Myslíte že je závislý na rodičích ?

Anonymní
7.11.19 17:59

Myslíte že je závislý na rodičích ?

Ahoj. S manželem jsme spolu něco přes dva roky. Máme dvě děti. Když jsme se poznali, byla jsem to já kdo šel bydlet za tím druhým. Bydlíme v bytě na který platíme hypotéku. Tento byt manžel sehnal těsně před naši svatbou. Do te doby bydlel se svými rodiči a mladším bratrem. Jsme v malém městě, ktere je sotva pouhých 5 minut od domu rodičů manžela. Můj dotaz zní, je závislý na rodičích, jak to vidíte Vy? Často se kvůli tomu hádáme. Já říkám ze ano, on je na to alergický a neustále je kvůli tomu doma zle. Poprvé jsem si toho začala všímat když jsme se společně nastěhovali do nového bytu. Já jsem v te době bydlela již více jak 12 let pryč z domova od svých rodičů. On u svých rodičů bydlel až asi na dvě výjimky, kdy pobýval u svých bývalých od kterých se vracel ke své rodině zpět. Nikdy se do te doby natrvalo definitivně neodstehoval jako teď. Vždy byl jednou nohou “doma s nimi”. Přišlo mi to tak ze zprvu zamilován a nadšený u partnerek pobýval rad, později se ale začal vracet a cítil spis zázemí tam. Když jsme spolu začali bydlet, myslel si, ze stejně jako on budu jeho rodiče pravidelně navštěvovat a chovat se jako jejich dítě i já. Ze začátku to tak i bylo. Jenže po čase jsem mu řekla, ze nejsem taková jako on. Ze tam nepotřebuji tak často chodit. Z domu jsem tenkrát odešla abych se osamostatnila, mám svoji hlavu, svůj rozum a chci žít svůj dospěly život. A tak jsem tam s nim odmítla tak často chodit. Bylo mi totiž protivne koukat jak svým rodičům leze do… Jeho otec se velmi rad poslouchá. Postavili si velký dům, mají zahradu a dost často o tom mluví. Manžel jim neustále lichoti jak je to krásná zahrada, kolik je za tim práce, jak je to úžasné. Jak je skvěle mít nestrikane potraviny ze zahrady apod. V jejich velkém bazénu za čtvrt milionu také nedokázali pochopit ze se nechci koupat. Se svoji postavou nejsem spokojena a nechci se někde ukazovat. Navíc jsem potetovana a on mi na začátku našeho vztahu řekl ze nechce aby ty moje tetování viděli než mě poznají aby si nemysleli bůhví co. Pokazde s nimi mluví tak nepřirozene. Jakoby to byl úplně jiný člověk než se chová se mnou. Tak uctivě se nechová nikdy k nikomu. Jen k nim. Jednou mi dokonce řekl ze na ne zarlim a ze tak kvalitní lidi jako jsou oni jsem nikdy nepoznala. Já jsem totiž dcera rodičů dělníků, oni mají VŠ. Jednou mezi mnou a jeho rodiči vznikl konflikt protože jsem slušně řekla svůj názor. Byl to obrovský problém. Nakonec mi i přišla sms od jeho otce ze jim rozvracim rodinu. Tenkrat se částečně hadali i s nim. Psali mu a volali ať se vrátí domu ze si to všechno vyrikaji. Ze jeho matce volají sanitku apod. To bylo samozřejmě psychické vydírání, vůbec nic ji nebylo, žádná sanitka se nekonala a proste ho jen chtěli nalákat k nim. Zase jsem měla pocit ze tady v našem bytě není jeho domov. On na to tenkrát zareagoval tak, ze si vypnul telefon. Další den tam ale jel a doteď nevím co si s nimi říkal. Zkratka nyní je to tak, ze tam jezdí jak jen to je možné. Ještě nedávno byl na dlouhodobe nemocenské takže času dost. Vzal dceru a jel. V létě mi tvrdil ze tam nejezdi kvůli nim ale kvůli tomu aby dcera behala po zahradě. Co je ale zajímavé tak se jeho rodiče vrací kolem páté hodiny z prace a on tam s dcerou jezdil vždy až po teto hodině. Za cca 2 hodiny se vrátil a zase byli hádky. Ja jsem nikdy nepotřebovala kamarády, ale současné jsem měla své zájmy které tady mít nemůžu. On ani nechce abych chodila mezi lidi. On nikdy kamarády příliš neměl a většinu času trávil se svou rodinou nebo ženskýma. Nechce abych mela nějaké známe či kamarádky protože on to tak taky nemá. Proste ideální by bylo, kdyby jsem vzhlizela k jeho rodině tak jako on a měla je za své přátele a pokud ne, tak nic jiného. Kdysi mi to vyčítal ze tam nechci jezdit. Teď uz tam jezdí s dcerou sám. Já zůstávám doma.Pres tu dobu kdy byl na nemocenské tam jezdil průměrně 2-3× týdne, někdy i ob den nebo i každý den. Nyní nastoupil do nového zaměstnání kde děla 12-ti hodinové směny. Říká mi, jak je mu líto ze jsem tu sama zavřena mezi čtyřma stěnami ale když má pak volno, stejně jede k rodičům. Jako například včera. Pracoval čtyři dny, paty den spal po noční do odpoledne. Následující den měl mít volno a den další si měl vybrat směnu která mu chyběla s tím, ze pak zase jen jeden den volna a pak zase čtyři dny v práci. Tudíž by mě nenapadlo, ze po čtyřech dnech v práci s jedním volným dnem nebude přemýšlet o tom s kým a kde bude. Opět jsem zůstala sama v bytě. Padla pata hodina a on jel cca na dvě hodiny na návštěvu. Když se vrátil tvrdil mi, ze přemýšlí jestli se na tu náhradní směnu následující den nemá vykašlat, ze nejsme vůbec spolu. Na to jsem mu řekla ze o to evidentně nestojí když v den volna potřebuje zase vidět své rodiče. Už z toho opravdu nemůžu. Vedle nej se cítím bezcenná. Ikdyz se mnou probírá nějaký problém, stejně to pak řeší i se svými rodiči. Mnohokrát jsem mu řekla ze mám pocit ze jsem si vzala i jeho rodiče. Když se hádáme, často říká ze to vše řekne rodičům. Ze jim to zavolá. Parkrat to i prede mnou udělal. Vola své matce. Bohužel jsem zjistila ze nejen po svatbě ale i před tím když jsme se s manželem hádali volaval své matce a všechno to s ni probíral. Všechna má trápení, naše problémy. Nikdy nerespektoval naše a moje soukromí. Ta to pak povídala i jeho otci. On to přiznal a říkal ze se z těch chyb poučil a ze už to nedělá. Jenže pak přijde hádka a on mi opět řekne ze zavolá rodičům a řekne jim jak to mezi sebou máme. Co si tedy mám pak myslet když za nimi jezdí, co tam řeší. Když jsem mu už tolikrát vyčetla ze se chová jako mamanek a ze mi nepřijde normální chtít tolik jejich společnost, chytil někdy i takový záchvat ze mi řekl ze dobre, ja jim to řeknu a tak se s nimi rozhadam ze už se do smrti neuvidíme. Ze tohle přesně chci. Proste i jiný názor než mají oni vidí jako problém. Neumí jim odporovat. Neustále jim leze do zadku a když projevim vzdor a řeknu mu ze jim na jejich chování má říct svoje, takhle na to reaguje. Jako například když nás nechali ve srabu těsně před porodem. Měli jsme to hodně komplikované a stresové. Ale opět, raději bude stresovat mě. Je respektuje. Když ho něco štve odnasim to já. Přijde mi ze se po mne vozí. Svym rodičům nikdy nic neřekne. Jednou mi to odůvodnil tak, ze resi jen to na čem mu záleží. Také mi řekl když jsme spolu šli bydlet ze on by to tak nedokázal odejít za mnou tak daleko od své rodiny. Ze by mu to vůči nim bylo hloupy a ze je proste jiný než já. Zkratka to co jsem udělala pro nas abychom spolu mohli byt furt by on neudělal. Raději by ode mne bydlel více jak 100km a viděl mě jen o víkendu. Řeknete mi jak často navštěvujete Vy nebo vás manžel/partner svoji rodinu? Jsem divná já nebo on? Těch situaci je tolik ale už tak melu 5. přes 9. a asi nemá smysl psát všechny situace. Proste mi jen řeknete, je normální byt tak závislí na rodičích? Rozebírat s nimi naše soukromí? Finance, osobní život. Při každé hádce vyhrožovat ze jim vše rekne. Konzultovat s nimi naši budoucnost. Hledět na jejich dobro více než naše? Tim chci říct ze mi zezacatku říkal ze se jednou prestehujeme tam na moji stranu neboť se mu tam moc líbí a navíc mám své rodiče v důchodu a můžou nám pomáhat. Chtěl tam jít se mnou bydlet třeba i do staršího domku. Jenže pak si ale vyslechl názor svých rodičů a starý domek mu rozmluvili a vlastně i to místo. Prý tam chcipl pes a jak už sám říká, tam by prý mohl tak akorát vytírat kravam pr***. Proste úplně otočil, začal to hanit, jen proto ze mu to tak řekli rodiče. Co jsme si tenkrát plánovali my už neexistuje. A taky, je normální psát v sms matce smajliky jak ji posila pusinku? Manželovi je 28 let.
Co si o tom myslíte Vy? Meli byste problém s tím ze nemůžete byt sami sebou? Jak byste se chovali na mem místě?

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

815
7.11.19 18:14

Bylo mu blbe chrápat se svojí matkou, tak si našel tebe :lol: ne, promiň. Normální mi to nepřijde. Můj muž má úzký vztah s matkou na mě poměry ale tak ctvrtinovy v porovnání s tvým manželem.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
287
7.11.19 18:15

Ne, není to normální, chápu, že se ti to nelíbí. Tvůj manžel je mamánek. My se s manželovými rodiči vidíváme tak 1× za 14 dní.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2051
7.11.19 18:16

No to je na maslu :D z toho se zblaznite, pokud uz se nestalo

A tedka si predstavte co bude, az oni umrou. Ten clovek se stane absolutne nesvepravnym.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
457
7.11.19 18:17

Já myslím, že tolik cvoků najednou, aby člověk pohledal. Jeho rodiče jsou namyšlení snobové, on je typickej ojdypák a promiň, ty taky nejsi zrovna vzor empatie :D.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
287
7.11.19 18:19

Já ani nechápu ty rodiče. To nemají svůj život, že nejsou schopni konečně odstřihnout tu pupeční šňůru od dospělých dětí?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1893
7.11.19 18:19

Jste se hledali… jen škoda, že jste na to hned hupli a sotva jste se znali už máte děti

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
19917
7.11.19 18:26
@Anonymní píše:
Ahoj. S manželem jsme spolu něco přes dva roky. Máme dvě děti. Když jsme se poznali, byla jsem to já kdo šel bydlet za tím druhým. Bydlíme v bytě na který platíme hypotéku. Tento byt manžel sehnal těsně před naši svatbou. Do te doby bydlel se svými rodiči a mladším bratrem. Jsme v malém městě, ktere je sotva pouhých 5 minut od domu rodičů manžela. Můj dotaz zní, je závislý na rodičích, jak to vidíte Vy? Často se kvůli tomu hádáme. Já říkám ze ano, on je na to alergický a neustále je kvůli tomu doma zle. Poprvé jsem si toho začala všímat když jsme se společně nastěhovali do nového bytu. Já jsem v te době bydlela již více jak 12 let pryč z domova od svých rodičů. On u svých rodičů bydlel až asi na dvě výjimky, kdy pobýval u svých bývalých od kterých se vracel ke své rodině zpět. Nikdy se do te doby natrvalo definitivně neodstehoval jako teď. Vždy byl jednou nohou “doma s nimi”. Přišlo mi to tak ze zprvu zamilován a nadšený u partnerek pobýval rad, později se ale začal vracet a cítil spis zázemí tam. Když jsme spolu začali bydlet, myslel si, ze stejně jako on budu jeho rodiče pravidelně navštěvovat a chovat se jako jejich dítě i já. Ze začátku to tak i bylo. Jenže po čase jsem mu řekla, ze nejsem taková jako on. Ze tam nepotřebuji tak často chodit. Z domu jsem tenkrát odešla abych se osamostatnila, mám svoji hlavu, svůj rozum a chci žít svůj dospěly život. A tak jsem tam s nim odmítla tak často chodit. Bylo mi totiž protivne koukat jak svým rodičům leze do… Jeho otec se velmi rad poslouchá. Postavili si velký dům, mají zahradu a dost často o tom mluví. Manžel jim neustále lichoti jak je to krásná zahrada, kolik je za tim práce, jak je to úžasné. Jak je skvěle mít nestrikane potraviny ze zahrady apod. V jejich velkém bazénu za čtvrt milionu také nedokázali pochopit ze se nechci koupat. Se svoji postavou nejsem spokojena a nechci se někde ukazovat. Navíc jsem potetovana a on mi na začátku našeho vztahu řekl ze nechce aby ty moje tetování viděli než mě poznají aby si nemysleli bůhví co. Pokazde s nimi mluví tak nepřirozene. Jakoby to byl úplně jiný člověk než se chová se mnou. Tak uctivě se nechová nikdy k nikomu. Jen k nim. Jednou mi dokonce řekl ze na ne zarlim a ze tak kvalitní lidi jako jsou oni jsem nikdy nepoznala. Já jsem totiž dcera rodičů dělníků, oni mají VŠ. Jednou mezi mnou a jeho rodiči vznikl konflikt protože jsem slušně řekla svůj názor. Byl to obrovský problém. Nakonec mi i přišla sms od jeho otce ze jim rozvracim rodinu. Tenkrat se částečně hadali i s nim. Psali mu a volali ať se vrátí domu ze si to všechno vyrikaji. Ze jeho matce volají sanitku apod. To bylo samozřejmě psychické vydírání, vůbec nic ji nebylo, žádná sanitka se nekonala a proste ho jen chtěli nalákat k nim. Zase jsem měla pocit ze tady v našem bytě není jeho domov. On na to tenkrát zareagoval tak, ze si vypnul telefon. Další den tam ale jel a doteď nevím co si s nimi říkal. Zkratka nyní je to tak, ze tam jezdí jak jen to je možné. Ještě nedávno byl na dlouhodobe nemocenské takže času dost. Vzal dceru a jel. V létě mi tvrdil ze tam nejezdi kvůli nim ale kvůli tomu aby dcera behala po zahradě. Co je ale zajímavé tak se jeho rodiče vrací kolem páté hodiny z prace a on tam s dcerou jezdil vždy až po teto hodině. Za cca 2 hodiny se vrátil a zase byli hádky. Ja jsem nikdy nepotřebovala kamarády, ale současné jsem měla své zájmy které tady mít nemůžu. On ani nechce abych chodila mezi lidi. On nikdy kamarády příliš neměl a většinu času trávil se svou rodinou nebo ženskýma. Nechce abych mela nějaké známe či kamarádky protože on to tak taky nemá. Proste ideální by bylo, kdyby jsem vzhlizela k jeho rodině tak jako on a měla je za své přátele a pokud ne, tak nic jiného. Kdysi mi to vyčítal ze tam nechci jezdit. Teď uz tam jezdí s dcerou sám. Já zůstávám doma.Pres tu dobu kdy byl na nemocenské tam jezdil průměrně 2-3× týdne, někdy i ob den nebo i každý den. Nyní nastoupil do nového zaměstnání kde děla 12-ti hodinové směny. Říká mi, jak je mu líto ze jsem tu sama zavřena mezi čtyřma stěnami ale když má pak volno, stejně jede k rodičům. Jako například včera. Pracoval čtyři dny, paty den spal po noční do odpoledne. Následující den měl mít volno a den další si měl vybrat směnu která mu chyběla s tím, ze pak zase jen jeden den volna a pak zase čtyři dny v práci. Tudíž by mě nenapadlo, ze po čtyřech dnech v práci s jedním volným dnem nebude přemýšlet o tom s kým a kde bude. Opět jsem zůstala sama v bytě. Padla pata hodina a on jel cca na dvě hodiny na návštěvu. Když se vrátil tvrdil mi, ze přemýšlí jestli se na tu náhradní směnu následující den nemá vykašlat, ze nejsme vůbec spolu. Na to jsem mu řekla ze o to evidentně nestojí když v den volna potřebuje zase vidět své rodiče. Už z toho opravdu nemůžu. Vedle nej se cítím bezcenná. Ikdyz se mnou probírá nějaký problém, stejně to pak řeší i se svými rodiči. Mnohokrát jsem mu řekla ze mám pocit ze jsem si vzala i jeho rodiče. Když se hádáme, často říká ze to vše řekne rodičům. Ze jim to zavolá. Parkrat to i prede mnou udělal. Vola své matce. Bohužel jsem zjistila ze nejen po svatbě ale i před tím když jsme se s manželem hádali volaval své matce a všechno to s ni probíral. Všechna má trápení, naše problémy. Nikdy nerespektoval naše a moje soukromí. Ta to pak povídala i jeho otci. On to přiznal a říkal ze se z těch chyb poučil a ze už to nedělá. Jenže pak přijde hádka a on mi opět řekne ze zavolá rodičům a řekne jim jak to mezi sebou máme. Co si tedy mám pak myslet když za nimi jezdí, co tam řeší. Když jsem mu už tolikrát vyčetla ze se chová jako mamanek a ze mi nepřijde normální chtít tolik jejich společnost, chytil někdy i takový záchvat ze mi řekl ze dobre, ja jim to řeknu a tak se s nimi rozhadam ze už se do smrti neuvidíme. Ze tohle přesně chci. Proste i jiný názor než mají oni vidí jako problém. Neumí jim odporovat. Neustále jim leze do zadku a když projevim vzdor a řeknu mu ze jim na jejich chování má říct svoje, takhle na to reaguje. Jako například když nás nechali ve srabu těsně před porodem. Měli jsme to hodně komplikované a stresové. Ale opět, raději bude stresovat mě. Je respektuje. Když ho něco štve odnasim to já. Přijde mi ze se po mne vozí. Svym rodičům nikdy nic neřekne. Jednou mi to odůvodnil tak, ze resi jen to na čem mu záleží. Také mi řekl když jsme spolu šli bydlet ze on by to tak nedokázal odejít za mnou tak daleko od své rodiny. Ze by mu to vůči nim bylo hloupy a ze je proste jiný než já. Zkratka to co jsem udělala pro nas abychom spolu mohli byt furt by on neudělal. Raději by ode mne bydlel více jak 100km a viděl mě jen o víkendu. Řeknete mi jak často navštěvujete Vy nebo vás manžel/partner svoji rodinu? Jsem divná já nebo on? Těch situaci je tolik ale už tak melu 5. přes 9. a asi nemá smysl psát všechny situace. Proste mi jen řeknete, je normální byt tak závislí na rodičích? Rozebírat s nimi naše soukromí? Finance, osobní život. Při každé hádce vyhrožovat ze jim vše rekne. Konzultovat s nimi naši budoucnost. Hledět na jejich dobro více než naše? Tim chci říct ze mi zezacatku říkal ze se jednou prestehujeme tam na moji stranu neboť se mu tam moc líbí a navíc mám své rodiče v důchodu a můžou nám pomáhat. Chtěl tam jít se mnou bydlet třeba i do staršího domku. Jenže pak si ale vyslechl názor svých rodičů a starý domek mu rozmluvili a vlastně i to místo. Prý tam chcipl pes a jak už sám říká, tam by prý mohl tak akorát vytírat kravam pr***. Proste úplně otočil, začal to hanit, jen proto ze mu to tak řekli rodiče. Co jsme si tenkrát plánovali my už neexistuje. A taky, je normální psát v sms matce smajliky jak ji posila pusinku? Manželovi je 28 let.
Co si o tom myslíte Vy? Meli byste problém s tím ze nemůžete byt sami sebou? Jak byste se chovali na mem místě?

Můj partner svou mámu vidí každý den. Já taky. Není nejmladší. Hlidá nám syna.

Řekla bych, že ti spadly zamilované brýle a. vidíš realitu. Nechápu, co jste mohli mít za problémy ani ne ve dvouletém vztahu :roll:
Trvala bych na společně stráveném čase s dětmi, ale nenutila bych ho nevídat rodiče. Nechtěla bych, aby jim vykládal, že jsme se pohádali a o čem. Čeká vás dlouhá cesta naučit se spolu vycházet. Máte dvě děti. Jste rodiče. Neřeš jeho matku, řeš vás.

Příspěvek upraven 07.11.19 v 18:34

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7.11.19 18:31

Za 2 roky 2 děti 8o? Tak to ti jen spadly ty růžové brýle. A čím je tvůj muž a jeho rodiče, že se tak povyšují?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1281
7.11.19 19:33

Ja vidim manzelovu rodinu jedenkrat za rok, manzel tak 4× na 10 minut mamu a staci mu to, s mamou se vidam tak kazdy mesic…
No to jste stihli teda rychle, brat se a mit deti tak brzy 8o no mas cos chtela, ja bych mu dala nuz na krk ze se odstehujete a nebo se seberu a at si je u maminky :nevim: me by to silene ponozovalo

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7.11.19 20:11

Nedospěl a nepřestřihl pupeční šňůru. Nejvíc mě zaujalo, jak v hádce vyhrožuje, že jim to řekne. Jak pětileté dítě " já to povím mamince". :)
Je zavislej, navíc s nimi řeší vaše soukromé věci, to by mi hodně vadilo. Ty tam pak jdeš a oni vědí z jeho pohledu negativní věci o tobě, o by mi dost vadilo.

Asi bych si stanovila nějaké hranice, měl by trávit čas i s tebou a s dětmi a s rodiči v rozumné míře. A ty kamarád/ky bych si našla a taky nějaký koníček sama pro sebe. Takhle máš jen jeho a když on se na tebe vypardne a odjede za maminkou, tak nemáš nic.

Příspěvek upraven 07.11.19 v 20:15

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
213
7.11.19 20:15

S našima se vídám 2× týdně a s tchyní každý den. Bydlí u nás. U nás to takto funguje :nevim: vždycky je to o lidech

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
7.11.19 21:31

@ospalámyš To jak mi vyhrožuje ze to poví rodičům je prý proto ze už neví co dal a ze aby věděli jak to máme těžké. Také nechápu a upřímně mě těší ze nejsem jediná komu to tak přijde. Vystihla jsi úplně přesně jak mě bolí a ponižuje to, ze jim říká věci které jsou čisté naše soukromá věc. Mám pocit ze mě doslova svlékly až “do naha”. Zase má argument ze chce aby mě chápali apod. :zed: A co se týká určení hranic, s tím nenadelam nic. Zrovna dnes mi vyčetl ze kvůli mne jim nemůže tak psát sms nebo volat anebo tak nemůže jezdit tak jak by chtěl. V tom případě mám pak pocit ze by tam byl ideálně pořad. Proč si mě teda bral? Proč se od nich stěhoval? Já jako jeho manželka mám žít s pocitem ze můj manžel tolik touží po pritomnosti svých rodičů a je svoji manželkou tolik omezován. :zed:

  • Nahlásit
  • Citovat
1281
7.11.19 21:36
@Anonymní píše:
@ospalámyš To jak mi vyhrožuje ze to poví rodičům je prý proto ze už neví co dal a ze aby věděli jak to máme těžké. Také nechápu a upřímně mě těší ze nejsem jediná komu to tak přijde. Vystihla jsi úplně přesně jak mě bolí a ponižuje to, ze jim říká věci které jsou čisté naše soukromá věc. Mám pocit ze mě doslova svlékly až “do naha”. Zase má argument ze chce aby mě chápali apod. :zed: A co se týká určení hranic, s tím nenadelam nic. Zrovna dnes mi vyčetl ze kvůli mne jim nemůže tak psát sms nebo volat anebo tak nemůže jezdit tak jak by chtěl. V tom případě mám pak pocit ze by tam byl ideálně pořad. Proč si mě teda bral? Proč se od nich stěhoval? Já jako jeho manželka mám žít s pocitem ze můj manžel tolik touží po pritomnosti svých rodičů a je svoji manželkou tolik omezován. :zed:

Poslat do obehu, ten se nezmeni a az umrou tak skonci na psychine, kamosce tchyne rozvratila rodinu prave tim psychickym vydiranim, ja mam zlvastni tchyni, mela by si podle me s nekym promluvit, ale mezi nas se nesejri

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
7.11.19 21:38

@Peggy54 Dekuji za názor. Jinak vidíš, tak jak to mate nastavené ve vaši rodině tak na to by můj manžel reagoval tak ze jste divni. Protože moje rodina je také podle nej divná. Přijde mu divné ze všichni tři sourozenci jsme odešli od rodičů celkem brzy. Takže je asi divny se brzy osamostatnit a není divny žít v 27 letech s rodiči pod jednou střechou.

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama