Najednou se mě nedotýká

Anonymní
3.6.20 18:38

Najednou se mě nedotýká

Ahoj,

s partnerem teď zažíváme krásné časy, oba jsme byli před koronu doma, jezdili na výlety, grilovali, no zkrátka si užívali společný čas. Zároveň jsem si ale všimla (už krátce před tím), že najednou nějak opadla partnerova potřeba fyzického kontaktu. Bere léky, které mají negativní vliv na erekci (přesto tedy máme sex poměrně často), ale nyní ubylo i takového toho běžného kontaktu - objímaní, hlazení. Předpokládám, že to bude těžko vinou nějakých léků. Dříve partner přišel domů a visel na mně, že jsem kolikrát byla v duchu na nervy :lol:. Teď mi tak dá letmou pusu a toť vše. Najednou žádná potřeba mazlení, blízkosti, sedne si na druhou stranu gauče a něco vyprávi :lol:. Nevím, jak si to vyložit - jeho odpověď byla, že mu nepřijde četnost nikterak nižší, pak zase že jo, že teda asi nižší je, ale důvod ho nenapadá. Jsme spolu 4 roky, nedávno mě požádal o ruku a pak najednou tenhle studený vítr :mrgreen:. Stejné ochlazení vidím i před přáteli nebo na veřejnosti, dřív přísavka, teď mi přijde spíš jak kamarád. Přisuzovala bych to nějakému postupnému ochlazení ve vztahu, už přece jen nejsme čerství zamilovaní, ale přijde mi, že to přišlo tak ráz ma ráz.
Co myslíte? Zažili jste někdo?

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

1787
3.6.20 19:06

Třeba má jen nějaké období, kdy je nemazlivý? :think: Nepřikládala bych tomu moc významu.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
3.6.20 19:20
@yocheved píše:
Třeba má jen nějaké období, kdy je nemazlivý? :think: Nepřikládala bych tomu moc významu.

Já nevím, já mám toto konstantní, tak si neumím představit, že se tohle u někoho mění z týdne na týden.

  • Nahlásit
  • Citovat
331
3.6.20 19:35

Osobní zkušenost s tím nemám.

Jen mě napadlo, že pokud ses ho při tom tulení intimně dotýkala, tak z toho může mít trauma. V tom smyslu, že by mohl mít strach, že budeš chtít „zase“ sex a on by třeba vůbec neměl erekci (nebo ho to bolí, nebo nedosáhne vrcholu), to by byla určitě velká rána pro jeho ego.

Taky se z vás postupem času mohli stát výborní kamarádi s výhodami. „Kamarádovi“ by to běžné tulení nechybělo. :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4883
3.6.20 19:40

Asi ho bolí sex.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
3.6.20 20:04
@Anonymní píše:
Ahoj,s partnerem teď zažíváme krásné časy, oba jsme byli před koronu doma, jezdili na výlety, grilovali, no zkrátka si užívali společný čas. Zároveň jsem si ale všimla (už krátce před tím), že najednou nějak opadla partnerova potřeba fyzického kontaktu. Bere léky, které mají negativní vliv na erekci (přesto tedy máme sex poměrně často), ale nyní ubylo i takového toho běžného kontaktu - objímaní, hlazení. Předpokládám, že to bude těžko vinou nějakých léků. Dříve partner přišel domů a visel na mně, že jsem kolikrát byla v duchu na nervy :lol:. Teď mi tak dá letmou pusu a toť vše. Najednou žádná potřeba mazlení, blízkosti, sedne si na druhou stranu gauče a něco vyprávi :lol:. Nevím, jak si to vyložit - jeho odpověď byla, že mu nepřijde četnost nikterak nižší, pak zase že jo, že teda asi nižší je, ale důvod ho nenapadá. Jsme spolu 4 roky, nedávno mě požádal o ruku a pak najednou tenhle studený vítr :mrgreen:. Stejné ochlazení vidím i před přáteli nebo na veřejnosti, dřív přísavka, teď mi přijde spíš jak kamarád. Přisuzovala bych to nějakému postupnému ochlazení ve vztahu, už přece jen nejsme čerství zamilovaní, ale přijde mi, že to přišlo tak ráz ma ráz.
Co myslíte? Zažili jste někdo?

Ahojky, mám jen zkušenost, že můj partner bere taky spoustu léků a má efektivní dysfunkci. Ale objímání, líbání a tuleni ho baví. Jen se to dal nedostává, zatim držíme rekord 2 měsíce, kdy jsme si v korone ani neskrtli :roll: a i když vím, ze on to neovlivňuje, tak mě to trápí, no, snazim se na to nemyslet, nemluvit o tom(bylo by to pořád dokola), ale trápí mě to… moc mě to s ní bavilo. Řeší to i s doktorem…

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
3.6.20 20:21
@Pajka2020 píše:
Taky se z vás postupem času mohli stát výborní kamarádi s výhodami. „Kamarádovi“ by to běžné tulení nechybělo. :nevim:

To mě též napadlo, zda to z jeho strany nevyplynulo takto. Ale pořád poslouchám, jak mě miluje, samé lichotky, vyznání… No, těžko říct, bohužel normální rozhovor moc nepomáhá. Na odpověď “nevím” už mám averzi :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
3.6.20 20:26
@Anonymní píše:
Ahojky, mám jen zkušenost, že můj partner bere taky spoustu léků a má efektivní dysfunkci. Ale objímání, líbání a tuleni ho baví. Jen se to dal nedostává, zatim držíme rekord 2 měsíce, kdy jsme si v korone ani neskrtli :roll: a i když vím, ze on to neovlivňuje, tak mě to trápí, no, snazim se na to nemyslet, nemluvit o tom(bylo by to pořád dokola), ale trápí mě to… moc mě to s ní bavilo. Řeší to i s doktorem…

Tyjo, tak to u nás to takové není. Naštěstí. Partner jen mívá míň pevnou erekci, chuť na sex také menší (ale v jeho případě je to třeba místo každý den, obden :mrgreen: ).

  • Nahlásit
  • Citovat
126
3.6.20 21:34

Zakladatelko, nedávno jsem s partnerem řešila to samé, důvodem také byla medikace a dysfunkce. Sex jsme měli tak jednou do měsíce, a i tak to moc nešlo. Upřímně si myslím, že to je tak, že se tvůj partner podvědomě bojí, že pokud budou nějaké doteky atd., povede to u tebe k chuti na sex, následně k akci a tím pádem opět ke zklamání. Tak se radši drží dál preventivně :mrgreen: Já taky mohla vykládat horem dolem, jak mi to nevadí, ale k ničemu to nebylo. Partner o tom taky moc mluvit nechtěl, ono pro chlapa je tohle velmi ponižující, když nedokáže uspokojit partnerku, byť za to nemůže. Tak se tomu radši vyhýbají a řeknou “nevím, nezdá se mi”, než kousnout do kyselého jablka.

Co ti budu vykládat, byla jsem frustrovaná, ani ne tak moc sexuálně, ale právě kvůli tomu že chyběla intimita, připadala jsem si jak s bráchou. Ale věděla jsem, že když o tom budu mluvit, bude to ještě horší.

Pak partnerovi změnili léčbu a vše se vrátilo do starých kolejí, uff :cert: Jak to má ten tvůj, je to jen dočasné s těmi léky nebo…?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
3.6.20 21:49
@Magika VonCary píše:
Zakladatelko, nedávno jsem s partnerem řešila to samé, důvodem také byla medikace a dysfunkce. Sex jsme měli tak jednou do měsíce, a i tak to moc nešlo. Upřímně si myslím, že to je tak, že se tvůj partner podvědomě bojí, že pokud budou nějaké doteky atd., povede to u tebe k chuti na sex, následně k akci a tím pádem opět ke zklamání. Tak se radši drží dál preventivně :mrgreen: Já taky mohla vykládat horem dolem, jak mi to nevadí, ale k ničemu to nebylo. Partner o tom taky moc mluvit nechtěl, ono pro chlapa je tohle velmi ponižující, když nedokáže uspokojit partnerku, byť za to nemůže. Tak se tomu radši vyhýbají a řeknou “nevím, nezdá se mi”, než kousnout do kyselého jablka.

Co ti budu vykládat, byla jsem frustrovaná, ani ne tak moc sexuálně, ale právě kvůli tomu že chyběla intimita, připadala jsem si jak s bráchou. Ale věděla jsem, že když o tom budu mluvit, bude to ještě horší.

Pak partnerovi změnili léčbu a vše se vrátilo do starých kolejí, uff :cert: Jak to má ten tvůj, je to jen dočasné s těmi léky nebo…?

Je to možné, že je to podvědomý strach. Trochu jste mě, holky, uklidnily :mrgreen: :kytka:. Ty léky jsou snad jen dočasnou zákežitostí, tak snad se to brzy zvrátí :)

  • Nahlásit
  • Citovat
126
4.6.20 01:18
@Anonymní píše:
Je to možné, že je to podvědomý strach. Trochu jste mě, holky, uklidnily :mrgreen: :kytka:. Ty léky jsou snad jen dočasnou zákežitostí, tak snad se to brzy zvrátí :)

Určitě ano :kytka: Pokud jsou léky jen dočasné, tak bych zkrátka zkusila vydržet a moc to nekomentovat :mrgreen: Chápu, že tě napadají různé scénáře proč to tak je, i mě, celkem racionálně smýšlející ženskou občas napadaly věci typu “třeba má jinou”, “třeba se mu už nelíbím”, zkrátka naprosté nesmysly, u kterých jsem hlavou věděla že je to úplně mimo, ale holt si člověk nemůže pomoct :nevim: A předchozí chování tvého přítele naznačuje, že tě opravdu miluje, tak bych se nebála. Jak tu někdo psal, kdyby se jednalo o ochladnutí citů z jeho strany, nepřišlo by to tak ze dne na den. Ale s těmi léky se to téměř ze dne na den stát může, tak jako u nás.

Tak držím všechny palce, ať se to u vás přežene co nejdřív :D

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
331
4.6.20 14:48

@Magika VonCary

Snad úplně každému muži na světe záleží na kvalitní erekci, kdykoliv má touhu/chuť provozovat sex. Asi každý muž velkou část svého sebevědomí staví na sexuálním uspokojení své partnerky a zároveň sebe.

Pokud je zakladatelka s partnerem 4 roky a z toho 3,5 roku spolu sexovali téměř denně a teď „pouze“ obden, tak to je v podstatě 50% pokles sexuální frekvence a 50% pokles libida. Navíc zakladatelčin partner má méně pevnou erekci (to je pro něj taky určitě velmi stresující). Možná že erekce navíc nastupuje pomaleji než dříve, a pak je to ztopoření stejně nic moc. Já jsem z toho ve stresu jen to čtu.

Vlastně partnera zakladatelky a tvého partnera chápu, že o tom nechce mluvit a vyhýbá se mazlení a tulení, při kterém by se žena mohla vzrušit a chtít sex.

Jen mě napadlo, když jsi to zažila, myslíš že by tvému partnerovi tenkrát vadilo i kdybys ho jen tak při příchodu obejmula? Když si sedne partner na druhou stranu gauče, tak si k němu sama přisednout a jen tak ho vzít třeba za ruku? Když byste šli na procházku, tak mu dát ruku kolem pasu? Položit si hlavu na rameno? atd. atd. Myslíš, že i toto by tenkrát tvému partnerovi vadilo? Myslím nemluvit o tom, proč je to teď jinak, ale sama iniciovat nějaké drobné intimnosti, na které je zakladatelka zvyklá, chybí jí to, bez mluvení, bez komentářů.

Ptám se na to nejen kvůli zakladatelce, ale i kvůli sobě. Zatím u nás vše funguje, taky jsme zvyklí na velké množství každodenního hlazení a tulení,… Kdyby můj manžel časem potřeboval léky, které to způsobují, tak bychom z toho vlastně byli deprimovaní a ve stresu oba. Beru to tak, že ve vztahu jsou dva a nechtějí si úmyslně ubližovat a odpírat tomu druhému příjemné prožitky. Od včerejška mně to dost vrtá v hlavě. My jsme k sobě velmi otevření a upřímní i v otázce sexu. Já bych se ho otevřeně zeptala (stejně jako ty a zakladatelka) proč už není ani ta běžná intimita jako dřív, ale teď ve mně hlodá červík, jestli by mi upřímně odpověděl a dokázali jsme spolu najít ty intimnosti, které by mu nevadili, nebo jestli by manžel všechno tulení odstřihnul úplně. Na moje otázky odpovídal pouze "NEVÍM, nezdá se mi”. :(

Budu moc ráda, když odpovíš. :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
126
4.6.20 21:57

@Pajka2020

Promiň, že mi ta odpověď trvala tak dlouho, tvůj příspěvek jsem si přečetla už odpoledne a vlastně jsem u žehlení celou dobu přemýšlela, jak na něj smysluplně odpovědět :D

My jsme se tenkrát tak daleko, že by partnerovi bylo nepříjemné i obejmutí, naštěstí nedostali, ale myslím, že jsme k tomu měli slušně nakročeno a zachránilo nás jenom to, že to všechno trvalo relativně krátce. Já jsem se ze začátku snažila nějaké intimnosti iniciovat celkem pravidelně, jednak proto že bez doteků, objímání atd. jsem celkem nešťastná, a taky abych mu dodala sebedůvěru, že se není za co stydět, když je teď frekvence/kvalita nižší. Ale díky tomu začalo docházet právě k tomu začarovanému kruhu, kdy čím víc jsem se snažila, tím víc z toho byl partner frustrovanější, že to nejde tak jak by chtěl, a tím víc těch intimností paradoxně ubývalo, protože můj partner je bohužel jedním z těch mužů, kteří si toto berou až příliš. A upřímně řečeno, postupně jsem to začala vzdávat, protože mě nebavilo být pořád tou, kdo s tím bude začínat. Pro moje sebevědomí to nebylo nic moc, když mě víceméně pořád odmítal. Já věděla, že za to nemůže, že je to jen dočasné, že je to vina léků a ne nějakého problému v našem vztahu, že nemá smysl na něj tlačit. Ale i tak jsem si kolikrát připadala zkrátka… nemilovaná :nevim: Takže to pak dopadlo tak, že za ruku jsme se sice vzali, pusu na uvítanou si dali, a oba doufali, že se to brzy přežene.

Jenže to že můj partner je takový neznamená, že ten tvůj bude stejný :kytka: Osobně jsem zastáncem toho, že k dobrému vztahu patří schopnost umět si promluvit na rovinu i o nepříjemných věcech. Ideálně hned, ne až frustrace jednoho z partnerů překročí únosnou míru a pak vybublá na povrch s velkou parádou :mrgreen: To je pro mě ideální stav. Jenže jsem zjistila, že to bohužel nelze praktikovat s úplně každým a úplně vždycky. Můj partner se takové komunikaci musel částečně naučit až ve vztahu se mnou a bohužel jsou ještě oblasti, o kterých spolu nemůžeme mluvit tak, jak by se mi líbilo. Ta sexuální je jedna z nich, moc dobře jsem z něj cítila, že i kdybych nějaký dialog začala, akorát by se trápil a ve finále by to stejně nebylo k ničemu. Ale to je prostě vždycky o těch konkrétních jedincích, někdo je zvyklý mluvit narovinu a hledat řešení, jiný radši strčí hlavu do písku. Podle toho, co píšeš, jste s manželem zjevně ten první případ, kdy jste k sobě otevření, což je nejen super, ale pak to zásadně ulehčuje cestu k nalezení řešení různých situací. Takže si myslím, že rozhodně nemáš důvod se bát, že byste to společně nezvládli :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama