah z rozumu, chlap se mi celkem líbil, hodně jsme si rozuměli, že ho miluju opravdu hodně a je to ten se kterým chci mít děti a zestárnout mi došlo asi po roce, ale za ten rok jsme se nehádali, nějaké neshody typu hrnky v kredenci přišly až se společným bydlením, ale dokud jsme spolu jenom chodili, tak jsme si užívali, nezávazně mluvili o budoucnosti… A za celou dobu, 12 let, mě nikdy nenapadlo že by mi něco uteklo a to je můj muž můj první v životě, když nepočítám několik rande, kdy nikdy nedošlo na druhé.

 
Verun83
Echt Kelišová 8756 příspěvků 33 inzerátů 27.10.18 13:14

A o cem se dohadujete? Milovat muzes nekoho i bez dohadovani. A zit s nekym celozivotne jde taky bez dohadovani.

 
Uživatel je onlineMarkéta80
Hvězda diskuse 40013 příspěvků 27.10.18 14:44

Záleží co řešíte ale jestli už jsou problémy od začátku tak to budoucnost nemá. Přece ze začátku má být vrchol zamilovanosti a ne jen řešit odlišné názory :?

 
Maiandra
Kecalka 364 příspěvků 27.10.18 15:57

No on průběh mezilidských vztahů má v zásadě opravdu určitý vzorec - na začátku cvrlikání, kdy se lidi víc snaží přehlížet něco, co jim nesedí, sebe prezentují lépe, po čase přijdou přirozeně střety, po jejichž vyřešení by se to mělo nějak ustálit. Běžně se to popisuje u vývoje chování skupiny, ale děje se to i v partnerských vztazích, třeba když se lidi sestěhují, tak přirozeně nějaké střety přijít můžou, protože jejich soužití se teprve formuje a získává nějaký pravidla. To se opravdu děje. Jenomže to nijak neodporuje skutečnosti, že ne každá dvojice spolu vydrží a ne vždy se ti dva k sobě hodí - často právě při řešení těch odlišností zjistí, že už je toho na ně moc a že to neklape. A i když se to nějak ustálí a bude to teď v této fázi klapat, šťastný vztah do konce života to opravdu nezajistí, samozřejmě zase přijdou situace, které můžou být náročné a pro ten pár to bude neprobádaná půda (typicky jsou to velký věci jako sestěhování, uzavření manželství, děti, ale i maličkosti jako první dovolená atd.).
Zrovna po tom roce je tohle asi dost přirozený stav, protože to tak odpovídá době, kdy opadává hormonální zamilovanost (to je taky důvod, proč spousta vztahů zhruba po tom roce nebo dvou skončí). Otázka je, jak dlouho ty vaše střety řešíte, JAK je řešíte (jestli někdo neprosazuje pořád svoje a někdo pořád neustupuje, jestli se oboustranně snažíte se pochopit a vyjít si vstříc), jak moc intenzivní a časté to je… Protože nějaké srovnávání se s odlišnostmi je běžné, ale zase toho nesmí být moc a rozhodně by to nemělo v tom vztahu převažovat. A určitě musíte mít něco společného, nějaké zájmy, témata hovoru atd.
Ze tvého popisu mám pocit, že máš úplně jiné představy a i názory na vztah než tvůj přítel a že navzdory tvrzení, že ho miluješ, to u tebe momentálně až tak žhavé ve skutečnosti není (viz už zmínka, že ti utíkají kluci, se kterými by sis rozuměla) a už tě to spíš vyčerpává - uvědom si, že je jen na tobě, jestli v tom vztahu budeš, nebo ne, pokud nejsi spokojená, nemá smysl se nechat chlácholit tím, že to tak prostě je a lepší to nebude (to zas není pravda, opravdu by to nemělo být tak vyčerpávající).

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 27.10.18 16:09

Abych poradila z vlastní zkušenosti. Radím ti ať to vzdáš.. nechci vám nějak kazit vztah, ale věř mi že takhle to nechceš..já s přítelem (3 a půl roku spolu) jsme žádný krásný začátky neměli.. když teda nepočítám ten první měsíc co jsme se ještě sotva znali. Pak přišlo samý dohadování, vyměňování názorů a řešení hloupostí..Bylo to hrozný. Během vztahu jsme měli milion krizí a hádek snad několikrát do týdne a bylo to vážně peklo. Vždy jsme se sebe navzájem snažili hrozně měnit. Já se po čase naučila přítele milovat takového jaký byl, ale z jeho strany byl pořád nějaký problém a do teď je. Taky jsem si myslela že to pak bude fungovat, ale není to tak :nevim: Už poslední dva měsíce mám v hlavě že to ukončím, jen se děsím toho co bude po tom :nevim: (postupem času v tom bylo víc problémů jako psychické násilí ale to do toho tahat nechci :zed: ) Upřímně kdybych to mohla vrátit a zbavit se vší té bolesti, tak to udělám.. :? Neříkám že jste stejný případ, jen vím jak vypadá vzájemné měnění se pro druhého :nevim: Upřímně po těch letech ani už nevím kdo jsem.. Oblečení vybírám podle toho co se mu líbí, vařím co on má rád a vlastně vše co vyhovuje jemu je pro mě jak samozřejmost. :zed: Je to peklo.. třeba tvůj přítel není takový typ, nemůžu říct že je stejný jak můj ale je lepší si zachovat sama sebe jakou jsi a najít si někoho kdo tě tak bere se vším všudy a ještě to má rád :hug:

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 27.10.18 17:09

Hádáme se spíš kvůli tomu, že nemam moc kamarádek a tak nemám moc kam chodit on je pecivál a když už jde ven s klukama chce být jen s nima protože probírají chlapský věci což chápu. A tak jediný kdy mohu vyrazit ven je on, ale to jde s kámošema takže tam nemohu. Dala jsem mu návrh že ho tam třeba nechám 2hoďky samotného a pak bych přišla abych se taky konečně dostala ven. Ale to se mu moc nelíbí což chápu protože by vypadal prý jak podpantoflák, ale pro mě je to jedn a z mála možností. Neříkám chodíme na pivo přes ulici domu. Ale já jsem mladá a tak bych se chtěla bavit… chodit do kina, zkoušet různé hospody v centru, ale to on semnou nechce protože prý nechápe co na tom vidi. Nevím asi jsem divná, že potřebuju za každou cenu do centra, ale s nima prostě mu nevadí jít, ale semnou ano : :nevim: nerozumím tomu

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 27.10.18 17:10
@Anonymní píše:
Abych poradila z vlastní zkušenosti. Radím ti ať to vzdáš.. nechci vám nějak kazit vztah, ale věř mi že takhle to nechceš..já s přítelem (3 a půl roku spolu) jsme žádný krásný začátky neměli.. když teda nepočítám ten první měsíc co jsme se ještě sotva znali. Pak přišlo samý dohadování, vyměňování názorů a řešení hloupostí..Bylo to hrozný. Během vztahu jsme měli milion krizí a hádek snad několikrát do týdne a bylo to vážně peklo. Vždy jsme se sebe navzájem snažili hrozně měnit. Já se po čase naučila přítele milovat takového jaký byl, ale z jeho strany byl pořád nějaký problém a do teď je. Taky jsem si myslela že to pak bude fungovat, ale není to tak :nevim: Už poslední dva měsíce mám v hlavě že to ukončím, jen se děsím toho co bude po tom :nevim: (postupem času v tom bylo víc problémů jako psychické násilí ale to do toho tahat nechci :zed: ) Upřímně kdybych to mohla vrátit a zbavit se vší té bolesti, tak to udělám.. :? Neříkám že jste stejný případ, jen vím jak vypadá vzájemné měnění se pro druhého :nevim: Upřímně po těch letech ani už nevím kdo jsem.. Oblečení vybírám podle toho co se mu líbí, vařím co on má rád a vlastně vše co vyhovuje jemu je pro mě jak samozřejmost. :zed: Je to peklo.. třeba tvůj přítel není takový typ, nemůžu říct že je stejný jak můj ale je lepší si zachovat sama sebe jakou jsi a najít si někoho kdo tě tak bere se vším všudy a ještě to má rád :hug:

Hádáme se spíš kvůli tomu, že nemam moc kamarádek a tak nemám moc kam chodit on je pecivál a když už jde ven s klukama chce být jen s nima protože probírají chlapský věci což chápu. A tak jediný kdy mohu vyrazit ven je on, ale to jde s kámošema takže tam nemohu. Dala jsem mu návrh že ho tam třeba nechám 2hoďky samotného a pak bych přišla abych se taky konečně dostala ven. Ale to se mu moc nelíbí což chápu protože by vypadal prý jak podpantoflák, ale pro mě je to jedn a z mála možností. Neříkám chodíme na pivo přes ulici domu. Ale já jsem mladá a tak bych se chtěla bavit… chodit do kina, zkoušet různé hospody v centru, ale to on semnou nechce protože prý nechápe co na tom vidi. Nevím asi jsem divná, že potřebuju za každou cenu do centra, ale s nima prostě mu nevadí jít, ale semnou ano : :nevim: nerozumím tomu @Heivka

 
Maiandra
Kecalka 364 příspěvků 27.10.18 17:52

No tak to jsou dvě různý věci dohromady. První je ta, že nemáš nějaké vyžití mimo vztah, a to je teda dost blbý. Jak pro tebe, tak i pro vztah. Můžeš si přece najít nějaký kurz, jazykovku, chodit cvičit, a takhle i nějaké nové kamarádky potkat.
Druhá, že s tebou nechce nikam chodit, protože on to nepotřebuje a nechápe - takhle přesně ta komunikace o tom vypadat nemá. A jestli s tebou nechce ven už teď, časem bude už jen hůř. Sám tvrdí, že se to srovná, ale ono SE to nevyřeší, pro to musíte oba něco udělat. Jestli on si to představuje tak, že ty si prostě zvykneš, je to špatně.

 Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Nádherná proměna: Kuchyně se díky odborníkům stala skutečným srdcem domova

Paní Jana si ve svém životě prožila mnoho těžkých chvil. Příběh dvakrát... číst dále >

Podzimní čtení: Tyhle knihy vás v klidu nenechají

Podzim je ideální na to uvařit si čaj (nebo nalít dvojku červeného), zavrtat... číst dále >

Články z Expres.cz

Súdánec nabídl dceru na Facebooku. Dostal za ni 500 krav, tři auta a čtvrt milionu

K naprosto šokující události, která připomíná středověký obchod s otroky,... číst dále >

Brzy budu venku! Pašeračka Tereza věří v zázrak a píše v base knihu za knihou

Ve čtvrtek k pákistánskému soudu opakovaně přišla Češka Tereza H. (22), která... číst dále >

Články z Ona Dnes

Zpověď moderátorky: Proč ten porod tak moc bolí?

Prý to každá zvládne. Prý jsme stvořené proto, abychom porodily. Tak proč to... číst dále >

O holky se postarám, slíbil Mirek snoubence, která zemřela v den svatby

Simona zemřela pár hodin před vlastní svatbou a zoufalému snoubenci zůstaly... číst dále >